Online reklama i e-commerce rostou dvouciferně

Internetová ekonomika se v roce 2015 podílela na celkovém hrubém domácím produktu Česka 4,13 %, což představuje 188 miliard Kč. Z toho příspěvek informačního a mediálního sektoru činil 1,75 miliardy Kč. Nejvyšší podíl v rámci tohoto sektoru patří internetové reklamě, která se v roce 2015 zvýšila oproti roku 2011 o 68 % (celková internetová ekonomika vzrostla za tutéž dobu o 15 %). V e-commerce došlo mezi lety 2011 a 2015 k nárůstu tržeb o 84 %. Ukazuje to studie Česká internetová ekonomika 2016, jejímž zadavatelem bylo Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a dodavatelem společnost BDO Advisory. Podíl internetové ekonomiky na HDP byl porovnán s rokem 2011, aby studie pokrývala celé období od svého prvního vydání.

„Pro srovnání stojí za to uvést, že podíl stavebnictví na HDP činí kolem 6 %, podíl celého zemědělství kolem 2 %. Internetová ekonomika bude stále důležitější a bude vyžadovat řadu nových pracovních sil s úplně jinou kvalifikací, než bylo dosud zvykem,“ uvedl státní tajemník Tomáš Prouza.

Studie se podle Marie Pelantové z BDO Advisory opírá o data Českého statistického úřadu, Eurostatu, ministerstva práce a sociálních věcí, dále z komerčních dat od SPIR a od Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Její součástí byly i rozhovory se zástupci významných společností z oblasti e-commerce, s personálními agenturami a úřadem práce.

Online reklama roste o 13,9 % ročně

Podíl informačního a mediálního sektoru na HDP tvoří dvě dílčí složky. Za prvé vlastní sektor a za druhé inzertní výkony z reklamy na internetu. Celkový příspěvek činil 1,744 miliardy Kč, z toho příspěvek vybrané části informačního a mediálního sektoru představoval 244 milionů Kč, příspěvek daný výkony internetové reklamy 1,504 miliardy Kč. Průměrné roční tempo růstu internetové reklamy je 13,9 %, celkový nárůst mezi lety 2011 a 2015 činil 68,3 %. Čísla čerpají z celoročních inzertních výdajů od SPIR, určených podle předsedy SPIR Jána Simkaniče Admonitoringem a expertním odhadem. „Výkon skládáme z ceníkových cen v AdMonitoringu a dále z expertního odhadu čistých cen v jiných parametrech. Na základě toho zpracováváme odhad, kolik skutečných peněz se mohlo v daném sektoru objevit,“ uvedl Simkanič.

Tržby za výkony internetové reklamy (v milionech Kč)

Zdroj: SPIR, Inzertní výkony (2016)

E-commerce má roční tempo růstu 16,5 %

V e-commerce došlo mezi lety 2011 a 2015 k celkovému nárůstu tržeb o 84 %, přičemž roční tempo růstu představuje zhruba 16,5 %. Přidaná hodnota tvoří 18 % tržeb e-commerce. Podíl tohoto segmentu na českém HDP je dán očištěnou přidanou hodnotou (přidaná hodnota e-commerce bez započítání prodeje ICT výrobků) ve výši 11,081 miliardy Kč. 

Vývoj tržeb a odhadované přidané hodnoty e-commerce v Česku (v milionech Kč)

Zdroj: APEK, Heureka, vlastní výpočty zpracovatele

„Soukromníci s internetem umí, stát ne“

„Při minulém vydání jsme zveřejnili ještě údaj o dopadu internetové ekonomiky na celé hospodářství, ale tentokrát, jsme se obávali, že bychom se vydali moc na tenký led. Naše číslo tedy udává čistou přidanou hodnotu ICT ekonomiky, nezahrnujeme do toho, jak se promítá v jiných odvětvích, přestože ten dopad je značný,“ upozornil předseda SPIR Simkanič. Česko je podle něj na druhém místě v Evropě v podílu elektronických tržeb na celkových tržbách a na třetím místě v zemích, které prodávají prostřednictvím internetu do dalších evropských zemí.

„Naopak v podílu lidí, kteří prostřednictvím internetu komunikují se státní správou, jsme na chvostu. Rozdíl mezi schopnostmi soukromého sektoru a státní správy poradit si s možnostmi internetu je největší v Evropě. Je to tragické selhání státní správy, které se dlouhodobě nedaří dohánět,“ uvedl Simkanič. Jedním z projevů tohoto stavu je podle něj i stále nedostatečná infrastruktura, která brání ve větším rozvoji internetové ekonomiky.

„Když se podíváte, jak je zpracován takzvaný hazardní zákon, nebo na to, co nás čeká od března s EET a e-shopovým prostředím, tak si opravdu kladu otázku, zda je pro státní správu důležitější rozvoj ekonomického internetového prostředí, nebo populistické sbírání hlasů pseudořešeními, která stejně nebudou fungovat,“ řekl Simkanič.

Mezi bariéry internetové ekonomiky patří administrativní problémy při budování sítí nové generace, které umožňují vysokorychlostní pevné připojení k internetu, a nejasné i pomalé zavádění jednotné elektronické identity. „Po schválení elektronického podpisu nastala velká pouze, doufali jsme, že stát přijde s další jasnou podobou jednotné elektronické identity, a to se nestalo. Nicméně ty zákony se připravují,“ uvedl výkonný ředitel CZ.Nic Ondřej Filip. 

K internetu bylo v roce 2015 připojeno 98 % českých podniků, což je o 3 % víc, než kolik činí průměr Evropské unie. Nedostatečná je ale rychlost připojení. Zde české podniky za průměrem EU výrazně zaostávají - pouze 7 % podniků bylo v roce 2015 připojeno k internetu rychlostí minimálně 100 Mb/s. Při vyčlenění segmentu velkých podniků je toto procento nicméně vyšší - zde je touto rychlostí připojeno 19 % firem, přičemž nejvyšší podíl činí firmy z odvětví telekomunikačních činností.