Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Foto: Rada ČT poprvé zasedla v novém složení

Rada České televize je po dvou měsících kompletní. Aktuální schůze ve středu 3. června se tak zúčastnilo všech 15 členů, právě tolik jich má ze zákona v radě být. Rozhodli jsme se celé těleso zachytit, dokud je komplet. Už tento týden má totiž volební výbor sněmovny rozhodovat, zda jednoho ze služebně starších radních odvolá. Zde zatím všichni, abecedně.

Roman Bradáč. Foto: Vojta Herout

Roman Bradáč patřil při letošním slyšení před poslanci k největším kritikům současného Dvořákova vedení České televize. Foto: Vojta Herout

Roman Bradáč. Foto: Vojta Herout

Roman Bradáč pracoval v ČT od roku 1994, začínal jako redaktor, nakonec řídil zpravodajství ČT. V roce 2011 ho ve volbě generálního ředitele televize porazil Petr Dvořák, jenž ČT vede dosud. Bradáč vzápětí z ČT odešel a záhy začal přednášet na pražské Metropolitní univerzitě a Vyšší odborné škole publicistiky. Foto: Vojta Herout

Jaroslav Dědič. Foto: Vojta Herout

Schůze Rady ČT momentálně řídí místopředseda Jaroslav Dědič, jako jediný člen předsednictva rady. Foto: Vojta Herout

Jaroslav Dědič. Foto: Vojta Herout

Bývalý redaktor Českého rozhlasu a pak ČT Jaroslav Dědič, který pracoval jako mluvčí ministerstva financí za šéfa resortu Bohuslava Sobotky, je členem rady dlouhých 11 let, od roku 2009. V letech 2014 až 2015 byl jejím předsedou. Předsedou být znovu nechce. Mimo jiné proto, že mu příští rok končí druhý mandát. Foto: Vojta Herout

Zleva Jiří Šlégr, Martin Doktor, Petr Dvořák. Foto: Vojta Herout

Olympijští vítězové Jiří Šlégr (druhý zleva) a Martin Doktor (vpravo od Šlégra) reprezentují v Radě ČT sportovce. Foto: Vojta Herout

Vladimír Karmazín. Foto: Vojta Herout

Vladimír Karmazín kdysi Českou televizi vedl, a to v září 2011, poté, co rezignoval Jiří Janeček, jemuž Karmazín dělal sekretáře. Už v roce 2005 Janeček z Karmazína udělal ředitele brněnského studia a v roce 2007 provozního ředitele ČT. Foto: Vojta Herout

Vladimír Karmazín. Foto: Vojta Herout

S brýlemi v ruce Vladimír Karmazín. Uvažuje se o něm jako o budoucím kandidátovi na předsedu Rady ČT. Foto: Vojta Herout

Vladimír Karmazín. Foto: Vojta Herout

Vladimír Karmazín pracoval od roku 1986 u Sboru národní bezpečnosti (SNB), později u policie, a to do roku 2000. Kdysi se nechal slyšet, že u sboru prošel "od píky až na ministerstvo". Pak do roku 2004 byl zástupcem ředitele učiliště v Táboře. V ČT působil v letech 2005 až 2012, od roku 2015 byl manažerem v Českém rozhlasu, kde rovněž neúspěšně kandidoval na generálního ředitele (vyhrál René Zavoral). Karmazín byl v 80. letech členem KSČ, v letech 2013 až 2014 místopředsedou hnutí Pro sport a zdraví, v roce 2016 na jihu Čech neúspěšně kandidoval v krajských volbách na kandidátce Ne ilegální imigraci - raději peníze pro naše lidi. Foto: Vojta Herout

Jaroslav Maxmilián Kašparů. Foto: Vojta Herout

Doc. ThDr. PhDr. MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D. Dr. h. c. mult., prof. je českým rekordmanem v počtu titulů. A umí esperanto. Foto: Vojta Herout

Jaroslav Maxmilián Kašparů. Foto: Vojta Herout

Psychiatr, pedagog, spisovatel a řeckokatolický duchovní Jaroslav Maxmilián Kašparů byl v roce 2012 zvolen jako člen TOP 09 do zastupitelstva kraje Vysočina. Kvůli benevolenci partaje ohledně interrupcí ale později TOP 09 opustil a vrátil se do KDU-ČSL. V Radě ČT je od května 2015. Foto: Vojta Herout

