Opozici se nepodařilo shodit malou mediální novelu ani odsunout její platnost

Opoziční poslanci neuspěli s návrhem zamítnout chystanou novelu mediálních zákonů, která má změnit způsob volby členů rad veřejnoprávních médií. Nepodařilo se jim následně ani prosadit, aby začala platit až od začátku příštího roku, tedy po letošní volbě generálního ředitele České televize plánované na červen. Předloha tak minulý čtvrtek prošla garančním volebním výborem a směřuje do třetího čtení. Plénum sněmovny by ji tudíž mohlo finálně projednat už na své aktuální schůzi od 7. února. Právě na program této schůze je třetí čtení novely navrženo.

„Jde vám o vliv a moc nad veřejnoprávními médii,“ zopakoval při čtvrtečním projednávání předseda volebního výboru Aleš Juchelka (ANO) své dřívější argumenty. Juchelka tvrdí, že malá mediální novela neřeší akutní potřeby veřejnoprávních médií a vzniká proto, „aby si tato vládní koalice pohlídala volbu generálního ředitele“, místo aby kabinet Petra Fialy (ODS) předložil velkou, komplexní novelu, jejímž prostřednictvím v programovém prohlášení slíbil vyřešit hlavní problém médií veřejné služby, a to udržitelnost jejich financování. „Mám pocit, že velkou novelu do konce volebního období nepřijmete,“ prohlásil ve čtvrtek Juchelka.

„Tato novela je vyvrcholením diskuse veřejnosti i politiků, kteří se o tom baví mnoho let,“ bránil chystanou „malou“ předlohu Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09. Juchelkovy argumenty označil za „stihomam“. „Naopak nechceme politicky ovládat volbu,“ odpověděl Juchelkovi z opozičního ANO poslanec ODS Petr Bendl a připomněl, že záměrem nového zákona je rozdělit pravomoc volit mediální radní mezi obě komory parlamentu - jak poslaneckou sněmovnu, jež členy rad vybírá dosud, tak nově Senát, který má napříště obsazovat v radách třetinu míst. Pirátská poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová proto následně vyzvala k tomu, aby se novele neříkalo malá, ale „vyvažující“.

Pro jmenování ředitele nadpoloviční většina, pro odvolání dvě třetiny

„Věřím, že to zvládneme nakonec i bez vás, vy se na tom podílet nechcete,“ podotkl směrem k opozici Bendl z ODS. Přesto hlavní změny v předloze prošly jednomyslně - tedy hlasy jak poslanců vládní koalice, tak zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Všech 15 poslanců přítomných na čtvrteční schůzi výboru tak podpořilo především změnu pravidla pro jmenování generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu - nejdůležitější pravomoc, kterou mediální rady těchto médií mají. Změnu navíc společně navrhli Jan Lacina (vládní STAN) a Michal Kolovratník (opoziční ANO). Jde o to, že podle současného zákona mohou radní jmenovat i odvolávat ředitele dvou třetinou hlasů (takzvanou zvláštní kvalifikovanou většinou). Vládní novela předpokládala, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady ČT nebo Rady Českého rozhlasu. Lacina a Kolovratník navrhli, aby pro odvolání byla nutná dvoutřetinová většina, snížení kvora pro odvolání generálního ředitele není podle jejich společného pozměňovacího návrhu v souladu s principy fungování médií veřejné služby. Tuto změnu výbor jednohlasně doporučil. Naopak záporně (opozice byla pro, vládní koalice proti) se výbor postavil k návrhu Juchelky a Kolovratníka (oba ANO), aby dvě třetiny byly potřeba i pro zvolení ředitele. Podle Laciny toto vše vzešlo z předchozího vyjednávání jako průnik představ senátorů na jedné straně a Kolovratníka s Juchelkou na straně druhé.

Změna kvora pro jmenování generálního ředitele by se přitom mohla promítnout už do zmíněné letní volby šéfa České televize. Pokud se zákon stihne přijmout, zároveň zvýší počet televizních radních ze současných 15 na 18 (a v budoucnu by jich 12 vybírala sněmovna, šest Senát). Pro zvolení tak bude stačit 10 radních. To je v absolutním vyjádření stejně jako dosud, nicméně v relativním méně - nadpoloviční většina. Deset radních v současné patnáctičlenné radě totiž znamená dvoutřetinovou většinu.

Počet členů rozhlasové rady, jichž dosavadní zákon předepisuje devět, novela nemění. Změnit se má jen způsob volby - dolní komora parlamentu by jich volila jen šest členů, tři pak nově horní komora.

Do Rady ČT i Rady Českého rozhlasu teď poslanci vybírají po jednom novém členu

Zákon má začít platit hned po přijetí

Jednomyslně prošlo také „kosmetické“ sjednocení zákonů o ČT a Českém rozhlasu ve věci výkonu a zániku funkce generálního ředitele (konkrétně ze zákona o Českém rozhlasu tak vypadne volba prozatímního generálního ředitele, což v zákoně o ČT není, přechodné vedení tak bude v takovém případě delegováno na ředitelova zástupce). Všichni poslanci výboru se rovněž shodli na tom, že dosavadní volební výbor změní název na „výbor pro mediální záležitosti“, přiléhavější s ohledem na jeho agendu. A hladce - na návrh poslance ANO Igora Hendrycha - prošlo vypuštění dosavadního pravidla, že každé dva roky se obměňuje třetina radních - to se už v praxi neděje, obměna členů rad se časem stala nepravidelnou.

Naopak v případě návrhů zamítnout zákon jako celek, respektive odložit jeho platnost až k 1. lednu 2024 vládní koalice opozici přehlasovala v poměru 9:6. Zákon tak v případě přijetí nabude účinnosti 15. dnem od svého vyhlášení (šlo o pozměňovací návrh ministra kultury za ODS Martina Baxy - původně totiž vládní koalice předpokládala, že novela se stihne už k začátku letoška), nikoli až začátkem příštího roku (jak navrhoval změnit poslanec ANO Ondřej Babka).