„Odvolání ředitele Dvořáka nikdy nebylo na stole“

Jestli se vůbec někdy domlouvalo odvolání Petra Dvořáka z pozice generálního ředitele České televize, bylo to beze mě, tvrdí v rozhovoru pro Médiář Luboš Xaver Veselý, moderátor internetové XTV a youtubových streamů Xaver Live, který už rok a čtvrt zasedá v Radě ČT. Byl také externím moderátorem Českého rozhlasu, odkud teď ale odešel.

Luboš Xaver Veselý. Foto: Hynek Glos

Luboš Xaver Veselý ve studiu u pražského Hlavního nádraží, odkud vysílá internetové streamy Xaver Live. Foto: Hynek Glos

Dosloužíte v Radě České televize celý svůj šestiletý mandát?

Pokud to bude záležet na mě, chtěl bych. Nerad bych od toho utíkal, to si říkám často, během těžkých chvilek. Ale bude záležet na tom, jak dopadnou volby.

Jak to?

Může se stát, že někdo, kdo třeba vyhraje, odvolá celou Radu ČT. Nebo se rada rozpadne sama. Teď je to, jak zaznělo v Nemocnici na kraji města, odečítání. Rada má ze zákona mít patnáct členů, ale už půl roku se sněmovně nedaří – kvůli obstrukcím – dovolit čtyři nové. Momentálně je nás v radě jedenáct, v polovině září, kdy skončí mandát jednomu členovi, to bude deset, v říjnu po volbách možná už jen devět, protože jedna členka kandiduje do sněmovny. Paní Bobošíková dokonce někde rozvíjela teorii, jak by to vypadalo, kdyby Volný blok získal 51 %, čili paní Lipovská třeba nebude radní, ale místo toho možná ministryně financí [Jana Bobošíková i radní ČT Hana Lipovská kandidují v nadcházejících volbách za Volný blok – pozn. red.].

Pokud se opozici ve sněmovně podaří odsunout výběr pětice nových radních až za volby, očekáváte, že přijdou televizi přátelštější radní, anebo v radě přibude kritiků?

Řeknu to takto: pozoruju, že politici obecně přeceňují význam České televize, jako by volby rozhodovala. A to není pravda. Nynější opozice obstrukcemi, které iniciuje lidovecký poslanec pan Bartošek, dostává generálního ředitele ČT Petra Dvořáka do velmi komfortní situace, protože ho činí neodvolatelným. A jak se mýlí v tom, že Česká televize je alfa a omega všeho, tak se mýlí v tom, že ředitel Dvořák je alfa a omega všeho.

Po loňském zvolení šestice nových radních včetně vás, paní Lipovské či nynějšího předsedy Pavla Matochy panovaly obavy, že kritici České televize přicházejí do televizní rady s cílem odvolat ředitele. Uplynul rok a čtvrt a přes všechno ostřelování je Petr Dvořák pořád v čele.

Změna generálního ředitele je to nejdůležitější, co má rada v kompetenci. Ovšem už když jsem do rady nastupoval, opakovaně jsem říkal, že Dvořákovo odvolání není na stole. A debata o Dvořákově odvolání vlastně nikdy nebyla. Nikdy jsem od žádného z kolegů v radě neslyšel, že by se chtěli domlouvat, jak odvoláme Dvořáka. Vždy jsem s nimi vedl debaty, co je potřeba udělat, aby se poměry změnily. Často se mlátilo do stolu nebo dveřmi, ale často to taky bylo ve prospěch konkrétní věci.

Mluvíte o pracovních zasedáních rady, či neformálních setkáních s managementem ČT?

Mluvím zejména o pracovní skupině rady pro divácké stížnosti. Tam jsme si opravdu věci vyříkávali. Při veřejných setkáních s managementem jsme někdy byli jako opaření z toho, co jsme slyšeli. Například když se projednávaly pozemky pod ostravským studiem České televize. To pro mě byl šok. Divím se, co management ČT dělal deset, dvacet let před tím. Nějak se to v rámci možností nakonec vyřešilo, ale můj osobní pocit je, že celý ten případ smrdí na dálku.

To stavíte na čem?

