Postupně zaznamenáváme jednotlivá vystoupení. První v řadě je nahoře. Kandidáti předstupovali před poslance v pořadí, které si vylosovali. Přítomni dopoledne byli poslanci Korte, Nováková (oba TOP 09), Berkovec, Soukup (oba ANO), Jandák (ČSSD) a Koníček (KSČM). Komárek (ANO) a Stanjura (ODS) po pár vystoupeních odešli, kolem 11. hodiny se zase vrátili. Po hodinové pauze slyšení od 12.45 pokračovalo. Koníček odpoledne většinou nebyl, poslanec Grebeníček (KSČM) se jen mihl. Poslanec Kolovratník (ANO) sledoval slyšení odpoledne. Poslanci mohli také sledovat přenos na vnitřním televizním okruhu, přitom se ale nemohli ptát.
Jakub Končelík
Děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Moje koncepce je velmi úzce navázána na činnost Rady vymezenou legislativními nástroji. V dikci zákona je Rada ČT orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Já osobně za základní nástroje považuji kromě jmenování a odvolání generálního ředitele především schvalování rozpočtu, kontrolu účelného využívání prostředků a pravomoc rozhodovat o stížnostech a dohlížet na plnění úkolů veřejné služby.“ Pro roli radního se cítí být způsobilý proto, že jako činovník a později děkan FSV UK také nakládal s penězi, a přes snižování dotací školství fakulta rozpočtově rostla. Druhá zkušenost je zkušenost pedagoga, který učí i dějiny médií, včetně dějin 2. poloviny 20. století. Třetí zkušenost je zkušenost analytika médií, věnoval jsem se kvantitativní analýze obsahů, podílel jsem se na relativně úspěšné učebnici. „Vzal jsem s sebou dva výtisky, kdybyste měli zájem. Věřím, že knihou se uplácet nedá.“ „Shrnutí mé koncepce jednou větou: nabízím uplatnit svou zkušenost s řízením i výukou.“ Který z ředitelů České televize podle vás byl nejlepší, zajímá poslance Martina Komárka. „Nejradši mám Mathého.“
Richard Medek
Bývalý programový a později generální ředitel Českého rozhlasu, v 90. letech manažer TV Nova, později v čele jedné z producentských skupin v České televizi. „ČT v současné době pomalu rozkvétá. Mým hlavním zájmem by bylo zpravodajství a publicistika,“ řekl. „Jsem celoživotním zastáncem existence a prosperity veřejnoprávních médiích.“ Mluví o tom, že České televizi hrozí, že bude muset za současných investic do programu a vůbec ekonomické situaci nechat zvýšit koncesionářské poplatky. Nedávnou stížnost redaktorů označil za vzpouru. „Houšť takových věcí jako je editoriální panel, ale tyto věci se nedají zvládnout bez manažerské odpovědnosti, ocenil jsem krok Petra Dvořáka.“ V oblasti médií teď tři roky nepracuje. „Svou kandidaturu nabízím, nikam se necpu.“ Poslance Stanjuru (ODS) zajímá, jak přesně se chce Medek zaměřit na zpravodajství a publicistiku. „Každý radní má svou zkušenost a názorové spektrum,“ odpovídá Medek, hodlá se zaměřit na podněty diváků právě na zpravodajství a publicistiku. „Déčko je obrovský skok kupředu,“ chválí Medek Dvořáka dál, „do dětí se určitě musí investovat,“ uzavírá otázku na rozložení investic ČT. „Já vám neumím říct příklad neobjektivity,“ završil odpověď na otázku poslankyně Novákové (TOP 09).
Radek Žádník
Po působení v poradenské společnosti Deloitte, která dělala pro ČT, se za ředitele Jiřího Janečka stal ředitelem programových okruhů ČT, odešel v září 2011, kdy byl Janečkovým nástupcem zvolen Petr Dvořák. Dvořákovy vize byly s Žádníkovými „prakticky neslučitelné“. „Česká televize nevzkvétá,“ řekl z pozice ekonoma. Od roku 2004 do 2011 její výnosy převyšovaly náklady, přebytky z poplatků se ukládaly do rezerv, na konci 2011 to bylo 3,6 miliardy Kč. Na konci roku 2014 to, jak říká, bude už jen 2,2 miliardy Kč. „Půjde-li to tak dál, bude muset ČT řešit svou finanční tíseň do dvou tří let. To se stalo za tiché součinnosti Rady ČT.“ V radě podle něj není ani jeden takový člověk, který by rozuměl financím. „Nejsem proti pořadům pro děti, nejsem proti vlastní tvorbě,“ předesílá, ale zdůrazňuje, že 64 % dětského kanálu tvoří kupované pořady. „Dětská tvorba - hlavně hraná - je ta nejdražší.“ Poslancem Kortem je tázán na střet zájmu, neboť jeho manželka Zdeňka Žádníková-Volencová je herečka. Prý to nesouvisí: „Když jsem v televizi byl, dostala jedinou roli, nezávisle na mé roli v managementu. Poté, co jsem odešel, nedostala už ani jednu.“ Nevím, co by se mělo stát, aby ČT došly do dvou let peníze, rozporuje poslanec Stanjura. Upozorňuje také, že příslušná čísla ve výročních zprávách jsou. Zajímá ho, jak má tedy ČT hospodařit. Žádník to stáčí na ekonomiku jednotlivých pořadů, o které se prý tady nedá mluvit. Stanjura se táže konkrétně třeba na stovky milionů za sportovní práva. „Dalo by se ušetřit na právech, která ČT kupuje, ale po kterých by mohly sáhnout komerční televize.“ Poslanec Berkovec se ptá na dodržování „principu veřejnoprávnosti“ ve zpravodajství a publicistice, dostává frázovitou odpověď.
