Seznam Zprávy se uvedly v nové podobě. Web chce posílit investigativu, sekci o byznysukomentáře. „V internetovém prostředí chceme být tím, čím bývaly ve zlaté éře tradiční, nezávislé noviny,“ prohlašuje šéfredaktor Jiří Kubík. V redakci dělá přes 70 lidí, včetně externistů. 

Od faráře Hobzy převzal Zlaté pero textař Buchtela

Von Gottes Diener für ein Gebet zu Gott. Od božího služebníka za prosbu k Bohu.

Zdeněk Buchtela (vpravo) přebírá putovní Zlaté pero od faráře Martina Hobzy

Zdeněk Buchtela (vlevo) přebírá putovní Zlaté pero od faráře Martina Hobzy. Foto: Jasmína Orlická

Zdeněk Buchtela zaznamenal na trofej kampaň, za níž ocenění dostal

Novou oceněnou kampaň zaznamenala na trofej ruka předsedkyně poroty Jitky Bret Srbové. Foto: Jasmína Orlická

Procesí Creative Copywriters Clubu, které se vypravilo s trofejí za jejím novým držitelem

Procesí Creative Copywriters Clubu, které se vypravilo s trofejí za jejím novým držitelem, doplnili farníci od Salesiánů a fanoušci vítěze z Havasu. Foto: Jasmína Orlická

Vítěz minulého ročníku Zlatého pera, ceny udělované za nejlepší reklamní text, farář Martin Hobza předal putovní trofej textaři Zdeňku Buchtelovi. Ten ocenění letos získal za úspěšnou akci pro obec Puklice, kterou se stal direct mail s prosbou Karlovi Gottovi. Buchtela je už osmým držitelem ceny, kterou uděluje český Creative Copywriters Club.

Slavnostní vyhlášení proběhlo na terase bruselského pavilonu Expo 58, kde sídlí agentura Havas Prague. Právě tam totiž letošní vítěz Buchtela pracuje. „Štědří hostitelé po francouzsku servírovali víno a provedli hosty interiérem legendární stavby,“ popisuje setkání Petr Vlasák, prezident klubu copywriterů.

Vítězný text je podle porotců důkazem síly slova, neboť přesvědčil Mistrův management, aby mu dopis ukázal, a pobavil Karla Gotta natolik, že spatra nahrál audiopozdrav a poslal ho zpět Puklickým. „Měli jsme podezření, že v tom je nějaký háček. Že někdo z autorova okolí Karla zná a umetl prosbě cestičku k úspěchu. Ale nebylo tomu tak, a o to víc si Zdeněk cenu za text roku zaslouží,“ prohlásil prezident Vlasák.

„Když jsem loni navštívil Brno, potkal jsem mladého muže, který se ke mně hlásil, že si mě jako kluk pamatuje ze střediska mládeže v Brně-Žabovřeskách, kde jsem v letech 1999 až 2007 působil. Že se živí reklamou a jestli prý nechci psát taky, když jsem vyhrál to Zlaté pero. Ještě jednou díky za zprostředkování skvělého zážitku za světa reklamy a za poznání nových lidí. Přeji všem copywriterům moudrá a vtipná slova, která nezapadnou,“ rozloučil se s trofejí její dosavadní držitel, salesiánský farář Hobza.

Zdeněk Buchtela o kampani Puklic

Nápad vznikl u piva na Letné, když jsem se 14 dní dopředu dozvěděl, že Puklice budou slavit 700 let od založení. Rozhodl jsem se, že si moje obec zaslouží trochu zviditelnit. Zároveň jsem tím chtěl všem obyvatelům udělat radost, že si nás všimnou celebrity z Prahy. Rozeslal jsem tedy pár mailů českým legendám z různých oborů, prezidentovi, Karlovi, Dominiku Haškovi nebo moderátorům Evropy 2 a Jiřímu Kajínkovi, aby poslali zdravici, a pak netrpělivě čekal, jestli se někdo tak narychlo chytne.

Zdravice od Karla přišla přesně po 14 dnech, kdy jsem už v nic nedoufal, právě v den, kdy jsem už odjížděl na oslavy, a s hodinovým odstupem dorazila i zdravice prezidenta. Současně jsem slavil v naší Sokolovně své narozeniny. Takže se jelo slavit zvesela.

K tomu jsem měl v záloze už videopozdrav od Evropy 2 a Dominika Haška, který akci podpořil i pár Smarty drinky. Mimo to mi volal sám Jiří Kajínek s tím, že zdravici nemá, ale rovnou by na oslavy přijel, což mě dostalo do kolen.

Připravil jsem krátkou prezentaci zdravic a tu pustil na večerní oslavě ve stanu přes projektor. Ohlas byl veliký, nikdo nic netušil a pro občany to bylo velké překvápko.

Potom jsem se rozhodl k dalšímu kroku, jak Puklice dostat dál. Vytvořil jsem soutěžní případovou studii, jež celý počin zdokumentovala. Vsadil jsem na vesnickou autenticitu projevu, která si na nic nehraje, a trochu si udělal legraci ze všech těch namakaných kejsek, které se obvykle prezentují. Proto jsem tam vložil i podprahovou reklamu nebo popíchnutí sousední vesnice, abych vtipně ukázal naši vzájemnou rivalitu.

Moje kejska vznikla narychlo přes noc v Keynotu a použil jsem ty nejtrapnější efekty, které nabízela. Jediný oříšek byl, kdo prezentaci autenticky doprovodí svým hlasem. Naštěstí jsem si vzpomněl na zvučný hlas vrchního Jiřího z hospody na Mělníku, kam chodíme z Havasu na oběd, a pozval ho voiceover nahrát. Jiří to brilantně zvládl hned napodruhé i včetně jedinečné vyslovnosti pro něj nesrozumitelných reklamních termínů, bez mého režisérského zásahu.

Vyvrcholením celé akce by mělo být osobní setkání s Karlem Gottem, pro kterého se chystám zdokumentovat celou anabázi a poděkovat mu. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ale ještě čekám na pravou chvíli.