Každý to z běžného života zná: jakmile vás někdo začne tlačit, že se něco musí udělat teď hned a za těchto podmínek, jinak že bude katastrofa, je to špatně. Tehdy dokonce přijel ředitel ostravského studia a říkal, že pokud se vše do daného termínu nezaplatí, nesmění, nepodepíše, hned druhý den přestane fungovat přístup do budovy.

Upřímně: epizoda s pozemky v Ostravě působila jako dlouho neřešený problém, který náhle narazil na konkrétní termín, a je přece logické, řešit problém v termínu, protože pozdější případná směna pozemků by už nebyla tak výhodná. Co vám na tom přijde divné?

Na radě jsme se ptali, kde je problém, a kdo je druhá strana. Dobrali jsme se toho, že jde pravděpodobně o obchodníka s pozemky, jež dříve patřily dvěma dámám, které žijí někde ve světě. Ptali jsme se, proč se už dlouho předtím nejednalo s původními majitelkami pozemků, a bylo nám řečeno, že nebylo možné je kontaktovat, že je prostě nenašli. A já se ptám, v čem je lepší zmíněný obchodník než Česká televize s celým svým aparátem, právním oddělením, investigativními specialisty. Nevznáším žádné obvinění, nemám žádný důkaz, jen říkám, že moje životní zkušenost je, že pokud se problém řešil za tak dramatických okolností, smrdí to.

Vrátím se: opravdu nebyl moment, kdy se schylovalo k hlasování – byť živelnému – o tom, zda ředitel Dvořák setrvá ve funkci? Ostatně živelně byla loni odvolaná dozorčí komise rady, a koneckonců i vy jste ve svých streamech říkal něco v tom smyslu, že pokud si šéf televize nedokáže zjednat pořádek v případě konkrétního pořadu – mluvil jste o týdeníku Newsroom ČT24 –, musí jít.

Nebyl. Už proto, že na odvolání ředitele potřebujete deset hlasů. To, o čem mluvíte, jsem říkal v kontextu, že Newsroom ČT24 jako pořad České televize, který často lže, manipuluje nebo říká jen část pravdy, která se hodí k aktivistickému hraní si na novináře, začal tvrdit, že jsem jedním z radních, co chtějí Dvořáka odvolávat. Proto jsem na tom v jednom ze svých streamů reagoval. Ale odvolání Dvořáka nikdy nebylo na stole, mě to nikdy ani nenapadlo. I když na tom, co jsem říkal, kus pravdy je: on má být ten, kdo instituci řídí. Chápu, že nemůže jít za redaktorkou Newsroomu a říkat jí, jak to má dělat. Ale existuje systém subordinace.

Zmínil jste se také o živelném odvolávání dozorčí komise. To byla moje největší chyba v radě. Udělal jsem jich několik, ostatní byly spíš zanedbatelné, ale to, že jsem zvedl ruku pro odvolání dozorčí komise, byla chyba, která mě doteď mrzí.

Připomenu, že jako rada jste svou bývalou dozorčí komisi odvolali na návrh radní Lipovské, a to kvůli nespokojenosti s tím, jak komise pracuje. A teď slouží nová dozorčí komise, na jejíhož předsedu a místopředsedkyni nedávno radní Lipovská podala trestní oznámení. Říkám si, jestli to byla změna k lepšímu…

Nespokojenost s prací dozorčí komise konstatovala už předchozí rada. Stejně tak s komisí byla nespokojena stávající rada. Ale odvolání mělo být připraveno, vyfutrováno, a hlavně jsme měli tušit, co bude potom. Já jsem se o odvolávání dozorčí komise dozvěděl pár minut předtím, než se hlasovalo. Neměl jsem čas o tom přemýšlet, protože se o tom ani nediskutovalo. Najednou buch, Hana Lipovská navrhuje, někteří kolegové, jak jsem viděl, z toho byli udivení, já pro to zvedl ruku. Byla to chyba, už nebyl prostor zeptat se paní Lipovské, co bude dál. Ale říkal jsem si, že když je nespokojenost, je lepší udělat to takto. Byla to chyba, mělo to proběhnout v klidu. To jsem ještě netušil, jaké jsou skutečné záměry paní Lipovské. Byl jsem tehdy přesvědčený, že chce udělat změny, aby se Česká televize přiblížila všem. Že se svým ekonomickým vhledem vstoupí do hospodaření České televize. Měl jsem k ní daleko víc důvěry, než mám teď.

