Odrážky. Vytučňování. Jak podpořit sdělnost článků

Redakce začínají experimentovat s novým způsobem psaní. Klasickou prózu nahrazují ve jménu stručnosti psaním přes odrážky.

Proč na tom záleží:

• Efektivní odpovědí na informační přebytek může být promyšlené osekání zpráv na nezbytné minimum.
• Klasická novinářská próza – tedy text, v němž na sebe odstavce postupně navazují a vyprávějí příběh – není nezbytností, ale spíš zvykem. Pro některá média může být užitečnější formát, který se blíží dobře zpracované prezentaci. Odrážky. Vytučňování.
• Potenciál ukazuje instagramová či tiktoková influencer-novinařina pro mladé, která texty rozsekává, vytučňuje, podtrhává. V některých zemích se platformy a tamní kanály už staly pro mladé nejdůležitějším zdrojem zpráv. Nejspíš to nedělají špatně.

Co Česko: Psaní přes odrážky občas zkoušely zpoplatněné weby. V několika bodech avizovaly, co čtenáře čeká za platební bránou. Odrážky se teď objevují i třeba na začátku analýz Seznam Zpráv. Shrnutí ale nebývají právě editorsky propracovaná a lavírují mezi snahou o shrnutí a navnadění. Nenabízí proto rychlé zorientování, o které tu běží.

Kdo je vzorem: Mistrovsky to celé dělá americký Axios, jehož strukturu zpráv jsem se dosud snažil nešikovně napodobit. Jeho článek by ale v tento moment nejspíš končil. Portál založený v roce 2017 totiž skutečně dělá, k čemu se hlásí: precizní, stručné psaní, které předává informace efektivně a bez zbytečného šumu.

Axios proto v lecčem považuju za médium, které snad nejpromyšleněji odpovídá na potřeby přehlcených online čtenářů.

Není to pouze o stručnosti. Struktura tamních článků počítá se skimmováním – prolétnutím textu, při kterém oko hledá klíčová slova, aby člověk rychle pochopil, o co se jedná. Chytá se titulků, tučných slov, prvních a posledních vět v odstavcích.

Skimmování praktikujeme na internetu neustále. Mnohá média toho se svými clickbaity a neadekvátními mezititulky zneužívají. Málokterá redakce ovšem postupuje obráceně: přistoupit na všeobecnou a nezvratnou tendenci skimmování, snažit se ji ale využít pro sdělení toho podstatného.

Situace se mění. Není tady pouze Axios, který je ve své stručnosti až extrémní. Odrážky a vytučňování vídám také v newsletterech Politica, které tak mohu prosvištět a vybrat si, jestli mě něco zajímá. Co je důležité, tamní editoři pouze nelákají na odkazy, ale skutečně shrnují. Jejich sdělné newslettery tak otevírám relativně často, přestože vyhlíží, jako by to celé někdo nabouchal přímo do Gmailu.

Odpovědí na nezájem lidí o zprávy či naopak informační přetížení nemusí být chatboti či převyprávění zpráv do zvuku. Redakce by možná měly psát jinak.

Je to až s podivem. Zatímco většina z nás absolvovala nějaký kurz „prezentačních dovedností“, v médiích málokdy přemýšlíme, jak něco z toho uplatnit. Jak podpořit sdělnost. Patří sem i odpovídající jazyk. Až 20 % populace trpí poruchami učení, mnozí mají problémy se čtením. Autor či editor ale mohou text většinou zjednodušit, jak nedávno skvěle ukázal interaktivní portál Pudding. A není náhoda, že ve zjednodušené verzi sahá po odrážkách.

Vyžaduje to zpochybnění některých zvyklostí.

Jedna z klasických pouček pro psaní: neříkejte lidem, co se chystáte udělat. Frázi „v tomto článku popíšu“ smaže nejspíš každý editor. Vypadá hrozně. Na druhou stranu: svým způsobem čtenářsky funguje. Minimálně v akademii. Když chce člověk zjistit, o čem článek skutečně pojednává, klíčové shrnutí zpravidla najde za podobně neohrabanou frázi. Autor skutečně udělá, co slibuje: popíše, o čem je článek.

Praxe Axiosu ukazuje, že podobná uvození nemusí být rutinně otravná. Mohou samotná předávat informaci. Připravit mě, že se v tomto odstavci dozvím nejnovější vývoj, kontext nebo vyjádření druhé strany, aniž by to celé bylo potřeba balit do tradiční prózy.

Podobná struktura navíc může pomáhat i autorům, pokud si kvůli ní musí sami odpovědět třeba na otázku „co na tom je důležitého“. Obávám se, že se na to neptáme dostatečně poctivě, a i proto se potýkáme s informačním šumem a nedůvěrou publik. Sdělnější struktura a jazyk mohou pomoci.

Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity