Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulého týdne. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek.
Černoch v letáku Lidlu vyvolal ostré reakce
Česká pobočka německého obchodního řetězce Lidl se na Facebooku stala terčem nenávistných výlevů poté, co v aktuálním letáku použila jako jednoho z modelů černocha. Uživatelé Facebooku si na stránkách Lidlu stěžovali, že společnost tak odrazuje zákazníky-vlastence, v mnoha případech se nebáli uchýlit k vulgárním a rasistickým přívlastkům. Lidl, který si podle své mluvčí Zuzany Holé spravuje sociální sítě sám, si svou reakcí, v níž vyzdvihl toleranci soužití různých ras na evropském kontinentu, vysloužil veskrze pozitivní ohlasy. Na vzniklý ohlas řetězec už podle Holé nechce žádnou další marketingovou ani PR aktivitou reagovat.
Nemyslím si, že Lidl udělal z chyby postoj, resp. nepovažuji uvedení černého modelu v letáku za chybu, ale za něco zcela přirozeného - je to typ, který se k daným produktům prostě hodí. Nenormální je to kritizovat. Klobouk dolů před Lidlem a jeho otevřenou komunikací. Věřím, že má na to nepodbízet se hloupým ‚národovcům‘ a dokázat, že necílí ani na chudé, ani na bohaté, ale především na soudné multikulturní zákazníky.
Barbora Krásná (Blue Events)
Kdo by to byl ještě před týdnem řekl, že trend setterem v jednání s xenofobními blbečky na sociálních sítích se stane Lidl.
Petr Podlešák
Já bych z toho zas takovou kauzu nedělal. Prostě pár frustrátů se vysemenilo k černochovi v mikině, aby následně zamířili koupit si triko k Vietnamcům. A Lidl je bravurně setřel. Rozhodně těch pár idiotů nic nevypovídá o Češích. (Pamatujete, jak ‚hejtfrý‘ klika vykřikovala, že kvůli pár teroristům není možné zobecňovat na celou skupinu lidí?)
Václav Loubek
V podstatě chápu obě strany. Smutná je ale forma, jakou jsou názory vyjadřovány.
Martin Boček
Tržby e-shopů se blíží ke 100 miliardám
Tržby e-shopů se v roce 2016 vyšplhaly podle Asociace pro elektronickou komunikaci (Apek) na 98 miliard Kč. Za úspěchem stojí mimo jiné úspěšné vánoční období, ve kterém například Alza.cz vydělala během týdne miliardu. Podílově se e-commerce posunula v rámci maloobchodu na 9,5 %. Tržby e-shopů vzrostly oproti roku 2015 o 21 %. Podle portálu Shoptet a Zboží.cz Češi letos průměrně zvýšili v e-shopech výši útraty o 1.300 Kč na 7.730 Kč.
V e-commerce loni nejvíc posilovaly online supermarkety. Košík.cz oznámil, že letos v květnu už bude pravděpodobně v zisku a rozhodl se rozšířit svou působnost na Moravu a na sever Čech. Rohlik.cz, Kolonial.cz i Košík.cz zkouší vydávat potraviny z automobilů jako přípravu na přechod do kamenného prodejního formátu. Výsledky výzkumů Shoptetu i Apeku se shodují v jednom bodě - na výsluní se dostávají výdejny zboží. Lidé méně důvěřují běžným dopravcům, a tak volí stále častěji přibývající výdejny e-shopů, ať už jde o takzvané Výdejny radosti e-shopu Zoot.cz, nebo Uloženku.
Kontinuální nárůst obratu v e-commerce je logický a očekávaný, online komunikace prodejců je evidentně mnohem adresnější a účinnější, takže nese obrat, a někomu i zisk. Jestli e-taileři komunikují slevy ze svých reálných cen nebo z cen konkurence je mi v zásadě jedno - když už nakupuji online, je velmi snadné si ceny ověřit, cenových srovnávačů je dost.
Barbora Krásná (Blue Events)
Už mám věk na to, abych si ještě pamatoval internet na vytáčené připojení. Takže je úžasné vidět, kam se celé toto odvětví posunulo. A takovéto zprávy mi dělají radost. Jednak kvůli tomu, že lidé utrácí, protože se očividně mají lépe, ale hlavně z toho důvodu, že v Česku vzniklo hned několik skupin, které se v online byznysu naučily chodit a jsou čím dál tím víc úspěšnější i v zahraničí. Jen tak dál!
Petr Podlešák
Pro mě je dobré, že mám nějaké podklady pro manželku - Miláčku, utratil jsem na webu průměrně 7.730 Kč. Snad nebude chtít vidět výpis z karty… Ale vážně - za posledních několik málo let udělal online strašný pokrok - ať už v komunikaci, ve způsobu vydávání zboží (a nemluvím o PR stuntech v podobě dronů, ale o skutečné dostupnosti) a v dalších oblastech.
Václav Loubek
Asi není důležité, zda byly tržby 98 nebo 102 miliard, ale že online prodej stále roste. Hezké by bylo ještě uvádět, kolik z toho je vyzvedáváno ve výdejnách, což je i můj styl nakupování. Proto také nepoužívám oblíbenou frázi ‚nakupování v pohodlí domova‘, ale výhody online nákupu vidím hlavně v šířce sortimentu a lepším shánění méně dostupného zboží.
Tomáš Hájek (Admez)
Zajímavé je porovnání vývoje e-commerce u nás kupříkladu se situací v USA. Zatímco v USA vůbec neznají ‚dobírku‘ a od začátku platí platebními kartami, v České republice je obecně používání platebních karet na internetové nákupy provázeno obavou a dobírka je stále oblíbenou bezpečnou formou platby.
Martin Boček
Vánoce znevýhodnily kamenné prodejce
Úspěšné vánoční období podle expertů APEK odstartoval už loňský Černý pátek 25. listopadu. Vlna slev, promovaná od té doby obchodníky, přispěla k výsledku tržeb 98 miliard Kč. Nová legislativa, zakazující od 24. do 26 prosince otevření prodejnám s plochou nad 200 metrů čtverečních, však způsobila nepoměr mezi kamennými prodejnami a e-shopy. Zástupci obchodních řetězců Globus, Euronics nebo Sportisimo a dalších si na novou legislativu stěžovali, podle nich se prý promítne do tržeb. Informoval o tom Deník.cz. Se zákonem měla problém Alza.cz, která se rozhodla 26. prosince otevřít svou výdejnu zboží v Holešovicích. Ta svou plochou přesahuje 200 metrů čtverečních, proto Česká obchodní inspekce zvažuje udělení pokuty. E-shop se brání tím, že výdejna slouží k vyzvednutí zboží a k reklamaci a prezentaci výrobků smluvních partnerů. Informace pochází z iDnes.cz.
Alze držím ve sporu výdejna versus prodejna palce - čím více bude argumentů pro zrušení nesmyslného zákona o omezení pracovní doby vybraných prodejen ve vybraných svátcích, tím lépe.
Barbora Krásná (Blue Events)
Někdy člověk má pocit, že byznys je soubojem právních posudků, které jsou nutné vinou nedokonalé legislativy. Ale ať dopadne Alza.cz a jiní jakkoli, zakazovat některým prodej o svátcích a jiným ne je naprostý nesmysl.
Tomáš Hájek (Admez)
„Retailové aplikace jsou často jen kopie webu“
„Aplikace nesmí být kopií webu a není akvizičním nástrojem,“ kritizuje místní retailové prostředí v rozhovoru pro Retailek Michal Bilka, vedoucí mobilního týmu prodejního portálu Slevomat. V Česku podle něj firmy často vytvářejí aplikace jen proto, aby vyčerpali část rozpočtu na PR aktivitu. Manažerům podle Bilky chybí vize, k čemu má aplikace sloužit a jaké funkce má uživatelům přinést. „Doteď nechápu, proč nemají velcí retailoví hráči ve svých aplikacích integrovaný jejich bonusový program,“ říká Michal Bilka a dodává: „Jejich aplikace nenabízejí nic navíc, jen lokaci prodejny a otevírací dobu. Představoval bych si přinejmenším upozornění na akce a novinky v momentě, kdy vejdu do prodejny.“
Ano, letáky v mobilu opravdu nepotřebuju. Dokud nebude mobilní aplikace retailerů sloužit v přímém propojení s místem prodeje, ať už jako praktický navigátor po prodejně a sortimentu, který mě zajímá a nebo jako prostředek pro poskytnutí nějaké výhody/ slevy na místě, nemám žádný důvod si aplikaci stahovat.