Abych to správně pochopil: vadí vám, že jste dozorčí komisi pomohl odvolat, nebo jen to, že jste to neměli líp připravené?

Vadila mi na tom ta zběsilost a využití momentu překvapení. Ovšem něco podobného se opakovalo, když se volila nová dozorčí komise. Nové dozorčí komisi nevěřím stejně jako té staré, ale aspoň pracuje víc než předchozí, minimálně co do kvantity. Abychom se nějak domluvili, každý jsme museli něco slevit. Já jsem třeba chtěl, aby v komisi byl Oldřich Lichtenberg jako právník, zkušený producent a člověk, který roky pracoval na ministerstvu kultury. Řekli, abych opustil Lichtenberga, že oni sleví z jiných jmen, licitovalo se, jak to tak běžně chodí, a vznikla stávající dozorčí komise, na kterou nakonec paní Lipovská podala trestní oznámení. Mrzí mě, že to takto proběhlo. Ale jestli se domlouvalo odvolání Dvořáka, bylo to beze mě.

À propos Newsroom ČT24: vy jste vlastně v radě právě kvůli tomuto pořadu, ne? Pustil jste se do jeho redaktorky, natočil to na video a to na YouTube získalo velkou pozornost. Byl jste vidět i díky svým streamům. Čili poslanci si vás pak mohli vybavit jako někoho, kdo bude v radě kritický k České televizi, což v poslední době řada z nich požaduje. Je to tak?

Příběh začíná jinde. V Radě České televize nejsem kvůli Newsroomu, jsem tam jednoznačně kvůli Zdeňkovi Šarapatkovi.

Co?

Jednoznačně. Když jsem na Frekvenci 1 začal moderovat pořad s Milošem Zemanem, byl to právě Zdeněk Šarapatka, kterého si pozval pořad Newsroom, kde mě pozvracel od hlavy k patě. Postupně to přikrmoval ve svých komentářích na sociálních sítích. A tím vlastně k Radě České televize přitáhl mou pozornost. Nikdy jsem neměl ambice se do rady dostat, až po tomto jsem začal poslouchat přenosy ze zasedání. Když jsem nastupoval do Českého rozhlasu, v Newsroomu oznámili, že z Frekvence 1 přichází do veřejnoprávního rádia přítel Miloše Zemana – na dovolené s námi rozhodně nejezdí, ale asi mají pocit, že já mu vždycky v létě tlačím člun –, čímž řekli A, ale neřekli B, které bych asi zmínil já, totiž že jde taky o člověka, který má dvě ceny Egona Erwina Kische, napsal několik úspěšných knížek a trochu umí moderovat, tak průměrně, řekněme. Z toho jsem pochopil, co to je za neférovou partu. Posléze jsem v tomto ohledu ubral, protože mně bylo vysvětleno jedním pracovníkem České televize, že tam pracují zejména juniorní redaktoři, kteří se tam chodí zaučit. Ale protože jsem se proti Newsroomu v několika streamech ohradil, už jsem byl v hledáčku, už jsem byl jejich oblíbené káčátko. Následně jsem v Českém rozhlasu dostal úkol udělat lifestylové pořady s politiky, byl tam také Andrej Babiš a začala slavná kauza s Ústavem nezávislé žurnalistiky, respektive s webem Hlídací pes, v rubrice Mediální přestřelka, o níž mluvíte. Jedna z redaktorek za mnou přijela do rozhlasu s tím, že jdou točit mé selhání, tak mi to řekla do telefonu. Možná jsem reakci přehnal, ale ve mně se to vařilo, protože jsem věděl, že je to nespravedlivé. Před Babišem tam byl Petr Gazdík, Alexandr Vondra, a Newsroom ani Hlídací pes nepípnuli. Vždycky mi bylo jedno, co píšou nějaké weby, ale co je v televizi, to mi jedno není, mimo jiné proto, že jsem koncesionář. Ptal jsem tedy, proč za mnou nebyla i kvůli jiným rozhovorům s politiky, ona nebyla schopná souvisle odpovědět.

