
Zdroj: Midjourney
„Facebook pohřbívá The Intercept. To je špatná zpráva pro žurnalistiku,“ napsal mi v týdnu zmíněný investigativní portál. V e-mailu burcuje k podpoře – a pochopitelně žádá o peníze. „Sociální sítě jako Facebook stupňují své snahy, aby z vašich kanálů odstranily skutečné zprávy – politicky znepokojivé příběhy o chamtivosti a korupci,“ píše redakce, které propadla návštěvnost z nejlidnatější sociální sítě za poslední rok o polovinu. Není to překvapivé. Sítě už redakcím dosah nenabízí a nebudou, čteme stále častěji. Viralita však končí pouze pro někoho.
Přes 305.000 dárců poslalo za 35 dní celkem 150 milionů korun Martínkovi na léčbu vzácné nemoci. Příběh zaznamenal patrně každý, kdo se vyskytl na česky mluvícím internetu. I vzhledem k pozdější všudypřítomnosti mě proto zaujalo, jak pozdě jsem se o charitě dozvěděl, byť trávím online nemálo času. Sbírka měla při mém prvním setkání s ní už desítky milionů od víc než sta tisíc lidí. Kudy se to šíří, drbal jsem si hlavu. Protože patrně patřím mezi starší lidi, až skrze klasický online portál a tamní poněkud přežité koláže jsem pochopil, že lví podíl mají instagramové influencerky.
Udržovat si přehled o dění na internetu je stále těžší. Chybí náměstí, kde by se scházely různé zdroje. V dávných dobách se potkávaly memy, digitální kauzičky i důležité články na Facebooku, později na Twitteru. To už neplatí, i protože exTwitter přestal – stejně jako dávno – před ním Facebook šířit odkazy. Může za to nepřátelství nového majitele k novinařině i byznysová snaha držet lidi ve svém ekosystému. Odkaz na podcast algoritmy exTwitteru nevidí rády, oproti tomu audio vložené přímo na síť nabídnou mnohem většímu počtu lidí.
Posun od hyperlinku k přímo vloženému zvuku může vypadat jako drobnost. Stále se přece jedná o stejnou zvukovou stopu. Celkové potlačení odkazů ovšem představuje zásadní věc. Právě skrze odkazy se šíří různé kusy internetu na další místa. Dozvídáme se, co se děje jinde a můžeme se tam rovnou vydat. V současném ekosystému však narážíme na minimálně dva problémy, které brání poctivým snahám o informovanost. Dlouhodobě chybí dobré pokrytí digitálního dění, co zaznamená průběh a kontext i menších událostí, než byla veleúspěšná sbírka. A zejména postrádáme zmíněné náměstí, které člověk potřebuje, pokud nechce denně obcházet desítky jednotlivých portálů, mít schránku zaplavenou newslettery a do toho aspoň pasivně sledovat minimálně pět sociálních sítí, jež vzájemné sdílení téměř nedovolují.
Internet zůstává částečně prostupný. Mění se nicméně nosič. Hypertextový odkaz, základní kámen webu, střídá záznam obrazovky – screenshot. Dokazuje to i sbírka na Martínka. Vystřelila na Instagramu, který pod klasické posty ani nedovoluje dávat odkaz. Není to potřeba. Virální se stávaly hlavně příspěvky se screenshotem, který ukazoval dosud vybranou částku, kolik ještě chybí a chlapcovu kudrnatou hlavu.
Češi jako národ mají spoustu chyb, ale jestli je něco co na nich skutečně miluji je jejich schopnost se semknout pro dobrou věc. Roušky za covidu, peníze pro obce zasažené tornádem a teď Martínek.
Pojďme ukázat to nejlepší ze sebe ❤️https://t.co/2WERCO5LAG pic.twitter.com/RmbvN9qWqJ
— Georgia Hejduková (@GHejdukova) September 25, 2023
Záznam obrazovky je ideální médium pro současnou mediální krajinu. V ní hodně contentu nemá pevnou adresu (instagramové Stories), velké sociální sítě o hyperlinky nestojí a dosavadní král hypertextu Google zvažuje, že ve jménu pokroku ve spojení s umělou inteligencí vykročí za tradiční podobu deseti odkazů, namísto nichž nabídne vlastní odpověď poskládanou Bardem. To se nepřekvapivě nelíbí redakcím typu Intercept, které staví na dlouhých propracovaných textech, s nimiž chtějí zasáhnout víc lidí než jen čtenářské jádro.
Redakce soustředěné na text nemají snadnou pozici. Mohou věřit v náhodná setkání, skrze než nakonec lidé dnes konzumují víc politického obsahu, než při vědomém hledání zpravodajství. To ale vyžaduje tvorbu sekundárního obsahu. Převyprávět globální investigativu o tisících slovech do scénky na TikToku či blyštivé infografiky na Instagramu – a doufat ve screenshoty. V tom však patrně nevidí smysl své práce, zdroj financí ani autonomie. Stále by musely spoléhat na dobrou vůli platforem, navíc by ani nešlo o odkaz. Pokud se role hypertextu opravdu stává zanedbatelnou, pro otevřený internet, žurnalistiku a vůbec snahy porozumět světu to skutečně není dobrou zprávou.
Vybírám z internetu
Petr Dvořák se koncem šéfování ČT patrně uvolnil a kolega Ondřej Aust s ním přinesl výjimečně otevřený rozhovor.
*
Na univerzitách vznikají stohy seminárních prací, většina nestojí za moc, některé by ale zasloužily dostat se za hranice katedry. Patří mezi ně text Karolíny Blažkové o genderové předpojatosti umělé inteligence v Amazonu. Vznikl na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se na jednom z kurzů podílela organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje digitálnímu soukromí a právu vůbec. Publikovali i šikovná skripta.
*
Toto je bohužel o mě: kritika obhájců platforem, kteří je hájí, protože nechtějí vypadat jako antimoderní lidé a štve je výklad, podle nichž sítě mohou za všechno zlo světa.
*
The Reuters Institute for the Study of Journalism publikoval důležitou studii, jak lidé přemýšlí nad placením za obsah.

Linda Bartošová už nebude moderovat Spotlight

Jakub Zelenka a Apolena Rychlíková chystají novou mediální platformu

Lenka Černá: Economia je na cestě k zisku. Respekt byl stát ve státě

Čestmír Strakatý bude pro CzechCrunch uvádět nový podcast o moderním Česku
