Návrat Trumpa zatím ne. Nový majitel Elon Musk nejprve Twitter zpoplatní

Elon Musk má Twitter. Foto: Profimedia.cz

Sociální síť Twitter už týden patří nejbohatšímu člověku světa. Elon Musk teď oznámil první změnu: kdo bude chtít nadále ověřený účet, musí platit. Modrá fajfka u jména a s ní spojené výhody vyjdou na osm dolarů měsíčně. Majitel automobilky Tesla či kosmické společnosti SpaceX a náruživý přispěvatel Twitteru sliboval zejména rozvolnění moderačních pravidel a obnovení některých zablokovaných účtů, včetně bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. To se zatím nekoná, nové regule má připravit vznikající výbor. Finálně rozhodnout ale bude nakonec samotný Musk, který za málo výdělečnou platformu zaplatil 44 miliard dolarů, nejvíc v historii technologických obchodů. Nepůjde zdaleka o jediné složité rozhodnutí, které ho čeká. Řada z nich bude bytostně politická a může mít dalekosáhlé dopady. Ve světě sice nejde o nejpoužívanější sociální síť, přesto má vliv, neboť k ní chovají přízeň politici a také novináři. Twitter mezi nimi má exkluzivní pozici i v Česku, kde ho podle odhadů užívá něco přes milion lidí.  

Předplatné a uklidňování inzerentů

„Pták je volný,“ tweetoval minulý čtvrtek Musk s narážkou na logo společnosti. Dokončil tak obchod, který původně oznámil už dubnu. Nákup si následně rozmyslel, protože ale už podepsal smlouvu, společnost se s ním soudila. Než padl rozsudek, excentrický miliardář se překvapivě rozhodl zaplatit 54,20 dolaru za akcii, jak zněla původní dohoda. Část dá z vlastních peněz, část má od bank a investorů, mezi něž patří i Saudové. Korporace už nadále nebude veřejně obchodovatelná na burze, což Muskovi dává větší manévrovací prostor. Nebude muset zveřejňovat čtvrtletní výsledky a tolik se zpovídat investorům. Dluh nicméně splácet musí, přičemž Twitter od svého vzniku v roce 2006 nedokázal najít uspokojivý obchodní model. Musk avizoval, že by z Twitteru rád udělal „super-aplikaci“ podobnou čínskému WeChatu, zatím chce poškrtat náklady propuštěním až 3.700 ze zhruba 7.500 zaměstnanců a začít vydělávat na předplatném.

Abonmá aplikace nabízela na některých trzích už nyní. Program Twitter Blue vycházel na 4,99 dolarů, předplatitelé za to dostali mimo jiné možnost editovat už zveřejněné tweety. Musk plánuje zpoplatnit verifikaci účtu. Ověřených účtů osobností či firem eviduje Twitter na statisíce, společnost dosud nabízela modrou fajfku zdarma. Teď by měla stát osm dolarů měsíčně. Předplatitelé by za to měli vídat pouze polovinu reklam a mít prioritu ve vyhledávání a v řazení odpovědí pod tweety. Musk také zmínil možnost volného přístupu ke zpoplatněným článkům médií, s nimiž by Twitter navázal spolupráci. Nic takového zatím neexistuje.

Twitter’s current lords & peasants system for who has or doesn’t have a blue checkmark is bullshit.

Power to the people! Blue for $8/month.

— Elon Musk (@elonmusk) November 1, 2022

Plány okolo ověřování někteří kritizují. Úbytek ověřených účtů podle nich podpoří chaos na síti. Nepředvídatelnější dopady může mít ale především avizované rozvolnění pravidel, co všechno mohou lidé na Twitteru publikovat. Musk síť označuje na „veřejné náměstí“ a v posledních letech se staví do role bojovníka za údajně mizející svobodu slova. Její ochrana byla podle jeho vyjádření i hlavním důvodem, proč sociální síť koupil. Označuje se za „absolutistu svobody slova“.

Po převzetí společnosti však svou rétoriku mírní. Přestože podle jeho vyjádření nešlo o akvizici za účelem výdělku, hned po oznámení nákupu Musk zveřejnil vyjádření adresované zadavatelům reklam, z nichž má síť na 90 % svých příjmů. Světová federace inzerentů totiž veřejně deklarovala, že zadavatelé nestojí o prostor, kde se objevují materiály, které poškozují reputaci značek. Jedna z globálních mediálních agentur IPG Mediabrands dokonce svým klientům doporučila, aby na Twitteru zatím reklamu pozastavili. Některé značky zase ohlásily, že s inzercí na Twitteru přestanou, pokud se na síť vrátí Trump.