Richard Hindls
Člen Etického panelu ČT, donedávna rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Zaměřil by se na ekonomiku v radě, zmiňuje se o DPH bez nároků na odpočet (ta Českou televizi trápí, platí na ni momentálně 620 milionů Kč ročně). Relativizuje výstupy z peoplemetrů, u jejichž zavádění - jak říká - stál. „Tvrdá interpretace dat není skutečným odrazem toho, jaká sledovanost skutečně je.“ Jak je to s projídáním rezerv, jak říkal pan Žádník, zajímá poslance Komárka. Hindls to kriticky nevidí, připomíná, že rozpočet je kolem 7 miliard Kč. „Přicházejících pět let - nové technologie, smart tv - bude náročných, ale nemyslím, že by to měla být pro ČT kritická situace.“
Marek Hovorka
Ředitel mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Vyzdvihuje význam kinematografie a důležitost ČT pro ni. Mluví také o svém věku 33 let.„Televizi odrůstají diváci, stává se médiem jen určité věkové skupiny. Aby se ČT nestala televizí pro seniory.“ Poslanec Jandák reaguje: „Trochu se mě to dotklo.“ Ptá se na ČT Art, v čem Hovorka vidí neúspěch („nikdo se na to nedívá“). „Profilace je nevýrazná, jako by oslovoval stejné publikum jako Události - mluví přitom k jiným, ale stejně.“ Opět téma nastolené Žádníkem, tedy zda by si mělo zpravodajství zachovat konzervativní charakter. Hovorka je pro to, aby se také „objevovaly nové formáty“. „Stáří není zásluha, ani mládí není zásluha,“ reagoval na Kristova léta kandidáta poslanec Berkovec. „ČT je pod velkým tlakem ve smyslu sledovanosti, to je téma, které nastolil Vladimír Železný,“ říká Hovorka. „Lpění na tom, co přetrvá, je jedna z rolí Rady České televize.“
Oldřich Kužílek
Bývalý poslanec, advokát zasazující se o ochranu soukromí a otevřenost státní správy. Známý také jako rozhlasový moderátor Olfa Lávka. Nadnáší otázku whistleblowingu, za příklad dává nedávnou stížnost některých redaktorů ČT. Za velký problém považuje absenci satiry, hlavně politické, ve formě persifláže, mystifikace, nadsázky. „Se zánikem České sody takové formáty nemáme. Způsobuje to invaliditu celkového zpravodajství a publicistiky.“ Protože ta potřebuje zdrojování, takové, které by obstálo u soudu - takto lze přitom popsat jen velmi málo věcí, a proto je to jen malý výsek reality. Pro širší realitu je potřeba vidět i satiru i nadsázku, aby společnosti měla komplexní obraz reality. Tématem je pro něj také ochrana rodiny a dětí, řekl bez dalších podrobností. Poslanec Berkovec se ptá na roli reklamy. „Médium veřejné služby si nemá hrát na konkurenta komerčních médií. Zbytkově reklama může zůstat, je signalizátorem určité úspěšnosti.“
Helena Třeštíková
Dokumentaristka, bývalá ministryně kultury. Poslanec Jandák se táže na „velký problém“, totiž že Třeštíková pro ČT pracuje jako režisérka. Ta říká, že to dělá „leta letoucí“ a přiznává, že by se to mohlo vnímat jako střet zájmů, ale že právníci citovaní Asociací producentů v audiovizi, která ji nominovala, prý tvrdí, že by v tom být problém neměl. Jandák nicméně míní, že „by nás právníci rozsekali“. „Médium veřejné služby je úžasný vynález demokracie, může působit na veřejné mínění bez tlaku peněz/byznysu a bez tlaků politiky.“ Má být „co nejotevřenější všem uměleckým směrům a tendencím“ a zároveň jako tvůrce veřejného mínění, opinion maker „působit na občany pozitivním směrem“. Není proti zveřejňování smluv s veřejnoprávním médiem, podle ní má veřejnost o honorování tvůrců často přehnané představy. „Ideál by byl, aby se na televizi veřejné služby dívali mladí lidé, protože jsou ve formovacím období.“ Sama vzpomíná, jak ji ovlivnil triptych Inzerát od Jindřicha Fairaizla. S despektem se vyjadřuje o - těžce hledá příslušný termín - product placementu. „Že třeba někdo kouří Sparty.“ Loučí se: „Vidím, že můj hlavní problém střetu zájmů je dán. Pro Českou televizi jako režisérka učitě pracovat nepřestanu. Uvidíte, no.“ „Děkuju, pa,“ loučí se Jandák s „Helenkou“, jak ji opakovaně oslovil.