Vzniklo video, rychle získalo desetitisíce zhlédnutí, vyvolalo spoustu komentářů. V ten den jsem se rozhodl. Říkal jsem si totiž, jestli má význam, když budu na sítě dál psát statusy a dávat videa, co všechno je špatně. Změní se tím něco? Ne. Řekl jsem si, chlapče, je ti 52, do politiky nikdy nikam kandidovat nebudeš, v klubu zahrádkářů požárním preventistou taky nebudeš, jediné, co ti je blízké, ostatně jsi studoval i mediální komunikaci, je, že zkusíš kandidovat do rady. Aspoň bude vidět snaha. Oznámil jsem to kolegům v XTV, kteří byli proti, dodneška to nenávidí, a druhého dne jsem vyhlásil kandidaturu.

Co očekávali politici, nevím. Mluvil jsem o tom jen se dvěma, tady při rozhovoru v XTV, a oba mi řekli, abych to zkusil v budoucnu, že teď se tam nedostanu, že doba je vzrušená a za rok a půl budou volby, říkali tehdy. Přestal jsem to tedy sledovat, a najednou jsem byl v radě.

Luboš Xaver Veselý. Foto: Hynek Glos

Luboš Xaver Veselý je hlavní tváří internetové televize XTV, kterou zakládal. Foto: Hynek Glos

Kteří dva politici to byli? Jednoho bych si tipnul, ostatně epizoda s tím, jak jste Václavu Klausovi mladšímu slíbil v závěru rozhovoru hlas u voleb, je notoricky známá.

S Václavem Klausem mladším jsem se o tom dopředu nebavil. Jenom mě jeho think-tank nominoval, ale jaký měl Klaus mladší tehdy ve sněmovně vliv? Dva hlasy?

Kteří dva to tedy byli?

Prvně mi to řekl pan Faltýnek a pak mi to řekl Tomio Okamura. Pana Okamury jsem se ptal, jaká je šance, on říkal, že to bude v tajné volbě, ale že jak sleduje náladu ve svém poslaneckém klubu a náladu v ostatních klubech… Neříkal mi, abych to vzdal, ale cítil jsem, že oni tomu nevěřili.

To mě udivuje ze dvou důvodů. Jednak pan Faltýnek jako předseda poslaneckého klubu ANO a pan Okamura jako šéf SPD jsou právě ti, kteří mají ve sněmovně při volbě mediálních radních hlavní hlas, jednak v té době byla při volbě nových televizních radních poptávka přesně po kriticích statu quo v České televizi.

Mě by strašně zajímalo, kdo všechno mě volil. Mám v telefonu tři ememesky od poslanců, kteří v tajné volbě vybrali mě, a všechny tři jsou od členů dnešní bruselské pětky.

Čili? Na streamech jste mluvil o ODS…

Dvě byly z ODS a jedna od Pirátů.

Mluvili jsme o tom, kdo nebo co vás přimělo kandidovat…

Zdeněk je absolutní strůjce. Díky Zdeňkovi jsem v radě. Kdyby to bylo jako v byznysu, měl bych mu posílat část svého honoráře. Ale vlastně nevím, co kdo čekal, de facto jsem se o tom nikdy s nikým nebavil.

Prostě jste to zkusil a ono to vyšlo? To tvrdíte?

Není to tak jednoduché. Postupně, začátkem minulého roku, jak se blížilo veřejné slyšení kandidátů, jsem se samozřejmě vymezoval už programově, snažil jsem se o dusno okolo.

Chtěl jste prostě upoutat pozornost, dělal jste si kampaň.

Byla to kampaň, jako by mně pan Prchal radil!

K čemu se chci dostat: rozumím, že jste se s panem Šarapatkou zhádali, ostatně oba jste mistři slova, zdatní rétoři, kteří zároveň nejdou daleko pro jadrnější vyjádření, nicméně v radě nyní nacházíte na některé věci podobný náhled. Celý váš rozkol je pro mě úsměvný, poněvadž jste přece byli přátelé. 

Řekl bych spíš kamarádi, ale určitě ano a já si dodneška myslím, že Zdeněk není špatný chlap.