Barbora Krásná (Blue Events)
Schválně jsem si projel svůj chytrý telefon a jediná aplikace, u které jsem si vzpomněl, že jsem ji doopravdy používal, byla ta od Colours of Ostrava. Jinou jsem si vloni ani neinstaloval. Takže souhlasím s panem Bilkou, v retailu (i jinde) ještě mají co dohánět.
Petr Podlešák
No, myslím, že abych si aplikaci každého jednotlivého obchodníka vůbec stáhl, měla by mi nabídnout setsakramentsky víc, než jen info o akcích a novinkách.
Václav Loubek
Poslední výzkumy ukazují fakt, že lidé obecně vnímají mobil jako ‚velmi blízkou‘ zónu, do které si příliš nepřejí, aby jim kdokoli ‚cizí‘ vstupoval.
Martin Boček
„Podnikatelé by se měli zaměřit na seniory“
„Podnikatelé i franšízoři by se do budoucna měli zaměřit na seniory,“ míní Jaroslav Tamchyna, šéf Českého institutu pro franchising v rozhovoru pro Retailek. Další skupinou, která bude hrát roli, jsou podle Tamchyny mileniálové. Oslovit je může emoční marketing, který je na vzestupu. Jaroslav Tamchyna, kterého časopis Forbes označil za guru franšízingu, mluvit také o potřebě změnit nebo spíše vytvořit legislativu pro franšízing, zatím tu je podle něj jen pár opěrných bodů v Občanském zákoníku. Vinou nedostatečné legislativy se tak často stává, že franšízor franšízantovi neposkytuje pravdivé údaje o výdělečnosti své značky. Například Spojené státy mají podobné problémy ošetřené takzvaným disclosure dokumentem. V něm musí být uvedeny informace o všech pobočkách, otevřených i uzavřených, a důvody těchto akcí. V Čechách prý franšízám chybí „tahouni“. Týmy, dnes často složené z mladých lidí, mají nápad, mají kapitál, ale chybí jim ten, kdo celou franšízu dotáhne do zdárného konce a dokáže se o ní starat.
Jarek Tamchyna mi výčtem aktuálních trendů udělal radost - třeba se konečně stanu žádanou cílovkou... emoční marketing zaměřený na seniorní ženy by se mě mohl týkat. Jen nevím, jestli toto zaměření vstřebají převažující juniorní marketéři ve firmách.
Barbora Krásná (Blue Events)
Že se mají podnikatelé více zaměřit na seniory, jsem poslouchal už při přednáškách na vysoké, a to bude nějakých let zpátky. Teď k tomu teda ještě přibyli mileniálové (mám pocit, že nahradili singles, kteří už tolik netáhnou). Třeba je to proto, že ještě/už nepatřím ani do jedné skupiny, ale nepřipadá mi, že by se kolem zrovna rojily zrovna takto zacílené podnikatelské projekty. Takže buď jsou, anebo jsou zatím jen v rovině teorií.
Petr Podlešák
Myslím, že až v Česku bude existovat cílová skupina ‚aktivní zabezpečený senior‘ (takový, které vidíme v reklamách na kloubní preparáty, jak děda s babičkou skáčou po horách), že se na ně trh zaměří. Zatím ale 90 % lidí v této kategorii má víceméně dost co dělat, aby zaplatila nájem, základní potraviny a léky. A hrnce a deky… Takže, pokud se na ně zaměří i standardní trh, nikoliv jen šmejdi, a na ty hrnce jim nezbudou peníze, tak to bude asi jen dobře.
