V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

Nejtvrdší digitální daň v Evropě trpí nejasnostmi

Vláda schválila 7% daň pro nadnárodní technologické giganty. Kritici chystaného zákona upozorňují na nejasnosti v evidování tržeb, dopady na tuzemské firmy či na reakci USA.

Socální sítě. Ilustrační foto: Profimedia.cz

Zdanění se má v Česku dotknout provozovatelů sociálních sítí Facebook, LinkedIn, Twitter či Snapchat. Ilustrační foto: Profimedia.cz

Nejvyšší zdanění digitálních platforem v Evropě schválila tento měsíc česká vláda, a postoupila tak příslušný návrh zákona do sněmovny. Sedmi procenty by měly být zdaněny místní tržby z cílené reklamy, „využití mnohostranného digitálního rozhraní“ (nejspíše tedy platforem typu Uber nebo Airbnb) a obchodování s uživatelskými daty. Týkat se má společností, které mají celosvětově roční tržby přes 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč) a v Česku přes 100 milionů Kč.

Zpravodajská agentura Bloomberg ve svém komentáři vyzdvihuje český návrh pro jeho zaměření na cílenou reklamu, kritici namítají, že evidence tržeb postavená na IP adresách obyvatel Česka bude velmi sporná. 

Česko se svým návrhem připojilo k seznamu zemí, které oznámily nebo už schválily různé formy zdanění nadnárodních platforem. Jde o Francie, Velkou Británii, Itálii nebo Rakousko. Většina evropských návrhů, až na Rakousko s 5 %, počítá se sazbou 3 %, která byla i v celoevropském návrhu. Ten je ale nutné přijmout jednohlasně, což se ukázalo po víc než ročním jednání a pokračujícím nesouhlasu Irska, Lucemburska, Švédska a Finska jako neprůchozí. Unijní státy tak začaly přicházet s národními řešeními, které mají nadnárodní firmy donutit k danění zisků tam, odkud vzešly, tedy kde sídlí odběratelé jejich služeb.

Globální platformy dosud své daně optimalizují v zemích s nízkým daňovým zatížením, jako jsou Irsko, Lucembursko či Nizozemsko. Typickým příkladem je takzvaná „dvojitá irská s holandským sendvičem“, díky které Google v roce 2017 vyvedl z Evropské unie na Bermudy bezmála 20 miliard eur. Pro Česko to znamená, že tady reklamní duopol Google a Facebook loni zaplatil na daních necelých devět milionů korun.

Celá částka 8,8 milionu přitom pochází od Googlu. Facebook v Česku ani nemá žádnou pobočku, připomíná časopis Týden, podle jehož odhadů Google v tuzemsku ročně utrží kolem šesti miliard, v případě sedmiprocentního zdanění by tak měl platit zhruba 420 milionů Kč ročně. Odhad vychází i z porovnání vzhledem k lokální konkurenci Seznamu. Ten loni na daních odvedl 240 milionů Kč. Nová legislativa se ho s jeho ročními tržbami kolem 4,5 miliardy Kč netýká. Seznam.cz novou daň, která je vnímána jako ochrana domácích hráčů, v prohlášení uvítal.

Evropa je pro globální řešení

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v Česku, které tu daně odvádějí,“ říká ministryně financí za ANO Alena Schillerová. Její resort odhaduje, že by stát mohl na digitální dani ročně utržit kolem pěti miliard korun.

Účinnost zákona by ministerstvo rádo vidělo od poloviny příštího roku 2020. V případě takto rychlé implementace by mohl stát vybrat přes dvě miliardy korun. Poslanec Tomáš Martínek (Piráti) na Twitteru zveřejnil „neoficiálně oficiální“ seznam 15 nadnárodních společností, kterých by se podle ministerstva mělo zdanění týkat. Jde (v abecedním pořadí) o Airbnb, Alibaba, Alphabet (Google), Amazon, Apple, Booking Holdings, eBay, Facebook, LinkedIn, Microsoft, Oath, Twitter, Snapchat, Yahoo a WPP. Odhad příjmů přitom označuje za „přepálený“. 

Zákon má mít omezenou platnost do roku 2024. Vláda totiž počítá s tím, že do té doby se najde společné řešení na úrovni Evropské unie a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, její říjnový návrh shrnuje Lupa.cz). „Česká republika preferuje i nadále řešení na mezinárodní úrovni,“ uvádí ministerstvo financí.

Dohodu na úrovni OECD by rády viděly i špičky Evropské unie. „Pokud ale celosvětovou dohodu nedokážeme nalézt, jsme skutečně připraveni jednat sami,“ prohlásila nedávno Margrethe Vestagerová, která by měla mít stejně jako v minulé Evropské komisi na starost hospodářskou soutěž. Čas na globální dohodu Vestagerová určila do konce roku 2020. 

