Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Nový šéf ČT Petr Dvořák: Po volbě jsem znepozorněl a dostal pár facek od médií

„Minulý týden jsem si srovnal věci v hlavě, od pondělí si to jenom užívám,“ podotkl v rozhovoru pro Médiář.cz Petr Dvořák, dva dny poté, co se ujal funkce generálního ředitele České televize.

Čerstvý generální ředitel ČT Petr Dvořák na tiskové konferenci po volbě. Foto: Ivana Dvorská

Bývalý šéf TV Nova Petr Dvořák: 21. září vyhrál v tendru, k 1. říjnu se stal generálním ředitelem ČT. Foto: Ivana Dvorská

Ve středu jste poprvé absolvoval schůzi Rady ČT, oznámil jste mimo jiné, že jste se zbavil funkcí v ostatních společnostech. Ze kterých firem jste rezignoval?

Ze všech akciovek a všech eseróček, kde jsem byl statutárním zástupcem nebo jednatelem. Jsou to všechny firmy skupiny B.I.G., rezignoval jsem jako místopředseda Gopas, a.s., což je největší firma v Česku zaměřená na odborná počítačová školení, funguje od 90. let, zakládal jsem ji. Rezignoval jsem jako jednatel LGP Services, což je naše privátní rodinná firma, servisní, pomáhá galerii, kterou řídí moje žena, a rezignoval jsem též z představenstva společnosti Tia Dalma, což je také rodinná firma.

Za jakých podmínek odcházeli čtyři manažeři ČT, kteří se rozhodli opustit podnik ještě před vaším odchodem – tedy Lujza Oravcová, Roman Bradáč, Radek Žádník a Robert Kvapil?

Dostali takové odchodné, jaké měli napsané ve smlouvách.

Žádné zlaté padáky?

Nejsou tam žádné extrémní věci. Dostali, co jim náleželo.

To může znamenat, že měli domluveno třeba deset platů.

To neřešte se mnou, ale s panem Karmazínem (zastupující ředitel televize po dobu září, po Janečkově odchodu a před Dvořákovým příchodem – pozn. red.), který to podepisoval. Ale pokud vím, existuje úzus, že Česká televize podmínky smluv svých zaměstnanců nezveřejňuje, předpokládám tedy, že vám to neřekne.

Ale vy jste teď řádný ředitel a Česká televize je veřejná instituce, financovaná z koncesionářských poplatků.

Netlačte mě do toho, nejdřív musím zjistit, co musím ze zákona prezentovat a co nemusím.

Dobře. Máte už představu, kolik jste schopni vygenerovat příští rok na ČT2 a ČT4, jediných kanálech, kde to bude povolené, z reklamy?

Ne.

Odhad.

Nechci střílet. Desítky milionů korun, ale kolik to bude přesně, nedokážu říct. Bude to záležet i na obchodní strategii, kterou zvolí obchodní oddělení, ale vzhledem k tomu, že dneska nemám obchodního ředitele, nechci to přesně definovat.

Už o někom víte?

Mám pár tipů, bavím se s několika lidmi.

Kdy počítáte, že se váš tým doplní?

Nejpozději do konce roku, abych k 1. 1. nastupoval už s plným týmem v nové organizační struktuře.

Počítáte s šéfy ostatních kanálů, o kterých jste ve středu 5. října před televizní radou nemluvil, tedy s Radanem Dolejšem, Janem Mrzenou a Jiřím Ponikelským, šéfy ČT1, ČT2 a ČT4?

První věc, kterou musí Milan Fridrich udělat, je promluvit s nimi, podívat se, jak kanály běží, jaký je vývoj do budoucna, a pak společně s ním rozhodneme, co dál.

Jaké pohnutky, důvody vás vedly k tomu, abyste si do ČT přivedl dlouholetého spolupracovníka z Novy Milana Cimirota, na místo finančního ředitele, a proč jste pozval zpět do čela ČT24 Zdeňka Šámala?

Milana Cimirota jsem pozval proto, že už je víc než rok volný na trhu, že si dával pracovní pauzu a že s ním mám vynikající zkušenost z Novy, kdy nevykonával jen finanční roli, ale i funkci výkonného ředitele. Vím, že má velkou zkušenost s financemi, technikou, operativním řízením společnosti, řízením procesů, s projektovým řízením, to všechno jsou specializace, které maximálně využiju tady v České televizi.

Co se týče Zdeňka Šámala, platí to samé. Že fungoval dlouhou dobu v České televizi, mu dává velkou zkušenost, ale že strávil čtyři roky v privátních médiích, zaměřených ale opět na zpravodajství, ať už to byla internetová sekce televize Nova, či Z1, mu dalo další obrovskou zkušenost. Kombinace těchto dvou zkušeností mu dává velký předpoklad, aby zpravodajství fungovalo, jak bych si představoval.

Stručně: co po nich obou chcete?

Maximální nasazení, maximální výkony a co nejrychleji pomoci naplnit projekt, který jsem prezentoval radě.

Řízením programových okruhů jste pověřil dosavadního šéfa nových médií, předtím ředitele zpravodajské ČT24 Milana Fridricha. Nevysloužil si novou pozici tím, že vás mohutně podporoval před volbou? Nevím o tom, že byl dosud extra zkušený ve skladbě programu a jeho řízení.

