Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Nudit se nebudeme, tak zůstaňme sakra doma

Soupisy internetové zábavy i poučení teď bude dělat každý. Praxi mají ale jen někteří.

Všechno zase obrazí. Pozorujme to ale raději z okna.

Všechno zase obrazí. Pozorujme to ale raději z okna.

Zpravodajství sledujeme všichni. Doporučovat ho je nošením dříví do lesa. Omezíme se proto na zmínku přehledového webu O koronaviru, který připravila skupina odborníků z různých oborů. 

Z delších textů stojí za přečtení překlad, proč musíme jednat hned (a zůstávat doma). Americký Atlantic pak nepřímo zpochybňuje slova náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že totalitní režimy zvládají epidemie líp. Český Vesmír připomněl svůj článek z roku 2012, ve kterém rekapituluje dění okolo někdejší epidemie SARS. A znovu Atlantic: v karanténě někteří žijeme dávno, jak si všiml i David Grudl.

Každopádně chceme říct, zůstávejte sakra doma, jak praví populární hashtag. Nemáme pochybnosti, že se média budou předhánět vedle zpravodajství i s tipy, jak se zabavit. Jakkoliv bychom se přimlouvali za vypnutí obrazovek a dočítání knih, jako zkušení povaleči přidáváme svou trošku do mediální mlýnice.

Seriály Davida Simona

Klišé říká, že typický mileniál na rande doporučí dívce seriál The WireProč to dělá? Hned vzápětí se podvolím stereotypu a vysvětlím vám to. Jen vězte - autor scénáře David Simon napsal víc seriálů a všechny se vymykají tomu, co na obrazovkách normálně vidíte. Čím je Simonova tvorba spíš klasickým ruským románem než seriálem, čtěte na New Yorkeru. Teď ale pojďme na jednotlivá díla.

The Wire je praotec a nedostižné meritum fenoménu quality TV. Pět sérií realismu, sociologické studie i antického dramatu o městě Baltimore - o jeho politice, drogách, policii. Přidám už jen jeden kompliment – ve chvílích, kdy je The Wire nejlepší (první a třetí série), působí veškerá ostatní seriálová tvorba zkrátka méněcenně.

Treme působí po The Wire až nepatřičně nevážně - nevraždí se v něm, nerozplétají se mocenské struktury. Jde mnohem spíš o impresi nádherné scenérie - New Orleans bezprostředně po hurikánu začíná zvedat hlavu, jeho hudba a komunity proti pomalu objevující se gentrifikaci, generační výměně i nové zástavbě.

Generation Kill patří k podivné hrstce válečné tvorby, ve které se nebojuje. Krátký seriál je založený na reportáži o úplně prvních jednotkách, které pronikaly v roce 2003 do Iráku. Doporučuju srovnání s dalším bijákem od HBO – Bratrstvem neohrožených. V něčem jsou stejné - sledujeme zkrátka malou skupinu elitních vojáků. V Bratrstvu ale vojáci ví, kdo je jejich nepřítel. Mohou tušit, že má jejich mise etické ospravedlnění. V Generation Kill jsme oproti tomu zavření v hummeru. Spoustu času války tvoří lelkování, pouštění si hudby, hledání neviditelných nepřátel. A když už vystřelí, tak omylem a zemře při tom irácké dítě. Divácký zážitek je to ještě naléhavější.

Další seriály už jen telegraficky. Zatím nejdražší produkci má The Deuce o vzniku pornoprůmyslu v prostopášné newyorské čtvrti, skvělá je i Show Me a Hero o kontroverzní výstavbě sociálního bydlení ve středostavovské zástavbě. Aktuální počin.

„Modré“ filmy na ČSFD

Je krátkozraké řídit se tím, jestli na filmové databázi ČSFD lidé udělili hodnocení vyšší než 70 % (a jestli je tedy film „červený“). Dav přece nemusí mít vždy pravdu. Když mám ale říct, který z „modrých“ filmů stojí za to, kde jsou ty nedoceněné perly, nejspíš zmlknu. Dva příklady ale mám - nejenže totiž nepatří do modré, jejich místo je naopak v žebříčku těch vůbec nejlepších.

První zastavení: filmy bratří Safdiů. Na Netflixu uvidíte Good Time nebo Uncut Gems. Nenechte se zmýlit hvězdným obsazením (Robert Pattinson, respektive Adam Sandler) – namísto mainstreamu jde vždy o halucinatorní, nervózní zážitek. Jejich estetiky šeredného New Yorku se nemůžu nabažit.

Podobné je to i s dalším modrákem, filmařem jménem Yorgos Lanthimos. Na nějaký z filmů režiséra řecké divné vlny jste už dozajista narazili - na to, jak podivné jsou, totiž dostávají velký prostor v kinech. Počítám, že všechny jste ale neviděli. Nejvyšší čas doplnit mezery. Všechny si vás získají pohlcující, surreálnou atmosféru.

Co dál

Obligátně začneme odkazem na naše oblíbené Čelisti s osvědčenými filmovými tipy pro virovou dobu. Hostem je mimo jiné Kamil Fila, který nedávno doporučoval „Netflix pro důchodce zdarma“, tedy kanál Národního filmového archivu na YouTube, kde je plno vynikajících kousků z československé tvorby. Neznal jsem, posílám dál. Nové kusy za pár korun nabízí k přehrání web Aerovod - mají tam oscarového Parazita i výborný dokument o božském Diegovi. Streamovat se bude i dokumentární festival Jeden svět.

Kdo chce ke koukání taky trochu kvalitní intelektuální polevy, na webu Artu České televize právě skončila povedená série Tomáše Kolicha o „úloze architektury ve významných televizních seriálech.“ Co taky skončilo, je animovaný nihilismus BoJack Horsemana. Rekapituluje Klára Vlasáková nebo Karel Veselý.  

Protože všichni zchudneme a knihkupectví jsou zavřená, hodí se ebooky zdarma. Legální cesty, jak se k nim dostat, sepsala Kristýna Hladíková

A taky hry. O epidemiích samozřejmě. Prozkoumal je pořad Quest na Radiu Wave. 

Rovněž připomínáme příležitost prošmejdit zákoutí divného internetu. Plno tipů na divné stránky shromáždili lidé v tomhle vlákně na Redditu, skvělý je i soupis „odkazů dekády“. 

Nakonec balzám na nervy do neklidné doby. Kanál Rok zahradníka na YouTube. Tam je svět ještě v pořádku.

Jakub Jetmar & Ondřej Sliš

George

Nedělní přílohu internetu podporuje digitální bankovnictví George