V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

Odbory: šéf rozhlasu to komunikačně nezvládl

Proti řediteli veřejnoprávního rádia vystoupili na demonstraci zástupci odborů i redakce.

Neprodloužení smlouvy Petru Fischerovi coby šéfredaktorovi stanice Vltava přivedlo před budovu Českého rozhlasu na pražské Vinohradské ve středu večer 150 až 200 lidí. Ti protestovali proti rozvázání spolupráce rozhlasu s Fischerem, což potvrdil generální ředitel veřejnoprávního rádia René Zavoral týž den odpoledne na schůzi Rady Českého rozhlasu v Hradci Králové. Demonstraci pořádala iniciativa Za otevřenou Vltavu. Od pořadatelů zazněla mimo jiné slova o odvolání generálního ředitele i předsedkyně rozhlasové rady. Proti Zavoralovi rovněž vystoupil šéf rozhlasových odborů Jiří Hubička a redaktorka Vltavy Renata Klusáková.

Jiří Hubička

Jiří Hubička

„Změna ve vedení Vltavy nebyla komunikačně zvládnuta. Argumenty pro odchod šéfredaktora Vltavy, které byly uvedeny v tiskovém prohlášení vedení Českého rozhlasu, nezněly předvědčivě ani zaměstnancům rozhlasu, ani kulturní veřejnosti,“ prohlásil odborář Hubička. „Navíc jde už o druhý odchod šéfredaktora celoplošné stanice, takže v současné době jsou bez stálého vedení dvě stanice - Český rozhlas Dvojka a Český rozhlas Vltava,“ připomněl. Dvojka nemá šéfredaktora od konce loňska, kdy se z této pozice rozhodl odejít Martin Groman. Od té doby je řízením stanice pověřen šéf programu Českého rozhlasu Ondřej Nováček.

Stanovisko Rady odborové základní organizace pracovníků Českého rozhlasu k dění v Českém rozhlase

Rada odborové základní organizace vyjádřuje opakovaně vážné znepokojení nad současnou situací v Českém rozhlase. Tato situace v řadě aspektů zhoršuje podmínky k práci řady zaměstnanců Českého rozhlasu. Respektujeme právo generálního ředitele vybírat si svoje spolupracovníky, ovšem neprodloužení smlouvy šéfredaktorovi stanice Vltava, které mu bylo oznámeno jen necelé tři týdny před jejím vypršením, považujeme za nestandardní postup, a to u jakéhokoli zaměstnance Českého rozhlasu. V případě šéfredaktora celoplošné stanice navíc tento krok vyvolává pochyby o dalším směřování dané stanice a vyvolává nejistotu v zaměstnancích.

Odchod šéfredaktora Vltavy přichází v situaci, kdy po vynuceném a nesystémovém propouštění mnoha zaměstnanců Českého rozhlasu, po takzvané optimalizaci, neúměrně narostla pracovní zátěž těch, kteří zůstali. A to nejen na stanici Vltava, ale i v jiných útvarech a divizích Českého rozhlasu. Navíc jde už o druhý odchod šéfredaktora celoplošné stanice, takže v současné době jsou bez stálého vedení dvě stanice - Český rozhlas Dvojka a Český rozhlas Vltava.

Změna ve vedení Vltavy nebyla komunikačně zvládnuta. Argumenty pro odchod šéfredaktora Vltavy, které byly uvedeny v tiskovém prohlášení vedení Českého rozhlasu, nezněly předvědčivě ani zaměstnancům rozhlasu, ani kulturní veřejnosti, což poškozuje dobré jméno Českého rozhlasu. Vedení Českého rozhlasu se rozhodlo obsadit post šéfredaktora Vltavy na základě interního výběrového řízení. Nepovažujeme tři týdny za adekvátní dobu pro přípravu dlouhodobé koncepce jedné z klíčových stanic Českého rozhlasu.

Během roku 2018 provedlo vedení Českého rozhlasu řadu nekoncepčních a problematických rozhodnutí, která zásadním způsobem zhoršila atmosféru v rozhlase.

