Pár tablet uhlí na průjem prázdnoty

Byť je článek Cannes Lions jako průjem prázdnoty míněný jako satira, mrzí mě, že opět omílá zažité stereotypy, aniž by se snažil přinášet i opačný pohled. Lidé, kteří nemají možnost festival navštívit, se tak utvrzují v dojmu, že „vlastně o nic nepřichází“ - což je škoda.

Festival se totiž rok od roku mění a vyvíjí, stejně jako celý reklamní obor. Jedna z největších změn letošního ročníku bylo například oddělení charitativních prací od prací pro komerční klienty v rámci jednotlivých kategorií.

Výsledkem je, že Titanium vyhrály kampaně, které si rozhodně neřeší žádný spasitelský komplex. Naopak - jsou to jednoduché, často humorné a bez výjimky vysoce efektivní práce pro reálné klienty (například It’s a Tide Ad, Dundee, The Son of a Legend nebo Today at Apple).

Pokud jde o oceněné dobročinné práce, rozhodně mi nepřipadá, že by se jednalo o scamy dělané na koleně týden před uzávěrkou. Project Revoice vrátil hlas zakladateli ALS Ice Bucket Challenge a pomohl tuto technologii zpřístupnit veřejnosti. Palau Pledge je parádní direct kampaň, která pomáhá přesvědčit turisty, aby se k místní přírodě chovali šetrněji. A Kingo je nová služba speciálně vyvinutá pro lidi, kteří jsou odříznutí od elektrického vedení. Umožňuje jim předplatit si solární energii stejně jako třeba Netflix.

Přednášek se srandovními jmény je v Cannes sice dost, ale naštěstí na ně nikdo nikoho nenutí chodit. Kdo má opravdu zájem dozvědět se něco nového, určitě neodjede zklamaný. Na festival totiž rozhodně nejezdí pouze lidi z oboru, ale i světové špičky z nejrozmanitějších odvětví, od robotiky až po ty „kuchaře“ - například Jaime Oliver byl v Cannes v roce 2015.

Je fajn umět si z festivalu udělat srandu, ale stejně fajn je umět ho brát i trochu vážně. Obzvlášť pro ty, kteří na něj jedou zadarmo.

Dora Pružincová

Autorka je kreativní ředitelkou Y&R Prague