Tým webu Hlídací pes uvádí svou druhou knihu Babiš. Vůdce pro 21. století. Pokřtil ji koblihou.

Sledovali jsme: poslancům se představili adepti do Rady Českého rozhlasu

Poslanci volebního výboru dnes zase od rána do večera poslouchali kandidáty do rad veřejnoprávních médií.

Poslance volebního výboru čeká slyšení od 9 do 19 hodin

Poslance volebního výboru čeká slyšení od 9 do 19 hodin

Začali zbývající kandidáti do Rady ČT, kteří se nepředstavili v úterý.

Dana Eklová (Makrlíková)
První vystupující je místopředsedkyně Rady ČT, která chce do rady znovu. „Nedošlo k porušení vyváženosti jako celku. Zpravodajství je složitý mechanismus, vy to znáte, pane Kolovratníku,“ vrací se k nedávné reakci rady na stížnost redaktorů ve zpravodajství. „Nevidím na lobbistech nic špatného. Lobbista ani politik není špatné slovo,“ odpovídá na dotaz poslance Kolovratníka, jaký má názor na to, že si generální ředitel Petr Dvořák najal PR firmu Pan Solutions. Názor na zvýšení poplatků? Zákon by se měl změnit, u registrovaných přijímačů za minulé roky klesá. Tázána poslancem Kortem na střet zájmů, že vystupovala jako zahradnice v jednom z pořadů v ČT, a přitom je členkou rady. Odvolává se na to, že předseda rady Uhde hovořil v televizi o své knize, radní Presl zase o drogách jako odborník na tuto oblast. „Já jako zahradnice, která se tím živím, jsem myslela, že to není nic špatného. Teď už bych to nic neudělala, byť jsem zákon neporušila.“

Zuzana Dražilová
„Česká televize je továrna,“ začíná číst. „Dělat jakoukoli práci v ní znamená dělat řemeslo, rozumět mu,“ prohlašuje na základě toho, co je učili na FAMU. V ČT se podle ní plýtvá, vyřešilo by to, kdyby každý producent dostal jasně daný balík peněz na tvorbu. „Vznik Filmového centra je výborný nápad, ale doporučuji, aby se vyráběli opravdové filmy, ne televizní inscenace,“ každý by měl mít rozpočet aspoň 80 až 100 milionů Kč. Kritizuje seriál První republika, na který „se skoro nedá dávat“, po zhlédnutí pilotu to prý nikdo neměl schválit do výroby. „Doporučuje zlepšit zahraniční zpravodajství a určitě by se měl změnit Art kanál,“ nadbíhá poslanci Jandákovi i přesným termínem, který tu opakovaně prosazoval v úterý. Ten ji pak opraví, že už ve vedení nejsou kamarádíčkovské kšefty, jak kandidátka – podle Jandáka trochu populisticky „přes hranu“ – naznačila, protože programy už schvaluje mnohačlenná programová rada. „Každý jsme tak trochu televizním kritikem, já mám trochu problémy s tou Čtvrtou hvězdou, vy zase s První republikou,“ načíná poslanec Komárek otázku, jak by řešila problém stížnosti redaktorů zpravodajství. „Do tohoto teritoria nevidím, ale rozhodně si myslím, že by se to nemělo zametat pod koberec, ale opravdu to řešit.“ „Zprávy z Bruselu mně přijdou fakt nedobrý, a takový jako umělý. Mám ráda život prostě a v zahraničí jsou lidé živí, tady máme trochu figuríny. Zpravodajství by mělo být dynamičtější.“ Paní se zamotává do popisu, co by mělo být podle zákona náplní členou rady – říká, že „třetí stranou vedle ředitele a zaměstnanci“. Tedy „schvalovat rozpočet a pravidelně mluvit s generálním ředitelem“. Korte požádal Komárka, aby schůzi řídil, totiž nedovoloval Jandákovi, aby říkal své názory, když jde o slyšení kandidátů. Jandák držel řeč o tom, jak je předseda rady Uhde nedůvěryhodný, když neprozradil všechna jména nedávné stížnosti redaktorů a ohradil se proti tomu, že to byla stížnost „zaměstnanců“, když jsme se dozvěděli jenom tři jména. „Pane Korte už je po volbách, už tu není, co za minulé vlády, že jsme mluvit nesměli.“

