Nevečeřal: Spendee se chystá na bankovní revoluci

Investice ze dvou zdrojů v celkové výší přes 13 milionů Kč a také účast v globálním programu Googlu Launchpad Accelerator má českým vývojářům aplikace na správu financí Spendee pomoci připravit se na nové možnosti rozvoje, které přijdou s pravidly pro jednotný integrovaný trh pro platební služby, tedy se směrnicí PSD2, jež má vejít v platnost v lednu 2018. V aplikaci Spendee, kterou vymyslel Jan Částek ze studia Cleevio, tak bude uživatel moci efektivněji pracovat právě s údaji ze svých bankovních účtů. „Spíš než přehled nad finanční minulostí bychom chtěli poskytovat predikce, srovnání či doporučení do budoucna. Z dat jsme totiž schopni generovat projekce, které mohou uživatele upozorňovat třeba na to, aby změnil trend v utrácení,“ přibližuje v rozhovoru s Médiářem nový šéf Spendee David Nevečeřal.

Spendee jako jedna ze začínajících firem v oblasti fintech získala letos na jaře investici 450.000 eur (zhruba 12 milionů Kč) od investorské rodiny ze Slovenska, dalších 50.000 dolarů (přes 1 milion Kč) pak putuje od amerického internetového gigantu Google, díky tomu, že Spendee jako vůbec první český startup uspělo v globálním programu Launchpad Accelerator. Kromě peněz se tak tým Spendee dostal na dvou týdenní stáž v kalifornském Silicon Valley. „Po spuštění PSD2 dojde skutečně na lámání chleba a ukáže se, které projekty se stanou lídry v oblasti fintech,“ očekává Nevečeřal. Ten ve funkci generálního ředitele Spendee nahradil dosavadního šéfa Jakuba Sechtera, jenž přitom posílil svůj podíl ve firmě a posunul se na pozici ředitele pro strategii. Jako takový se zaměří na klíčové aktivity projektu a zároveň se zbaví denního řízení firmy.

Zleva šéf Spendee David Nevečeřal, Ola Krainski z Google Developers a duchovní otec aplikace Jan Částek

Zmíněná směrnice PSD2 má přinést zásadní proměnu bankovního trhu, jak ho známe, způsobí totiž otevření tradičního vztahu banky a klienta. Stejné informace jako banka budou moci mít - se souhlasem klienta - i jiné subjekty, což otevírá bezprecedentní možnosti novým finančně-technologickým projektům, samozřejmě za přísné regulace.

„Povinné zpřístupnění údajů pomůže projektům, které se snaží zjednodušovat a zrychlovat dostupnost běžných finančních služeb i přinášet služby nové. Banky sice zůstanou pilířem základních služeb, ale spolupracující firmy projekty by postupně mohly převzít všechny běžné finanční služby a zároveň být těmi, kdo bude trh posouvat vpřed a přinášet služby nové,“ počítá David Nevečeřal. Toho do Cleevia, respektive do čela projektu Spendee přivedl Lukáš Stibor, hlavní tvář firmy, který se letos na jaře výkonného vedení po deseti letech vzdal.

„Než vstoupí v platnost zmíněná směrnice PSD2, stále se potýkáme s nedůvěrou potenciálních uživatelů. Dnes totiž musejí do aplikace zadat přístupové údaje k účtu, což se řadě z nich nechce, nevěří tomu z hlediska bezpečnosti. Až se banky otevřou nové technologii připojení, bude pro nás snazší lidi přesvědčovat,“ říká Nevečeřal v rozhovoru s Médiářem.

David Nevečeřal (vlevo) v rozhovoru s Ondřejem Austem. Foto: Jakub Hrab

Projekty studia Cleevio letos na jaře měnily vedení. Mluvilo se hlavně o Lukáši Stiborovi, ale změna se týkala všech tří spolumajitelů firmy. Jakou roli mají dnes?