Roman Prorok
Sedm let v České televizi, odešel v roce 2000. Pak na různých pozicích v oblasti komunikace, mimo jiné mluvčí vlády Jana Fischera. „Tento orgán by měl požívat všeobecného respektu.“ Ta vychází z kompetence. Třetím zásadním pojmem je podle něj odpovědnost, čtvrtým nezávislost. Žádá o to, aby si mohl dopřát „luxus naivity“, že poslanci do rady vyberou „nikoli koně z různých stájí, ale z jedné stáje, byť pestrobarevné“. Poslanec Korte se ptá, proč Prorok z ČT odešel. Prorok připomíná, že moderoval „polední diskusní hospodu“, tedy debatní pořad V pravé poledne. Podle Proroka se tehdejší generální ředitel Jiří Hodač pokusil těsně před vysíláním nominovat hosty, šéfy parlamentních stran. Prorok říká, že někdo mluvil o politické objednávce. „Generálové by se měli bát spíš o své vojáky než o své frčky. Tam to bylo přesně obráceně.“ Poslanec Soukup se táže na přístup ke zpravodajství. Prorok opět nabízí několik pojmů: profesionalita, odpovědnost, férovost/spravedlivý přístup a z toho všeho plynoucí důvěryhodnost. Opět nepřímo nabádá poslance ke snaze „komponovat radu jako skutečně respektovaný sbor“. „Myslíte si, že je nutný zákon o České televizi?“ táže se Jandák. „Ano,“ odpovídá Prorok. Podrobnosti nedává, Jandák se dál neptá.
Jana Horváthová
Nyní na rodičovské dovolené. Z desek přednáší klišovitý projev, obsahující mimo jiné kritiku „odsunu Cikánů“. Veřejnoprávní televizi vidí jako „most mezi politiky, občany, sociálními skupinami a životními styly“. „Hodnotnější pořady přesunout na hlavní kanály.“ Sleduje přílišnou orientaci na hlavní město, kvalitní kultura přitom vzniká i ve „vzdálenějších guberniích“ naší země. Navrhuje posílit pravomoce dramaturgů, oddělením obsahových a organizačních struktur. Je pro „férové vyřizování stížností“. Nadnesla zavedení kontroly ČT Národním kontrolním úřadem. Poslanci Jandák a Berkovec se ptají, co to jsou pletichy a jak jim rada chce předcházet. Kandidátka se zmiňuje o blíže nepopsaných tlacích politiků na zpravodajství.
Jaroslav Veis
Publicista, komentátor. Bývalý poradce Petra Pitharta. „Mám na to životní zkušenosti, už i nadhled,“ říká ke kandidatuře. Za stěžejní považuje téma zachovat a rozvíjet média veřejné služby, „který do evropskýho prostoru patřej“. Dále vzdělávací aspekt takových médií. Za třetí vytýčit hranici mezi editoriální politikou a nepřípustným zasahováním do obsahu. Poslanec Jandák se opět ptá na potřebu nového zákona o ČT. Veis očekává, že „se ho dočkáme“, je pro to, aby radu volila trojnožka sněmovna-Senát-prezident/premiér. „Důraz na veřejnou službu plus evropský kontext,“ odpovídá Veis na Jandákův další dotaz, jak vidí krizi veřejnoprávních televizí/médií a co by měla tato média dál přinášet, na co se zaměřit. „Udržet, a na co nejvyšší kvalitě,“ radí Veis.
Daniel Váňa
Vysokoškolský učitel, ekonom a historik, přednáší hospodářské dějiny na jedné z fakult VŠE a teorii mediální komunikaci na privátní vysoké škole v Praze. Začíná tím, že u svých žáků pozoruje, že „jsou vzdělaní, ale nedokáží se orientovat“. „Problém není na univerzitách, ale v tom, že orientaci lidí by měla umožňovat právě média.“ Nebudou to přitom nikdy komerční média. „Můžu iniciovat debaty, které směřují k řešení těchto debat, výzev.“ Poslance Komárka zajímá, jestli tedy veřejnoprávní média v Česku lidi momentálně neorientují. „Lidi potřebujou naučit třeba selektovat informace, to je nikdo nenaučil. Běžnej občan občas vůbec netuší, jak přistupovat k mediálním informacím. Třeba jak přistupovat k reklamě. (...) Doslova jim vysvětlovat, co to je, když žije v přívalu mediálních informací.“ „Všichni jsme vzdělaní, ale jsme zděšení z toho, v čem žijeme. Úplně hotoví, stažené žaludky. Jsme mimo,“ hřímá Váňa. „Možná to bude váš úkol, čert ví, jak to dopadne,“ uzavírá Jandák.
