Někdejší Dvořákův sok Bradáč kritizoval ČT i radu

Roman Bradáč (vpředu) a Petr Dvořák při volbě šéfa ČT v roce 2011. Foto: Profimedia.cz

Zatím nejtvrdší kritiku České televize přednesl přes poslanci volebního výboru, kteří vybírají nové radní veřejnoprávní instituce, bývalý ředitel zpravodajství ČT Roman Bradáč. Při svém úterním vystoupení, na něž měl jako každý kandidát čtvrt hodiny, předeslal, že ho „zarazilo hospodaření České televize“. „Moc se mi nelíbí, co se s tou institucí děje,“ řekl. „Ještě není vidět, v jaké kondici ČT je, ale brzy to vidět bude. Českou televizi stejně jako zaoceánský parník nelze otočit na místě. Kdo vám říká, že ji zastaví nebo otočí na fleku, neříká pravdu,“ varoval poslance. Týkalo se to postupného spotřebovávání finanční rezervy, kterou na účtech ČT zanechal bývalý šéf televize Jiří Janeček, když v roce 2011 odcházel.

Bradáč na podzim 2011 z pozice ředitele zpravodajského kanálu ČT24 kandidoval na generálního ředitele ČT, mimo jiné proti Petru Dvořákovi, který nakonec vyhrál a poté, co v roce 2017 mandát obhájil, řídí televizi doteď. Bradáč dnes poslancům řekl, že hned druhý den poté, co Dvořák vyhrál, podal po 18 letech strávených v České televizi výpověď a posledních osm let strávil v ústraní. Vývoj v televizi po tu dobu komentovat pro média nechtěl, aby to nebylo hodnoceno jako uražená ješitnost, což podle něj tak rozhodně není. Ke kandidatuře ho prý přiměli jeho studenti z Metropolitní univerzity Praha, která ho nominovala a kde učí, a on kandidaturu přijal, neboť „mu není jedno, co se s ČT děje“.

Bradáč nesouhlasí s tím, co před ním řekl poslancům člen Rady ČT Luboš Beniak, který mandát obhajuje. „ČT má dnes na účtech víc než dvojnásobek svého ročního rozpočtu, je v dobré kondici, její hospodaření je řízeno racionálně a dobře, což ovšem neznamená, že se neblíží období, které bude mnohem složitější,“ říkal Beniak. „Management televizi řídí racionálně, zodpovědně, kvalifikovaně,“ tvrdil. Česká televize momentálně funguje v rozpočtovém provizoriu, Rada ČT totiž odmítla návrh rozpočtu na letošek a zároveň žádá aktualizovat dlouhodobé plány ČT. Beniak byl jedním ze dvou radních, který ohledně rozpočtu hlasoval pro.

Bradáč není pro zvyšování koncesionářského poplatku, u něhož Dvořákův tým požaduje roční indexaci. Podle Bradáče je třeba se prvně podívat, jak současné vedení hospodaří, a hledat úspory. Pokud by se poplatek ve střednědobém horizontu zvyšoval, bude to podle Bradáče nutné veřejnosti aktivně vysvětlovat. „V současné době lidé nemají pocit, že to je jejich televize,“ míní Bradáč. Jedním z důvodů je podle něj nedostatečné regionální zpravodajství. ČT sice zkompletovala síť krajských studií, Bradáč ale vidí mezeru třeba v tom, že narozdíl od pražského pořadu Z metropole ostatní regiony tak kvalitní zpravodajskou relaci nedostávají.

Své si od Bradáče vyslechla i samotná Rada České televize. Kontrolní orgán je podle něj s vedením televize „příliš na jedné palubě“. Přístup radních na podzimním semináři s poslanci pak Bradáč zhodnotil jako alibistický a arogantní.

Bradáč je jedním ze sedmi kandidátů do Rady České televize, jenž se poslancům představili v úterý. Veřejné slyšení kandidátů pokračuje před výborem ve středu a ve čtvrtek. Postupně se před poslanci ukáže 86 zájemců o místo v Radě ČT. Volební výbor po třídenním slyšení vybere v pátek třikrát tolik finalistů, než je volných míst. Vybrat je třeba šest nových radních, postoupí tedy 18 z těch, kdo teď při slyšení defilují. Vítěznou šestici pak v březnu bude volit sněmovna na plénu.

Roman Bradáč byl poté, co v roce 2011 opustil management České televize, činný ve vedení televize Barrandov Jaromíra Soukupa, kterou v roce 2013 dokonce krátce vedl jako generální ředitel. Předtím na pozici výkonného ředitele Barrandova střídal Radka Žádníka, někdejšího ředitele programových okruhů ČT. Také Žádník se dnes uchází o místo v Radě ČT, před poslance předstoupí jako první v pořadí ve středu ráno. Do rady chtěl už před šesti lety, ale nedostal se.

Mezi sedmi kandidáty, kteří se už poslancům představili, byl Miroslav Augustin, bývalý předseda Rady ČTK. Ten řekl, že ho ke kandidatuře vyzval poslanec ANO Martin Kolovratník, neboť se znají z regionu z doby, kdy Kolovratník pracoval v Českém rozhlasu. Augustin se podobně jako Bradáč vyslovil pro audit některých útvarů, pořadů nebo projektů. Má za to, že v ČT by hodně změn mělo smysl a bylo by k užitku. „Najdete spoustu příkladů, kdy si člověk říká, že by Česká televize mohla na tom či onom ušetřit,“ poznamenal.

Radě České televize nyní předsedá Jan Bednář, i on se rozhodl mandát obhajovat. „Nechci utíkat z boje, dokud jsem nedobojoval,“ prohlásil před poslanci.

Být radní znovu chtějí kromě Beniaka a Bednáře také stávající členové Rady ČT Vratislav Dostál, Michael Hauser a Vlastimil Venclík, bývalí radní Dana Makrlíková, Radek Mezuláník a Jiří Závozda, někdejší šéf Českého rozhlasu Richard Medek, bývalý ředitel brněnské a zlínského studia Českého rozhlasu a pak neúspěšný kandidát za ANO do Senátu Jaromír Ostrý či třeba stávající člen Rady ČTK Pavel Foltán, zvolený tam teprve před dvěma lety.