Rada odborové základní organizace vyzývá vedení Českého rozhlasu a Radu Českého rozhlasu, aby se vážností situace zabývali a hledali cestu ke stabilizaci rozhlasového organismu.

Zdroj: projev Jiřího Hubičky

Redaktorka Renata Klusáková přednesla prohlášení zaměstnanců a spolupracovníků rozhlasu „napříč stanicemi“ ke generálnímu řediteli Zavoralovi a Radě Českého rozhlasu. „Žádáme, aby se vedení Českého rozhlasu omluvilo Petru Fischerovi a Vltavě za dezinformační kampaň v souvislosti s neprodloužením jeho smlouvy,“ zněl jeden z požadavků. „Pro mě, zaměstnankyni je složité vstoupit do sporu s generálním ředitelem, protože on má velkou moc. A má týmy lidí, kteří slídí na našich osobních Faceboocích a kteří píšou ty nepravdivé tiskové zprávy. My nic takového nemáme, vše děláme ve volném čase, a zároveň děláme pořady, děláme je rádi. Ale my máme něco, co vedení českého rozhlasu nemá - my máme totiž pravdu. A nemusíme lhát, nemusíme intrikovat. My máme na své straně veřejné mínění,“ uvedla Renata Klusáková.

Později na sociální síti zveřejnila své rozhodnutí odmítnout bonus 10.000 Kč, který vedení rozhlasu s koncem roku plošně rozdává všem lidem ve veřejnoprávním rádiu. Směrem k řediteli Zavoralovi přitom prohlásila: „Odměnu 10.000 Kč, kterou jsem od Vás obdržela stejně jako všichni další zaměstnanci nezasažení dosud optimalizací pracovních míst, poukazuji na konto Nadace divoké husy, tedy na charitativní neziskovky. Za přijetí finanční odměny bych se styděla, protože vznikla i z prostředků ušetřených za mzdy našich propuštěných spolupracovníků, kteří nám teď v rozhlase chybí. Za všechny uvádím literárního redaktora Miloše Doležala, básníka a excelentního rozhlasového tvůrce.“

Prohlášení zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu ke kauze Petra Fischera generálnímu řediteli a Radě Českého rozhlasu

My, níže podepsaní nesouhlasíme s postupem vedení Českého rozhlasu vůči stanici Vltava a jejímu šéfredaktorovi. V sázce je naše služba veřejnosti, svoboda slova a nezávislost Českého rozhlasu. 

  1. Žádáme, aby se vedení Českého rozhlasu omluvilo Petru Fischerovi a Vltavě za dezinformační kampaň v souvislosti s neprodloužením jeho smlouvy.
  2. Žádáme Radu Českého rozhlasu, aby zajistila nezávislou a seriózní expertízu.
  3. Otevřený dopis na podporu Petra Fischera podepsalo téměř dva tisíce lidí. Žádáme, aby jim vedení Českého rozhlasu odpovědělo.
  4. Žádáme Etickou komisi Českého rozhlasu, aby prověřila postup vedení a Rady Českého rozhlasu ve výše uvedených bodech.
  5. Žádáme řádné a všem otevřené transparentní výběrové řízení jako způsob, kterým budou nadále obsazována místa šéfredaktorů stanic Českého rozhlasu.

Zdroj: Za otevřenou Vltavu

Za výkřiků „estébáku“, „burane“, „lháři“ či „hanba“ přednesl za vedení rozhlasu stanovisko ředitel programu Ondřej Nováček. Zopakoval důvody, které ředitel Zavoral zveřejnil k odvolání před týdnem. Vyjádřil se také k informaci týdeníku Respekt, že rozhlasoví radní si na Vltavu objednali posudek u Jiřího Mikeše a Lubomíra Zemana, kteří jsou k nalezení v evidencích StB jako agenti. „Odmítáme jakoukoli souvislost mezi neprodloužením mandátu Petra Fischera a analýzami, které si zadala Rada Českého rozhlasu jakožto nezávislý kontrolní orgán. Obsah těchto analýz není mně ani generálnímu řediteli znám a neměl žádný vliv na naše manažerské rozhodnutí,“ zdůraznil Nováček.