Luboš Xaver Veselý. Foto: Hynek Glos

Luboš Xaver Veselý vysílá na YouTube pravidelné streamy Xaver Live. Foto: Hynek Glos

Když jste mluvil o své chybě v radě při odvolávání dozorčí komise, nelitujete toho, že svá vyjádření občas příliš vyostříte, přeženete? Pak se neřeší vaše reálné působení v Radě České televize či ve vysílání Českého rozhlasu, ale to, že jste hrubý tu na reportérku Seznam Zpráv, tu na kolegyni v rozhlasu. Mohu chápat, o čem skutečně mluvíte, co vám vadí, rozhoduje i úroveň debaty, adekvátnost výraziva. Někdy jde o rozlišné ideologické přístupy, o kterých stojí za to debatovat, ale přijde mi zbytečné, když debata v takových situacích sklouzne k tomu, že jste použil vulgaritu. 

Tak popořadě. Už nepůsobím v Českém rozhlasu. Skončil jsem tam ze svého rozhodnutí.

Proč?

Z osobních důvodů.

Souvisí to s Radou České televize?

Ne.

Nebo s vašimi pracovními aktivitami v XTV?

To taky ne.

Můžete k tomu říct víc? Už vás to nenaplňovalo? Formát vašeho pořadu Xaver a host „se vyčerpal“?

Formát je dobrý, ale mám k tomu osobní důvod, o kterém nechci mluvit. Prostě jsem skončil.

A teď k vulgaritám, jak jste se ptal. Neexistuje nic, co by bylo víc přefouknuté, než když já o někom řeknu kupříkladu, že je praštěný do lebky. Zveličuje se to, nafukuje, každý z nás občas o někom jiném něco takového řekne. Já to říkám na svém soukromém streamu, ten mnozí považují za médium, ale není to tak, je to sociální síť, kde debatuju se svými fanoušky. V porovnání s tím, co jsem o sobě slyšel od různých lidí já, je to letiště Brno-Tuřany vedle Heathrow. To je potřeba vnímat.

V případě rady je to přesně naopak. Dlouhou dobu se snažím atmosféru na zasedáních uklidnit a mnohdy jsem se dostal i do situace, kdy jsem se musel zastat i ředitele Dvořáka. Třeba když se omluvil z rady z rodinných důvodů, načež paní Lipovská nadnesla, že schůzi přerušíme, ať přijde. To mně přijde nechutné. Jistě, pokud někdo rodinný důvod použije jako výmluvu, vrátí se mu to třikrát, ale jestliže jde vážně o rodinný důvod, nemá se to rozporovat. Tenkrát jsem na radě, je to na záznamu, vystoupil a řekl, že toto mi opravdu vadí. Snažím se to tam urovnávat a diskutovat věcně.

Jiná věc je můj stream, kde si sednu a mluvím třeba o praktikách konkrétních redaktorek. A zase je třeba vnímat, co se stalo předtím. V jednom rozhovoru jsem třeba odpovídal, že jako radní nemohu zasahovat do programu, ale jako divákovi by se mi líbilo, kdyby nedělní polední diskuse v České televizi měla víc moderátorů než jednoho. Buch, a aktivistická redaktorka napíše, že jsem normalizátor. Je to křivda, uráží mě to a nemůže se potom divit, když o ní řeknu něco nepěkného. A z reakcí lidí cítím, že to vnímají podobně. Další věc je, když chytnete redaktorku Seznamu při absolutní lži. Také se nemůže divit, že se ohradím. Mně se to v opačném gardu stává běžně a jsou to mnohem větší urážky, na které bych měl reagovat.

