Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

„Dvořák má jít v šetření příkladem,“ míní nový místopředseda Rady ČT Matocha

„Českou televizi čeká v dalších letech výrazné šetření, když je její rozpočet dlouhodobě neudržitelný. Pokud tedy televize potřebuje šetřit, generální ředitel by měl jít příkladem a bonus si odpustit,“ řekl Médiáři Pavel Matocha, jeden z nových členů Rady České televize. Organizátora šachových turnajů a přispěvatele Lidových novin poslanci zvolili do rady spolu s Hanou Lipovskou a Lubošem Xaverem Veselým. Těm se média věnovala, zatímco Matochu přehlížela, on byl přitom hned na „své“ druhé schůzi zvolen místopředsedou rady a také prosazoval nulový bonus pro generálního ředitele České televize Petra Dvořáka.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Na své první schůzi v roli člena Rady České televize jste mlčel, na druhé jste byl mezi nejaktivnějšími. Kde nastal obrat?

Nemyslím, že šlo o obrat. Na prvním jednání jsem hlavně pozoroval a poslouchal kolegy. Přišlo mně, že na začátku se tak má nově zvolený člověk chovat. Na druhé schůzi jsem začal normálně pracovat, a navíc tam byla témata, která považuju za zásadní a mám na ně jasný názor, který chci prosazovat a dávat ho ostatním radním ke zvážení.

Hlasoval jste například pro nulový bonus pro generálního ředitele Petra Dvořáka. Znamená to, že si za svou loňskou práci žádný bonus nezaslouží? Připomeňme, že v minulých letech dostával plný bonus, tentokrát radní odhlasovali dvě třetiny.

Generální ředitel dostává za svou práci mzdu. Rada mu bonus udělit nemusí, není to nároková složka. Já zmiňoval argument, že se celá ekonomika propadá do post-koranavirové krize, která postihuje výrazně i média. Řada soukromých médií propouští, snižuje zaměstnancům mzdy, speciální prémie jsou v jejich kontextu proto zcela absurdní. Myslím, že takhle bychom se měli dívat i na Českou televizi. Tu navíc čeká v dalších letech výrazné šetření, když je její rozpočet dlouhodobě neudržitelný. O šetření rozhodla už stará rada. Pokud tedy televize potřebuje šetřit, generální ředitel by měl jít příkladem a bonus si odpustit. Na pracovní poradě navíc nikdo z radních nenavrhoval zmíněných 100 %. Už z toho je vidět, že i jeho největší zastánci měli pocit, že loni nepracoval tak, aby měl dostat plný bonus jako v minulých letech.

Vy mluvíte o koronaviru, bonus je ale za loňský rok. Proto mě zajímalo, jestli jste v loňské práci Dvořáka viděl konkrétní pochybení.

Výrazně selhával v komunikaci s radou. To vnímám jako jeden ze stěžejních bodů podmínek pro udělení bonusu, jak jsou definované v jeho manažerské smlouvě. V ní je navíc bonus celkově definován velmi nešťastně. Něco je vágní, něco dvojznačné a umožňuje to různorodý výklad.

A koronavirus – když budete pracovat v krachujícím podniku, také vám nezaplatí za minulou práci. Když se podnik rozhodne k šetření, musíte přistoupit na snížení ohodnocení. Situace se změnila a není taková jako loni. V té současné době by bylo správné neudělit generálnímu řediteli bonus.

Nicméně přijde mně to jako téma marginální. Ale chápu, že jsou média, která hrají kartu, že čím víc peněz na účtech Petra Dvořáka, tím víc demokracie a nezávislosti České televize.

Co rozhoduje o bonusu šéfa ČT

Ke kritériím vyhodnocovaným Radou ČT patří:

  • hospodářské výsledky ČT, zejména:
    • vyrovnané hospodaření,
    • dodržování plánovaného rozpočtu,
  • úroveň televizního vysílání ČT, zejména:
    • kvalita programové nabídky,
    • posouzení vývoje celkového celoročního podílu ČT na diváckém trhu,
  • manažerské výsledky a plnění dalších povinností, zejména:
    • dodržování právních předpisů, Statutu a Kodexu ČT,
    • komunikace s Radou ČT a plnění jejích usnesení,
    • komunikace s veřejností,
    • plnění strategických plánů a realizace projektových záměrů,
    • kvalita manažerských rozhodnutí,
    • kvalita kontrolních procesů a činností.

