Na českou audiovizi budou přispívat i Netflix a další streamovací platformy ze zahraničí

Na výrobu filmů a seriálů v Česku budou přispívat nově také zahraniční poskytovatelé videa na vyžádání, z nichž nejznámější je Netflix. Zároveň se zvedne výše příspěvků od tuzemských videoplatforem, zpravidla svázaných s komerčními televizemi, jako jsou služby Voyo televize Nova nebo Prima+ televize Prima. Jak české, tak zahraniční platformy by měly přispívat 2 % svých ročních příjmů z místního trhu. Počítá s tím novela zákona o audiovizi, která by měla začít platit od začátku roku 2025.

„Je to věc, která je naprosto zásadní, znamenala shodu zásadních aktérů, že někteří z nich začnou nově platit, to se týká třeba Netflixu, to znamená zahraničních platforem, které dosud do systému nebyly uváděny, a také dvěma procenty budou přispívat české VOD platformy,“ oznámil na tiskové konferenci ministr kultury Martin Baxa (ODS) první červencovou neděli na filmovém festivalu v Karlových Varech. Videoplatformy se sídlem v Česku dosud odvádějí 0,5 % příjmů, zahraniční zatím neplatí. Rovněž na 2 % stanoví chystaná pravidla výši ročního příspěvku od samotných komerčních televizí včetně provozovatelů převzatého vysílání a také odvod z prodaných lístků v kinech (dosud 1 %).

Jednání probíhala několik měsíců v pracovních skupinách, finálně se na nových pravidlech shodli během letošního filmového festivalu ve Varech zástupci vlády –⁠ s ministrem kultury Baxou se jich účastnil přímo premiér Petr Fiala (ODS) –⁠, čeští producenti i reprezentanti zahraniční audiovize. Jak ministr Baxa upřesnil na dotaz Médiáře, mezi aktéry nové dohody byli jak zástupci Netflixu, tak také služeb HBO Max či Disney+.

„Podařilo se udržet rovinu férovosti,“ kvitoval na následném debatním panelu ve Varech Vratislav Šlajer, předseda Asociace producentů v audiovizi, sjednocení odvodů na 2 % pro kina, televize i streamovací platformy. Odvody jsou řečí zákona označované jako parafiskální poplatky. Peníze se mají dál scházet ve státním fondu a pak být přerozdělovány konkrétním žadatelům, tvůrcům děl. Vedle parafiskálních poplatků se jednalo také o takzvané přímé investici, tedy odvodu části lokálních tržeb do produkce konkrétních děl v daném teritoriu. „To dává platformám prostor vybrat si, do čeho investovat,“ přiblížil předseda APA Šlajer.

„Klíčovou událostí dnešního dne je, že aktéři se domluvili na spojení parafiskálního poplatku a přímé investice, to je přelomová věc,“ zdůraznil na tiskové konferenci náměstek ministra kultury Michal Šašek (ODS). „Dohoda je 2 % parafiskálního poplatku plus 1,5 % přímé investice s tím, že 1 % z parafiskálního poplatku je možné uvolnit na přímou investici.“

Kolik nové zdroje české audiovizi ročně přinesou navíc? „Mluvíme o částkách v řádu vyšších desítek milionů korun,“ řekl Médiáři ministr kultury Baxa. „Mluvíme o tom, že bychom si přáli, aby zákon platil od 1. ledna 2025, částky budou tedy nabíhat až v roce 2027,“ předeslal. Mezitím v letech 2024 a 2025 má podle následného sdělení ministerstva jít na podporu kreativců v audiovizi 200 milionů Kč z Národního plánu obnovy.

„Zásadní parametry transformační novely audiovizuálního zákona“, jak je ve Varech ministr Baxa představil, zahrnou i přeměnu Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize, což v praxi bude znamenat, že se oblast podpory rozšíří o další segmenty audiovizuálních děl. Jinými slovy: podpora už nepůjde jenom na filmy jako dosud, ale nově také na takzvaný „small screen“ (malou obrazovku), tedy na díla určená pro televizi, pro streamovací služby a selektivně také na animaci („to je věc, která vznikla až opravdu v posledních dnech jednání,“ podotkl ministr) a gaming.

„Musíme zákon dopracovat, zatím jsme nalezli shodu v základních principech, ale také v jednotlivých konkrétních návrzích. V následujících týdnech bude vznikat finále paragrafového znění zákona, na konci července bude novela odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Následně ji čeká projednávání v poslanecké sněmovně a Senátu. Předpokládáme tedy účinnost od 1. ledna 2025,“ načrtl ministr kultury.

Systém pobídek se má odblokovat. A pak zjednodušit

Premiér Fiala a ministr kultury Baxa na varském festivalu řešili na jednání s producenty také aktuální situaci kolem systému filmových pobídek. Na ně pro letošní rok vláda alokovala rekordních 1,4 miliardy Kč, systém registrací je ale od ledna pozastaven. „Po českých službách je rekordní poptávka a máme historicky nejvyšší částku podpory, přesto ‚máme zavřeno‘. Je to paradox a mezinárodní ostuda. Nikdy jsme na tom nebyli lépe, pro zahraničí ale působíme nedůvěryhodně. Důvodem je zastaralý a nepřehledný systém registrace a evidence pobídek, který na základě nerealistických odhadů generuje neplatná data a systém se pak jeví jako přetížený a ucpaný. To ale podle reálné kapacity trhu není pravda,“ kritizoval předseda APA Šlajer těsně před varským festivalem.

„Ministerstvo kultury našlo s aktéry audiovizuálního průmyslu možnou variantu řešení, která umožní otevřít registraci filmových pobídek,“ oznámil resort minulý týden. „Pověřil jsem svého náměstka Michala Šaška a paní ředitelku [Státního fondu kinematografie] Helenu Bezděk Fraňkovou, abychom našli právní řešení na odblokování tohoto stavu, pan premiér to dnes významně podpořil,“ řekl Baxa novinářům ve Varech. „Opravdu to je paradoxní situace, i zahraniční účastníci důležitých servisních organizací to tak vnímají. Máme za to, že víme kudy jít, ale nebude to lusknutím prstů,“ podotkl. „Návrh by měl vzniknout a bude projednáván vládou, aby se tato paradoxní situace odstranila.“ V novém zákoně o audiovizi pak ministr Baxa slíbil „přenastavení systému filmových pobídek, aby se dosavadní systém registrace a evidence zjednodušil a zpřehlednil“: „Aby ti, kteří uspějí v řízení, věděli, že peníze v dohledné době dostanou, ale současně je tam také šestiměsíční lhůta, v níž od rozhodnutí musejí zahájit výrobu projektu.“

Sdílejte