Jan Jirák
Někdejší předseda Rady ČT koncem 90. let. Rada ČT by se podle něj měla jmenovat Rada veřejnosti pro Českou televizi a veřejné službě by se mělo říkat služba veřejnosti. I dle názoru EBU by měla ČT „popularizovat kvalitní a zkvalitňovat populární“. Rada má být kvalifikovaným oponentem toho, co z ČT vychází, nikoli soudcem vnitřních napětí – má kontrolovat službu, ne fungování instituce.“ Jirák pozoruje u každého ředitel dřív či později zvláštní komunikační strategii, „začali činit radu odpovědnou, jaké postavení televize má a jak funguje“. ČT „pořád představuje to lepší, co je v české žurnalistice k dispozici“. Tázán poslancem Komárkem na ekonomiku ČT, zda funguje efektivně: „rozhodování o finančních tocích je dnes o poznání lepší, než bylo před 12 až 15 roky, ale to ještě neodpovídá tomu, že nakládání s prostředky efektivní, tam bude potřeba ještě najít nástroje, jak to sledovat“. „Zaměňovat občana za spotřebitele je faul na diváky,“ podotýká k soutěžení veřejnoprávní a komerčních televizí třeba v oblasti nákupu vysílacích práv na sporty jako jsou fotbalové ligy. „Zásadnější zásah do generování rad by byl na místě.“ Je pro „zastoupení významných institucí či relevantních názorových proudů“. Byl by pro „čestné funkce“, rozumíme nehonorované. „Pokud se ČT vzpamatuje a dá mu čestné místo“, může být program ČT Art hezký a prosperující.

Jan Svačina
„Pokud mohly mít dvě volební období své zastoupení v Radě České televize lehké atletky, možná byste po 23 letech existence České televize mohli dopřát podobné právo i lidem s handicapem,“ řekl poslancům kritik. „Jsem na vozíku od roku 1972, takže o životě tohoto – v uvozovkách – sociálního názorového proudu vím víc, než bych si přál,“ dodal. Za svůj možný přínos označil i zkušenost z rady fondu na podporu kinematografie. Přes „veškeré výhrady“ má Českou televizi rád. „Za svou kariéru jsem sběratelem definic veřejnoprávnosti“. „Komerční televize je pro všechny, veřejnoprávní televize pro každého.“ První se snaží nahnat najednou co nejvíc diváků, druhá by měla působit, jako když si v restauraci otevřete menu a každý si z něj zvládne vybrat. „Ve veřejnoprávní televizi by neměla být reklama.“ Zpravodajství v ČT je „o několik tříd lepší“ než v komerčních televizích. Kanál ČT Art zatím „zoufale bloudí“.

Eva Novotná
„Pane předsedo, jsem ráda, že jste tu za ANO, které má v programu odpolitizování mediálních rad,“ začíná směrem ke Komárkovi. Demokracie začíná tam, kde končí signál České televize, cituje ze své samolepky na autě. Své vystoupení čte z papíru. „Musím hledat na nezávislém internetu, abych se něco dozvěděla. Zkrátka takový pan Petránek se nedá naklonovat.“ Přeje mu zdraví a hluboce se před ním sklání. Začínala u počítačů jako technik, třídička mechanických děrných štítků, později byla OSVČ, deset let působila na stavební fakultě. Předpokládá, že rozpočet ČT se tomu bude podobat, jen to bude o několik nul jinde. Působila v Ne základnám. Současné zpravodajství ČT hodnotí jako „vymývání mozků“. „Televize může je i vyvolat válku, proto by ji měl vést člověk, který bude mít odpovědnost.“ Zprávy ČT kritizuje za jejich roli v informování při církevních restitucích, jsou „neoliberálně jednostranné, takže z toho nic nekouká“. Její činovníci by měli mít „morální zbrojní pas“. Znáte náplň člena rady televize? zajímá poslance Jandáka. „Jo, mám to tady někde. Mám to číst?“ Jandák by raději zpaměti. Kandidátka čte, u jednoho z bodů se zadrhne a podivuje.