Roční bonus zaměstnance je nenárokový - vyhodnocení splnění kritérií závisí na výlučné úvaze Rady ČT, která však v případě nepřiznání či snížení ročního bonusu své rozhodnutí musí zdůvodnit. Přiznání ročního bonusu za určitý rok neznamená právo zaměstnance na roční bonus za další období nebo na bonus v určité výši. Tím není dotčeno ujednání tohoto článku níže.

Vyhodnocení kritérií a určení výše ročního bonusu provede Rada ČT tak, aby byl roční bonus (bude-li přiznán) vyplacen zaměstnanci nejpozději ve vyúčtování mezd za měsíc červen následujícího kalendářního roku. Nerozhodně-li Rada ČT s uvedením příslušných důvodů do konce června následujícího kalendářního roku o tom, že roční bonus za předchozí kalendářní rok nebude zaměstnanci přiznán, resp. nebude přiznán v plné výši, má se za to, že zaměstnanci vznikl nárok na roční bonus v maximální výši.

Schváleno Radou ČT na jednání 26. června 2017

Mě ale nezajímají jeho účty. Ptal jsem na konkrétní nedostatky jeho práce. Zmínil jste problémy v komunikaci s radou. Z čeho tak usuzujete? Dosud jste byl jen na dvou jednáních. A jaké byste si představoval zlepšení?

Poslouchal jsem záznamy jednání z loňského roku. Jasně to taky vyplývá z toho, že mu radní dvakrát vrátili letošní rozpočet k přepracování.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Takže byste si představoval jiný způsob komunikace?

Vytýkám před závorku, že se to netýká hlasování o bonusu za rok 2019, ale je naprosto neakceptovatelné, co převedl generální ředitel a management tento měsíc. Před projednáváním bonusu jsem jako nový radní požádal sekretariát rady, aby mně poslal jeho manažerskou smlouvu. Dostal jsem odpověď, že to poslat nemohou, ať přijdeme osobně. První šla kolegyně Hana Lipovská, které řekli, že na základě rozhodnutí hlavní právničky ČT jí smlouvu ukázat nemůžou. Že je to kryté GDPR. Je absurdní nesmysl, že radní stanovující ze zákona plat generálnímu řediteli nemá nárok podívat se na jeho smlouvu. Teprve když generální ředitel pochopil, že hrozí velký skandál, na poslední chvíli dal souhlas s tím, že nám mohou smlouvu ukázat.

Přitom jsme zjistili, že smlouva byla podepsaná ve třech výtiscích - jedna kopie je pro zaměstnance, druhá pro zaměstnavatele a třetí díky spolupodpisu bývalého předsedy rady Jana Bednáře měla patřit radě. Na sekretariátu rady smlouva vždy byla - až do týdne před posledním zasedání rady, kdy management přišel a smlouvy odnesl.

Pravděpodobný důvod obstrukcí byla snaha o odložení hlasování o bonusu. Ve smlouvě je totiž stanoveno, že pokud o něm rada nerozhodne do 30. června, řediteli automaticky připadne bonus v plné výši. Celé to zjevně bylo motivováno tímto absurdním paragrafem. Takto generální ředitel opravu jednat nesmí. A nebude.

Vyjádření České televize k otázce smlouvy

Česká televize jednala plně podle zákonů. Radní může žádat jakékoli dokumenty, a to na základě usnesení rady a prostřednictvím Dozorčí komise Rady ČT. To se nestalo. Generální ředitel proto nabídl sám, že každému zájemci smlouvu předloží pod podmínkou zachování mlčenlivosti o osobních údajích. Radní Matocha byl s postupem seznámen a smlouva mu byla zpřístupněna. Veškerá kritéria týkající se bonusu, které obsahuje smlouva, ale byly radním předloženy včetně jejich vyhodnocení v květnu 2020. Žádné další podmínky smlouva neobsahuje. Materiál je k dispozici na stránkách Rady ČT.