O Trumpovi má rozhodnout komise

Zatím ke změnám v moderování nedošlo a minimálně nějakou chvíli to tak zůstane. Důležitá rozhodnutí má totiž podle Muskova vyjádření dělat rada, kterou kvůli otázkám moderování zřizuje. Twitter tak v podstatě následuje Facebook, který podobný orgán zřídil před dvěma lety. Jedním z jeho úkolů bylo posoudit, jestli se má exprezident Trump vrátit na Facebook a na sesterský Intagram, kde ho stejně jako na Twitteru zablokovali po loňském útoku jeho stoupenců na Kapitol. Takzvaná Dohledová komise ale kauzu vrátila vedení Facebooku s tím, že se jedná o jeho výsostné rozhodnutí. Případ tak hlavně ukázal, že veškerá moc a zodpovědnost leží na vedení společnosti v čele se jejím zakladatelem Markem Zuckerbergem. To platí i pro Muskovu sociální síť.

Musk se oproti Zuckerbergovi a dalším šéfům velkých platforem v mnohém liší. Hlavně se nesnaží tvářit politicky neutrálně. Pro blížící se volby do Kongresu veřejně deklaroval volbu Republikánů, zasahovat se snaží i do mezinárodní politiky. Kontroverze vzbudil zejména svým návrhem, za jakých podmínek by mělo dojít k příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Většina jeho veřejného vystupování nicméně působí hlavně jako trollení vlastní lidem závislým na twitterové pozornosti. Posledním větším případem byla Muskova výměna s někdejším ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem.

See you in Moscow on the Victory Day!

— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) October 21, 2022

Moderace nemá správné řešení

Jak tedy bude vypadat moderace a jestli se vrátí Trump, zatím není jasné. Stejně tak není zřejmé, jakou roli bude mít v každodenním provozu sám Musk. Aktuálně Twitter nemá vedení. Nový majitel hned po nákupu společnosti vyhodil několik vedoucích pracovníků, včetně výkonného ředitele Paraga Agrawala a šéfky právního oddělení Vijayany Gadde. Musk ji v minulosti kritizoval, Gadde nicméně patří mezi nejrespektovanější lidi v oboru. Stála za zaváděním boxů, které informují třeba o spojení účtu se státním médiem, a hledala i další cesty, jak nemazat problematické účty a tweety. Měla též odpovědnost za právní spory, v nichž Twitter historicky platil za platformu, která oproti konkurenci bojuje za svobodu projevu. Třeba skrze právo na anonymitu, s níž souvisí neochota vydávat uživatelská data státním orgánům.

Muska tak nevyhnutelně čekají složitá rozhodnutí, která nejsou inženýrská, ale bytostně politická. Patří mezi ně hájení práva na vlastní moderaci, kterou chtějí platformám upřít státy Florida a Muskův domovský Texas, patří mezi ně samotná pravidla moderace.

Každá platforma stojí právě na tom, jak vypadají její pravidla. Facebook a Instagram toho mažou hodně, protože chtějí působit jako rodinný obchodní dům. Nedovolují proto ani nahotu. Tu pochopitelně vítají provozovatelé pornostránek, největší z nich nicméně vyžaduje po nahrávajících ověření totožnosti, což většina platforem nepotřebuje. Provozovatel PornHubu nechce citlivé údaje pro nic za nic, reagoval tak ale na skandály s videozáznamy nezletilých – tedy na problém s nedostatečnou moderací.

Moderování obsahu představuje jednu z největších výzev současnosti a nemá žádné správné řešení. Příliš laxní pravidla mění sítě ve stoku, moc přísná zase lidi frustrují. Obojí vede k odlivu uživatelů, a tak i inzerentů, z nichž sociální sítě žijí. Twitter dosud patřil mezi nejliberálnější místa na internetu, tamní pravidla jsou nebetyčně volnější než ta na Facebooku, Snapchatu, TikToku. Někteří mají za to, že i to je důvod, proč se Twitteru nikdy nepodařilo stát opravdu masovou záležitosti. Pro hodně lidí bývá „dění“ na této síti příliš vyhrocené, útočné, nenávistné. Někteří to milují. Mezi ně patří i Musk. Zatím si při tweetování o Twitteru užíval pozici outsidera, nabízel líbivé fráze o absolutní svobodě slova. Teď ho ale čeká realita plná komplikovaných situací s různě špatnými řešeními, které vždy někoho naštvou. Politiky, zadavatele reklamy, běžné uživatele. Musk toho dokázal hodně, možná zvládne i spasit Twitter. Neméně pravděpodobné ale je, že si nejbohatší člověk světa ukousl příliš velké sousto.