O místo v Radě ČT po Lipovské se utkají názoroví soupeři Šarapatka a Váňa

Poslanci obsadí místo po radní Lipovské jedním ze tří finalistů. Dva z nich už v radě seděli.

O volné místo v Radě České televize po loni odvolané Haně Lipovské se utkají dva bývalí radní, kteří během svého minulého působení sváděli v kontrolním orgánu řadu názorových soubojů: Daniel Váňa Zdeněk Šarapatka. Váňa je velký kritik stávajícího vedení ČT, Šarapatka naopak jeho výrazný zastánce. Jejich rozpory se ukázaly i při veřejném slyšení před poslanci z volebního výboru, kteří vybírají finalisty, o nichž pak hlasuje sněmovní plénum. Kromě Váni a Šarapatky může zkrácený mandát po Lipovské získat ještě Karolína Rezková, někdejší diplomatka, která dnes dělá asistentku poslankyně Lucie Potůčkové (STAN).

Zdeněk Šarapatka. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šarapatka býval poradcem Miloše Zemana v době, kdy byl Zeman premiérem. Rozešli se ve zlém poté, co Šarapatka upozornil na hanopis, který se pod tehdejším Zemanovým šéfporadcem Miloslavem Šloufem chystal na političku ČSSD Petru Buzkovou. Kauza dostala název Olovo. Soud předloni pravomocně rozhodl, že stát se musí omluvit za Zemanův výrok o Šarapatkovi. Prezident v roce 2017 v TV Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády odešel po dohodě. Za Zemanův výrok se má omluvit ministerstvo financí, přímo hlavu státu totiž zažalovat nelze. Resort financí ale proti rozsudku podal dovolání, a spor se tak dostal k Nejvyššímu soudu. Letos je Šarapatka do rady nominován Asociací režisérů, scénáristů a dramaturgů (ARAS) a Asociací producentů v audiovizi (APA). Foto: Vojta Herout

Daniel Váňa. Foto: Vojta Herout

Daniel Váňa je vysokoškolský pedagog s doktorátem z pražské Vysoké školy ekonomické, kde dodnes působí a která ho také letos do volby nominovala. V březnu 2014 ještě kandidaturu do Rady ČT stáhl, protože se tehdy nově stal poradcem Babišova hnutí ANO. Byl zvolen o rok později, v květnu 2015, v roce 2020 se stal místopředsedou Rady ČT. V roce 2014 i 2015 ho nominovala obecně prospěšná společnost Jeden svět. V roce 2014 vedl komunikaci hnutí ANO, v podobných funkcích dřív působil i v KDU-ČSL a ODA. Foto: Vojta Herout

„Poznal jsem nekoncepčnost a nemístnou velkorysost v nakládání s finančními prostředky. Poznal jsem neprofesionalitu novinářů, kteří ve jménu strážení demokracie prezentovali svůj osobní aktivismus,“ shrnul své zkušenosti z Rady České televize Váňa, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze. Radním se stal v roce 2015, v roce 2020 byl zvolen místopředsedou. Tehdy už byli radními i kritici vedení ČT Pavel Matocha s Lipovskou a Váňa sám v kritice také přitvrdil. Patřil mezi nejaktivnější radní, když navrhoval třeba usnesení o střetu zájmů generálního ředitele Petra Dvořáka, nakonec neúspěšně. Před poslanci se nicméně zaměřil hlavně na zpravodajství a publicistiku. „Připomenu neomalenost, neprofesionalitu a snad až cyničnost, se kterou pánové a dámy zpracovali záležitost kolem Lidic,“ uvedl, co považuje za konkrétní problém. 

Mnohokrát diskutované reportáže Reportérů ČT, které pojednávaly o nových historických zjištěních o údajném udávání v obci, zmínil ve svém vystoupení také Šarapatka. Někdejší poradce Miloše Zemana a dnes prezidentův velký kritik, s nímž se kvůli jeho prohlášením dokonce soudil, se stal radním také v roce 2015. Šarapatka vidí kauzu Lidice opačně než Váňa, se kterým o ní bouřlivě diskutoval už na půdě rady. Pro Šarapatku jde o příklad útoku na veřejnoprávní média. „Rada ztratila rok a půl své činnosti. Nedělali jsme nic jiného, než bránili, aby publicistika a zpravodajství mohly být nezávislé,“ popsal svůj dojem z posledních let. „Docházelo ke zvláštní atmosféře, nechci říct přímo politickému tlaku, v kauze Lidice. Strhla se kolem toho velká mela, vstoupila do toho tehdy kolegyně Lipovská s Janou Bobošíkovou, taky doktor Váňa, který tady mluvil. Udělali z toho politickou kauzu. Vláčelo se to médii, různými dezinformačními weby,“ popisoval Šarapatka poslancům. Kauza, kvůli níž posílal i stávající předseda volebního výboru Aleš Juchelka (ANO) řediteli Dvořákovi otevřený dopis, nakonec neměla vyústění. Radní Českou televizi k omluvě nevyzvali, jak požadoval Váňa s Lipovskou, podle nichž reportáž postrádala zmínku i o dalších historických výkladech. 

