Nejvyšší soud vyhověl gramofirmám v letitém sporu s úložišti

Verdikt Nejvyššího soudu přišel po sedmi letech, v kauze s úložišti Hellshare a Hellspy.

  • ČTK
  • 17. 09. 2021 00:00

Nejvyšší soud se postavil na stranu majitelů práv k hudebním nahrávkám ve sporu s provozovateli internetových úložišť. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu jde o přelomové rozhodnutí. Vrchní soud v Praze by se měl po zásahu Nejvyššího soudu důkladněji zabývat obchodním modelem úložišť, například odměnami pro uživatele za stahování jimi uložených souborů a systémem vyhledávání mezi soubory v úložišti.

Někteří uživatelé internetu sdílí prostřednictvím úložišť nelegální obsah, třeba filmy a hudební nahrávky. Další uživatelé je pak stahují zdarma, zatímco legální způsoby stahování nebo streamování zpravidla přinášejí majitelům práv nějaký finanční příjem, buď z přímých plateb, nebo z reklamy. Podle federace tak hudební vydavatelé, hudebníci a autoři v důsledku internetového pirátství ročně přicházejí o značnou část příjmů.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu například plyne, že pokud provozovatel úložiště vyplácí uživatelům odměnu, jejíž výše je závislá na počtu stažení, měl by přiměřeným způsobem ověřovat, zda odměny nesouvisí s ohrožováním či porušováním práv duševního vlastnictví. Pokud to nedělá, „dopouští se zásadně nekalé soutěže“.

Žalobu na ochranu proti nekalé soutěži podala Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) v roce 2014. Týkala se úložišť Hellshare a Hellspy, která provozují firmy se sídlem v Praze. U Městského soudu v Praze federace částečně uspěla, vrchní soud ale žalobu zamítl s tím, že provozovatelé úložišť se nedopouštějí nekalé soutěže a případné porušování autorských práv je spíše záležitostí jednotlivých uživatelů úložišť. Po zásahu Nejvyššího soudu se ale vrchní soud musí sporem a obchodním modelem úložišť zabývat znovu, při zohlednění názoru nejvyšší instance.

Podle ředitelky ČNS IFPI Petry Žikovské Nejvyšší soud posoudil činnost úložišť komplexně a připustil nekalou soutěž ve vztahu k vydavatelům hudebních nahrávek. „Naplňuje nás to optimismem a vírou ve funkčnost české justice, která je ve svých nejvyšších patrech schopna spravedlivého a erudovaného posouzení případu. Bohužel jsme na toto rozhodnutí museli čekat dlouhých sedm let, které pro vydavatele, hudebníky a skladatele hudby znamenaly citelné ztráty na jejich příjmech,“ uvedla Žikovská.

„Jedná se o precedenční rozhodnutí, které upřesnilo výklad právní úpravy takzvaného bezpečného přístavu ve vztahu ke službám ukládání a sdílení obsahu. Z rozhodnutí plyne, že bezpečný přístav nevylučuje odpovědnost provozovatelů úložišť za volbu konkrétního obchodního modelu, pokud těží z porušování autorských práv, k němuž na těchto úložištích dochází,“ uvedla právní zástupkyně ČNS IFPI Zuzana Císařová.