„Ohrožení existence novin. Další negativní šok.“ Vydavatelé kritizují plán zvýšit DPH na denní tisk

Vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku z nynějších 10 na 21 % znamená podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové ohrožení novinového trhu v České republice. Šmuclerová to řekla agentuře ČTK v reakci na takzvaný konsolidační balíček, který dnes vláda představila. „Zvýšení DPH na noviny je dalším hřebíčkem do rakve svobodných médií od Fialovy vlády,“ uvedla Asociace online vydavatelů ve svém prohlášení, jež Médiáři poskytl předseda asociace Libor Matoušek.

„Krach jedněch novin může způsobit domino efekt“

„Krok vlády zvýšit DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v České republice, zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z deseti na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ řekla Šmuclerová, zároveň předsedkyně představenstva Czech News Center, jednoho z předních mediálních domů v Česku.

Podle Šmuclerové si málokdo uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt. Deníky jsou svázány pupeční šňůrou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, už nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také. „Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za online obsah nenesou a nemají,“ doplnila Šmuclerová.

Vláda hledala podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) při zařazení do snížené sazby zdravotní, sociální nebo společensky významné hledisko. Za hlavní důvod zařazení časopisů do nižší sazby označil existenci vědeckých časopisů. „Ano, jsou i jiné než vědecké časopisy, ale to už se rozlišit nedá,“ řekl. Dodal, že vědecké noviny nezná. Poznamenal, že koalice vždy hledala důvod, proč daný produkt nemá být v základní sazbě. Šmuclerová zdůvodnění označila za pseudoargument: „Důvod odtrhnout od sebe sazby DPH u novin, časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku.“

U většiny tuzemských deníků bude zvýšení DPH znamenat jejich zdražení mezi dvěma a třemi korunami. U časopisů se zvýšení pohybuje nejčastěji v řádu desítek haléřů.

Podle údajů Unie vydavatelů má například sousední Německo sazbu DPH na tisk 7 %, Polsko 8 %, Itálie a Španělsko 4 % a Francie 2,1 %.

„Další hřebíček do rakve svobodných médií“

I Asociace online vydavatelů vnímá vládou plánované zrušení daňové výjimky u denního tisku jako „další negativní šok pro celé naše odvětví“.

„V návrhu ministerstva financí absentuje detailnější vysvětlení, jakých typů novin se tato úprava bude týkat. Zda se tento přesun bude týkat všech tiskovin, které jsou tisknuté na novinovém papíře, nebo rozhoduje způsob vazby? Nebo bude rozhodovat periodicita tiskoviny? A jakým způsobem se bude danit přístup čtenáře k zamčenému digitálnímu obsahu?“ táže se asociace ve svém prohlášení. „Za velice zavádějící dále považujeme vysvětlení ministra financí pana Stanjury, který obhajuje sníženou daňovou sazbu pro časopisy tím, že mají větší společenskou důležitost na základě toho, že existují i vědecké časopisy. Denní tisk tedy dle názoru pana ministra Stanjury nemá společenskou hodnotu? Jakou společenskou důležitost má tedy ponechání nulové sazby u tichého vína?“

„Jistě stojí za připomenutí, že v době vlády Andreje Babiše nedošlo k žádné podpoře médií v rámci pandemické pomoci, což byl ve vyspělých demokratických státech ojedinělý přístup. I slabší ekonomiky si byly vědomy důležitosti médií v demokratickém zřízení a v době pandemie neváhaly uvolnit peníze do mediálního sektoru. Vítězem pandemické pomoci se stala kasina, média prohrála. Nadto musíme bohužel uvést, že na základě novely autorského zákona změnily velké digitální platformy své chování na českém trhu. Část svých produktů pro vydavatele ukončily, a zároveň změnily způsob zobrazovaní zpráv na jejich platformách, což má opět negativní ekonomický dopad na vydavatelský trh,“ vypočítává asociace dosavadní negativní kroky.

Místo peněz od Googlu a Facebooku propad příjmů i návštěvnosti. Co způsobil nový autorský zákon

„V polovině února dále česká vláda zrušila pozici vládního zmocněnce pro média, čímž shodila ze stolu návrh na boj s dezinformacemi, který mimo jiné obsahoval pravidla pro transparentní přidělování státní inzerce. Spolu s rozpínavostí veřejnoprávních médií do vod, které by dle našeho názoru měly výlučně patřit soukromým médiím, dochází k trvalému poškozování soukromých médií, jejichž existence je klíčová pro udržení mediální diverzity. Apelujeme tímto na vládu České republiky, aby přestala svými kroky ničit soukromá media,“ uzavírá Asociace online vydavatelů.

Michal Klíma jako vládní zmocněnec skončil, s plánem proti dezinformacím neuspěl

AKA: nový balíček komunikovala vláda nesrozumitelně 

Na dnešní vystoupení kabinetu reagovala také Asociace komunikačních agentur. K prezentaci zmíněného balíčku uvedla, že vláda komunikovala zbytečně mnoho čísel a sdělované informace nemusely být lidem srozumitelné. „Z těch mnoha čísel už nikdo nevytáhl ta základní dvě až tři čísla, které by lidem řekl jako poselství a které by je nějakým způsobem uklidnilo a řeklo základní informace, které se základního balíčku týkají,“ řekla agentuře ČTK výkonná ředitelka asociace Kateřina Hrubešová.