Petr Jahn
Nominován sdružením Luční květy. Má dvacetiletou zkušenost s prací v televizi. V roce 1993 pro nesouhlas s Mathém z ČT odešel, v roce 1998 se vrátil, vybral si ho Zdeněk Šámal, před dvěma lety byl odejit, „asi proto, že jsem člověk, který se rád ptá a rád má argumenty“. Vzápětí prohlašuje, že v ČT je „naprosto tristní personální politika, která za poslední dva roky přivedla televizi do průšvihu“. „Je tam spousta problému typu střetů zájmů.“ Vyžaduje personální audit. Poslanec Kolovratník se zajímá, zda Jahnovu kandidaturu nevede snaha se mstít. „Lidi, kteří se se mnou rozloučili, a dělají, co tam dělají, zvláště ve zpravodajství, mi za to nestojí.“ Zprávy v 16 hodin vidí jako mnohem lepší než „celý Události“.

Dušan Kukal
Scenárista a dramaturg, spolupracoval s Schormem či třeba Lipským. Děkuje a je rád, že může být zde, protože nedávno měl těžkou mozkovou mrtvici. Podotýká přitom, že přesto přišel po svých (o hůlce). V radě by se soustředil na oblast hrané tvorby. Poslance Berkovce zajímá, proč se poté, co překonal vážné zdravotní obtíže, rozhodl kandidovat do rady: „Protože jsem dostal ještě jeden život.“ Poslanci se táží, zda Kukalova žlutá kravata odkazuje ke KDU-ČSL. Odpovídá, že kravatu s koňmi, protože je koňař, a modrožlutá kombinace oděvu souvisí ne s Vatikánem či Ukrajinou, ale s Teplicemi, odkud pochází. Podle Dušana Kukala záleží fungování rady na tom, kteří lidé se tam sejdou, a „taky je to tím lídrem, kdo radu povede“.

Milena Macková
Spoluautorkyně zákona o elektronických komunikacích, pracovala i na novele zákona o vysílání v návaznosti na digitální vysílání. Jejím hlavním profesním zájmem je harmonizace české legislativy do právního řádu Evropského společenství. „Rada by měla fungovat jako diverzifikovaný sbor, názorově, osobnostně i oborově. Mohu obohatit uvažování rady v souvislostech s evropskou legislativou. Také nasměrovat pozornost rady k těmto tématům.“ Hovoří se o vývoji médií, o technologiích, včetně UHDTV. Kandidátka mluví naléhavě, přesto poněkud akademicky. K otázce na zpravodajství podotýká, že má ráda diskusní pořady, třeba Hyde Park, protože „informuje objektivně“. Současná programová skladby ČT je podle ní dostatečná.

Ivan Douda
Dovolí si to celé odlehčit. Poslanci prý musejí být trochu ztýraní počtem předchozích kandidátů. Opakovaně zaznívají výrazy vtipné a odlehčit, protože – slovy klasika – nebereme humor dost vážně. Když nebude zvolen, nabídl poslancům případnou pomoc při léčbě závislosti na alkoholu či drogách. „Finančně jsem dobře zabezpečen a moje profese mně zaručuje pracovat až do smrti nebo do úplné demence.“ Nabízí zkušenost s televizí, vedením zdravotnické instituce a – samozřejmě – svůj smysl pro humor. Televizní poplatek má za daň a trvá na tom, byť to poslanec Korte nazývá chybou. Po oslím můstku přechází poslanec Berkovec k otázce, zda televize je také určitou drogou. Douda nemá to přirovnání rád, protože droga je především chemická látka. „Chtělo by to, nenavádím vás, asi nový zákon o České televizi,“ klade nesugestivní dotaz poslanec Jandák. „Vazba k některým partajím byla docela tradiční,“ připouští Douda. Opět nekonkrétně odpovídá – jako na předchozí dotaz na vztah vedení a redaktorů ČT -, že změna způsobu volby rad to „velké téma“, přičemž do rady by možná patřil i Karel Gott.

