Veřejnoprávní Český rozhlas zastavil spolupráci se Štěpánem Kotrbou, svým dosavadním externím analytikem, někdejším členem Rady Českého rozhlasu. Důvodem je incident z královéhradeckého nedělního sjezdu ČSSD. Vyjádření rozhlasu i Kotrby přináší Echo24.cz, incident popisuje Respekt.

Nový zákon otevírá Českému rozhlasu Plus cestu na VKV

Stanice mluveného slova nebude moci vysílat reklamu ani teleshopping, počítá stát.

Český rozhlas Plus startuje 1. března, dnes stejně jako ostatní stanice dostal nové logo

Český rozhlas Plus odstartoval 1. března 2013, nahradil zpravodajské Rádio Česko, publicistickou Šestku a Leonardo

Ministerstvo kultury v čele s lidovcem Danielem Hermanem a jeho první náměstkyní, donedávna předsedkyní rady pro vysílání Kateřinou Kalistovou předložilo drobnou novelu zákona o Českém rozhlasu. Dlouho avizovaná úprava má pomoci veřejnoprávnímu rádiu zařadit na velmi krátké vlny (VKV) stanici mluveného slova Český rozhlas Plus, jež se dosud analogově šíří jen na málo sledovaných středních vlnách (kromě toho je dostupná i v digitálních sítích).

„Hlavním úkolem Českého rozhlasu je naplňování veřejné služby, čemuž vysílání stanice mluveného slova odpovídá nejvíce. Nicméně dle současné legislativní úpravy nemá Český rozhlas možnost tuto stanici šířit celoplošně. (…) Tuto možnost skýtala pouze spolupráce se společností BBC Radiocom, která však byla k únoru 2013 ukončena,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

Plus na středních vlnách startoval loni 1. března, vysílá na nich od 16 do 24 hodin. Letos v lednu přidal zpravodajské bloky od 6 do 10 a od 17 do 20 hodin – ty na VKV dostává prostřednictvím frekvencí pražského regionálního programu Český rozhlas Regina. Plus loni nahradil zpravodajské Rádio Česko, publicistickou Šestku a Leonardo, ne všechny posluchače ale novým programem saturoval – obsadil totiž odpolední a večerní čas jako předtím Šestka, ale po celý loňský rok rezignoval na ráno, kde předtím vysílalo zpravodajské Česko, na zmíněných kmitočtech s BBC.

A to chce rozhlas vedený generálním ředitelem Peterem Duhanem změnit i za pomoci zmíněné novely.

Novela zákona, jejíž znění má Médiář k dispozici, má rozhlasu povolit „vysílání jednoho rozhlasového programu šířeného alespoň v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků“. Regionálním vysíláním se přitom v případě rozhlasu míní „vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu“.

Dodatečné roční náklady Českého rozhlasu na distribuci Plusu na VKV mají podle zprávy ministerstva činit 18 milionů Kč. Úředníci to odvozují z dřívějších vyjádření manažerů rozhlasu, že provoz stanice stojí 60 milionů Kč ročně a náklady na vysílače z toho činí 30 %.

Stanice mluveného slova by tak na VKV přibyla ke třem celoplošným (Radiožurnál, Dvojka, Vltava) a k regionálních okruhům Českého rozhlasu. Plus na VKV bude konkurencí hlavně pro vlivný rozhlasový koncern Lagardere, řízený v Česku prezidentem Michelem Fleischmannem. Lagardere loni na jaře koupil českou pobočku rádia BBC a získal tak síť kmitočtu ve 12 velkých městech včetně Prahy, kde vysílá zpravodajské rádio Zet, ovšem prokládané hudbou. Podle aktuálního měření má Plus 25.000 posluchačů denně (tržní podíl 0,2 %), Zet 20.000 posluchačů. Zet tak meziročně dorovnal poslechovost svého předchůdce BBC. Plus naopak pořád není na číslech stanic, které nahradil.

Plus by zároveň nemohl vysílat reklamu ani teleshopping (z ní měla v roce 2012 stanice Česko celkem 1,7 milionu Kč), jak uvádí další ustanovení novely, konkrétně příslušného zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Fleischmann loni slíbil novele podporu jen v případě, že zakáže reklamu nejen na Plusu, ale na všech stanicích rozhlasu. To norma nezaručuje. Naopak se v ní argumentuje, že „Český rozhlas nemůže zablokovat další rozvoj analogového komerčního vysílání, protože zde již žádný prostor pro rozvoj víceméně neexistuje“, nejsou další volné kmitočty; Český rozhlas slibuje pro nový program v pásmu VKV použít zejména vlastní vysílače „a bude-li žádat o nové kmitočty, bude se jednat o marginální dokrývače, které si sám vyhledá“.

„Formát vysílání nebude konkurovat žádným soukromým subjektům, protože provozování rozhlasového programu, který neobsahuje hudbu, není komerční perspektivní. Nicméně je třeba podotknout, že konkurence v oblasti zpravodajství a publicistiky je více než žádoucí a poskytuje posluchačům větší spektrum zdrojů pro svobodné vytváření názorů,“ prohlašuje rovněž ministerstvo.

Třetí úpravou novely, která má celkově jen dvě stránky, se má změnit termín předkládání výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně, a to z konce února na 30. dubna.

Norma nyní jde do meziresortního připomínkového řízení. Nahrazuje tak loňskou poslaneckou snahu o nový zákon, která skončila s tím, jak byla kvůli předčasným volbám rozpuštěna sněmovna.