Váňa se také pozastavil nad tím, že poslanci z volebního výboru nedávno odmítli doporučit ke schválení výroční zprávu České televize, kam právě on na poslední chvíli vpravil výtku o SPD. Zpráva říká, že zastoupení SPD Tomia Okamury nebylo ve vysílání adekvátní, podle zpravodaje zprávy, předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba ale zmíněná poznámka není podložená a zdůvodněná. Váňa prohlásil, že ho krok zákonodárců překvapuje. „Nešlo o konkrétní stranu, ale o to, že Česká televize nenaplnila povinnosti, které jí vyplývají z právních norem,“ tvrdil poslancům. Ty také před novináři z České televize varoval. „Pokud si někdo myslíte, že když volby dopadly, jak dopadly, Česká televize se začne chovat jinak, ve zpravodajství to tak nefunguje. Jsou tam lidé, kteří nemají žádný politický postoj, oni mají jediný postoj: ukázat svůj aktivismus zahleděni sami do sebe. Stejně jako mydlili schody v minulém období, dejte na má slova, budou vás honit za nesmysly, konstrukty, pololži. Oni jsou prostě tací. Je to aktivismus a naprostá neprofesionalita,“ předpovídal Váňa.

„Chci hlídat zodpovědné nakládání s prostředky a zodpovědné vykonávání profesionální práce,“ shrnul Váňa, co by v radě rád dělal. To Šarapatka by v kontrolním orgánu rád napravoval chyby, které podle něho udělali v posledních měsících samotní radní. „Úkolem nové rady je, pakliže budou mít kolegové hlasovací sílu, aby to ustáli, že bude revokovat chybná usnesení, která jsou naprosto v rozporu se zákonem, a dokonce za hranicí trestního zákona v řadě případů,“ soudí publicista přispívající na web Forum 24. Jako příklad problematického rozhodnutí uvedl odvolání dozorčí komise, pro něž narozdíl od Váni nehlasoval. Ač správní úsek pražského městského soudu odmítl žalobu bývalých členů komise, kauza podle Šarapatky neskončila, neboť se věcí má ještě zabývat Nejvyšší správní soud.

Šarapatka také připomněl, že spolu s radním René Kühnem podali trestní oznámení na předsedu rady Pavla Matochu kvůli výběru právní kanceláře, která má posoudit možný střet zájmů generálního ředitele Dvořáka. Matocha se při něm podle nich pokusil o podvod. Stávající vedení rady Šarapatka před poslanci kritizoval i kvůli procedurálním záležitostem. „Je naprostá katastrofa, že došlo ke změně hlasovacího kvóra. To je naprosto protizákonné,“ prohlásil Šarapatka. Narážel na to, že pro schválení vybraných usnesení požaduje zákon většinu všech radních, kterých má být 15. Aktuálně jich je ale pouze devět, radní proto pracují s výkladem, že stačí většina všech zvolených. Pro schválení dlouhodobých plánů, dokumentu vyžadujícího většinu hlasů radních, tak na posledním zasedání stačilo sedm hlasů. Někteří podobně jako Šarapatka, třeba ředitel Dvořák, nicméně tento výklad zpochybňují. 

Nepřímý střet Váni s Šarapatkou okomentoval poslanec Igor Hendrych (ANO). „Škoda, že to nelze pojmout tak, že byste si to tady vyříkali s panem doktorem Váňou. Bylo by to pro nás určitě zajímavé, abychom se lépe zorientovali, kdo má či nemá pravdu,“ glosoval poslanec.

Jestli místo po Lipovské zaujme Váňa, Šarapatka anebo Rezková, rozhodnou poslanci nejdřív na příští schůzi, která začíná 22. března. Rezková přitom představuje jakousi střední cestu, když mluvila o svých zkušenostech z diplomacie a zasypávání příkopů. „Je potřeba lepší komunikace s managementem, nikoli zákopová válka, kterou vidíme dnes. Přispěla bych k uvolnění debaty,“ ujišťovala poslance. Ti budou volit také pět radních pro řádný mandát a jednoho člena Rady Českého rozhlasu.

Do rady se každopádně teď nevrátí dlouholetý radní Jiří Kratochvíl, který kandidoval už loni (postoupil i do užšího výběru, k hlasování ve sněmovně ale kvůli obstrukcím tehdejší opozice nikdy nedošlo). Tehdy před členy volebního výboru prohlásil, že Petr Dvořák je nejhorší ředitel, kterého Česká televize kdy měla. Tentokrát byl smířlivější: „Nikdy jsem nebyl zastánce odvolání generálního ředitele. Nejsem ten, kdo ho chtěl odvolávat. To je poslední možnost,“ říkal poslancům. A zopakoval část kritiky z loňska. „Co dělá dramaturgie? Pečeme a vaříme z Německa a z Anglie! To je nesmysl,“ říkal před rokem. „Vyspělá a dobrá dramaturgie chybí. To musí být osobnost, ne osoba,“ soudí Kratochvíl dnes. „Česká televize není špatná. Nemůžu říct, že by to byl podnik k zániku. Vyplácají se tam ale peníze na projekty, které jsou nekoukatelné. Všude se peče, vaří,“ kritizuje režisér, který byl poprvé radním už v roce 2000.

Peče celá země. Foto: Mikuláš Křepelka

Druhá řada soutěžní show Peče celá země startuje na ČT1 v sobotu 12. března. Foto: Mikuláš Křepelka

Kratochvíl se do užšího výběru kandidátů na televizní radní těsně nedostal, od poslanců v tajné volbě na výboru obdržel sedm hlasů, minimum bylo osm. Neuspěli ani někdejší místopředsedkyně Rady ČT Dana Makrlíková (šest hlasů), bývalý předseda Rady ČT Jiří Baumruk (jeden hlas) či Vlastimil Venclík (jeden hlas), který už v televizní radě také zasedal. Naopak šanci vrátit se do kontrolního orgánu dostali kromě Šarapatky a Váni také bývalí radní Luboš BeniakJiří Voráč (oba po devíti hlasech).