Václav Loubek
Zaměření na seniory bude prima, zvlášť, když se brzy dostanu do této cílové skupiny. Vytvoření legislativy pro franšízing je žádoucí, protože v digitální éře vznikají podobné byznys modely, například takzvaná sdílená ekonomika. Možná by se tím i zamezilo velké nevraživosti mezi ‚starou‘ a ‚novou‘ formou podnikání.
Tomáš Hájek (Admez)
Zaměřit se na seniory, a to nejenom v kampaních, je tady na stole již několik let, mluví se o tom, nicméně nepozoruji nějaký výrazný posun. Jakoby je firmy (i s nabídkou vhodnou také pro seniory) odepsaly. Dnešní senioři nejsou jenom chudí a nemocní, a tedy v kalkulacích firem neperspektivní, jak se o nich traduje. Je ale pravda, že by pak firmy musely detailněji a různoroději plánovat kampaně pro různé věkové skupiny. Co se týká franchisingového trhu, je pravda, že je tady nabídka různorodých konceptů, méně i více zajímavých. Tlak na prodej od franšízora je logický, vždyť na tom vydělává. Jiná věc je, jak dokáže pomáhat a starat se o nabytého franšízanta. Tam se ukáže kvalita konceptu. Znám řadu případů, kdy neuvážené zahlcení trhu v určitých lokalitách nepomáhá nikomu dlouhodobě. Kultura v podnikání, a to má pan Tamchyna pravdu, je u nás ještě v plenkách.
Monika Hrubalová
Hlavní výhodu franchisingu pro nás zákazníky je odzkoušenost konceptů a tím větší garance kvality nabídky.
Martin Boček
Budoucností logistiky jsou vertikální sklady
„Budoucností logistiky jsou vertikální sklady. Cesta vzhůru je vesta vpřed,“ řekl na konferenci společnosti P3 Amaury Gariel, ředitel regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky společnosti CBRE. Vertikální sklady dnes dokážou podle Gariela efektivně snížit náklady na dopravu a zároveň dostat zboží co nejblíž k zákazníkům. Další z mluvčích, Sean Culey, autor knihy Transition Point: Engines of Evolution, řekl, že inteligentní automatické stroje nejsou jen vzdálenou budoucností, ale právě naopak. „Roboti například už teď dokážou lidi v dodavatelském řetězci zcela nahradit. Přiznejme si, že na světě není jiná pracovní síla než roboti, která by byla ochotná pracovat za cenu elektřiny,“ nadnesl Culey. Automatizované automobily, nákladní automobily, letadla a lodě podle něj brzy začnou hrát v logistickém procesu významnou roli, stejně tak 3D tisk.
Někomu to může připadat zatím jako fantasmagorie, ale zejména v západní Evropě (a v tomto ohledu už jsme její součástí) prudce klesá zájem lidí o méně kvalifikované rutinní práce - nedostatek řidičů pro rozvoz zboží internetových prodejců v předchozím článku je toho jen důkazem. Takže industry 4.0, samořídící auta, 3D tiskárny atp. budou dříve či později nutností. Jen mám strach, abychom se namísto rozbíjení strojů, které za první průmyslové revoluce braly lidem práci, u této robotické revoluce nedočkali ještě destruktivnějších řízených hackerských útoků .. souboje svého já se svou vytištěnou 3D kopií bych se raději nechtěla dožít.
Barbora Krásná (Blue Events)
Robotic management, hmm. Tak já si asi toho Asimova přece jen přečtu.
Petr Podlešák
To, co před pěti lety znělo ještě jako sci-fi, je tady.
Václav Loubek
Když mají být roboti i na sex, proč ne v logistice? Nejen e-commerce, ale obecně tlak na rychlost v byznysu klade stále větší nároky na efektivní skladování a dopravu zboží. Vertikální sklady, roboti, autonomní doprava včetně dronů nás jednou čekají. Časovou předpověď neumím. Zajímavé ale bude, zda pokroky v logistice povedou jednou k odbourávání dnes tolik populárních výdejních míst e-shopů.
Tomáš Hájek (Admez)