Lukáš je nejviditelnější osoba, ale máte pravdu, že se to týkalo všech společníků Cleevia, tedy i Miroslava Chmelky a Jana Částka. Všichni tři se rozhodli věnovat jednotlivým projektům, které v rámci Cleevia vznikly a vyrostly do takové podoby, aby už mohly být samostatné. Lukáš se dnes primárně věnuje Angee, Mirek s Honzou Gamee, Spendee jsem se ujal já. Když mě Lukáš koncem roku 2015 oslovil, zrovna jsem končil v Ušetřeno.cz. Rychle jsme se domluvili, protože potenciální globální zásah Spendee mě lákal. Spolu s dobrým načasováním mi v rozhodování pro pomohlo taky to, že Spendee už mělo určitý počet reálných uživatelů, nezačínalo se už od nuly, s produktem už se zkrátka dalo dělat něco víc.

Všechny tři projekty Cleevia, které jste připomněl, už dnes spolu nijak nepracují? Nemají styčné body?

Nemají, jsou to separátní záležitosti, oddělené týmy. Pocházejí nicméně z jedné líhně, takže know-how se mezi jednotlivými členy týmů – programátoři, marketing – občas sdílí. Soustavná spolupráce mezi projekty ale neexistuje.

Ani na mezinárodní úrovni netlačíte povědomí, že všechny tři projekty pocházejí z jedné líhně?

Mezi českými partnery to sice pomáhá, Cleevio – či třeba přímo Lukáš Stibora – tady znají někteří víc než jednotlivé jeho projekty. Ale z globálního pohledu to nemá žádnou větší hodnotu.

Jak se vlastně na službu Spendee přišlo? A jak se týmu před vaším příchodem podařilo ji dostat k tolika uživatelům?

Praotcem myšlenky byl Jan Částek. Takovou aplikaci potřeboval, protože hodně cestoval a s přítelkyní si chtěli evidovat všechny výdaje na jednom místě. Hledal, ale nenašel nic, co by mu přišlo dostatečně elegantní. On je totiž designér a dost si zakládá na tom, aby věci byly kvalitně udělané a zároveň aby vypadaly elegantně a čistě. Později při samotném rozšiřování služby pomohla i přízeň samotného Applu, který při některých prezentacích použil přímo screenshoty ze Spendee nebo aplikaci doporučoval jako moderní typ digitálního správce financí. Dobrý, funkční design tak musí být nedílnou součástí aplikací, které chtějí uspět.

David Nevečeřal. Foto: Jakub Hrab

Tradičně se tvůrcům nových aplikací radí, aby je nejdřív nechali zrecenzovat odbornými médii typu TechCrunch. Máte další fígle, jak nový mobilní software chytře zpropagovat?

Komunikace s médii se samozřejmě osvědčuje, a to nejenom s těmi, která jsou v rámci komunity „masová“. Jde i o bloggery, kteří mají řádově míň sledujících, ale mají silný hlas v řadě nik. A když komunikovat, tak průběžně – neposlat jen jednu tiskovou zprávu, ale pravidelně informovat o novinkách, být píšícím k dispozici, když chtějí.

Co přineslo uživatele aplikaci Spendee především?

Zlomem v poslední době bylo, když jsme umožnili do Spendee připojit bankovní účet. To otáčí funkčnost aplikace – uživatel už není nucen každou nákladovou položku zadávat sám, ale může si nechat automaticky stáhnout a synchronizovat tak transakce z účtu.

Které všechny banky v aplikaci máte?

Mít tam všechny na světě by bylo neefektivní. Jde logicky o ty nejpoužívanější, a to v závislosti na trzích, kde se pohybujeme. Používáme na to agregované řešení, které využívají i jiní hráči na trhu. V současnosti dokážeme napojit konta zhruba ze dvou a půl tisíce bank, v Česku to jsou ČSOB, Česká spořitelna, Equa bank, Fio banka, LBBW, mBank, PPF Banka, Raiffeisenbank a UniCredit, naopak nám ještě chybí Komerční banka nebo Air Bank. Co se týče trhů, o které nám jde v zahraničí, jsou to samozřejmě Spojené státy americké a Velká Británie.

Chápou vás banky jako konkurenci?

Možné to je, ale my banky na souboj vyzývat nechceme. Stavíme komplementární službu, ústřední, ze kterou uživatel může ovládat víc svých účtů. Aby nemusel mít aplikaci speciálně pro každou banku zvlášť. Jak se blíží platnost směrnice PSD2, která má zajistit jednotný integrovaný trh pro platební služby, budeme mít – aspoň v Evropské unii – od bank zajištěn přístup povinně. Další možností bude iniciovat platbu ze třetí strany, tedy právě třeba z aplikace typu Spendee, samozřejmě po nutných odsouhlaseních uživatelem.