Jiří Kratochvíl. Foto: Vojta Herout

Režisér Jiří Kratochvíl byl do Rady ČT poprvé zvolen už v květnu 2000, a to za ČSSD. Byl tedy v radě, která odvolávala z funkce tehdejšího generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka, načež celou radu v roce 2001 v rámci takzvané televizní krize odvolala sněmovna. Znovu Kratochvíl přišel do rady v květnu 2009 (v letech 2011 až 2013 byl místopředsedou), v květnu 2015 pak mandát obhájil. Foto: Vojta Herout

Zleva René Kühn, Jaroslav Dědič, Tomáš Samek. Foto: Vojta Herout

Zleva René Kühn, Jaroslav Dědič, Tomáš Samek byli do konce dubna místopředsedy Rady ČT. Teď už je jím jen Dědič. Foto: Vojta Herout

Petr Dvořák (vlevo) a René Kühn. Foto: Vojta Herout

Vlevo v bílé košili generální ředitel ČT Petr Dvořák, vpravo René Kühn. Kühn byl donedávna místopředsedou Rady ČT, je možným budoucím kandidátem na předsedu. Je jednatelem ostravské marketingové agentury Ian Derson, v minulosti se podílel na kampaních ČSSD v Moravskoslezském kraji. Foto: Vojta Herout

Pavel Kysilka. Foto: Vojta Herout

Absolvent VŠE v Praze a bývalý člen KSČ Pavel Kysilka působil v letech 1992 až 1998 ve vedení České národní banky, v letech 2011 až 2015 jako generální ředitel vedl Českou spořitelnu, kde pracoval od roku 2000. Do Rady ČT, kam se dostal letos v březnu, ho nominoval Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Před poslanci před volbou řekl, že s příjmy, které teď Česká televize má, může instituce žít dlouhá léta a s kvalitním výstupem. Do budoucna je podle něj nutné zvážit, zda si má ČT vůbec "přivydělávat" reklamou. Foto: Vojta Herout

Hana Lipovská. Foto: Vojta Herout

Ekonomka Hana Lipovská je nominantkou České biskupské konference v čele s Dominikem Dukou, která ji také poradila, aby po dobu rozhodování o nových radních zachovávala směrem k médiím mlčení. Řekla to na online tiskové konferenci, kterou uspořádala v pátek 29. května. S Dominikem Dukou se setkala po svém zvolení a mluvili třeba o náboženském vysílání ČT. Na Facebooku pak také napsala, že "s prosbou o konzultaci" se obrátí na Janu Bobošíkovou, se kterou letos v lednu založila zapsaný ústav Institut svobody a demokracie. Bobošíková je jednou z hlavních postav takzvané televizní krize z let 2000 a 2001, jež v roce 1999 neúspěšně kandidovala na generální ředitelku Českého rozhlasu a v roce 2000 do rady pro vysílání, pak v letech 2004 až 2009 byla poslankyní Evropského parlamentu a později neúspěšně kandidovala na prezidentku za KSČM (2008), na ředitelku ČT (2009), za Suverenitu do parlamentu i na primátorku Prahy a pak do Senátu (2010) a znovu v roce 2013 na prezidentku i do sněmovny, přičemž od roku 2015 je předsedkyní Lidické pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu. V roce 2017 byla Hana Lipovská ve výboru think-tanku Centrum pro občanské svobody Václava Klause mladšího. Toho uznává jako kantora, politické kontakty s ním teď podle vlastních slov nemá a nechce je. Od roku 2015 do konce roku 2019 externě spolupracovala s Institutem Václava Klause, bývalého českého prezidenta. Foto: Vojta Herout

