Premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupí v neděli 18. listopadu od 21.25 v živě vysílaném rozhovoru televize Nova. Půlhodinový pořad Vládní krize tentokrát nahradí Střepiny a bude ho moderovat Rey Koranteng. Interview se má zaměřit na dění, jež způsobila kauza Seznamu Babišův syn promluvil.

Novela o DPH bere ČT i rozhlasu stamiliony ročně

Česká televize varuje před ohrožením bezplatného vysílání, rozhlas chce zvýšení poplatku.

  • ČTK
  • 13. 06. 2018 16:10

Česká televize a Český rozhlas přijdou kvůli vládní novele zákona o DPH až o půl miliardy korun ročně. Budou muset omezit služby a ohrozí to přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2. Česká televize vyčíslila výpadek ročních příjmů na 350 až 400 milionů, Český rozhlas na 120 milionů. Televize a rozhlas to dnes uvedly v reakci na schválení takzvaného daňového balíčku vládou.

“Navzdory našemu varování a relevantním argumentům renomovaných daňových poradců ministerstvo financí protlačilo změnu zákona. Tím byl porušen princip, že až do roku 2021 bude Česká televize výnosy z DPH investovat do digitalizace. Pokud změny schválí parlament a vláda nepřijde s žádným kompenzačním řešením, přinese to citelný zásah do procesu digitalizace, lidé mohou přijít ze dne na den o bezplatné televizní vysílání a ve snaze najít potřebné finance budeme diskutovat i omezení šíře služeb, které Česká televize nabízí. Takové peníze se jednoduše nedají najít v úsporách,” uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Peníze byly u České televize určeny k financování procesu druhé vlny digitalizace televizního vysílání, který televizi v roce 2016 nařídila vláda s tím, že jí bude garantovat legislativní a ekonomické podmínky k tomuto kroku. Česká televize podle Dvořáka loni v dobré víře zahájila investice do digitalizace a podepsala také smlouvy na provozování nových sítí.

Český rozhlas na problém podle mluvčího Jiřího Hošny dlouhodobě upozorňoval. “Český rozhlas nechce v žádném případě omezovat služby pro posluchače, půjde proto cestou úspor napříč rozpočtem – jednou z nich je i aktuální plánovaná optimalizace pracovních míst. Usnesení vlády zatím bereme jako první krok. Věříme, že v poslanecké sněmovně bude prostor k další diskusi o novele zákona a k případným úpravám. Naší snahou nyní bude zaměřit se na zvýšení rozhlasového poplatku, který od roku 2005 činí pouhých 45 Kč,” řekl ČTK. Český pro letošek oznámil propuštění 100 až 120 zaměstnanců.

Je to kvůli Evropské unii?

Vládou schválený návrh kvůli neslučitelnosti s právem Evropské unie ruší loni zavedené opatření, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby v témže rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice.

Ministerstvo dnes uvedlo, že na rozpor nyní platné úpravy s unijním právem upozorňovalo už při jejím schvalování v roce 2017 a už tehdy avizovalo, že v další novele zákona tento nesoulad odstraní. Podle ministerstva financí činnost financovaná z koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi není předmětem daně z přidané hodnoty. “Ministerstvo financí od počátku zastává názor, že získání finančních prostředků pro financování jakékoliv projektu není argumentem pro porušování základních principů daně z přidané hodnoty a získání výhodného postavení pro dva konkrétní daňové subjekty, kteří financují svůj chod zejména z koncesionářských poplatků vybíraných od občanů a firem,” uvedl mluvčí ministerstva Filip Běhal.

Materiál ministerstva financí uvádí, že “ponecháním současné právní úpravy týkající se rozhlasového a televizního vysílání prováděného provozovateli ze zákona, která je neslučitelná se směrnicí o dani z přidané hodnoty, se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení pro neplnění povinností, které vyplývají z práva Evropské unie, včetně uložení peněžitých sankcí”.

Veřejnoprávní televize i rozhlas naopak tvrdí, že možnost odpočtu DPH pro veřejnoprávní média není v rozporu s evropským právem. Úpravy zákona, které Česká televize před přijetím daňového balíčku diskutovala s ministerstvem financí a které by nevedly k zastavení financování druhé vlny digitalizace, byly plně v souladu s evropskými směrnicemi.