Václav Dvořák
Vystudoval filmovou fakultu, byl režisérem, v 90. letech založil reklamní agenturu. Nyní nezávislý filmař, jeho dokumenty dávala i ČT. Kandiduje, protože není spokojen s fungováním televize veřejné služby. Všechno ostatní prý mají poslanci v podkladech, zkrátil úvodních pět minut. Do roku 2008 pracoval na vlastním snímku pro Českou televizi. Nespokojen je hlavně s ČT24, konkrétně teď si pozvali zraněného z Ukrajiny, který byl „propagandista banderovců“, jehož televize představila jako „vzorek rebelů“. Přitom zraněné Ukrajince převezené do Česka vybíral Člověk v tísní, takže mezi nimi není „žádný spálený policista, ale pachatelé násilí“. „To nebyla odpověď na nevyváženost zpravodajství, ale váš názor na dění v Ukrajině,“ upozornil ho poslanec Komárek. Dvořák odpovídá na otázku poslance a bývalého redaktora ČT Soukupa na nedávnou stížnost redaktorů zpravodajství. Podle Dvořáka je špatně, že protest vůbec vznikl, k šéfovi odborů Antonínu Dekojovi, který se k tomu „namotal“, řekl, že je to „revolucionář, který se na systematickou práci moc nehodí“. „Máte na televizi velkou žízeň, což je mi sympatické, ale zdá se mi, že váš vztah je něco osobního, že jste na ni naštvaný, protože neodebírá vaše produkty. Ty tam chcete dostat,“ míní poslanec Korte. Dvořák to odmítá s tím, že několik let pro televizi netočí. Tázán na zpravodajství chválí novináře „Petráčka“ (jmenuje se Petránek), naopak „pan Moravec se v tom nevyzná, i když má za sebou tým lidí“. Chválí seriál případy 1. oddělení, věrně prý odráží práci policie.

Jaromír Talíř
Bývalý lidovecký ministr kultury, poslanec v minulosti dlouhodobě se zabývající mediální legislativou, je v krajském zastupitelstvu za KDU-ČSL, jejímž je členem, v případě zvolení do rady připraven rezignovat. Vzpomíná na dobu začátkem roku 2001 jako na nejtěžší momenty z doby, kdy se věnoval médiím, protože v emočně vypjaté atmosféře se tehdy schvaloval po televizní krizi nový zákon o České televizi, který platí dodnes. V televizi by se chtěl zaměřit na ekonomiku instituce. Střet zájmů při svém členství ve straně lidové nevidí, a vyvaruje se ho, protože zažil, co dokáže politický tlak, právě za televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. Poslanec Kolovratník upozorňuje také na to, že Talíř je šéfporadcem ministra kultury Hermana (rovněž za KDU-ČSL). Talíř slibuje, že bude-li zvolen do rady, na pozici náměstka rezignuje. „Současná rada spíše než zájmy veřejnosti diváků hájí zájmy vedení.“ Komunistického poslance Koníčka zajímá, jak hodnotí podíl křesťanského vysílání v programu České televize. „Odpovídá podílu vlivu křesťanů ve společnosti.“

Kateřina Fričová
Bývalá programová ředitelka České televize je poslední vystupující kandidátkou do Rady ČT. „V televizích a rádiích jsem strávila přes třicet let.“ Dělala začátkem 90. let manažerku v Nově. Ve srovnání s Francií postrádá širší veřejnou diskusi o veřejné službě televize. Společnost musí říct, co v takové službě vše očekává. Děti a senioři jsou „dvě boční cílové skupiny“, o nichž se má ČT starat, a přitom tak přestává činit – zrušila třeba pořad Barvy života, navzdory vzniku Déčka jako dětského kanálu neexistuje už diskusní pořady Tykadlo, který učil děti toleranci, pochopení jinakosti. Proč jste odešla v roce 2010 z ČT, táže se poslanec Korte. Fričová připomíná Janečkův plán na velkou restrukturalizaci uvnitř ČT. „Stručně řečeno, já jsem s ní nesouhlasila.“ Korte se táže na firmu Fričové syna Vojtěcha, odpověď zní, že firma se zaměřuje spíš už na reklamy a také na koprodukční firmy, mimo jiné s Novou. Kandidátka má pocit, že zákazem reklamy na ČT1 a jejím ponecháním na ČT2 ztrácí druhý program svou tvář – čekala tam víc dokumentů a nečekala Jamese Bonda. Poslanec Kolovratník se zajímá o spor Fričové s Janem Krausem, který tehdy dodával ČT show Uvolněte se, prosím. Řeč jde o tehdejším požadavku Fričové jako šéfky programu, aby byl scénář pořadů hotový deset dní před vysíláním. „Opakovaně se v té době stávalo, že jsme měli ve vysílání stejné hosty v různých pořadech v témže týdnu. Nechtěli jsme vypadat jako hlupáci. Kraus tehdy nijak neprotestoval. Z ČT odešel, když souhlasil se smlouvou v České, pak ji dlouho nepřišel podepsat, pak podepsal smlouvu na Primě a z České televize odešel.“ Pak se mluví o způsobilosti k roli radní: „Všechno jsem zažila, všechny vejmluvy znám nazpaměť.“ Poslance Soukupa zajímá Fričové „řízená lakota“, jak kandidátka napomáhá, a připomíná i svou tehdejší přezdívku Lakomá Barka. „Nedalo by se za ten balík udělat více muziky?“ táže se Soukup. „Obojí má své důvody, mohli bychom o tom mluvit hodiny. Záleží na tom kterém pořadu,“ uzavírá Fričová.

