Potenciál pro rozvoj byznysu s módou v Praze má i Karlín, vidí CBRE

Tomáš Beránek z CBRE. Foto: Vojta Herout

Vedle čtvrti Smíchov a tradiční Pařížské ulice je dalším místem v Praze s potenciálem rozvoje módního maloobchodu Karlín. Tamní rozvoj gastra je podle Tomáše Beránka z CBRE výrazným signálem. O situaci v módním retailu promluvil Beránek na konferenci Móda v Česku, kterou v listopadu uspořádala redakce webů Retailek a Médiář.

Objem tržeb za oblečení, obuv a doplňky ve všech obchodních centrech po celém Česku je podle CBRE za poslední rok okolo 70 miliard Kč. Podle dat, které na konferenci prezentoval online prodejce módy Zoot, je celková hodnota českého módního trhu až 100 miliard Kč, přičemž online prodej z toho tvoří 20 %. Obchody s módou zabírají v průměru 50 % prodejní plochy obchodních center. Odhadované tempo růstu tržeb v módním sektoru do roku 2020 je okolo 2,2 až 2,3 %, když se údaje očistí o online, je to 2,7 %, což znamená, že větší podíl na růstu tržeb mají v Česku stále zatím tradiční kamenné prodejny. V Německu ale například tržby z prodeje módy online tvoří zhruba 80 % růstu. I přes to, že v příštím roce s největší pravděpodobností nedojde po 25 letech k výstavbě žádného dalšího obchodního centra, se českému módnímu retailu se v posledních letech daří. Dokazuje to například růst obratu tržeb tohoto segmentu, který se v posledních dvou letech pohybuje mezi 8 a 14 %. K těmto číslům čísla se navíc dostal ze záporných hodnot, na něž klesl na konci krize v roce 2012, kdy obrat v módním sektoru meziročně klesl o 12 %.

Vzestup onlinu pročistil trh

Předěl do módního retailu přinesly moderní technologie a online nakupování. Nakupování v e-shopech přitom kamenné prodejny neohrozilo. „Spíš díky němu došlo k pročištění trhu a posunu do jiné úrovně,“ shodují se podle Beránka provozovatelé online obchodů i kamenných prodejen. „Významným pojmem následujícího vývoje je rovněž omnichannel, tedy kombinace prodeje skrz online a služeb offline, poskytovaných například v kamenných výdejnách či showroomech. Zajímavý bude rovněž vývoj na poli pánské módy, která je v Česku aktuálně na vzestupu,“ předpovídá.

„Prostory pro nové prodejny v tradičních nákupních lokalitách pomalu přestávají dostačovat, kapacity jsou naplněné. V Praze tak můžeme být svědky postupného rozšiřování módního retailu do okolních ulic zavedených nákupních tříd. Například ulice Na Příkopech a Václavské náměstí, obě patřící mezi tradiční nákupní třídy, se rozrůstá přes ulici 28. října až do Spálené, a to hlavně díky relativně novému nákupnímu centru Quadrium,“ popisuje situaci v centru hlavního města Beránek a dál zmiňuje rovněž relativně nový záměr na výstavbu velkého retailového objektu Savarin, v dolní části Václavského náměstí, v oblasti napojení na Příkopy, okolo stanice metra Můstek.

Nové značky budou v Česku přibývat

Tomáš Beránek z CBRE. Foto: Vojta Herout

Na český trh průměrně vstupuje okolo dvaceti nových značek ročně, končí jich výrazně míň, nejčastěji okolo dvou až tří. Díky tomu se také rozšiřují nákupní oblasti v centru Prahy. Letos se tuzemští zákazníci mohou seznámit dokonce s třiceti novými módními značkami, a to především díky významnému rozšíření největšího pražského obchodního Centra Chodov. Nová výstavba obchodních center však stagnuje, trh je v tomto směru téměř saturovaný, expanze se odehrává spíš na poli rozšiřování stávajících úspěšných projektů a zkvalitňování nabídky služeb. 

„Nové značky do Česka vstupují především díky stabilitě zdejšího trhu i konzervativnímu naladění zákazníků, ačkoliv se to může obzvlášť pro segment módy zdát kontraproduktivní. Zahraničním maloobchodníkům jde ale především o poměrně vysoký průměrný příjem a jistou prediktibilitu spotřebitelských preferencí. Praha má navíc vysokou koncentraci turismu, který kupní sílu ještě zvyšuje,“ komentuje rozšiřování dostupného portfolia módní značek v Česku Beránek.

Podle statistik Kantar Millward Brown, výzkumné atentury, která stojí za výročním žebříčkem Brandz Top 100 nejhodnotnějších značek světa, nejúspěšnější značky současnosti mládnou, dnes jim je průměrně 42 let, zatímco v roce 2006 to bylo 88 let. Mezi stabilní značky, které od roku 2006 setrvaly mezi top deseti, patří tři - Microsoft, Google, IBM. V segmentu módy vede Nike a Zara, potažmo Inditex, z oblasti luxusích značek je to Louis Vuitton a Hermés. Všechy zmiňované módní značky však letos prodělaly lehký propad. Skokanem roku je Adidas, rostl o 58 %.

„Ze všech segmentů, které žebříček Brandz sleduje, loni nejrychleji rostla právě móda, a to jak apparel, ve smyslu běžné módní produkce, tak luxus. Letos zaznamenává největší růst retail, především online, může za to zřejmě přetahování dvou velkých internetových tržišť Amazonu a Alibaby,“ říká Petra Průšová z Kantar Millward Brown.

Od překonání hospodářské krize segment módního retailu rychle roste. Za posledních deset let se hodnota apparelu zvýšila o 154 %, oblast luxusního oblečení a módních doplňků vyskočila o 72 %. „Nyní jsou tyto oblasti módy téměř vyrovnané. Mezi spotřebiteli jsou nejoblíbenější sportovní značky. Důležitým kritériem je zákaznická zkušenost, míra inovací, a reflektování potřeb cílové skupiny. Tahounem oblasti luxusní módy je tradičně Louis Vuitton. Letos ale vede Hermés, především díky parfémům,“ přibližuje Průšová.

Kombinovat luxus s obyčejným

Petra Průšová z Kantar Millward Brown. Foto: Vojta Herout

V určení hodnoty brandu je podle Průšové stěžejní přítomnost slavného jména v názvu značky. „Obzvlášť to platí pro luxus. Mnoho luxusních značek chce atraktivity slavného jména využít a růst také v oblasti cenově dostupnějšího apparelu. Luxusní značky chtějí být lidovější, proto zavádejí nové, levnější řady,“ dodává. V poslední době do Česka vstoupila například Armani Exchange od italského módního domu Armani.

„Všechny kategorie módního retailu dnes ovlivňují milleniálové. Jejich preference zohledňují všechny značky. Generace milleniálů přináší nové trendy, vyžaduje pohodlnost, flexibilitu a adaptabilitu, to vše se značky snaží ve své produkci obsáhnout. Dnešní situaci na trhu s módou definuje eklekticismus, kombinace luxusu a obyčejnosti a retro prvky. Nejmladší generace zákazníků vyžaduje celkově pozitivní zákaznickou zkušenost, dostupnost okolních služeb a poměrně širokou variabilitu, která by korespondovala s jejich životním stylem. Zároveň je to generace influencerů, což se v módě výrazně projevuje,“ popisuje aktuální situaci v módním byznysu Průšová. „Ačkoliv logo je pro brand stále důležité, nezáleží jen na něm. Prestiž se odvíjí stejnou měrou také od kvality, uspokojení aktuálních potřeb spotřebitelů a originality,“ doplňuje.

Online nákupy módy tvoří podle Kantaru v Česku 30 %, zhruba stejně jako u kosmetiky a parfémů. V porovnání s elektronikou a cestováním je ale to polovina. Češi nicméně chtějí nakupovat nakupovat módu na internetu. Využívání online při nakupování módy roste a má kladné prognózy do budoucna. Úspěch značky spočívá podle Petry Průšové v jasně definovaném účelu. Značka musí správně a všestranně komunikovat to, co přináší, a zároveň by se v komunikaci neměla soustředit pouze na milleniály. Velkou chybou je opomíjet takzvanou generaci silver age, což jsou zákazníci nad 55 let, která má aktuálně největší kupní sílu a silnou ochotu utrácet.

Symbolem lokální módy je Fler.cz

Andrea Burgerová ze Zootu. Foto: Vojta Herout

Jeden z největších českých e-shopů s módou Zoot tvořil v letech 2015 a 2016 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd svůj Fashion Report. Vzorek přitom tvořili muži a ženy mezi 15 a 55 lety z Česka i Slovenska. „V reportu jsme se snažili zjistit, jak vypadá český šatník, co si lidé kupují a kolik za to utrácí. Slováci jsou za módu a celkově za svůj vzhled vydat více peněz než Češi. Neznamená to ale, že kupují větší množství, spíš víc investují a jsou schopni spontánně utratit větší množství peněz. Češi si obecně své nákupy více promýšlejí,“ shrnula Andrea Burgerová z PR oddělení Zootu.

„Například téměř nikdo není v Česku ochotný spontánně za módu utratit víc než 2.500 Kč, zatímco na Slovensku je toho schopno na základě reportu 14 % lidí. V Česku jsou při nakupování muži spontánnější než ženy, které sice nakupují častěji, ale po menších částkách,“ dodává. Podle zjistění Zootu se liší rovněž obsah české a slovenské skříně. Češi mají větší množství svršků, Slovenky ale vlastní větší množství bot na podpatku, nosí je častěji, a jsou ochotné utratit větší částky například za kabelky.

Česká a slovenská módní produkce není podle reportu Zootu pro české a slovenské spotřebitele příliš důležitá. Lokální původ oblečení zajímá Čechy ještě míň než Slováky. Vysokou úroveň tu nemá ani znalost lokálních návrhářů a značek. V této oblasti se Zoot spojil s Mercedes Benz Fashion Weekem, aby zjistil, jaký vztah mají zdejší zákazníci k českým a slovenským designérům. Symbolem originální, původní módy je pro zdejší spotřebitele Fler.cz, z návrhářů nejčastěji znají jméno Blanky Matragi a Beaty Rajské či Osmaniho Lafity. Módními ikonami jsou pro Čechy a Slováky Simona Krainová, Leoš Mareš nebo Aňa Geislerová. Mezi nejznámější módní události v Česku a na Slovensku patří brněnský Styl a Kabo a právě Mercedes Benz Fashion Week.

Přečtěte si víc z konference Móda v Česku

Sdílejte