Hrozí dvojí zdanění

Ministerstvo financí, jak píše iDnes.cz, spoléhá, že se dotčené společnosti budou samy registrovat u Specializovaného finančního úřadu, přičemž v případě neplacení daní nepočítá s klasickými pokutami. Trestem by měla být černá listina nespolehlivých plátců a reputační újma. 

Zákon je nejen v tomto ohledu podle zainteresovaných skupin nejasný. Kritická je k němu například Komora daňových poradců, podle které dotčeným společnostem hrozí dvojí zdanění. „I přes opakované návrhy komory zákon neumožňuje, aby dotčené společnosti získaly formou závazného stanoviska od daňové správy informaci o tom, jak mají ve sporných případech postupovat. To se týká například vymezení pojmu ‚mnohostranné digitální rozhraní‘, kterým mohou být jakékoli elektronické platformy, prostřednictvím kterých lze nabízet nějaké plnění. Jestliže stát trvá na zavedení této daně, měl by daňovým subjektům podat pomocnou ruku a závazně jím říci, jak mají v této, zcela nové oblasti, postupovat,“ argumentuje člen komorového prezidia Martin Kopecký. V prohlášení komory se také mluví o problematice příliš rychlé účinnosti zákona nebo možného zvyšování cen produktů pro zákazníky.

Smířlivější je Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), které iniciativu podporuje, zároveň ale upozorňuje na nezamýšlené důsledky. Podle SPIR jde třeba o začlenění tuzemské firmy do nadnárodní korporace. „Návrh může u takových podniků, které už dnes řádně daní své příjmy v České republice, vést k tak razantnímu navýšení daňové zátěže ve srovnání s jejich konkurenty, kteří využívají výhod zemí s nižším daňovým zatížením,“ stojí v prohlášení sdružení

Na problém dvojího zdanění také dlouhodobě upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy. Ten zároveň tvrdí, že díky jeho námitkám došlo v zákoně k navýšení limitu pro příjmy v Česku z původních 50 na 100 milionů Kč. To by mělo spolu s kritériem, podle něhož dani nepodléhají společnosti poskytující digitální služby jen jako okrajovou činnost, zajistit, že se zdanění nebude týkat českých firem. Jak ale upozorňuje Deník N, konkrétně v Kiwi a Avastu přesto panuje nejistota.

Sporné je také určování českých uživatelů na základě IP adres, jejich evidování společnostmi a možný dohled ze strany státu.

„Google a Facebook mají danit USA“

Tyto a další nejasnosti bude řešit sněmovna. Vládní návrh ČSSD a ANO už podpořili komunisté, opozice má naopak výtky. ODS se nelíbí výše zdanění, kterému se navíc podle jejího ekonomického experta Jana Skopečka dokážou korporace vyhnout. Podle čerstvé předsedkyně TOP 09 Markéty Adamové není návrh a priori špatný, smysl ale dává řešit zejména na celoevropské úrovni. Partaj podle Adamové v případě zavedení daně bude navrhovat snížení jiné. 

Výše daně se nelíbí ani Pirátům. „Podle našich propočtů by navržená výše mohla pro některé společnosti znamenat ekvivalent i víc než 30 % daně z příjmů. I z tohoto hlediska není vhodné experimentovat s tak vysokou sazbou, která by mohla také ohrozit naše dobré vztahy a ekonomickou spolupráci se Spojenými státy, odkud pochází majitelé většiny dotčených společností,“ komentuje návrh poslanec Martínek, podle kterého navíc hrozí dopad na tuzemské firmy. 

Představy o odvetné reakci Spojených států, odkud globální korporace pochází, budou jasnější už v pondělí. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) by měl podle Lidovek oznámit protiopatření za francouzskou digitální daň. Tříprocentní daň Francie zavedla i retroaktivně a Google bude muset za poslední čtyři roky zaplatit přes miliardu eur. Zhruba polovina je pokuta za vyhýbáním se daním, zbytek daňový doplatek, upřesňuje agentura Reuters. Podobné kroky se očekávají i v případě Itálie. Jakkoliv americký prezident Donald Trump nemá Google, Facebook a další v lásce, „pokud je má někdo danit, jsou to Spojené státy“, řekl po nedávném setkání s italským prezidentem.

Přes jistou nejasnost zákona, jeho možné změny během legislativního procesu nebo kroky USA je tlak na zdanění - vedle směrnice o copyrightu a antimonopolních řízení - dalším důrazným krokem pro regulaci podnikání nadnárodních technologických gigantů.