Digitální agentury v Atlasu ukázaly, co mají letos nového. Připomeňte si na Twitteru či Instagramu.

Nevinné vražedkyně

Epidemie krvácivého průjmu ukázala na španělských okurkách sílu negativní publicity.

Minulý týden byl ve znamení epidemií. Nejdřív se začal z Německa šířit nebezpečný virus. Hned vzápětí propukla epidemie negativních zpráv. Odsouzeným vrahem v nich nebyl zahradník, ale jeho okurky.

Zločinu se dostalo náležité pozornosti. Analýza Navarrské univerzity ukázala, že se o nakažených španělských okurkách psalo ve světových médiích sedmnáctkrát častěji, než o vítězství Rafaela Nadala na Roland Garros. Okurkový tým porazil dokonce i neporazitelnou FC Barcelonu.

Došlo však k justičnímu omylu, jehož následky si okurky ponesou po celou dobu jejich trvanlivosti a ještě o mnoho déle. Podobně jako nevinný „vrah“, kterému zůstává nálepka zločince i poté, co ho po testech DNA pustí po deseti letech z vězení.

Vášeň i deprese současně

Podstatnou roli v tom hrají média. Věnují se totiž převážně negativním informacím, které se šíří rychlostí blesku a s devastujícími účinky tsunami. Naopak ty pozitivní, týkající se ho stejného tématu, se zpravidla dostanou jen ke zlomku „zasažených“.

Mediální prostředí působí až tak negativisticky, že i společnost světového významu, jakou je Facebook, neváhá raději než za vlastní pozitivní kampaň zaplatit PR agentuře za negativní kampaň o svém konkurentu.

Média však nejsou negativní kvůli tomu, že by v jejích vedeních seděli řezníci lačnící po krvi, ale protože to sami chceme. Zprávy o korupci v politice, katastrofách či kriminálních činech nás jednoduše přitahují. Paradoxem však je, že v nás podle odborníků současně vyvolávají strach, úzkosti i deprese.

Kampaň za pozitivno

Dopady negativních zpráv vedou k různým pokusům o to, jak udělat média pozitivnější. Například rumunský senát se pokoušel v roce 2008 prosadit kvótu, podle které by měla být polovina televizních a rozhlasových zpráv pozitivních. Ústavní soud to však nakonec zamítl.

Jako životaschopný se naopak jeví pokus nizozemského portálu One11.nl, který se rozhodl věnovat pouze pozitivním a inspirativním zprávám o hrdinech dnešní doby. Projekt už běží i v mezinárodní edici a podle svých zakladatelů se setkal s velkým úspěchem.

A pozadu nezůstávají ani česká média. Například Týden vydal na začátku května speciál Úspěch Made in Česko představující mezinárodně úspěšné Čechy i české firmy. O dva týdny později jej následovaly týdeníky Ekonom a Respekt se společnou publikací o Byznys idolech.

Dokonalý svět ještě nenastal

Takové projekty naše psychika jistě ocení. Můžeme se však úplně vzdát těch rizikových a úzkost vzbuzujících negativních zpráv? Asi těžko.

Ostatně ukazuje to i případ nevinných „vražedných“ okurek. Smutnou pravdou je, že je negativní publicita u spotřebitelů neprávem „pohřbila“. Na druhou stranu, kdyby v nich skutečně nákaza byla a nikdo nás nevaroval, bylo by těch pohřbů mnohem více.

Stejně tak by asi bylo pro řadu lidí velkým zadostiučiněním věnovat večerní zprávy tomu, kdo všechno byl dnes u soudů očištěn. Kdyby však divákům v tu samou chvíli zaplavovala sklepy přílivová vlna z nedaleké řeky, pak by se takové pozitivní zprávy „za každou cenu“ poněkud minuly účinkem.

Aneb: média jsou jen zrcadlem světa. Až bude dokonalý, určitě nám o tom dají vědět.