Karolína Blinková, mluvčí České televize

Na zmíněné schůzi Rady ČT jste také navrhoval usnesení, že hospodaření České televize je dlouhodobě neudržitelné. Co byste rád v tomto ohledu podnikl? Připomenu, že v září mají být na programu schůze radních aktualizace dlouhodobých plánů ČT do roku 2024, jak radní rozhodli během jejich schválení letos v březnu, a podle těchto plánů má na konci zmíněného roku zůstat na účtech rezerva minimálně 700 milionů Kč.

Usnesení se týkalo hospodaření za rok 2019. Televize tvrdí, že má vyrovnané hospodaření, ve skutečnosti ale má každoročně výdaje výrazně vyšší než příjmy, které dorovnává až z dlouhodobé rezervy z fondu televizních poplatků. To znamená, že rozpočet je fakticky deficitní, byť účetně, kvůli zvolenému fondovému modelu účetnictví, se tváří jako vyrovnaný.

To ale všichni víme, že rozpočet České televize takhle funguje. Mě by zajímalo, co s tím chcete dělat.

Všichni to nevědí. Česká televize tvrdí, že má vyrovnané hospodaření. Já říkám, že tomu tak je pouze formálně na základě zvoleného účetního modelu. Fakticky je deficitní. Kdyby to tak fungovalo do dalších let, opravdu by se vyčerpal fond poplatků a televize by neměla na výplaty.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Čerpání z fondu ale právě řeší dlouhodobé plány, které počítají se zmíněnou rezervou. Takže to není tak, že nebude na výplaty. Co tedy chcete změnit? Znamená to, že by televize vůbec neměla sahat na fond?

Česká televize musí začít šetřit a my budeme diskutovat, jestli je schválený rámec dostatečný, nebo má být přísnější. Klíčové přitom je, že my od managementu chceme vědět, jak chce televize úspor konkrétně dosáhnout. To zatím nesdělili, a to bylo jedno z usnesení, které jsme přijali po návrhu Pavla Kysilky.

A co byste si představoval vy?

Nemám definitivní názor. Budeme o tom diskutovat s kolegy.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha v rozhovoru s Jakubem Jetmarem z Médiáře. Foto: Vojta Herout

Už dřív jste v otázce úspor zmínil, že by Česká televize nemusela natáčet tolik detektivek. Je tedy původní tvorba podle vás jednou z oblastí šetření?

S návrhy na úspory má přicházet primárně vedení televize. Nicméně že jsme detektivkářská velmoc, je opravdu na zvážení. Jsem příznivcem toho, aby televize víc než nyní pořady nakupovala oproti jejich natáčení, protože to je lacinější. Když se podíváme na Česko a Rakousko, které je bohatší, rakouská televize má výrazně nižší podíl původní tvorby.

Televize by si také měla zadat u renomované společnosti audit svých vnitřních procesů, protože věřím, že každá obří a navíc kvaziveřejná instituce z definice bobtná. Audit by mohl managementu ukázat, kde jsou zbytečné náklady.

Také podporuju změnu zákona, aby Českou televizi a Český rozhlas mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Nakládají totiž s veřejnými penězi. Je jedno, že s těmi od koncesionářů. Než se zákon změní, management by měl zvážit, jestli on sám nemá požádat NKÚ požádat o provedení kontroly.

Vy jste přímo na schůzi konzultoval postup s radními Hanou Lipovskou, Lubomírem Veselým a Romanem Bradáčem. Dohodli jste se předem, že váš postup bude v kritických bodech koordinovaný?

Ne.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

V jednom z rozhovorů jste prohlásil, že byste rád, aby redaktoři publicistiky dodržovali Kodex České televize. Podle vás ho porušují, když dávají najevo svoje názory. O jaké redaktory a názory konkrétně jde?

Nebudu nastřelovat konkrétní jména přes média. Každý, kdo Českou televizi sleduje, vidí, že tento bod kodexu není vždy dodržován. Myslím, že je často zřejmé, jaký má daný redaktor názor na věc, o které referuje. Řada koncesionářů si na to stěžuje a budeme to jistě řešit na radě. V tu chvíli se k tomu vyjádřím.