KANDIDÁTI DO RADY ČESKÉHO ROZHLASU

Jan Krůta
Bývalý ředitel Bontonu, nakladatelství mu zkrachovalo na „dobrých knížkách“, pak založil PR agenturu, ta prý taky tolik nejde. „Štěkat hodně nahlas a občas roztrhnout nějakou nohavici,“ zakončuje svůj fejeton, který zvolil jako formu představení se, závazkem textař Jan Krůta. „Proboha, proč se do Rady České televize všichni tak derou? To mají za vzor Helenu Fibingerovou?“ ptal se v průběhu fejetonu. „Helenou Fibingerovou nikdy nebudu,“ odhadl nato. „Nemá cenu dělat ramena, že vím všechno,“ vyhýbá se zprvu otázce na nový okruh Českého rozhlasu a žádá o sto dní hájení. Výhodou rozhlasu oproti televizi je hudební archiv, který Český rozhlas má.

Pavel Hekela
Třináct let pracoval v Českém rozhlasu, loni na podzim přišel o místo ředitele olomouckého studia, když neuspěl ve výběrovém řízení na přeobsazení pozice. Práce v rozhlasu ho bavila natolik, že chce pracovat v jeho radě. Viděl by „velký prostor pro ombudsmana v Radě Českého rozhlasu“, jak směrem k zaměstnancům, tak v roli smírčího orgánu vůči veřejnosti. Poslanci Kortemu to přijde jako alibismus, protože takovou roli má mít právě rada jako taková. Hekela zdůrazňuje význam regionálního vysílání – lokální studia by měla být malé Dvojky v regionech, a Dvojka by neměla být jen rodinná. „Tak striktní vznik zpravodajských center podvázalo regionální zpravodajství,“ kritizuje Duhanovu restrukturalizaci. Řízení z centra podle něj není metodické, ale direktivní

Mikoláš Chadima
„Stárnoucímu rockerovi na volné noze se začaly krátit příjmy a tak jsem začal uvažovat o novém zaměstnání.“ Klepou se mu prý nohy, poněvadž nikdy ještě nebyl grilován. „Práci jsem neflákal ani za minulého režimu.“ Vy jste možná jako jedinej pochopil, v čem je to členství v radě,“ děkuje poslanec Jandák. Chadima totiž začal tím, že nenese vizi o světlých zítřků rozhlasu, protože nebude generální ředitel, ale dohlížející radní. Poslanec Berkovec se táže na program České televize, opraven, že už jde o rozhlas. „Světlé místo je Vltava, stanice, kterou asi jako jedinou poslouchám. Moje žena poslouchá Radiožurnál a máme spolu půtky, mluvené slovo se dá, hudba ne.“ Následuje diskuse na téma pokleslého vkusu populace. „Jste aktivní člen OSA, jak byste řešil střet zájmů, kdy byste jako radní Českého rozhlasu projednával novou smlouvu a měl byste hájit rozhlas?“ zajímá poslance Kolovratníka. Chadimova zdrcující upřímnost pokračuje: „Já bych ho moc nehájil, protože jsem především autor.“

Hana Dohnálková
Vystudovaná hudební vědkyně z Filozofické fakulty UK, nyní muzikoložka ve filharmonii. Po jejím rozboru s části pro otázky klade poslanec Holík záludný dotaz, zda by byla pro větší prostor pro vzdělávací pořady na úkor populárních. Odpovědí je, že to radním nepřísluší.