Petra Procházková
Novinářka, válečná zpravodajka Lidových novin. „Jsem hrozně daleka jakékoli teorie, jsem praktik.“ Nemá příliš „v paži“ takové „teoretické věci“ jako rozpočet. „Je tam řada úžasných programů, sleduju hlavně Čtyřiadvacítku.“ Kritizuje, že ubyla politická publicistika, ustoupila „někdy dost pofidérní zábavě“ a soutěži ve sledovanosti s komerčními stanicemi. „Nejlepší média určitě nejsou ta, která čtou nebo sledují miliony.“ Jak se díváte na „objektivitu extrémní žurnalistiku z válečného terénu“, zajímá poslance Berkovce. „Mně taky myjou hlavu, že jsem neobjektivní. Jsou různé žánry v televizi, je třeba to ctít. Všichni novináři umíme udělat zprávu, aby byla objektivní. Pak máme publicistiku. Jaká objektivita? Vždy se do ní promítne názor člověka. Jde o to, nabídnout víc pohledů.“ Přebírání světových agentur, které jsou nejobjektivnější, jsou podle ní ošidné, protože chybějí české oči, ty jsou důležité, protože i Češi mají ve světě své zájmy. „Hodně se zlepšilo vysílání zpravodajů do válek a zemětřesení, to nejdražší Česká televize pokrývá, je to líbivé, atraktivní záběry pořídít. Chybí tam vývoj. Není pokrytá Afrika, arabský region, arabsky tam nikdo neumí, přežvýkávají to z anglojazyčných agentur.“
Svatopluk Jedlička
Vystudovaný režisér dokumentarista z FAMU. V minulosti externí spolupracovník, zhruba před deseti lety přešel do PR. Věnuje se také finanční gramotnosti a vzdělávání dospělých. Je rotarián. Kromě obecných vizí nezmínil žádná konkrétní témata či problémy ČT. Poslanec Soukup se táže na konkrétní cíle, odpovědí mu je, že snahou bude soustředit se na efektivní nakládání televize s penězi, které má k dispozici, a „zkonzultovat“ řadu velkých investic, mimo jiné do nového brněnského studia ČT.
Petr Oslzlý
Profesí divadelní dramaturg. Dlouhá léta spjatý s brněnským divadlem Husa na provázku, dramaturg, později ředitel centra, pod něž tato scéna spadá. Také pedagog na JAMU. Začátkem 90. let poradce Václava Havla. Hlavním zájmem v radě má být dramaturgie programu ČT. Podpora vzdělávání, na té mu také záleží. Vrací se k dramaturgické skladbě, s tou by chtěl radit. Poslanec Jandák nadnáší téma „art kanálu“ ČT Art, zajímá ho důvod „absolutního nezájmu veřejnosti, čísla jsou tragická, je to pomalu pár rodin, které se na to dívají“. Oslzlý vidí největší problém ČT Art v tom, že hlavně z ČT2 zmizely kulturní programy, třeba Divadlo žije. Proč se neucházíte spíš o místo šéfa art kanálu, já bych vás tam viděl docela rád, kontruje Jandák. Jaký je názor na ČT1? Měla by být náročnější, třeba při výběru zahraničních filmů. Je dobře, když dá i náročnější dokumentární film. „Neměla by být vyčištěna od dokumentů či vzdělávacích pořadů“, ani soutěžit ve sledovanosti s komerčními stanicemi.
Hana Moučková
Nedostavila se, je nemocná. Poslala dopis, který předčítá poslanec Jandák. Starostka České obce sokolské, činná i v olympijském výboru. Jako ekonomka by hlídala účelné nakládání s penězi. Kritizovala golf v nočních hodinách na ČT Sport.
