Zahraniční streamingové platformy typu Netflix budou muset ze zákona investovat do tuzemské tvorby a současně odvádět část svých tržeb z Česka do místního Státního fondu kinematografie (SFKMG). Počítá s tím pozměňovací návrh zákonů vycházejících z evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která vybírání poplatků od globálních firem umožňuje. Původní návrh připravený ministerstvem kultury možnost nezahrnul, doplnění příslušné pasáže skrze pozměňovací návrh ale na čtvrtečním zasedání poslaneckého volebního výboru avizoval jeho místopředseda Rudolf Salvetr (ODS). Zatím jde v podstatě o procesní pojistku, poplatky z lokálních tržeb přinese až připravovaná novela zákona o audiovizi, která určí jejich výši či metodiku výběru.
Poplatek z tržeb do fondu dosud musí odvádět pouze tuzemské audiovizuální služby na vyžádání (video on demand, zkráceně VOD), jako jsou Voyo nebo třeba Aerovod. Činí 0,5 % a v roce 2019, kdy původní ustanovení vešlo v platnost, vybral SFKMG jeden milion korun. Salvetrův pozměňovací návrh poplatek zvyšuje na 1 %. Navýšení ale není tak důležité jako skutečnost, že by se měl týkat i služeb, které fungují v Česku, ale nemají tady sídlo. Může jít konkrétně o Netflix či třeba přicházející Disney+. Podstatnou novinku je také to, že návrh do budoucna zajišťuje možnost poplatku ve formě přímých investic, což vítají producenti.
„Pozměňovací návrh rovná pravidla i pro hráče, kteří v Česku nejsou usazení. To dnes nepotřebujete, díky internetu ale můžeme stejně profitovat z českého trhu. Globální hráči budou mít do budoucna dominantní pozici, takže je potřeba, aby spadali pod stejné podmínky,“ říká předseda Asociace animovaného filmu Martin Kotík.
„Směrnice vedle tradičních příspěvků do státního fondu kinematografie přináší i přímé investice platforem do původní lokální tvorby, které přinesou důležité prostředky pro rozvoj a tvorbu české audiovize, ale zároveň ponechávají platformám kontrolu nad objednávaným obsahem,“ doplňuje staronový předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer.
Bezprostřední dopad na producenty ale pozměňovací návrh, pokud bude přijatý, zatím mít nebude. „Novela dává na stůl princip, který bude naplněný až v audiovizuálním zákoně,“ vysvětluje Kotík.
V některých unijních zemích se peníze od zahraničních služeb VOD vybírají díky evropské směrnici už letos. České ministerstvo kultury ale chtělo nejprve transponovat do českého práva to nejnutnější. Jde třeba o povinnost, aby katalogy služeb VOD obsahovaly aspoň 30 % evropských děl. I přes minimalistický přístup má ale Česko zpoždění: lhůta pro transpozici vypršela v září 2020. Česku teď za zpoždění hrozí pokuta, ministerstvo kultury pod vedení Martina Baxy (ODS) proto přebralo návrh novely od minulé vlády.
Absentující zavedení poplatku pro zahraniční VOD má vyřešit pozměňovací návrh, konkrétněji má poplatky definovat – určit výši i způsob výpočtu tržeb – až zmíněná novela zákona o audiovizi. Část vybraných peněz by měla přisoudit fondu, část by mělo směřovat k producentům skrze přímé investice. Podle zainteresovaných aktérů ale bude reálně schválená nejdřív za dva roky. Ročně přitom může správně nastavený poplatek od služeb, které si předplácí stále víc lidí, přinášet do tuzemské audiovize i nižší stamiliony korun.

Netflix zavádí poplatek za sdílení přístupu mimo domácnost, v Česku 79 Kč

Exnovináři žurnalistiku milují, přesto si odchod chválí

AMI Digital Index 2023: Češi tráví na sítích míň času než loni. Prudce přibývá dlouhých videí