Jiří Florian
Přichází bývalý předseda Rady Českého rozhlasu, za jeho působení rada vyhodila tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka, zpackala to tak, že přitom porušila svá jednací pravidla. Florian 45 let dělá v České televizi v Brně, nyní na externí smlouvu. „Český rozhlas mám rád, je to významná kulturní instituce, zanedlouho bude slavit 90 let,“ podotkl Florian k výročí, které proběhlo loni. „Udělám vše pro to, aby se rozhlas rozvíjel do výšek stále vyšších a aby měl dav spokojených posluchačů,“ prohlásil. Poslanec Kolovratník, tehdy manažer rozhlasu, následně zvedl téma přehmatů Florianovy rady, hlavně obvinění rádia Wave z propagace fašismu. „První problém, na který rada narazila, že Wave v jednom pořadu ve večerních hodinách moderátor zřejmě pod vlivem, vyzýval posluchače, aby volali, jak prezident Klaus s jeho paní intimně žijí. Byla z toho tehdy velká nepříjemnost, rada se tím začala zabývat, generální ředitel odvolal ředitele stanice, od té doby mělo Wave jen šéfredaktorku. Pracovníci rádia to těžce nesli a měl jsem pocit, že obviňovali radu, že zlá rada to zařídila. Tentýž expert, co odhalil předchozí prohřešek, doložil pak českým překladem konkrétní písně, že se v ní zpívalo něco o hákových křížích a podobně. Rada na toto téma začala diskutovat a přepis se pak objevil v médiích.“ Čtenáři měli pocit, že to je přepis oficiální, nějakých verdiktů. „Rada neobvinila rádio Wave, že by propagovala fašismus. Obviněn nikdo nebyl a neexistuje usnesení rady, že rada rádio Wave tak obvinila z propagce fašismu. Šlo pouze o diskusi, která byla velmi živá a byla daná tím, že tentýž expert odhalil problém i předtím. Pak se ukázalo, že ten překlad byl špatný.“ Dál Florian musí odpovídat na nesrovnalosti v systému odměn pro předsednictvo své tehdejší rady.

Jaroslav Růžička
Právník, předseda Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Je pro efektivnější výběr rozhlasových poplatků, aniž by se zákonem navyšovaly. Tím by se podle něj dalo vybrat víc na redaktory. Dala by se také pronajímat prostory regionálních studií, které nejsou naplno využívané právě rozhlasem. Použít je pro činnost kulturního centra v regionech, což by přilákalo jak mladé, tak starší. Cestou, jak získat víc peněz, je podle Růžičky zpeněžit bohatý archiv, hudební nahrávky, vydávat je víc než teď. Nadnáší také téma užší spolupráce ČT a rozhlasu právě nad archivem, byť po tristní zkušenosti Slováků není vyloženě pro spojení.

Tomáš Ratiborský
Rekapituluje svou šestiletou práci v Radě Českého rozhlasu, které nyní předsedá. Za šest let dali tisíc usnesení, odvolali Kasíka a naopak instalovali řádného nového šéfa Duhana. „Myslím, že jsme zvolili dobře.“ Jako červená nit se jeho mandátem v radě vinula problematika rekonstrukce ústředního sídla na pražské Vinohradské třídě, která nedávno skončila účtem zhruba o 120 milionů vyšším než bylo plánováno. „Myslím, že jsem zdravým oponentem [maanagementu],“ odpovídá Ratiborský poslanci Kolovratníkovi, který je opačného názoru. Ratiborský potvrzuje, že byl v Soči, a to s náměstkem Koliandrem, jel v jiném turnusu než Duhan. Financoval to Český olympijský výbor, rada hradila diety na pět dní, celkem 250 eur. Výbor pozval rozhlas, ten pak postoupil dvě místa radním. „To bychom museli zasedat dva dni,“ ohrazuje se šéf rady proti tomu, že některé věci se rozhodují, respektive předpřipravují na neveřejných předsednictvech. „Hlavně mě to baví,“ říká k motivaci dál kandidovat. „To je podezřelý,“ reaguje poslanec Jandák.

