Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Ochucený Gambrinus: hiphoper s půjčenou károu se snaží prodat ovocné pivo

Už jsem myslel, že nikdy nic nenapíšu, protože se stávám součástí systému. Nový ovocný Gambrinus mě přikoval k židli.

Rae, Indy a káry

Rae, Indy a káry

Titulek opraven, původně jsme špatně napsali, že jde o nealkoholický nápoj. Na upozornění diskutujících jsme také doplnili původní video, jehož je reklamní klip variací.

Milí přátelé, taková nejčastější a prazákladní taxonomie věcí, o kterých se tady bavíme, když se tedy bavíme, tedy když je co hodnotit, je asi, že je něco buď super (my říkáme „supiš“), nebo, slovy Jakuba Horáka, „naprostá katastrofa“. „Supiš“ nebylo od začátku roku nic a „naprostá katastrofa“ nepřišla, proto jsme se také s naším sloupkem odmlčeli. Stýskalo se mi, ale psát bez emoční nevyrovnanosti a výronů neumím. Ale dnes jsme se tady zase sešli jako jedna velká galaktická rodina, protože stará taxonomie nestačí.

Tvůrcům spotu Ochuceného Gambrinusu se povedlo udělat zásadní chybu v záběru, a to byste, milé děti, neřekly, jak takový jeden záběr může celou věc zhatit.

Ten spot má senzační popisek na YouTube, to jim musím nechat. Indy&Rae feat. DJ Wich, Kiki&Maki a Jakub Kohák - Sou freš. Nechte to na sebe působit. Každé z těch jmen slibuje zážitek, který vás bude katapultovat někam… kam? Ano, asi každé někam jinam, ale katapultovat vás bude. Jen si vezměme ta jména. Znovu.

Když to vezmeme od konce, Koháka pomiňme, Kiki&Maki úžo, ty nás v tuto chvíli ale nebudou zajímat. Indy dal naposledy dobrou sloku někdy v roce 2006, ale to sem nepatří. Co sem patří: do tohohle textu spotu jí nedal. Ta dobrá slova v textu jsou „Tohle aroma je fresh“. Co mě opravdu štve je, že tahle písnička vykrádá písničku Baby od Supercrooo, hit z roku 2004. Asi to znáte. „Máš chuť pít? Já mám chuť pít.“ Tak to tam je taky.

Fajn, takže oni vezmou tuhle věc a protože se generace posluchačů proměnila, tak ti mladí si to asi nebudou pamatovat, použijeme to znovu, Je to nepromyšlené, slepené za pár minut, mnohokrát slyšené, neoriginální. „Půjčuje si“ i od LMFAO, konkrétně z Party Rock Anthem.

Text je prostý sdělení, je to veselý bezproblémový popěvek a protože Indy nemá co říct, jen variuje různé slovní hříčky. Je to něco podobného jako 8 promile na desce Hádej kdo (což je pochopitelně hit jak kráva, ale tam Indy jen přidává), já bych to nazval slovy textu Karla Plíhala Pojďte si hrát se slůvky. Tomuto textu bez problému porozumí i žák základní školy, ba mladší. Blbé je, že tam není skutečně hitový slogan.

To je moje omezené hledisko posluchače hiphopu. Nějak to už nemá to ostří, ty grády, ten náboj, to flow, ty skills. Dávám ke zvážení, že jsem člověk ve věku 39 let (už za pár dnů), což je děsivé, takže tahle invektiva je možná jen takový šum.

Co mi vadí, je, že umělec-hvězda vstoupí do služeb reklamy a není to nic bombastického. V 90. letech Michael Jackson upravil svou písničku pro Pepsi, dokonce i přetočil klip.

Ano, to byla 90. léta. To byla superhvězda. To byla dobrá písnička. A to byla produkce za miliony, která, přátelé a sousedi, tam byla vidět. Co je vidět tady? Dvojice raperů stojí vedle auta, s nímž nepřijeli, je evidentně půjčené a mají zakázané jen otevřít dveře. Tak sakra, buď kupuju hvězdu, co tu káru má

nebo nemá a pak, koho jsem tedy koupil?

Asi bych jim odpustil ty Supercrooo, kapely si ostatně půjčují kusy textů i názvy písniček, ale to zavřený ferrárko, tak to jim neodpustím. Ostatně soudím, že tohle je opravdu už definitivní konec pražského hiphopu, toho, co začal v roce 2000 deskou Repertoár, tou, co ji všichni umíme nazpamět.

Tuto a další kampaň si řádně rozebereme na sedmé Reklamní katovně opět v Era světě, ve středu 19. června. Hlavními hosty budou tentokrát Oto Klempíř a Jakub Horák. Přijdťe.