Web Hlídací pes Ondřeje Neumanna dnes po sedmi měsících existence inovuje. Z blogu bývalého šéfredaktora týdeníku Ekonom či novin Nedělní svět se má stát neziskový zpravodajský web, který chce „publikovat originální zjištění“ a dlouhodobě monitorovat „témata, která zůstávají stranou zájmu mediálního mainstreamu“. Konkrétně jde o šestici tematických okruhů - ruské zájmy v Česku, média ve stínu mogulů, občanské svobody v ohrožení, energetická koncepce státu, „bruselská setba“ (jaká pravidla se rodí v centru Evropské unie a jak to lze ovlivnit) a „příběhy dat“.
Texty bude web buď publikovat sám, anebo dodávat vybraným médiím - v kontaktu je podle Neumanna s redakcemi českého Forbesu, Týdne, Reportéru, Echo24, či s Radiožurnálem veřejnoprávního Českého rozhlasu a zpravodajskou stanicí ČT24.
S Neumannem do projektu jde Robert Břešťan, dosud čtyři roky šéfkomentátor Ekonomu, který ke konci roku z vydavatelství Economia odchází. Břešťan bude od 1. ledna šéfredaktorem Hlídacího psa a v jeho záběru budou první dva z výše jmenovaných okruhů. Na další témata si projekt bude najímat ty, kteří se jim déle věnují - konkrétně problematiku občanských svobod má zpracovávat Robert Malecký (šéfredaktor webu Česká justice, který vydávají Petr Dimun a Ivo Hartmann), o Unii budou psát redaktorky webu Euractiv, který vydává Jan Vitásek, s daty pomohou Josef Šlerka, Jan Cibulka či Kateřina Mahdalová. Původními texty budou přispívat i Jan Urban či Adam Drda. Obrazový materiál má projektu dodávat třeba fotograf Karel Cudlín, který dosud spolupracoval s týdeníkem Respekt.
Web Hlídací pes je prvním projektem Ústavu nezávislé žurnalistiky, neziskové organizace s právní formou ústavu, jehož ředitelem je právě Neumann. Správní radě, které se projekt zodpovídá, předsedá Lenka Černá, ředitelka inzertní společnosti a stejnojmenného inzertního titulu Annonce, v radě s ní zasedají Ivana Millerová, Michal Musil (editor měsíčníku Reportér bývalého šéfredaktora Mladé fronty Dnes Roberta Čásenského), Aleš Rozehnal (odborník na mediální a autorské právo, někdejší právník bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného) a analytik Ivan Vyleta.
„Nejsme lobby. Nebudeme se spojovat s jedněmi proti druhým. V politice ani v byznysu,“ předesílají Neumann, Břesťan a spol. v základním dokumentu projektu. „Chceme odhalovat nečestné praktiky s cílem dosáhnout změny,“ prohlašují taky. „Reportérům dnes chybí čas i prostředky pro dlouhodobou, pod povrch jdoucí práci. Je proto třeba hledat nové modely, které by umožnily novinářům pracovat ve veřejném zájmu na odhalování případů zneužívání moci,“ míní rovněž.
Hlídací pes má za vzor americký projekt „neziskové žurnalistiky“ Pro Publica, který žije z darů nadací, významných podnikatelů a dalších občanů, existuje od roku 2008 a má na kontě i dvě Pulitzerovy ceny.
Z čeho bude žít český Hlídací pes? Klíčový pro rozjezd byl Nadační fond českých průmyslníků, s nímž se Neumannův ústav dohodl na podpoře na jeden rok. „S tím, že se předpokládá její prodloužení o dalších dvanáct měsíců,“ uvádí zakladatelé ústavu. Zmíněný fond zformovali Jaroslav Veverka spjatý s inženýringovou společností Noen, předseda představenstva Sigma Group Milan Šimonovský a Jiří Šlosr, šéf firmy AC Technologies zaměřené na čištění vzduchu. Tzv. revizorkou fondu je zmíněná Lenka Černá z Annonce.
Jen na podpoře průmyslníků Neumann závislý být nechce. „Fond nebude a nesmí být jediným, kdo nás podporuje,“ tvrdí, „klíčovým zdrojem financí jsou dary od co nejširšího okruhu lidí.“ Napomoci tomu mají nabídky na crowdfundingovém webu Darujme.cz. Všechny původce peněžitých i nepeněžitých darů slibuje Hlídací pes zveřejňovat na webu - mezi počátečními jsou - vedle fondu - Veverkův Noen či Šimonovského Sigma. Zmiňovaná Annonce poskytla zdarma programátorskou kapacitu pro vytvoření webu.
Doplňkové zdroje peněz Hlídacího psa zahrnují prodej obsahu jiným redakcím či prodej analýzy (mimo jiné dat).
Redaktoři sdružení v projektu se přitom zavazují fungovat efektivně: Z každé koruny použijeme 85 halířů na novinářskou činnost a pouhých patnáct halířů na administrativu - nájem redakčních prostor, počítače, vybavení redakce, telefony, datová připojení, cestovní náklady.“