David Nevečeřal. Foto: Jakub Hrab

Vstupovali jste na obsazený trh. Jak si v současné době stojíte?

Průmyslový standard v Americe je Mint.com. Říká se tam, že se bojuje o druhé místo za ním.

Představujete se tedy jako český Mint.

Spíš evropský, zpravidla ale mezi čtyřma očima, neoficiálně. Pozorujeme, že Mint do Evropy jít nechce, minimálně v segmentu B2C. Kromě Mintu existuje řada dalších aplikací. Všechny máme nainstalované, pečlivě je sledujeme. Mezi výraznější z našeho pohledu patří brazilský Mobills, dál třeba Monefy či Money Lover.

Jaké jsou cíle vašeho růstu?

Teď máme kolem dvou milionu stažení a přes 700.000 registrovaných uživatelů, do konce roku bychom chtěli aspoň milion registrovaných. Ale díváme se na to spíš produktově. Spíš než přehled nad finanční minulostí bychom chtěli poskytovat predikce, srovnání či doporučení do budoucna. Na základě dat, která máme, jsme totiž schopni generovat projekce, které v praxi mohou upozorňovat uživatele třeba na to, aby změnil trend v utrácení. Přičemž můžeme propagovat různé produkty finančních ústavů nebo telekomunikačních operátorů. Říct třeba „za telefon platíte 800, ale dá se získat neveřejná nabídka za 500, za 600, zajímá vás to?“. Pak dokážeme uživatele přesměrovat přímo na call centrum operátora.

A z toho mít provizi.

Ano, to je obchodní model, který teď zkoušíme s vybranými telekomunikačními operátory. Zatím ale ne v Česku. Pilotujeme to třeba v Německu či ve Francii.

Do Česka se s tím také chystáte?

Chystáme, ale trh je tu malý, šlo by o desítky či stovky zákazníků, které bychom byli schopni dodat, a to není žádné terno. Tedy ani příležitost dostat se k zajímavému jednacímu stolu.

Děláte v podstatě opak toho, co banky – když má spotřebitel špatné návyky, nenabídnete půjčku či úvěr.

Ano, chceme se věnovat jen produktům, které budou uživatelům pomáhat. Z bankovních produktů to tak nebudou úvěry či půjčky, ale typicky konsolidace – když uvidíme, že uživatel splácí dvě půjčky, nabídneme mu sloučení do jedné, aby ušetřil. V ideálním případě pak chceme předkládat nabídku, kterou uživatel dostane jen díky Spendee, výhodnější než jinde. To by byla hodnota, která by nám pomohla dlouhodobě budovat značku.

Připomeňte celý obchodní model Spendee.

Jde o takzvaný freemium model, užívat lze tedy zadarmo, ale pokročilejší funkce jsou už za peníze. Z předplatného prémiových služeb jde momentálně 90 % našich příjmů, zbylých 10 % je od partnerů, z transakčních výnosů. Chceme se to otočit, ideální stav je, aby nás neplatili uživatelé, ale spolupracující subjekty.

Většina uživatelů přitom používá Spendee samostatně, bez připojení k bankovnímu účtu, transakce tedy zadává buď přímo, anebo tak, že si z banky stáhne soubor ve formátu CSV a ten do aplikace nahraje.

Než vstoupí v platnost zmíněná směrnice PSD2, stále se potýkáme s nedůvěrou potenciálních uživatelů. Dnes totiž musejí do aplikace zadat přístupové údaje k účtu, což se řadě z nich nechce, nevěří tomu z hlediska bezpečnosti. Až se banky otevřou nové technologii připojení, bude pro nás snazší lidi přesvědčovat. A i banky, předpokládám, budou mít zájem na tom komunikovat, že jde o bezpečné propojení.

David Nevečeřal. Foto: Jakub Hrab

Jste vůbec první z českých firem, která uspěla v programu Launchpad Accelerator od Googlu, v rámci toho jste dostali 50.000 dolarů a stáž v Silicon Valley. Co s tím vším uděláte?

