Peroutkovu cenu dostali Wollner a Dobrovský

Reportér ČT a předseda redakční rady obnovené Přítomnosti oceněni ve čtvrtek v Doxu.

Marek Wollner a Luboš Dobrovský. Foto: Petr Neubert

Marek Wollner a Luboš Dobrovský. Foto: Petr Neubert

Podvaadvacáté udělilo Sdružení Ferdinanda Peroutky prestižní novinářské ocenění nesoucí jméno tohoto význačného žurnalisty 20. století. Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2015 ve čtvrtek v pražském centru Dox dostali dramaturg a šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner a novinář, bývalý disident, politik, překladatel a někdejší předseda redakční rady obnovené Přítomnosti Luboš Dobrovský.

Ten v děkovné řeči prohlásil, že žijeme v době „hluboké degenerace novinářské práce“. Podle něj celé „redakce degenerují“ a čím dál méně jich má názor, stávají se manipulativními - jednak kvůli vlastnickým změnám na tuzemském mediálním trhu, jednak kvůli nástupu sociálních sítí, pod jejichž „krutým útokem“ tradiční novinářská práce dle Dobrovského je.

Luboš Dobrovský

Rodák z Kolína Dobrovský absolvoval v roce 1960 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a až do roku 1969 působil v Československém rozhlasu. Člen KSČ z let 1967 až 1969 byl poté vyhozen ze zaměstnání a pracoval jako skladník, čistič oken a topič. Signatář Charty 77 také redigoval samizdatové publikace.

„V životě Luboše Dobrovského se odrážejí typické osudy českého novináře a intelektuála v druhé polovině dvacátého století. Jak sám říká, už fakt, že se narodil židovskému otci, jej předurčil k tomu, aby celý život překonával překážky. A nebylo jich málo,“ uvedlo sdružení v laudatiu.

V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí a poté byl byl ministrem obrany rozpadajícího se Československa. Působil i jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, pak na ministerstvu zahraničí a v letech 1996 až 2000 byl velvyslancem v Ruské federaci.

Ve středu oslavil 84. narozeniny, cena je proto podle pořádajícího Sdružení Ferdinanda Peroutky vnímána i jako „malý dárek“.

Marek Wollner

Šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner pracuje v České televizi od roku 1999. Před 12 lety opustil post redaktora zpravodajství a pomohl položit základy investigativní žurnalistice v pořadu Reportéři ČT. Ten dnes patří k nejsledovanějším formátům televizního zpravodajství a ročně nabídne kolem 150 reportáží. Před nástupem do ČT pracoval Wollner v Lidových novinách, týdeníku Respekt a spoluzakládal časopis Týden.

„Sám (Wollner) pro sebe si vypěstoval několik jednoduchých pravidel, kterých se snaží držet. Patří k nim zásada, že novinář má povinnost hledat a odkrývat, co se skrývá za každou odpovědí, a ukázat její pozadí, případnou lež či zlo demaskovat,“ uvedli za sdružení Jan Dražan a Peroutkova vnučka Terezie Kaslová, která také dnes cenu předávala.

Peroutkova vnučka Terezie Kaslová před časem podala žalobu na český stát kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana, podle něhož byl Peroutka fascinován nacismem. Dokazoval to citací z článku, jehož autorem je podle něj Peroutka. V době protektorátu podle Zemana novinář napsal několik článků, ve kterých se vyjadřuje pochvalně o Adolfu Hitlerovi. Zeman uvedl, že je obtížné je dohledat, protože Peroutkovy texty podléhaly cenzuře. Články dokládající Zemanovo tvrzení ale nenalezl ani Hrad ani Peroutkova společnost. Kaslová je si jista tím, že Zemanem zmiňované texty neexistují i tím, že její dědeček se nikterak k nacismu nepřikláněl.

Na spor se Zemanem přišla řeč i při čtvrtečním předávání cen. Předseda předávajícího sdružení Martin Groman přitom podotkl, že spolek péči svou a dalších institucí začne počínaje rokem 2017 postupně vydávat kompletní Peroutkovy spisy.

Nositelé Ceny Fredinanda Peroutky

Novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky uděluje od roku 1995 Sdružení Ferdinanda Peroutky, a to vždy v předvečer výročí Peroutkova narození. Letos je tomu 121 let. Laureáti ocenění by podle pořádajícího sdružení měli vykazovat vlastnosti, jež Ferdinanda Peroutku zdobily především. Tedy naprostou bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu, která vylučuje rozpor mezi slovy a činy.

1995
Jiří Ješ, Robert Tamchyna, Teodor Marjanovič

1996
Ivan Hoffman, Vladimír Mlynář

1997
Jindra Klímová, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Petr Jančárek, Eva Klausnerová

1998
Antonín Přidal, Bohumil Pečinka, Na hraně: Lucie Vopálenská, Alena Červenková, Jura Kavan

1999
Jaroslav Jírů, Jan Jůn, Zbyněk Petráček

2000
Alexandr Mitrofanov, Petr Nováček, Václav Burian

2001
Milan Maryška, Jiří Reichl, Jindřich Frýda, Jan Urban, Sabina Slonková, Jiří Kubík

2002
Jiří Loewy, Jana Lorencová, Luboš Palata

2003
Soňa Čechová, Barbora Šámalová, Michal Kubal, František Šulc

2004
Jiří Hanák, Josef Klíma, Tomáš Němeček

2005
Adam Černý, Jiří Franěk, Václav Souček

2006
Jiří Kovtun, Jindřich Šídlo, Renata Kalenská

2007
Karel Hvížďala, Adam Drda, Karel Tejkal

2008
Ivan Medek, Erik Tabery, Milan Slezák

2009
Pavel Kosatík, Petruška Šustrová, Jan Macháček

2010
Zdeněk Slouka, Vítězslav Houška, Ludvík Vaculík

2011
Jaroslav Spurný, Jan Bednář, Radka Kvačková

2012
Petr Příhoda, Petr Fischer

2013
Ivan Klíma, Jiří Peňás

2014
Martin Veselovský, Petr Třešňák

2015
Marek Wollner, Luboš Dobrovský

Zdroj: Sdružení Ferdinanda Peroutky