Hana Lipovská. Foto: Vojta Herout

Poslancům volebního výboru se Hana Lipovská představila jako technicistně uvažující ekonomka. Jak řekla na online tiskovce po svém zvolení, koncesionářský poplatek, který považuje za politikum, by nezvyšovala (mělo se to prý dělat "za slunného počasí", ne teď, kdy se domácnosti budou potýkat s krizí) a je proti tomu, aby se poplatek valorizoval, tedy aby byl navázan na inflaci. Česká televize by podle ní zároveň neměla být závislá na penězích z reklamy. "V mé generaci nebude hlavní zdrojem informací Česká televize, jako to bylo v roce 1993," upozorňuje Lipovská na technologickou změnu a na změnu v mediální konzumaci. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Vystudovaný sociolog z Univerzity Karlovy Pavel Matocha v letech 1992 až 2010 pracoval postupně v informační agentuře I.A.M. jako parlamentní zpravodaj z Federálního shromáždění, ve Večerníku-Praha jako komentátor, v ČT jako externí redaktor v publicistického pořadu Černé ovce, v měsíčníku Kapitál jako šéfredaktor a v týdeníku Euro jako reportér. Od roku 2010 do současnosti publikuje jako externí spolupracovník České pozice a Lidových novin, médií vedených Istvánem Lékem a financovaných Andrejem Babišem. Je zakladatelem a jednatelem firmy Šach Mat a zakladatelem a předsedou spolku Pražská šachová společnost, které pořádají významné šachové akce a vydávají šachovou literaturu. Napsal několik knih. Z šachového prostředí se dobře zná s Václavem Klausem mladším. Před poslanci mluvil o tom, že Česká televize nemůže dlouhodobě mít vyšší výdaje než příjmy, že je dobře, že se nemusí prát o inzerenty nebo že by měla víc investovat do zahraničního zpravodajství. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šarapatka. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šarapatka je nejaktivnějším diskutérem v Radě ČT v současném složení. Na první schůzi doplněné rady hned v diskusi "přivítal" jak Hanu Lipovskou, tak Lubomíra Veselého alias Xavera, s nímž bývali kamarádi. Nejprve kriticky reagoval na Lipovské poznámku ohledně výzkumu k programu pro seniory ČT3. Poté, co v rámci výroční zprávy o ČT1 prohlásil, že pořady jako 168 hodin a Reportéři ČT jsou důkazem, že ČT je svobodná a nezávislá, doplnil v narážce na Veselého: "Doufám, že se dál bude vysílat bez ohledu na to, že došlo ke změnám v Radě České televize." Směrem k Lipovské, která se po zvolení setkala s kardinálem Dominikem Dukou, předsedou České biskupské konference, jež Lipovskou do rady poslala, pak poznamenal, že "pan kardinál má potřebu ingerovat" do programu, byť "samozřejmě je to koncesionář, má na to právo". Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šarapatka. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šarapatka býval poradcem Miloše Zemana v době, kdy byl Zeman premiérem. Rozešli se ve zlém poté, co Šarapatka upozornil na hanopis, který se pod tehdejším Zemanovým šéfporadcem Miloslavem Šloufem chystal na političku z ČSSD Petru Buzkovou. Kauza dostala název Olovo. Soud letos v únoru pravomocně rozhodl o tom, že stát se musí omluvit za Zemanův výrok o Šarapatkovi. Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády odešel po dohodě. Za Zemanův výrok se má omluvit ministerstvo financí, přímo hlavu státu totiž zažalovat nelze. Resort financí ale proti rozsudku podal dovolání, a spor se tak dostal k Nejvyššímu soudu. Foto: Vojta Herout

Jiří Šlégr. Foto: Vojta Herout

Jiří Šlégr (ve světlé košili). Foto: Vojta Herout

Daniel Váňa. Foto: Vojta Herout

Vysokoškolský pedagog s doktorátem z pražské Vysoké školy ekonomické, kde dodnes působí, Daniel Váňa v březnu 2014 ještě kandidaturu do Rady ČT stáhl, protože se tehdy nově stal poradcem Babišova hnutí ANO. Byl zvolen o rok pozdeji, v květnu 2015. V roce 2014 i 2015 ho nominovala obecně prospěšná společnost Jeden svět. Ve zmíněném roce 2014 vedl komunikaci hnutí ANO, v podobných funkcích dřív působil taky v KDU-ČSL a v ODA. Letos neúspěšně kandidoval na místopředsedu Rady ČT. Foto: Vojta Herout

