V Cannes se rozdávali Lvi v kategorii Film Craft, ale na české práce se nedostalo. VMLY&R neproměnila ani jednu ze tří svých nominací. Zůstává ale jedinou českou agenturou, která své práce dostala na shortlist a další šanci má v kategorii PR. Grand Prix z kategorie Film Craft mají agentury Final Cut a Droga5 za kampaň pro noviny The New York Times. V soutěži Young Lions bohužel české týmy nedosáhly na první tři pozice v kategoriích Print ani Marketers.

Obor se ohrazuje proti praxi Soukupovy Médey PR

Praktiky agentury Jaromíra Soukupa podle oborové asociace APRA porušují etické principy.

Instinkty Jaromíra Soukupa s Jiřím Krampolem a Tomášem Hnídkem. Repro: TV Barrandov

Instinkty Jaromíra Soukupa s Jiřím Krampolem a Tomášem Hnídkem alias Ortelem. Repro: TV Barrandov

Asociace public relations agentur (APRA), oborové sdružení největších komunikačních firem v PR, kritizuje praxi Médey PR, která spadá do agenturní skupiny Médea Jaromíra Soukupa, jinak též majitele televize Barrandov. Soukup sám v jednom ze svých pořadů na Barrandově prohlásil, že Médea PR poskytuje jako placenou službu vkládání komentářů do diskusí na internetu v zájmu konkrétního klienta. Soukup v případě agentury Médea PR vystupuje jako její generální ředitel i jednatel. „Praxe agentury Médea PR, o níž v televizním rozhovoru veřejně hovořil její šéf Jaromír Soukup, je postupem, který etická pravidla public relations zakazují,“ odsuzuje APRA takzvaný astroturfing.

„Jedna z našich firem je takzvaná PR agentura, Médea PR. A my tam máme oddělení, kterému se říká oddělení sociálních sítí. A většina těch zaměstnanců v tom oddělení jsou lidi, kteří právě píší na Facebook a do těch diskusí jaksi v zájmu toho klienta, který si to platí,“ prozradil Soukup 18. února v pořadu Instinkty Jaromíra Soukupa v debatě se zpěvákem Tomášem Hnídkem alias Ortelem a s hercem Jiřím Krampolem. „Ale to je strašný,“ reagoval Hnídek. „Takhle to chodí, to nemá smysl říkat, že to neexistuje. Samozřejmě, že to existuje. To je normální placená služba. A nejsme jediný, který to dělaj,“ opáčil Soukup.

Astroturfing v podání Médey nepatří do public relations

Praxe agentury Médea PR, o níž v televizním rozhovoru veřejně hovořil její šéf Jaromír Soukup, je postupem, který etická pravidla public relations zakazují.

Členové Asociace public relations agentur (APRA) a jejich zaměstnanci mají povinnost dodržovat etický kodex mezinárodní organizace ICCO, jejímž je APRA členem. Tento kodex je v aktuální podobě formulován takzvanou Stockholmskou chartou z roku 2003 a doplněn Helsinskou deklarací z roku 2017.

Stockholmská charta v bodě Poctivost informací zakazuje, aby členské agentury vědomě klamaly veřejnost ohledně faktů a ohledně zájmů klientů, jež reprezentují. Helsinská deklarace (v bodě 3) agentury zavazuje mj. „respektovat pravdu, jednat čestně a transparentně s (…) médii, zástupci státu i s veřejností“ a (v bodě 8) ukládá “nikdy se nezapojovat do vytváření nebo vědomého šíření smyšlených zpráv”. Tatáž deklarace navíc (v bodě 7) ukládá profesionálům v public relations “uvědomovat si sílu sociálních médií a používat ji zodpovědně”.

Praxe, kterou podle Jaromíra Soukupa běžně provádí jím vlastněná a řízená firma, tedy vystupování pod smyšlenou identitou ve veřejném prostoru, odporuje všem těmto zásadám. Jde o klamání veřejnosti předstíráním, že ten, kdo se k nějakému tématu veřejně vyjadřuje, je někým jiným, než ve skutečnosti je. V případě, který Jaromír Soukup konkrétně popsal, se jedná o nekalou techniku nazývanou astroturfing. Jde o postup, při němž se předstírá spontánní pozitivní reakce veřejnosti na nějaké téma, produkt či firmu, ačkoli tato reakce je ve skutečnosti umělá a zpravidla sponzorovaná komerčním či jiným subjektem, například aktivistickou skupinou. Tato metoda je již z definice v rozporu s etickými pravidly public relations a pokud Jaromír Soukup připouští, že ji v jeho firmě používají, veřejně tím deklaruje, že společnost Médea PR, navzdory svému názvu, není public relations agenturou, neboť se neřídí principy etické praxe oboru public relations.

Požadavek na pravdivost informací ostatně obsahuje většina etických kodexů public relations i v ostatních částech světa. Britská asociace PRCA kupříkladu v bodě 2.2 své Professional Charter ukládá členským agenturám povinnost “v každém okamžiku respektovat pravdu a nešířit vědomě falešné nebo zavádějící informace” a také vynaložit potřebnou péči, aby k takové praxi nedocházelo ani nedopatřením.

Zásady etické praxe v public relations jsou v tomto směru přísnější, než etická pravidla některých jiných komunikačních disciplin, například reklamy, v níž je určitá míra klamání (typicky ve formě nadsázky či záměrné mystifikace) v přiměřené míře přípustná. Obor public relations, který je založen na budování důvěry mezi tím, kdo komunikuje, a jeho veřejnostmi, ale žádnou formu šíření nepravd nepřipouští.

Etická a smírčí komise APRA, 7. 3. 2019