Eva Jurinová
Bývalá výrazná tvář zpravodajství televize Nova, později mluvčí motolské nemocnice, pak moderátorka televize Metropol. „S Českou televizí si chci rozumět, mimo jiné i proto, že jsme - bohužel - obě v minulém roce oslavily šedesát let,“ pronesla dramaticky zpola šeptem. Čte otázky, které se týkají problémů ČT - mimo jiné proč se po nástupu ředitele Dvořáka jako první měnilo logo a kolik to vlastně stálo či proč ji na ČT24 musí oslovovat „řada nevýrazných, nevyzrálých tváří, spíše než dobře připravených - a upravených“. Například ji „znudila“ v neděli blondýnka v pořadu @online, která by týmž hlasem přednesla úplně jinou informaci, třeba o polárních liškách. Je problém najít „neotřelého ajťáka“? ptá se řečnicky. Vadí ji slova „taky, halíř, policisti, míň“. Kritizuje drmolení moderátorů ČT24. Poslanec Komárek ji přerušuje, že pět minut určených na vystoupení uplynulo. „Já to rychle přečtu, já to oddrmolím,“ nabízí Jurinová. „A měřil jste dobře?“ umlouvá Komárka. Pak přes námitky zkouší dočíst vybrané otázky. Komárek ji přerušuje. „Milí přátelé,“ oslovuje poslance Jurinová, když má odpovědět na definici základního termínu. Za léta, co se termínem „veřejnoprávnost“ zabývá, jí prý nikdo nedal jasnou odpověď. „Váš kritický výčet mi imponoval,“ řekl poslanec Korte, ovšem zajímá ho, jak kritizované jako radní hodlá změnit. „Považuju za důležité, aby se o tom mluvilo, mluvilo, mluvilo,“ odvětila Jurinová. „Komunikace je důležitá.“
Milan Uhde
Současný předseda Rady ČT. „V České televizi probíhá zápas,“ prohlásil. Vzrůstají nároky diváctva, roste síla konkurence jako je HBO (zřejmě naráží na úspěšnou třídílnou sérii Hořící keř o Janu Palachovi), ČT je přitom podle něj opatrná mimo jiné v tom, „nenechat vybuchnout žádný tvůrčí spor do maxima“. ČT mimo jiné podle Uhdeho bojuje s pokušením podbízet se divákovi některými programy. Pro to všechno prý roste úloha Rady České televize, která musí být kritická, nezávislá a „vyznat se v situaci“. Uhde je podle poslance Komárka první, kdo nevyužil časového limitu 5 minut. Poslanec Soukup se ptá na to, proč se připomínky radního Mezuláníka, nejvíc kritického k Dvořákově vedení ČT, neobjevily ve výroční zprávě. Uhde argumentuje, že v zápisech z jednotlivých schůzí jsou. Poslanec Stanjura nabádá, aby Uhde řekl, že to, že byl bývalý poslanec, nebrání tomu, aby byl znovu vybrán - že to ničemu nevadí, jak se prý „šeptá v podpalubí“. Uhde říká, že v roce 1998 zakončil aktivní působení v politice a od roku 1999 je nestraník. „Zápas v ČT, o kterém jsem mluvil, není po výtce záležitostí politického střetání, je to nadpolitická skutečnost,“ prohlásil též. „Nikdy jsem nebyl ovlivňován žádným politickým činitelem,“ tvrdí Uhde. Mimo jiné prý proto, že každý takový pokus zveřejní. „Zákon omezil Rady ČT nad úroveň, která je únosná,“ prohlásil také Uhde, bylo to prý proto, že se dosud platící norma v roce 2001 projednávala v době televizní krize. Poslanec Koníček se ptá, zda dění kolem stížnosti redaktorů ČT24 bude pokračovat. „Rada ČT se tu zachovala nekoncepčně a způsobem, který se podle mého názoru vymstí,“ odvětil Uhde. Způsob „když se vám to nelíbí, tak jděte“ byl podle něj nešťastný a „problém tam zůstává, jako jídlo, které jste nestrávili a trčí vám v žaludku“.
Vladimír Just
Teatrolog. Připomíná, že jeho dlouholetým přístupem je depolitizace mediálních rad. Pro politiky ale, míní, bude lepší, když řekne svůj názor, aby věděli „jakého zajíce v pytli kupují“. Rada ČT se podle Justa při posuzování nedávné stížnosti zachovala jako „mediální bodyguardi“ ředitele ČT. „V čem vidíte neúspěch art kanálu?“ ptá se poslanec Jandák opět na „zdrcující neúspěch“ kanálu ČT Art, jak říká. Just vidí jako nešťastné rozhodnutí hrát přes den pro děti a „večer to změnit na kreace pro děti“. Kritizuje, že když má světové filmové hity jako dánský seriál Zločin, podle něj s výborným dabingem, uvede je před půlnocí. „Když už ty peníze za to dají, proč to neuvedou v osm večer na Jedničce, aby naučily publikum na kvalitní pořady?“ táže se Just. Občanem Havlem a Hořícím keřem komerční televize předstihují televizi veřejné služby. „Je to otázka výchovy,“ prohlásil. Když seriály jako Zločin nebudou odsunuty mimo hlavní vysílací čas, „pak kanál ČT Art nebude tak propadácký“. Kritizuje pořad Artefakta, který moderoval mimo jiné Justův někdejší souputník Jan Rejžek. V pořadu si podle Justa „dělali PR“ spisovatelé či ředitelé festivalů. „To nemělo s kritickou reflexí nic společného.“ „Šťastnou ruku při volbě,“ řekl na závěr poslancům. „To budou vybírat ti politici,“ opáčil poslanec Jandák.