Opakuji, to je pěna dní. Rada samotná, to je, oč tu běží. Tam se snažím mluvit stručně, protože stručnost je tam dnes největší deviza, je jí málo. Pokud vím, na radě nikdo žádnou vulgaritu nepoužil. Přesto kdybych na radě řekl například, že je někdo idiot, přijde mi to pořád férovější, než vykřikovat něco o hlasovací mašině ANO a že jsme všichni politicky navázání, slouhové politiků. Přičemž jediní, kdo slouží či sloužili politikům, jsou Zdeněk Šarapatka, který pracoval u Miloše Zemana a Stanislava Grosse, a René Kühn, který spolupracuje s panem Zaorálkem. Na druhou stranu, jsou to dva lidi z patnácti. A nelze říct, že by pan Kühn v radě panu Zaorálkovi s něčím pomáhal. Jak to má dnes Zdeněk, nevím, vídávám ho na fotkách s panem Kalouskem, asi je teď na této straně barikády, ale nechci mu sahat do svědomí, je mi to trochu jedno.

Říkáte, že na svých streamech můžete mluvit jadrněji a de facto také to, že vaše streamy nejsou veřejná vystoupení. Ovšem na radě jste se tázal managementu zpravodajství právě na tón a expresivnější vyjadřování klíčových tváří České televize. Ptal jste se na tweety Jakuba Železného, nedávno se na radě řešil hodinu tweet Františka Lutonského. To je přece tentýž problém. Jak vy, tak oni se hájí, že mají právo na vlastní názor na soukromém profilu, ale ať už je to jejich Twitter, nebo váš YouTube, je to veřejná komunikace. Ostatně tak to je uvedeno v desateru chování redaktorů České televize na sociálních sítích. Ono není vedením České televize nijak extra vymáháno, ale jako radní České televize či jako spolupracovník Českého rozhlasu byste se mohl v duchu zmíněného desatera chovat a jít příkladem.

Kdybych byl jejich šéfem, tezi, že mám jít příkladem, bych přijal. Rada České televize kontroluje a do personálních věcí nezasahuje. Jsem za oba zmíněné tweety pana Železného a pana Lutonského velmi rád a proto jsem se na ně také ptal. Neříkám, že jsou špatně. Chtěl jsem, aby nám ředitel zpravodajství pan Šámal vysvětlil, zda je to takto možné. Pan Šámal nám řekl, že to není žádný problém. Pro mě to byla rajská zahrada a krásná píseň, protože tím jsem vlastně dostal potvrzeno, že i já si mohu na sítích říkat, co chci. A jsem rád, že když se projednával status pana Lutonského, o kterém si mohu myslet cokoli, došlo se k tomu, že se vlastně nic nestalo. Existuje totiž něco, čemu se říká dvojí metr, a na tuto strunu teď můžeme brnkat. To je přesně voda na můj mlýn. Proč bych nemohl říkat na svém streamu či Facebooku cokoli, když už znám precedens, když to mohou dělat i hlavní tváře České televize.

Generální ředitel České televize podle vás není alfou a omegou této veřejnoprávní instituce. Co alfou a omegou je? Co je potřeba teď v radě řešit nejvíc?

Je třeba začít debatu o financování České televize. Ta má mnoho rovin. Zákonodárci nám pravděpodobně jednoho dne řeknou, že se za rozhlas a za televize bude platit víc, přičemž čím dál víc lidí si myslí, že koncesionářské poplatky by měly být dobrovolné. Naprosto legitimně se může začít také mluvit o navrácení většího množství reklamy do vysílání České televize. A pak je otázka, jestli by nepomohla větší transparentnost. To, co mně se pořád nelíbí a s čím nebudu nikdy souhlasit, jsou začerněné smlouvy. To je další věc, která smrdí na kilometr. Ve chvíli, kdy začnete před partnerkou schovávat mobilní telefon, bude si už navždycky myslet, že máte milenku. Další věc je ta, že Česká televize má ze zákona vysílat – cituji – alespoň čtyři kanály. V době, kdy tady vysílá několik sportovních kanálů a další startují, potřebuje Česká televize sportovní kanál na to, aby přenášel národní házenou a podobné sporty, u kterých je v publiku třicet lidí? Kolik jich to asi bude zajímat u televize? Je tu umělecký kanál, často se na něj dívám, zrovna před pár dny jsem si tam náramně užil záznam slavného koncertu Bee Gees z Las Vegas, ale neunesla by toto všechno ČT2? Obhajoval jsem kanál ČT3, zaplaťbůh že tu byl v době covidu, určitě je spousta lidí, kteří se rádi podívají na Inženýrskou odyseu, ale chtějí dnešní senioři denně pět pořadů o dechovce, anebo už poslouchají Beatles? Nové studio v Brně bořit nebudeme, ale není naivní ta představa, že v Brně vznikne druhý Hollywood? Respektive nenatočila by Četnické humoresky stejně dobře Praha?

