V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

„Není normální, aby ve sněmovně čekalo pět výročních zpráv ČT“

Generální ředitel ČT Petr Dvořák upozorňuje, že poslanci nevykonávají své pravomoci.

  • ČTK
  • 04. 04. 2019 15:55
Petr Dvořák letos v lednu na tiskové konferenci k Českému lvu. Foto: Profimedia.cz

Petr Dvořák letos v lednu na tiskové konferenci k Českému lvu. Foto: Profimedia.cz

V poslanecké sněmovně čeká na projednání a schválení už pět výročních zpráv o činnosti a hospodaření České televize, což není normální, sněmovna tak v podstatě nevykonává roli nejvyššího kontrolního orgánu ČT. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel České televize Petr Dvořák. Podle místopředsedy volebního výboru za ANO Aleše Juchelky jde o administrativní záležitost: „Doufám i já, že všechny zprávy budou projednány na plénu sněmovny co nejrychleji. Vše probíhá v zákonném rámci.“

„Nevím, zda jde o nástroj, jak Českou televizi držet v napětí tím, že by teoreticky mohlo dojít k neschválení dvou zpráv, tedy k nastartování procesu, který může v důsledku vést až k jejímu ovládnutí politickou mocí. Ale neumím si představit, jaké důvody by k tomu sněmovna našla,“ podotkl Dvořák. Poslanec Juchelka se domnívá, že žádný politicky tlak na Českou televizi neexistuje. Skutečnost, že někteří poslanci nad zprávami ČT debatují, je podle něho legitimní.

V žádné z odevzdaných zpráv totiž podle Dvořáka nekonstatuje Rada ČT, která hospodaření a činnost České televize sleduje zblízka, jakákoli pochybení. Rovněž volební výbor, kde sedí zástupci všech parlamentních stran, čtyři zprávy už podpořil a doporučil jejich schválení i sněmovně. Zajímavé také je, že schvalování výročních zpráv Českého rozhlasu bylo bez problémů i bez velkých vystoupení na plénu, podotkl. „Vezměte si, že poslanci nyní budou rozhodovat o činnosti a hospodaření ČT za období před třemi lety. Tedy z doby, kdy ještě ani nebyli zvolení,“ doplnil Dvořák.

Ve sněmovně nyní čeká na projednání čtveřice zpráv o činnosti a o hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 a zpráva o činnosti ČT za rok 2018, která dorazila do dolní komory koncem letošního března, minulý týden. Zprávy za rok 2016, s nimiž se sněmovna nestihla vypořádat v minulém volebním období, podpořil volební výbor už před rokem. Zprávy za rok 2017 výbor doporučil plénu schválit loni v říjnu.

Sněmovní plénum začalo projednávat zprávu o činnosti ČT za rok 2016 koncem ledna. Debatu poslanci nedokončili a dosud se k ní nevrátili. Českou televizi tehdy kritizovali zejména poslanci SPD a KSČM. Například Lubomír Španěl (SPD) označil zpravodajství ČT za „dlouhodobě zmanipulované a zcela neobjektivní“ a Jiří Valenta (KSČM) tvrdil, že styl jejího zpravodajství poškozuje společnost. Na obranu televize se tehdy naopak postavil mimo jiné ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), podle kterého by neschválení zpráv bylo politickým tlakem. „Dle mého názoru Česká televize funguje dobře, plní svoji úlohu a hospodaří transparentně,“ uvedl.

Výroční zprávy předkládají poslancům všechny tuzemské veřejnoprávní instituce, tedy Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.

ČT aspoň dva roky nechce vyšší poplatek

V rozhovoru s ČTK ředitel Dvořák také řekl, že Česká televize nebude pro stávající rozsah poskytovaných služeb minimálně do roku 2021 požadovat úpravu výše koncesionářského poplatku. Posledních deset let je v nezměněné výši 135 Kč, jeho reálná hodnota je ale vzhledem k růstu cen o 24 Kč nižší. „Říkám to opakovaně a na mnoha platformách, otázka financování médií veřejné služby je v rukách zákonodárců. Je na nich, aby stanovili šíři veřejné služby, která má být společnosti poskytována, a pak zajistili její adekvátní financování,“ řekl Dvořák.

Česká televize dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Je přitom podle Dvořáka vázána takzvanými dlouhodobými plány, které jsou koncipovány na pět let. Schvaluje je rada ČT, stejně jako roční rozpočet. Loni ČT proti plánu snížila výdaje o 250 milionů Kč. „Sice zatím dokážeme vyrábět stejný objem původní tvorby jako v předchozích letech, ale narážíme na růst cen všech vstupů, ovlivňuje nás vývoj pracovního trhu a tlak na zvyšování mezd a reálná hodnota televizního poplatku,“ podotkl Dvořák.

Budoucí hospodaření ČT může ovlivnit také omezení vracené DPH. V současnosti je schválena novela, která až do ukončení digitalizace v roce 2021 zajišťuje postup jako dosud, tedy bez výpadku financí omezením odpočtu DPH. V opačném případě by ČT přišla o 350 až 400 milionů Kč ročně, které nyní využívá právě na financování investic do přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2.

Do DVB-T2 investuje ČT ze svého

Náklady na DVB-T2 odhadované celkem na 1,4 miliardy Kč musí ČT hradit z vlastních zdrojů. Má sice naději na úhradu výstavby a provozu přechodové sítě. Její výše ale není jasná, protože se vede notifikační řízení s Evropskou komisí. „V současnosti tedy musíme náklady hradit z vlastních zdrojů. Kdybychom dostali kompenzaci v plné výši, tak nám pokryje stejně jen čtvrtinu celkových nákladů na projekt DVB-T2. Vedle výstavby a provozu sítě totiž musíme v souvislosti s přechodem provést do konce roku 2021 rozsáhlé technologické změny celé televizní výroby. Na tento mimořádně nákladný projekt se žádné kompenzace nevztahují,“ říká Dvořák.

Přechod na DVB-T2 je nutný kvůli potřebě uvolnit část televizního pásma 700 MHz pro mobilní sítě. DVB-T2 je na frekvence méně náročné než DVB-T a umožňuje zároveň kvalitnější příjem: „Už v roce 2018 jsme zahájili přechod na nový vysílací standard DVB-T2, který schválila vláda. To s sebou nese značné investice do obměny technologií, a to od okamžiku výroby po okamžik odvysílání pořadu. A vzhledem k tomu, že už v listopadu začínáme ‚vypínat‘ první vysílače, musíme tento proces rychle dokončit.“

Celkem Česká televize letos investuje půl miliardy korun. Druhou velkou investicí je obnova areálu televize na Kavčích horách. Ten byl postavený v 60. a 70. letech minulého století a některé výrobní kapacity jsou ještě původní, tedy za hranicí životnosti. „S jejich obměnou jsme započali už někdy v roce 2016 a jejich konečným cílem je zajistit, aby v Česku existovalo i do budoucna funkční zázemí pro výrobu původní televizní a filmové tvorby,“ dodal ředitel ČT.

Česká televize má letos hospodařit vyrovnaně s 6,674 miliardy Kč, což je o 286 milionů míň než loni. Výběr televizních poplatků klesne o 20 milionů na 5,64 miliardy kvůli pokračujícímu úbytku počtu registrovaných televizních přijímačů.

Petr Dvořák vede Českou televizi od podzimu 2011, předtím sedm let řídil soukromou, komerční Novu. Česká televize za jeho působení spustila dětský kanál Déčko kombinovaný s umělecky zaměřeným Artem nebo otevřela nově vystavěné studio v Brně.