Martin Putna
Čerstvý profesor. „Nepřináším žádnou zásadní koncpepci, nejsem mesiáš, ostatně protože si myslím, že Mesiáš už přišel.“ „Vy jste takový univerzální radní, hlásil jste se i do Rady Českého rozhlasu,“ připomíná poslanec Korte. Ptá se proč. Putna řekl, že ho tak navrhlo sdružení Občanský monitoring. Rozhodnutí prý nechal na poslancích. Ti ho poslali do užšího výběru jen v případě Rady ČT.
Zdeňka Hůlová
Bývalá členka RRTV. „Spolupachatelka“ první porevoluční mediální legislativy. Rekapituluje svou mediální minulost. „Nejsem příznivce rigidních paragrafů.“ Je pro vzájemnou komunikaci. „Politika není sprosté slovo.“ Mluvit a leccos si objasnit může průběžně pomáhat, vysvětluje. Poslanec Berkovec se táže na to, jak to má být s reklamou ve vysílání ČT. Hůlová připomíná, že reklama z ČT byla odstraněna výměnou za to, že peníze z ní měly plynout novým digitálním televizním, a že to se nestalo. „Když běží reklama, nepřepínám,“ řekla jen už.
Luboš Beniak
Kdysi činný v časopisu Mladý svět, pak byl manažerem v Reader’s Digest, kde nedávno skončil po prodeji mezinárodních poboček, proces se završil koncem loňska, od ledna má volno. Protože dosud dělal v New Yorku či v Londýně, je prý „tabula rasa“ v otázce napojení na ekonomické či politické zájmy. ČT je podle něj v lepší kondici než před pěti či deseti lety. Chválí kostru programů, strukturu původní tvorby, podporu filmů. „ČT nehrozí finanční kolaps. Což se nedá považovat za samozřejmost, viz podobné instituce na Slovensku či v Maďarsku.“ Jednou z problémových oblastí ČT jsou lidé, výběr externistů i internistů a jejich umisťování na správně pozice. „Česká televize by měla mít své vlastní politické komentátory,“ zmínil třeba Jiřího Leschtinu, Petra Nováčka či Milana Slezáka. Jako parlamentního zpravodaje by očekával někoho, kdo to dělá deset patnáct let. Mladík, který je sice sympatický, ale vypadá na dvacet pět, má dělat něco jiného. „Je to pouze v rukách České televize,“ řekl Beniak v odpovědi poslanci Jandákovi, že specializovat se na českou politiku není pro novináře prestižní, poněvadž se o něm špatně mluví, a proto to není meta. „ČT má všechny informace a zdroje, aby byla lídrem na internetu. Čísla návštěvnosti tomu nenasvědčují,“ řekl k novým médiím.
Michael Hauser
Filozof a publicista. Vyučuje na UK, působí v Akademii věd. „Usiluji o propojení akademické činnosti a občanské činnosti.“ Filozofuje nad rolí médií ve společnosti, mimo jiné nad kritérii sledovanosti a spokojenosti. Navrhuje první neopouštět, zato druhé zdůraznit. Poslanec Jandák se ptá, zda Hauser vidí rozdíl mezi státními a veřejnoprávními televizemi. Odpověď zní, že je to v ekonomice, veřejnoprávní mají „větší svobodu“, možnost větší spolupráce s občanskou společností.
Radek Mezuláník
Vedoucí katedry mediálních studií na Univerzitě Jana Amose Komenského. Současný člen Rady ČT, největší kritik generálního ředitele ČT Dvořáka. Jedinou koncepcí člena rady může být podle něj dohlížení na plnění zákona o ČT, včetně dohlížení na rozpočet, nakládání s penězi. „Říká se o mě, že v radě jsem rebelem, kritikem. Vůbec ne, nemám to v povaze.“ Stal se jím prý, když se měnily strategické plány. Mezuláník chtěl, aby se to projednalo s poslanci v příslušném výboru, včetně výše koncesionářského poplatku. To se nestalo. „Od té doby si ČT začala žít trošku nad poměry.“ Poslanec Komárek připomíná, že Mezuláník nepřesvědčil o své kritice kolegy v radě ani poslance. „Vždycky jsem se ptal, ale nedostal jsem odpověď. V tomto rada rezignovala na svou kontolní funkci.“ Míní, že jeho názory rezprezentují určitou část veřejnosti. Poslanec Jandák připomíná svůj plán spojit ČT a Český rozhlas, s tím, že by to přineslo úspory 4 miliard Kč. Mezuláník v odpovědích mimo jiné mluví o své kritice postupného spotřebovávání peněžních rezerv v ČT.
