Národní federace hudebního průmyslu rozeslala v podobě PDF první číslo čtvrtletníku Svět vinylů, pro první kvartál 2018. Jde o přehled novinek, redakci vede Josef Vlček. „Vzhledem k rostoucí oblibě tohoto specifického formátu jsme přistoupili k této formě jeho propagace,“ vzkazují gramofirmy.

Novela přináší labelling i uvolnění po 20. hodině

Ministerstvo kultury představilo přesnější podobu chystané nové verze zákona o vysílání. Provozovatelé televizí ale chtějí počkat, až bude hotova nadřazená evropská směrnice.

  • ČTK
  • 03. 06. 2015 00:05
Kateřina Kalistová. Foto: ČTK/Kamaryt Michal

Architektkou změn ve vysílacím zákoně je Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury. Foto: ČTK/Kamaryt Michal

Ministerstvo kultury v připravované novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání počítá se zavedením označování vhodnosti pořadů, takzvaným labellingem. Doporučení by měla vydávat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání po konzultaci se samoregulačními orgány, hlavně s Asociací televizních organizací (ATO). Vyplývá to z pracovního návrhu novely, který má ČTK k dispozici.

Kolem toho se očekává debata. Zástupci hlavních televizí na českém trhu na květnovém semináři ATO totiž uvedli, že místo doporučení rady pro vysílání preferují samoregulaci. Ministerstvo navrhovanou úpravu brání tím, že půjde o společnou regulaci, která v doporučení RRTV zohlední stanovisko samoregulačního orgánu. „Ministerstvo kultury preferuje cestu koregulace s důrazem na jednotnost systému. Vlastní metodiky označování bude na samotných provozovatelích,“ řekla ČTK náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.

Ministerstvo bude požadovat, aby navrhovaný systém obsahoval věkové kategorie a označování obsahu pomocí ikonek. Za jejich špatné uplatnění ale provozovatelé nemají být sankcionováni. Česká televize v květnu ohlásila, že je připravena v rámci ATO zavést systém inspirovaný nizozemským modelem Kijkwijzer.

Nizozemský systém Kijkwijzer má (zleva) symboly pro věkovou přístupnost a pak označení scén násilí, strachu, explicitně sexuální výjevy, diskriminující chování, požívání drog a slovní vulgarismy

Nizozemský systém Kijkwijzer má (zleva) symboly pro věkovou přístupnost a pak označení scén násilí, strachu, explicitně sexuální výjevy, diskriminující chování, požívání drog a slovní vulgarismy

Současně by se až polovinou podílela na jeho nákladech. ČT přitom na nový zákon nečekala, označování začala sama testovat loni.

Změkčí se prime time, vypadne postih vulgarit

Novinkou je také částečné zmírnění regulace hlavního vysílacího času, kdy by se pořady pro lidi nad 15 let mohly objevovat už mezi 20.00 a 22.00. Podle stávající úpravy jsou od 6.00 do 22.00 pořady ohrožující vývoj dětí a mladistvých, tedy nevhodné pro mladší 18 let, zakázány.

Materiál už také neobsahuje zmínku o vulgaritách a nadávkách, na které je vysílací rada dosud nucena provozovatele upozorňovat, přestože za tyto prohřešky nemůže udělovat sankce. Ministerstvo už dřív uvedlo, že v nové úpravě tato povinnost nebude zahrnuta. „Zákaz vulgarismů v televizi do zákona nepatří,“ řekla Médiáři letos v lednu náměstkyně Kalistová, hlavní architektka chystaných změn.

Časová pásma pro závadnost pořadů

Nově uvažovaná

  • 6-20 hodin: pro skupinu diváků ve věku 0 až 18 let
  • 20-22 hodin: pro skupinu 15+
  • 22-6 hodin: pro skupinu 18+

Dosavadní úprava

  • 6-22 hodin: pro skupinu 0 až 18 let
  • 22-6 hodin: pro skupinu 18+

Pracovní materiál se kromě označování pořadů pro různé věkové skupiny věnuje například podmínkám licenčního řízení a specifikuje sponzorské vzkazy či takzvané politické sdělení, které nemůže být zařazeno do vysílání.

Televize: počkejme na evropskou novelu

Připravovaná novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je prvním ze zákonů pro oblast médií, které ministerstvo chystá pro letošní rok. Po pracovní schůzce ve středu 27. května nyní od účastníků ze strany provozovatelů a oborových organizací očekává komentáře včetně odhadovaných ekonomických dopadů.

Nejdál v diskusi zatím postoupilo s rozhlasovými provozovateli, a to v otázce úprav licenčního řízení nebo územního rozsahu vysílání. Naopak provozovatelé televizí tento týden prohlásili, že českou novelu považují za předčasnou, protože na evropské úrovni vzniká nová verze směrnice, která má postavit naroveň regulaci jak klasického vysílání, tak video na internetu (audiovizuální mediální služby na vyžádání). „Bojím se, že až tyto změny proběhnou, bude nutné přijmout další novely, ne-li přímo nové zákony,“ mluvil o tom už na konferenci Digimedia v květnu v Praze generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Nicméně ministerstvo kultury se po novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která by se k projednávání ve vládě mohla dostat v létě, hodlá pustit do novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu.

Plný text prohlášení ATO z úterý 2. 6. 2015

Novela vysílacího zákona je předčasná

Ještě v tomto roce má vzniknout návrh novely evropské Směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Ta bude koncepčně řešit otázku, zda je vzhledem k technologickému vývoji a změnám diváckých návyků ještě opodstatněná rozdílná míra regulace televizního vysílání a nových médií. S ohledem na tuto skutečnost Asociace televizních organizací (ATO) považuje aktuálně projednávaný návrh novely českého zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání připravený ministerstvem kultury za předčasný.

Evropská komise nyní pracuje na revizi Směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která je základním evropským právním předpisem pro oblast televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Návrh novely směrnice má být dokončen v roce 2015. Novou evropskou úpravu bude následně nutné promítnout do znění právních předpisů všech členských zemí EU, tedy i do českého vysílacího zákona.

ATO v této situaci považuje za vhodné vyčkat, jakým směrem se bude evropská legislativa vyvíjet, a teprve poté se zabývat obsahem národní právní úpravy. Provozovatelé televizního vysílání sdružení v ATO nerozumějí důvodům, které vedou ministerstvo kultury k návrhu legislativních změn, nadto ještě před změnou evropské úpravy. Mají rovněž obavu, že se nyní navrhovaná česká legislativa, která se zabývá pouze vysíláním a nikoli novými médii, bude s připravovanou evropskou legislativou v podstatných ohledech rozcházet. To by mohlo v konečném důsledku vést ke zbytečným ekonomickým ztrátám.