Toto všechno jsou otázky k debatě, která by se měla nastolit a ve které by i Rada České televize měla mít své slovo. Nad tím vším se vznáší, jak na toto všechno televize vezme peníze za dva tři roky. Navíc všechno se teď překlápí na internet, Česká televize s tím drží krok, ale bojím se, že všechno bude jinak a že zákon, který vznikl před třiceti lety, byť postupně doznal několika novelizací, toto všechno neobsáhne. Nehledě na to, že by mohla následovat dlouhá debata o způsobu volby mediálních rad.

Všechno se to odvíjí od legislativy. Management České televize se řídí zákonem a všechny zásadní kroky posvěcuje Rada České televize. Televize jede podle dlouhodobých plánů, které se průběžně upravují, to znamená, že management nedělá nic, s čím by rada nesouhlasila. Včetně spouštění všech nových kanálů. Studio v Brně se začalo chystat za ředitele Jiřího Janečka, Dvořákův management ho postavil efektivněji, za míň, a nebudeme se hádat, že nebylo potřeba – v centru Brna televize fungovala v opravdu historickém, nevyhovujícím prostředí, à la Ostrava, stavba nové budovy na okraji Brna vyřešila situaci na mnoho let dopředu. Ředitel Dvořák na jaře říkal, že spektrum kanálů České televize je optimálně vyladěné podle toho, co si žádá vývoj na trhu a co dovoluje momentální finanční situace, respektive co přináší aktuální stav, viz rychlé spuštění ČT3 pro seniory jako reakce na lockdown. A teď to zásadní, co souvisí s celým financováním České televize, potažmo s výší poplatků, s reklamou a koneckonců i s volbou rad, jak jste o tom mluvil: čeká se na zákonodárce, aby řekli, co vlastně od České televize veřejnost chce. Případné nové zadání musí vzejít od vlády, respektive od parlamentu. K tomu Rada ČT nemá pouvoir. Můžete řešit dílčí věci, typicky ony „začerněné smlouvy“, obligátní to argument, jak je hospodaření České televize neprůhledné, argument, který před vámi či radní Lipovskou popularizoval třeba Jaromír Soukup ve svých pořadech na Barrandově. Řešili jste to vůbec?

Řešili jsme to několikrát, a vždy nám bylo vysvětleno řadou argumentů, proč to tak musí být. Paní Lipovská dokonce tvrdí, že začerněných smluv je čím dál víc. Doufali jsme, že světlo do toho vnese nová dozorčí komise, nicméně i tak slyším od lidí, že se leccos mění. Mnozí mají také pocit, že se posouvá zvaní hostů do zpravodajských a publicistických pořadů. I nakládání se smlouvami by se měnilo posunout. Ale nedá se to dělat tak, že přijdete na Kavčí hory a hodíte tam granát nebo je zapálíte. Je to dlouhodobý proces, na kterém jsme ve shodě s několika členy rady, často se o tom bavíme a centimetr po centimetru se snažíme věc otočit. Bude to ještě nějakou dobu trvat.

Navzdory vší té kritice, díky níž jste se do rady dostal, jste nakonec došel k tomu, že minimálně loňský rok 2020 se České televizi povedl. To jste prohlásil, když jste před pár měsíci řediteli Dvořákovi navrhl roční bonus ve výši 66 % možného.