Václav Chalupa
Známý veslař olympionik rekapituluje své působení vrcholového sportovce. Nyní technický ředitel sportovního centra v Račicích. „Tady vstupujete do vod zcela odlišných,“ začíná se ptát poslanec Korte. Zkouší z prodecur stížnosti veřejnosti směrem k radě. Pan Chalupa trochu tápe. Do placení koncesí ale apeluje vnést právě fair play, za něž byl oceněn – kdo poslouchá, ať platí. Veslaři, kteří Chalupu nominovali, jej prý přesvědčili, že v radě by mohlo být jeho místo, chce zastupovat obyčejné lidi.

Miloš Rejchrt
Bývalý radní České televize z doby krize v letech 2011 a 2012. „Úroveň Českého rozhlasu, zvlášť co se týče etických otázek, je velmi slušné a napomáhá prostředí, v němž vůbec etické povědomí může vznikat.“ Hovoří se o bohoslužbách ve vysílání, i ateistická část veřejnosti je podle Rejchrta „tak nějak k nedělnímu kafíčku potřebuje“. Tázán na názor ohledně snižování stavů v rozhlasu, nemá názor, neví, zato se poslanců ptá, jak nakládají s Kodexem, který rozhlas sněmovně podle zákona předložil. Poslanci zlehka tápou, slovo si vzal přítomný Štěpán Kotrba, bývalý radní rozhlasu.

Antonín Zelenka
Bývalý radní rozhlasu chce do kontrolního orgánu zas. „Moje jméno je značně profláklé, nesu si různá stigmata, jako škůdce v době televizní krize a destruktora rozhlasu,“ práskl se hned s odkazem na nedávné texty MF Dnes. „Břetislavu Rychlíkovi se omlouvám, že mu už čtrnáct let piju krev.“ Vrací se ke kauze Wave a fašismus, říká, že „se rada tehdy sekla“, za což se prý omluvila. Dostává se k tomu, proč kandiduje: „Je to prozaický důvod, jsem dvacet měsíců bez práce, protože nemohu jako radní po skončení mandátu dva roky pracovat v rozhlasu. Kdybyste se na to tedy podívali.“ Ano, rady jsou tu podle něj kvůli hlídání účelného nakládání s penězi, ale vždy je to podle něj věc subjektivního názoru. „Je účelné vynaložit několik milionů na projekt Odhalení?“ a „dívat se na opičky“, ptá se. „Už třináct let nejsem členem ODS ani žádné politické strany,“ říká v odpovědi poslanci Kolovratníkovi. „To neříkáte správně,“ kárá později Kolovratníka v debatě o střetu zájmů, když poslanec říká, že radní by nikdy zároveň neměl dělat pro ministerstvo. Regionální studia veřejnoprávních médií podle Zelenky vznikla zákonem proto, aby „hejtmanství měla svou vlnu“. „Pro naši zemičku“ to je ale naddimenzované řešení. „Je to zbytečné, je to drahé. Mělo by to podléhat velmi vážné debatě.“

Oldřich Šesták
Předloni v červnu odvolaný náměstek pro správu a provoz generálního ředitele Duhana, s nímž se jejich cesty od blízké spolupráce (Šesták vedl Duhanovi kancelář, pak ho Duhan udělal výkonným ředitelem rádia) rozcházely, až se rozešly právě začátkem léta 2012. Šesták mohl zůstat ve vedení programu, ale nedokázal si představit, že by s Duhanem dál dělal. Jeho kroky před poslanci kritizuje. Není ujasněn počet okruhů, není jasné, jak budou fungovat regiony. „Stanice mluveného slova [Plus] odstartovala nešťastně, nevědělo se, kde vysílá. Jsou v ní spojena tři neslučitelná rádia, mnoho lidí kvůli tomu rozhlas opustilo.“ V rozhlasu je podle něj „finanční nestabilita“. Poslance Berkovce zajímá, jak tedy najdou s Duhanem znovu společnou řeč. „S bývalými partnerkami i milenkami vycházím dobře, i když se nestýkáme,“ odvětil Šesták. Dál kritizuje stanici Plus, název je podle něj nešťastný, plete se podle něj třeba s plzeňským FM Plus. Šestákovi přijde, že došlo „k prolnutí vedení rozhlasu a rady“, ta tak není příliš kritická. Šesták rovněž napadl nedávné přeobsazení míst ředitelů regionálních studií. „Zaměstnanci věděli výsledky dopředu,“ tvrdí.