Peníze jsou příjemné, ale rozhodně to není nejcennější část kontraktu, největší hodnota. Super jsou kontakty, super je propojení s lidmi z Googlu. Google funguje jako zkušený průvodce trhem a jako otvírač dveří k dalším zkušeným lidem po celém trhu. Můžeme využít i mentorů, kteří nám pomohou pochopit, zda se dobře ptáme spotřebitelů, jak službu postavit. V tom vidím největší potenciál.

David Nevečeřal. Foto: Jakub Hrab

Jak program probíhá?

Celkem trvá šest měsíců. Začíná dvěma týdny přímo v Americe, Google tomu říká bootcamp, dalšího půl roku jsou nám mentoři a další k dispozici jako podpora.

Zmíněné peníze od Googlu použijete na co?

Investice není vázaná na žádný podíl ve firmě, „jen“ na aktivní účast v programu. Neznamená to tedy, že jsme přijeli do Kalifornie a šli se opalovat. My sami jsme v dubnu dokončili další investiční kolo, investice poté byla použita na růst týmu, vývoj produktu a marketingovou akvizici nových uživatelů.

Jak se vám podařilo v Google Acceleratoru zvítězit? Mluvili jste o tom po verdiktu s porotci?

S jedním jsme se potom bavili, prý ho nejvíc zaujalo, že víme, co chceme, že máme vizi, že máme namyšleno, kde budeme za půl roku, za rok, za dva roky. Že náš cíl není jen víc a víc uživatelů, ale chceme produkt výrazně posunout a risknout přitom, že možná uživatelé, kteří ho dnes mají rádi, ho v dalších fázích už tolik rádi mít nebudou. Porotce zaujalo, že máme uživatele ve 180 zemích, tudíž má i výzvy pro globální trh.

V jakých zemích máte uživatelů nejvíc? V těch největších, což se nabízí, anebo je tam překvapení?

První dvě země jsou jasné, USA a Velká Británie. Ovšem třetí je Thajsko.

Čím si to vysvětlujete? Jak se to povedlo?

V Thajsku hodně lidí nemá banku, jedou cash, hotovost. Nemají bankovní výpisy z účtů a Spendee jim jako takový výpis či přehled slouží. Hodně nám tam přitom pomohlo několik recenzí, které převzala i tamější velká média a představila nás jako správce financí.

Řeknete základní ekonomické ukazatele, předpověď vývoje? Projekt stavíte, aby výhledově nesl zajímavou rentu, anebo na exit?

Exit samozřejmě plánujeme, ale ne v horizontu nejbližších let. Nabídku jsme už dostali, od mezinárodní bankovní skupiny, ale odmítli ji, protože jsme teprv na začátku. Úplně na důchod to ale nestavíme, ostatně já osobně potřebuju v práci pětiletá okna, v nichž se mohu posouvat, aby projekty, na kterých pracuju, mohly růst a mě tak pořád bavily. Jsem vykopávač, nadšenec.

Momentálně operujeme ve ztrátě dosahující několik stovek tisíc korun měsíčně. Investice nám zajistí existenci po dalších 12 až 14 měsíců, pak bychom chtěli vypisovat další investiční kolo, jež by nám pomohlo s dalším růstem. Sázíme na to, že díky směrnici PSD2 platné od ledna budeme schopni investorům ukázat, že pro uživatele je daleko menší problém aplikaci přijmout, svěřit ji přístup ke svým účtům.

Pak jste schopni se brzy dostat do černých čísel, aspoň provozně?

Spíš si myslím, že ne, pokud stojíme na předplatném od uživatelů. To by se muselo oproti dnešku ztrojnásobit, zpětinásobit. Předplatné totiž pokrývá jen pětinu až čtvrtinu našich měsíčních nákladů. Plánem je při kontrolované ztrátě růst, a to nám v tuto chvíli umožní nárůst počtu uživatelů. Mít 700.000 uživatelů ve 180 zemích je pěkné, ale lepší by bylo mít je v pěti šesti zemích, koncentrovaněji. Vidíme čínské aplikace, které mají 80 milionů stažení, my dva miliony. Je kam se posunout.

David Nevečeřal. Foto: Jakub Hrab

Launchpad Accelerator od Googlu otvírá další kolo, lze se do něj hlásit do 2. října

Příběhy úspěšných českých vývojářů přináší Google, letošní sponzor AppParade. Text vznikl v rámci placené spolupráce

Sdílejte