Marie Kindermannová
Zastupitelka v Chomutově. Učitelka češtiny. Dělá muziku, založila divadlo ve věznici ve Všehrdech. Je činná v severočeském sdružení Nespokojení občané. O něm také zeširoka mluví. K televizi se nedostala, protože uplynulo jejích pět minut. Poslanec Berkovec se ptá na kurz grafologie, táže se kandidátky, jak to může přispět k roli televizního radního. Kindermannová mimo jiné odhaluje, že se účastnila soutěží a dalších pořadů v komerčních televizích. „Vyhrála jsem Jak vám to pálí a byla jsem v Kotli.“ Poslanec Jandák ji ujišťuje, že nevadí, že se kandidátka pouští do předem prohraných bitev, jak řekla, protože cílem poslanců je vybrat do rad lidi nesvázané s politikou, „aby občanský pohled byl co nejsyrovější“. Chtěla by vrátit do televize tzv. kulaté stoly, na které se lidi dřív dívali „hodiny a hodiny“. Zkritizovala mimo jiné pořad „Čtyři a něco,“ tedy sitcom Čtvrtá hvězda, za „hromadu vulgarit a obscénností“. Poslanec Kolovratník se ptá, jak hodnotí jazykovou úroveň v médiích - irituje ji špatný tvar číslovky „dvěmi“.
Antonín Bajaja
Spisovatel a dosavadní radní ČT, jemuž dobíhá mandát. Hovoří hlavně o dětském kanálu a vybraných jeho pořadech, čte k němu připravený text, ale nestihl to v časovém limitu. Poslanec Komárek se ho táže, jak dětský kanál hodnotí a jestli je Petr Dvořák dobrý ředitel (televize). „V jeho kůži bych nikdy nechtěl být, je tam džungle. Je tam tolik chodeb, tolik lidí, já jsem tam několikrát zabloudil.“ Nedávný problém se stížností redaktorů zpravodajství je podle něj v tom, „ne že by se porušovala svoboda slova, ale je to problém vnitřních vztahů“. Ne všichni se podle něj domluví. „Nechtěl už jsem kandidovat,“ říkal to prý Jiřímu Dědečkovi, předsedovi Pen klubu, který ho nominoval. Dědeček se do toho ale nepustil, prý by jako předseda Pen klubu nemohl, protože by obě funkce byly neslučitelné. Bajaju rozčilovaly kritické dopisy, podle něho mnohdy nespravedlivé, protože byl pro nezávislé prošetření stížnosti redaktorů, kterou rada jako celek shodila se stoli. „Není pravda, že pořád skáče do řeči,“ řekl Bajaja o rozhovorech s Danielou Drtinovou.
Ivana Levá
Bývalá učitelka, do minulého volebního období poslankyně KSČM se specializací na média. „Do rady by měli jít lidé, kteří mají zájem aby ČT prosperovala, aby dodržovala zákon. Zkrátka aby rada plnila kontrolní funkci. Kontrolovat neznamená někoho neustále napadat, srážet. Ne, je to shánět argumenty a žádat vysvětlení.“ Dětský kanál by měl být „nejdražší kanál v České televizi vůbec“. Pořady mají mimo jiné sloužit k tomu, aby „se děti pohybovaly“. Pléduje za původní české pořady, ne za Mickey Mouse. Poslanec Úsvitu Holík upozorňuje, že Levá zároveň používá výraz teenager místo náctiletý. „Beverly Hills, to jsem ještě učila, mám odučeno třicet let. (...) Seriál působil velice kladně v tom smyslu, co americké děti neznají, totiž fungující rodina.“ - „Ani Ústav pro jazyk český nedrží linii obrany jazyka“, ani děti, které absolvují vysokou školu žurnalistiku, česky pořádně neumí. „Neznám žádné seriály, ty Doktory v počátcích enbo co. Ale dívám se na sport.“ Chválí sportovní redakci České televize.
Vratislav Dostál
Redaktor Deníku Referendum, vydávaného Jakubem Patočkou. Mluví o zprostředkovávání hlasů těch, kteří se do komerčních médií nemohou dostat. Také o tom, zahrnovat do veřejnoprávní televize hlasy z regionů, ne jenom z hlavního města. Kolik by měla vydávat ČT na externí náklady, ptá se poslanec Komárek, neřekl externě na co. Pak vyčetl Dostálovi, že si nepřečetl výroční zprávu televize, kde jsou k tomu podklady. Nakonec Dostál prohlásil, že na externí služby by se měly vynakládat co nejnižší prostředky. Poslanec Stanjura se ohrazuje proti klišé orlickoústeckého rodáka Dostála, že Ostrava je na periférii republiky. Dostál se brání, že to je sociologický termín. „Jsem blbej poslanec, ale co to je občanská společnost a veřejný prostor?“ odnesl nakonec otázku poslance Jandáka.