Lenka Procházková
Spisovatelka, signatářka Charty 77, dcera Jana Procházky popisuje svou zkušenost z minulého režimu. Nedostatky rozhlasu vidí ve zpravodajství, i když jich ve srovnání ČT není tolik, chybí jí v něm pluralita názorů. Přesvědčila se o tom, když organizovala povědomí o církevních restitucích. „Česká televize na nás skoro poštvala policii, když jsme tiskovku uspořádali u jejích dveří, aby si toho konečně všimli.“ „Včasná komunikace kontroverzních témat snižuje napětí ve společnosti, smyslem veřejnoprávních médií je udržovat soudržnost, a ne aby to napětí vytvářela.“

Martin Engel
Trojnásobný mistr republiky v zápasu, bývalý zaměstnanec Fondu národního majetku, bývalý (osm let) středočeský zastupitel za ODS. Řekl, že jako laik nemá bližší vztah k rozhlasu. S poslanci rozebral spíše právní problematiku, zastoupování

Marek Šváb
Středoškolský učitel ekonomických předmětů je pozorným posluchačem a častým přispěvatelem do diskusí o rozhlase i komerčních rádiích, erudovaný diskutér. Člen a řadový zastupitel ČSSD v Trutnově. Neúspěšný kandidát do Rady Českého rozhlasu z roku 2010. Poslanec Komárek míní, že být zastupitelem a zároveň radním je střet zájmů, Šváb myslí, že když je zastupitelem řadovým, konflikt to není, ale byl-li by zvolen, je připraven se věnovat práci v radě „skutečně naplno“, tedy zřejmě rezignovat na zastupitelstvo. „Nový management zpřehlednil struktur stanic, u regionálního vysílání nejsem přesvědčen, zda je to v pořádku, ale projekt Regiony teprve začíná.“

Jiří Vejvoda
Osm let býval členem vedení rozhlasu, v letech 2004 až 2010 šéf ČRo2-Praha. Čtyři roku už nemá s rozhlasem nic společného. „Rozhlas silně klopýtá za tím, co dokáže BBC.“ „BBC neprohrála bitvu o mladého posluchače, kterou Český rozhlas prohrál.“ Vzorem je také americké rádio veřejné služby NPR. Poslanec Korte se ptá na Vejvodovu současnou tvorbu. Ten říká, že dělá pro Classic FM. „Můžu to ukončit, ale bude mě to mrzet.“ „Setsakra“ by ho ale bavila práce koncepční, a tou vidí právě práci v radě. Hovoří také o funkci ombudmana veřejnoprávního rádia.

Karel Michal
Bývalý zástupce šéfredaktora a ekonomický náměstek Svobodné Evropy. Volá po návratu dob, kdy rada působila „impulsivně a pozitivně“. Teď je vztah symbiotický, „jako že se nic neděje“. Odvolává se na iniciativu Slovo o slově. Vystoupil ostře proti nové značce veřejnoprávního rádia: „To je jako kdyby Mercedes změnil logo.“ Kritizuje stanici Plus, která nahradila zpravodajské Česko, publicistickou Šestku a Leonardo o vědě: „Dva různé svetry, každý mají zip, každý je jiný, když se chtějí spojit, nejde to.“

Předseda dozorčí rady Tablet Media Petr Schönfeld, dále porevoluční vydavatel Playboye a také spolužák poslance Korteho (ten nechal do zápisu zaznačit svou otázku, proč Chocholouš jako bývalý člen ÚV SSM vůbec chce do rady) Ivan Chocholouš a televizní kuchař a zastupitel v Královéhradeckém kraji Ivan Vodochodský dnes nepřišli. Poslanci přečetli jejich dopisy. Všichni tři napsali, že jsou v zahraničí.

Další volba radních proběhne na schůzi výboru ve středu 5. března.