Zmíněný Jiří Mikeš se už před týdnem ozval na Parlamentních listech, kde pravidelně publikuje. Tvrdí, že zmíněnou analýzu nakonec radě nedodal. „Byl jsem požádán, abych napsal posudek. Asi tři dny jsem Vltavu poslouchal a poté jsem předsedkyni Rady Českého rozhlasu napsal, že se omlouvám, ale posudek nenapíšu, protože ta stanice mě unavovala a nedalo se to poslouchat. Bylo to elitářské, užvaněné. Pouze jsem v příloze mailu poslal svůj krátký osobní názor, který se nezakládá na žádném rozboru. Pan Spurný se mýlí, žádný posudek jsem nepsal,“ prohlásil Mikeš.

„Když se podíváte na první stranu projektu [s nímž René Zavoral předloni vyhrál místo generálního ředitele - pozn. red.], jsou tam výrazně, kapitálkami a tučně, napsána dvě významná slova, kterými se projekt zaklíná. A to je důvěryhodnost a otevřenost. Je na Radě Českého rozhlasu, aby zhodnotila, zda tyto momenty, které si pan ředitel dal do svého programu, naplňuje. Dle mého nikoliv,“ řekl další z řečníků, historik Michal Stehlík, bývalý předseda Rady Českého rozhlasu. „Možná nás tady má stát víc, možná nejen tady, ale na mnohem širším fóru, v okamžicích, kdy generální ředitel usedá do poroty Krameriových cen. Argumentace, že jde o nějaký názorový proud, je naprosto neslučitelná s veřejnoprávním médiem. Dezinformace je lež a Český rozhlas s tím nemá býti spojován. Vltava v tomto případě není podstata, ale příklad, u kterého se ukazuje celkový stav,“ zněla Stehlíkova druhá poznámka.

Nad hlavami těch, kdo přišli na středeční demonstraci, se objevily se transparenty s nápisy Porno je jinde, Normalizace není normální, Dejte bídné vládní supí spáry pryč od Vltavy! či Estébaci, ruce pryč od hudby! A obzvláště od té vážné na Vltavě! Kromě zástupců odborů a zaměstnanců Vltavy promluvili režisér Jan Hřebejk, operní pěvkyně Dagmar Pecková, výtvarník Kryštof Kintera či spisovatelé Kateřina Tučková a Václav Kahuda. „Neschopní hlupáci nesmějí ovlivňovat systém,“ prohlásil Kahuda, vlastním jménem Petr Kratochvíl, předseda Asociace spisovatelů.

Dnešní schůze "mediální komise" Senátu: vlevo Josef Rauvolf

Dnešní schůze „mediální komise“ Senátu: vlevo Josef Rauvolf

Obě strany - čelní manažeři Českého rozhlasu Zavoral a Nováček i zástupci iniciativy Za otevřenou Vltavu - se den po demonstraci setkali u jednoho stolu, a to ve čtvrtek ráno na půdě Senátu, před stálou komisí horní parlamentní komory pro sdělovací prostředky. Tam za tříčlennou delegaci nespokojených mluvil hlavně publicista Josef Rauvolf, potom také Václav Kahuda. Společnou řeč s vedením rozhlasu nenašli a schůze skončila bez jasného výsledku.

Ostatně předseda senátní „mediální“ komise Václav Jakoubek předesílal, že senátoři se nechtějí stavět do role arbitrů, že se chtějí jen nechat informovat. „Není třeba hledat oporu v zákoně, abychom se mohli těmito závažnými věcmi zabývat,“ reagoval přitom novopečený senátor Marek Hilšer na dotaz přítomného publicisty Štěpána Kotrby, o jaké legislativní ustanovení se zájem senátorů o kauzu opírá.