Ale jsou zkušenosti, které jsou technické a které se dají naučit poměrně rychle, a jsou zkušenosti, které člověk musí v sobě mít, protože ty věci cítí. A já myslím, že Milan Fridrich je velmi kreativní člověk, že televizi má rád, že ji má navnímanou ze všech možných stran, přestože se věnoval zpravodajství a novým médiím. Že ty věci nebude umět na začátku, je úplně evidentní, na druhou stranu jsem přesvědčen, že on má dostatek chuti a drajvu a vůle, aby nové dostatečně navnímal a začal řešit. A myslím, že pro něj je to velmi významný profesní postup.

To určitě. Může to být vnímané jako odměna za podporu před volbou?

To není žádná odměna, mě podporovala spousta lidí.

On byl ale největší spojenec uvnitř České televize, to je neoddiskutovatelné.

Dobře, ale uvnitř televize byla spousta lidí, kteří mě otevřeně podporovali. To by znamenalo, že bych ředitelem zpravodajství musel udělat Václava Moravce, a to se nestalo. Milan je zkušený manažer a pro tuto funkci má hromadu předpokladů.

Jak jste řešili to, že se Milan Fridrich, jako ředitel programových okruhů, stává de facto nadřízeným Zdeňka Šámala, nového šéfa jednoho z okruhů a svého tehdejšího nadřízeného ve zpravodajství?

Není to přesné. Když jsem v projektu definoval strukturu, říkal jsem, že chci, aby tam fungoval člověk, který bude jakýmsi programovým ředitelem a zároveň šéfem ČT1, a na stejné úrovni vedle něj bude ředitel zpravodajství, na stejné úrovni vedle něj ředitel výroby a tak dále. Není to o podřízenosti a nadřízenosti, ale o spolupráci.

Čili v organizační struktuře jsou stejně vysoko?

Jsou na stejné úrovni.

Přičemž Fridrich bude mít pod sebou Jedničku a Dvojku, Šámal zpravodajství a sport?

Zpravodajství jednoznačně, o sportu se ještě musíme dohodnout. Zpravodajství bude dost velký koláč, chtěl bych pod ně zpět zařadit publicistiku a také produkci zpravodajství. Je možné, že sport bude mít vlastního šéfa, který bude podřízený v rámci programových okruhů.

Česká televize má nyní jediný „velký“ kanál ČT1, který má podíl na celkové sledovanosti kolem 15 %, a pak tři, které jsou pod 5 %. Jaký máte cíl do roka?

Podíl stanic ČT na sledovanosti, leden-září 2011

Mám vnitřní cíl, který ale nechci prezentovat, protože to pro mě není prioritní kritérium. Minimálně musíme zůstat tam, kde jsme, ale pokud má narůst kvalita programu, jednoznačně by měla narůst i sledovanost.

Jaký jste vlastně měl pocit, když jste vstoupil do funkce?

Úžasný.

Z téhle instituce.

Mně se stalo, že tím, že jsem po volbě trochu znepozorněl, trochu ztratil fokus, rázem jsem hned dostal pár facek, speciálně od médií, v rámci několika kauz, které se tam vytvořily. Proto jsem docela uvítal minulý týden, kdy jsem si od toho celého odpočinul a trochu jsem si srovnal věci v hlavě, a musím říct, že když jsem sem v pondělí nastupoval, hrozně jsem se na to těšil a od té doby si to jenom užívám.

A s Jakubem Železným jste si to vyříkali?

S Jakubem to nebudu řešit, mě to nezajímá, to je uměle vyvolaná kauza. A jestli Jakub Železný nebo jiný moderátor dobře vede rozhovory, bude hodnotit Zdeněk Šámal, ne já.

Nepovažujete ale za chybu, že jste vydal prohlášení, že jste nevěděl, s čím vás konfrontoval? O záznamu o vašem členství v KSČ jste musel slyšet už v roce 2007, kdy to o vás napsal Reflex.

Ta situace byla jiná. Z Reflexu mi poslal Jan Potůček otázku, co říkám tomu, že jsem se stal členem někdy kolem toho září (Reflex tehdy a LN minulý týden napsaly, že KSČ vedla Dvořáka jako svého člena od 20. září 1989 – pozn. red.), a já jsem mu napsal, že vím jen o tom, že jsem se stal kandidátem, a že mi to datum nic neříká. Nic víc jsem o tom nevěděl.

Jde mi čistě jen o ten váš konkrétní argument. Je fakt, že jste to od novinářů neslyšel poprvé.

To není pravda. Říkal jsem, že o evidenci a o tom, že existuje nějaká karta, jsem se dozvěděl poprvé v minulém týdnu. Tenkrát v roce 2007 mi Jan Potůček poslal otázku na nějaké datum, o kterém jsem řekl, že vůbec netuším, co je to za datum, a dál jsem to neřešil.

On v tom článku ale napsal, že vychází právě z evidence, z kartotéky KSČ, jako teď LN.

Ale to já netuším, kde k těm datům přišel, a popravdě řečeno, tenkrát mě to vůbec nezajímalo.