Lubomír Veselý alias Xaver. Foto: Vojta Herout

Lubomír Veselý alias Xaver se - jak řekl - rozhodl kandidovat do Rady ČT poté, co se střetl se štábem pořadu Newsroom ČT24. Rozhovor, který s nim přijel natočit štáb ČT, zaznamenal také a umístil ho na YouTube. "To je trestní komando. To je Dvořákovo gestapo," řekl pak Xaver o Newsroomu v internetové televizi XTV, kde pravidelně moderuje a která mimo jiné prodává suvenýry se jménem Xaver. Firmu XTV, která stojí na jeho pseudonymu, jejíž je nejvýraznější tváří a která sídlí na jeho adrese, podle svých slov už nevlastní. Pravidelně moderuje večerní internetové streamy na kanálu Xaver Live na YouTube, který má na 33.000 odběratelů. Na YouTube také dal záznam neveřejného semináře poslanců o hospodaření ČT. Do Rady ČT ho nominoval think-tank Václava Klause mladšího, spolek Centrum pro občanské svobody. Veselý zůstává moderátorem v regionálním vysílání Českého rozhlasu, kde od loňského června každý všední den uvádí lifestylové rozhovory Xaver a host. Předtím moderoval 17 let na rádiu Frekvence 1. Uvádí, že je příležitostný herec a bývalý hudebník. Napsal devět knih, za dvě z nich obdržel ceny E. E. Kische (Doživotí, 2007 a Jak se těží miliardy, 2015). Dostal anticenu Zlatý citrón 2020 pro nejhoršího moderátora od Fites, města Beroun a České televize, pro kterou si osobně došel na pódium. Foto: Vojta Herout

Rada České televize od 3. června zasedá plně obsazená, ale brzy může být zase nekompletní. Sněmovní volební výbor se totiž v úterý 9. června bude zabývat návrhem na odvolání radního Zdeňka Šarapatky, který předložila členka výboru Barbora Kořanová, poslankyně za ANO. Potvrzuje to pozvánka na zasedání výboru. Šarapatka je na zasedání také pozván a Médiáři minulý týden řekl, že se zasedání zúčastní. O případném odvolání člena rady by musela rozhodnout sněmovna jako celek na plénu.

Kořanová, jak už začátkem února řekla Médiáři, prosazuje odvolání Šarapatky kvůli jeho lednovému příspěvku na sociálních sítích. V něm Šarapatka ke společné fotografii prezidenta Miloše Zemana se zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) napsal „smrt je popleta: dobří odcházejí“. Podle poslankyně Kořanové tím televizní radní naplnil ten paragraf zákona o České televizi, který sněmovně umožňuje odvolání, „narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena rady“. Šarapatka názor Kořanové označil za „záměrnou dezinterpretaci“, nicméně tweet nedlouho před zítřejší schůzí výboru smazal (ještě 2. června příspěvek na síti byl).

Tweet Zdeňka Šarapatky z 20. ledna 2020

Tweet Zdeňka Šarapatky z 20. ledna 2020. Foto: archiv Médiáře

Poslankyně Kořanová v únoru plánovala nadnést návrh odvolat Šarapatku až poté, co ve sněmovně proběhne volba nových členů Rady ČT. Poslanci ovšem v březnu zvolili jen tři ze šesti nových radních, pak chod sněmovny omezil nouzový stav kvůli koronaviru. Až koncem května poslanci zvolili nové radní na zbylá tři uvolněná místa. Web Info.cz tvrdí, že Šarapatkovo odvolání teď podpoří komunisté výměnou za to, že v květnu pomohli ke zvolení trojice Lipovská, Matocha, Xaver Veselý do Rady ČT. Komunisté měli donedávna v televizní radě Ivanu Levou, bývalou poslankyni KSČM, s březnem ji ale skončil šestiletý mandát a znovu už kandidovat nechtěla.

Odvolat člena rady některého z veřejnoprávních médií naposledy zkoušela ODS, a to loni v případě člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka. Odvolání někdejšího ministra kultury za ČSSD navrhovala poslankyně ODS Miroslava Němcová za to, že Jandák na schůzi rady publicistovi Jiřímu Černému, který ho předtím v tisku označil za „kreaturu“, vzkázal „až ho potkám, tak mu ji fláknu“ a o komentátorovi Jindřichu Šídlovi řekl, že je „vodpad“. Výbor se pro Němcové návrh nakonec nevyslovil (pro byla jen ODS, STAN a Piráti, ANO a SPD se zdržely, proti byla ČSSD) a nechal na Jandákovi, jestli se omluví.

Volební výbor, do jehož působnosti spadají právě média, má na programu zmíněného úterního zasedání také výroční zprávu rady pro vysílání za loňský rok nebo potřeby televizních diváků se sluchovým postižením.