Ředitel Dvořák nikdy za předchozího složení rady nedostal jiný bonus než 100 %. Chlebíčková rada, jak my říkáme, všichni ti, co tam byli, hned po chlebíčku zvedli ruku pro plný bonus a nic se neřešilo. Letos oněch 66 % procent byl jediný průchozí percentil. Jinak to nešlo. Proč? Pan ředitel Dvořák má ve smlouvě napsáno, že pokud se rada do poloviny následujícího roku nedohodne jinak, dostává 100 %. Bylo jasné, že pánové Kühn, Doktor a Šarapatka budou požadovat 100 %, v radě bylo v té době 11 lidí, na příslušném zasedání nás bylo přítomno devět. Paní Lipovská, o níž jsme v té době ještě netušili, že je političkou, trvala na nule. Dobře věděla, že vůči veřejnosti s nulou nelze obstát – hodnotili jsme loňský rok, kdy televize pro lidi, co zůstali doma, postavila během týdne nový kanál ČT3, pro děti, které nemohly do škol, začala vysílat televizní vyučování UčíTelka, dodržela hospodaření. Ať se nám to líbí nebo ne, pro Českou televizi to byl úspěšný rok, i co se týče sledovanosti. Bylo jasné, že nula Dvořákovi nejde dát, od paní doktorky Lipovské to byla pouze póza, žádal jsem ji, ať se přikloní k 66 %. Kdybych nenavrhl 66 %, ona byla navrhovala nulu, jiní by navrhli 100 % a neprošlo by nic a Dvořák by dostal plný bonus. A já myslím, že v České televizi je co vylepšovat, v mnoha ohledech, a myslím, že to byl dobrý signál navenek i dovnitř.

Vy jste se tím ale pro část svých fanoušků na síti a možná pro některé kolegy či kolegyně stal zrádcem svého dosavadního postoje. Množství reagujících na Facebooku – občas to problesklo i v reakcích na vašich streamech na YouTube – to vnímalo tak, že jste obrátil a řediteli televize pomohl k vysokému bonusu. Mění se váš postoj k vedení televize?

To s bonusem se stalo jenom proto, že nebyla jiná cesta. Lidi nevidí zákulisí, neví, že věci nejsou tak jednoduché, jak vypadají. Na vybranou bylo, že ředitel mohl dostat buď 100 %, nebo 66 %. A já navrhl 66 %. Odůvodnil jsem to dvěma větami, panu Dvořákovi se to nelíbilo, nelíbilo se to ani spoustě dalších lidí, kteří si mysleli, že měl dostat 100 %. Ale je to spíš symbolická věc. Samozřejmě že se vstupem do rady spousta věcí změnila. A proč? No protože vás v tu chvíli svazuje zákon o České televizi.

Dalo by se také říct, že kritizovat televizi před vstupem do rady je jednoduché a pohodlné, ale realita poté, co se někdo stane radním, je mnohem složitější a náročnější. Také bych nenazýval předchozí radu jako chlebíčkovou, ještě před loňským nástupem vás šesti nováčků se rada tvrdě přela s ředitelem Dvořákem a jeho týmem o podobu rozpočtu na loňský rok a zároveň o dlouhodobé plány. Jak se změnilo naladění rady v novém složení za rok a čtvrt, co to pozorujete z pozice jednoho z nových radních? 

Nedávno jsem mluvil s dvěma kolegy radními po telefonu a posteskli jsme si – není to výčitka, jen mě to tak mrzí –, že teď paní Lipovská obráží média a prohlašuje, že rada je nefunkční, bezzubá, že je to pes uvázaný u boudy, má ta svoje přirovnání. Bohužel jako by tím pošlapala všechno, co se v radě udělalo, a práce se odvedlo spoustu. Nevyčítám jí to, má touhu se stát poslankyní a jak víme, ve volební kampani není nic, co by se nepoužilo.

Nálada v radě je taková, jaká byla na začátku, ale všichni si uvědomili, že jde o hodně. Přičemž rozhodně nejde o odvolání ředitele Dvořáka, ale o to, aby se změnilo to, co vadí veřejnosti. Velká lež přitom je, že by rada byla pod politickým vlivem. Nedokážu si představit, že by někdo z politiků nebo z lobbistů žádal radního České televize o něco, domlouval s ním třeba odvolání ředitele. Jde o to, co Rada České televize podle zákona může. A ona toho moc nemůže.

Obloukem na začátek: myslíte, že stávající generální ředitel Petr Dvořák doslouží svůj druhý mandát celý, až do roku 2023?

Kdyby se zítra hlasovalo na radě o jeho odvolání, ruku bych pro to nezvedl.

Luboš Xaver Veselý. Foto: Hynek Glos

Luboš Xaver Veselý. Foto: Hynek Glos