Neviditelná zbraň v krymské krizi: propaganda v médiích

Ruská i ukrajinská média pracují s nepravdivými obrazy.

Snímek z protestu proti ruskému postupu na Krymu z 15. března v Moskvě. Foto: Profimedia.cz, AFP

Snímek z protestu proti ruskému postupu na Krymu ze soboty 15. března v Moskvě. Foto: Profimedia.cz, AFP

Mediální válka, týkající se Krymu a změn na Ukrajině, začala dávno před tím, než vypukla mezinárodní krize. Jinak řečeno, opět se potvrdilo, že první obětí války je pravda. Především státem kontrolovaná ruská média se snažila a snaží obyvatele Krymu mluvící rusky prezentovat jako cíl permanentního útlaku a diskriminace, zatímco ta ukrajinská zveličovala odpor místních lidí k plánovanému připojení k Rusku.

Ve chvíli, kdy se Kreml rozhodl vyslat na poloostrov své vojáky (kteří jsou oficiálně neznámými ozbrojenci, kteří se kdesi neznámo jak dostali k ruským vojenským vozidlům a obrněncům), začaly sílit zprávy o vlně uprchlíků z Krymu i dalších oblastí do Ruska a žoldácích, kteří sem přijeli ze západních zemí. „Naše propaganda ve státních médiích se zřejmě vymkla kontrole,“ napsal na twitteru bývalý ministr hospodářství Ruské federace Andrej Nečajev.

Tím není řečeno, že by vše, co ruská média napsala a odvysílala, bylo manipulací a že se z druhé strany dostávaly veřejnosti pouze pravdivé informace. Ukrajinská média zase pracují s obrazem nevypočitatelných krymských Rusů, kteří se rozhodli násilím odtrhnout od Ukrajiny, čemuž je třeba se bránit. Ani ukrajinská či ruská média nezmínila, kolik lidí na východě Ukrajiny skutečně chce připojení k Rusku (z milionů zde žijících se mítinků a útoků na správní budovy a demonstrace účastní pouze menší část).

Nepodložené zprávy odvysílala televizní stanice Russia Today, podle které byl o prvním březnovém víkendu zaznamenán masivní útěk Ukrajinců z východní části země do Ruska – prý jich bylo celkem 675.000, což v některých částech Ruské federace vyvolalo humanitární krizi. Podobnou informaci rozšířily státní tisková agentura RIA Novosti i agentura Itar-Tass - jako zdroj uváděly ruskou pohraniční stráž nebo guvernéra hraničního regionu Bělgorod. Reportéři na místě ovšem na žádné proudy uprchlíků nenarazili a ani oficiální místa nic takového nepotvrdila. Ruská televize 1TV navíc doprovodila tuto zprávu záběry, na nichž byla čitelná tabula s nápisem Šegini, což je ukrajinské městečko na hranici s Polskem.

Ruské televize také odvysílaly video zachycují extremisty útočící na ruské vojáky na Krymu. Ukázalo se, že jde o videozáznam z 20. února, pořízený v centru Kyjeva, na němž ostřelovači pálí do demonstrujícího davu. Podobně v Simferopolu pózovali ruským novinářům ozbrojenci, dovezení na místo autobusem – video bylo následně odvysíláno s komentářem, že zachycuje krajně pravicové extremisty ze západní Ukrajiny útočící na Krymu na mírumilovné obyvatele a zabíjející ruské vojáky. Autobus ze západní Ukrajiny měl ovšem poznávací značku Krymské oblasti a ozbrojenci byli vybaveni granátomety GM-94 a samopaly AK–100, které jsou pouze ve výzbroji ruských ozbrojených sil. Pozoruhodné bylo i to, že extremisté zřejmě s autobusem museli bez problémů projet několika kontrolními body, hlídanými mimo jiné i ruskými vojáky. Později ruský konzul Vjačeslav Světličnij označil zprávy o zabíjení civilistů a vojáků na Krymu za fámy.

Stanice Russia 24 ukázala divákům mladého Rusa, který tvrdil, že pracuje na Krymu jako ostřelovač pro ukrajinskou opozici, a že byli naverbováni žoldáci v Německu a USA, kteří mají přepadat místní obyvatele a vyvolat krizi.

Zcela vymyšlená byla zpráva o masových dezercích ukrajinských vojáků rozmístěných na Krymu, kterou ruská média zveřejnila v neděli 2. března.

Příklad, jak se dá manipulovat veřejným míněním s využitím zahraničních zdrojů, uvedl týdeník Der Spiegel. Rozhlasová stanice Voice of Russia oznámila, že většina německých médií informuje o situaci na Krymu jednostranně. Jako důkaz této teze si stanice vzala některé příspěvky z diskusního fóra na stránkách Spiegel Online, které podle ní dokazují, že čtenáři prohlédli manipulativnost materiálů redakce Spiegelu, pochybují o legitimitě ukrajinské vlády a naopak chápou, že Rusko je nuceno chránit Krym a jeho obyvatele. Podle všeho byla část diskusních příspěvků na web umístěna ze serverů v Rusku.

Totéž rádio odvysílalo ještě zajímavější zprávu. Podle něj rozhlasové stanice WDR a zpravodajský kanál N24 změnily přes noc svůj názor a nyní informují o proruských demonstracích. Jak na to redaktoři Voice of Russia přišli, není jasné, ale zjevně souvisí s tvrzením, které se objevilo i v dalších médiích kontrolovaných státem. Například webová stránka Sputnik a pogrom tvrdí, že západní média nyní začala podporovat ruský postup vůči Krymu.

A jaké metody používá ukrajinská strana? Především démonizuje ruskou menšinu, a tvrdí, že většina obyvatel Ukrajiny – i na Krymu - chce jednotnou zemi. V řadě reportáží vystupují jen ti, kteří jsou proti připojení Krymu nebo východní oblastí Ukrajiny k Rusku. Demonstrace několika stovek lidí na Krymu za setrvávání oblasti v rámci Ukrajiny byla prezentována jako masová, obavy Rusů z dalšího vývoje (způsobené například i narychlo schváleným a později stejně rychle zrušeným zákonem o jediném úředním jazyku) jsou bagatelizovány. Na sociálních sítích se šíří množství nepravdivých informací o násilnostech ruských vojáků na civilním obyvatelstvu, včetně zpráv o přesunech vojenské techniky, k němuž sice dochází, ovšem nikoli na ukrajinském území, ale za ruskou hranicí.