Vladimír Kuba
Bývalý manažer televize a filmových studií Barrandov. Slibuje pečlivou kontrolu veřejných peněz v ČT, mimo jiné v oblasti koprodukce filmů. Poslance Holíka zajímá názor na objektivitu zpravodajství. Poslance Jandáka zajíma televize Barrandov, Kuba říká, že připravoval projekt a že v roce 2008, než začala vysílat, odešel. „Televize Barrandov je obětí digitalizace,“ říká Kuba, „bojuje o své přežití.“
Jan Bednář
Přes deset let redaktor Českého rozhlasu, ve Svobodné Evropě, později v Českém rozhlasu 6. Dlouhodobě v pořadu Názory a argumenty. Za minulého režimu několik let v exilu v československé redakci BBC v Londýně. Hovoří o principech zpravodajství, především nestrannosti, jak poznal v BBC, a úplnosti ve svém celku, což znamená nezamlčovat problémy. Bednář poslancům vypověděl, jak trpěl kvůli podpisu Charty 77 a následnému zařazení akce Asanace. Poslanci Kortemu to celé přijde jako ideální kvalifikace pro manažerskou roli ve zpravodajství ČT. Bednář děkuje za kompliment, ale manažerem ve zpravodajství být nechce. Také poslanec Jandák se diví, že zakládá-li si Bednář na nezávislosti, proč nejde dělat do zpravodajství, ale chce do rady. „Když vidím některej obličej, vidím stranickej znak,“ přispěl Jandák s hodnocením tváří zpravodajství. Bednář vysvětluje, že kandiduje, protože mu přišlo špatné, že rada nechala stížnost redaktorů vyřešit ředitele Dvořáka a neudělala to sama. „Je to senkrovna, kam padají prachy,“ zkritizoval Jandák podstatu existence televize veřejné služby v následné diskusi.
Lucie Wittlichová
Vystudovaná historička, archivářka, pracovala na informačním centru vlády, což ji prý nakonec zhatila Jana Nagyová/Nečasová laxnjím přístupem k této instituci. Nyní starostka obce Zákolany na Kladensku, organizuje Dny české státnosti. Pět minut spotřebovala na popis svého životopisu svázaného do velké míry právě s Dny státnosti, o televizi neřekla ani slovo. Na televizi se totiž prý skoro nedívá, přesto konstatovala, že ČT neplní svou roli. Je prý příliš zaměřena na sledovanost. Ukazuje se, že Wittlichové problém bude v tom, že se s ČT nedohodla na tom, aby ta přenášela akce Dnů české státnosti. Sport jí nevadí, jako starostka totiž dává peníze na venkovský fotbal.
Alena Kupčíková
Sochařka. V diskusi s poslanci kritizuje retro program, naopak novější díla se vysílají mimo atraktivní časy. Také se podle ní v televizi kradou nápady. Poslance Komárka zajímá, jak by tomu jako členka rady zabránila. Kandidátka kritizovala údajně zdlouhavý administrativní proces před natáčením. Chce se zasadit o prošetřování takových případů.
Karel Zýka
Bývalý šéf komunikace Českého rozhlasu, později šéf regionálních studií televize Prima ve firmě Regio Media, obojí dělal šest let. Dotkl se toho, že ČT momentálně vyčerpává víc, než kolik peněz dostává, a účetně vyrovnává rozpočet z rezerv. „Hospodaření ČT by mělo být pod daleko větším drobnohledem, daleko větší roli by měla hrát dozorčí rada.“ - „Máme právo požadovat maximální kvalitu produkce. ČT se nemusí podbízet. Nemá to zapotřebí.“ Poslancem Berkovcem je tázán na názor na způsob financování veřejnoprávní televize. Zýkovi přijde dobré, že současný systém vytváří „dištanc mezi politikou a televizí“, vůči nízkopříjmovým skupinám to ale může být nespravedlivé. Financování ze státního rozpočtu by proto podle něj v tomto bylo spravedlivější, naopak v dalších ohledech by to zase bylo méně vhodné. „Nová média už nejsou nová, jsou už standardní součástí médií.“ Poslanec Stanjura se táže, zda v ČT nepřebývá něco, co funkci veřejnoprávní televize neplní. Podle Zýky by se mělo spíš posuzovat efektivně, než že by výrazně přebývala nebo chyběla celá oblast pořadů či tvorby. „Art vysává ČT2, přitom je tak nějak opuštěný,“ řekl mimo jiné.
Eugen Sigismund Freimann
Nominovala jej Asociace pravoslavných křesťanů v České republice. Navrhuje, aby zástupce v radě měli třeba i nezaměstnaní: „Vytáhnout někoho z úřadu práce, ať si to vyzkouší, vždyť by mluvil skoro za milion lidí.“ Většina kandidátů je z Prahy nebo Brna nebo přilehlých satelitních měst, všiml si. Sám pochází ze severních Čech, mluví také o své emigraci. Chce „zastupovat občany, aby to bylo rovnoměrně“. „Zpravodajství se mi nelíbí, to se přiznám veřejně,“ odpověděl poslanci Holíkovi. Od roku 1993 je členem Lions Clubu, poslanec Kolovratník se ho proto táže, co říká na kauzu doktora Bartáka, taktéž člena a dlouholetého sekretáře klubu, odsouzeného za nepřípustné chování k ženám. „Samozřejmě“ se s ním setkal, a narozdíl od ostatních šel k soudu s Bartákem, „splnil jsem si občanskou povinnost“, za což se pak odsouzený Barták hodlal revanšovat likvidací.
Další volba radních proběhne na schůzi výboru ve středu 5. března.