Dobře, ale když mluvíte o „zřejmosti“, jak to myslíte? Jde o jeden politický směr, nebo jsou podle vás mezi redaktory okatí zastánci různých pozic?

Při sledování některých reportáží z aktuální publicistiky přesně víte, jaké bude vyznění příspěvku a jaký má redaktor názor na věc. Někteří z nich se s názory netají ani na sociálních sítích. To je špatně a nemá to tak být. Nebudu ale napadat konkrétní lidi, protože je potřeba podívat se i na to, že v jedné konkrétní reportáži daný člověk selhal, ale v dalších pěti byl výborný. To je potřeba vážit.

Vnímáte podobné problémy i ve zpravodajství?

Primárně v publicistice.

Vy sám jste pracoval v publicistice České televize. Tehdy jste tam problémy, o kterých dnes mluvíte, také viděl? A co jste se z práci pro Černé ovce odnesl?

Ono to bylo v polovině 90. let, to je hodně dlouho, ale hlavním poznatkem byla tehdejší nehospodárnost ve srovnání se soukromými produkčními štáby. Když jsme jeli točit reportáž, počet lidí byl v tu chvíli zhruba dvojnásobný oproti komerčním televizím.

Před poslanci - při veřejném slyšení před volbou nových radních - jste mluvil o posílení zahraničního zpravodajství. Co přesně jste tím myslel?

Před poslanci jsem nehovořil jako člen televizní rady, ale jako divák a koncesionář. Jako divák se domnívám, že veřejnoprávní média mají poskytovat zejména důležité informace, včetně toho, co se děje ve světě. Podstatnost a relevance informací by pro ČT měla být důležitější než jejich zábavnost a atraktivita. Česká televize by proto měla posílit zahraniční a ekonomické zpravodajství. To jsou dvě důležitá témata, která z řady různých důvodů komerční televize tolik nepokrývají.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Co říkáte na současnou skladbu kanálů České televize?

Obecně ji považuju za úctyhodnou a velkorysou. Za mě to není věc, která by se měla aktuálně měnit. Jde o jednu z věcí, která se Petru Dvořákovi povedla. Neříkám, že nevidím chyby, ale skladba je fajn.

Co vy sám sledujete?

Jsem divák zpravodajství a publicistiky. Občas se podívám na něco na ČT Art. Malá dcera pravidelně sleduje ráno Déčko. Nejvíc času ale trávím asi u sportovních kanálů včetně ČT Sport. Je správné, že ho máme, ale to neznamená, že je na něm všechno v pořádku.

Myslíte personálně či třeba výběrem sportů?

Výběrem sportů a jak je pokrývá. Kanál byl na začátku definován, že bude sloužit pro menšinové sporty. Je proto trochu zvláštní, že menšinové sporty musí platit poplatek za to, aby o jejich sportu televize vysílala magazín. Na druhé straně ale platí velké peníze za to, že vysílá hokej.

To vycházíte i z vlastní zkušenosti se šachem?

Týká se to i magazínu V šachu, za jehož vysílání Šachový svaz České republiky musí každý měsíc platit.

Co vůbec soudíte o institutu veřejnoprávnosti? Ze sněmovny se ozývají hlasy, že by se rozpočet České televize měl svázat s rozpočtem státním, čímž by ale televize pozbyla oné veřejnoprávnosti. Co vy na to?

Veřejnoprávní charakter a financování z poplatků dává mimořádnou možnost fungovat jinak než komerční televize. Česká televize toho má využívat a mít i jiné priority. Zároveň nemyslím, že financování skrze koncesionářské poplatky je posvátná kráva, zjevená pravda, o které se nesmí diskutovat. Sám nejsem ten, kdo by teď tvrdil a navrhoval, že se mají poplatky zrušit a televize má být financována jinak. Nicméně je to téma, o kterém jsem s jeho podporovateli ochoten diskutovat. Nemyslím, že by svázání se státním rozpočtem nutně znamenalo ztrátu nezávislosti nebo že by musela televize fungovat hůř než nyní.

Haně Lipovské a Lubomíru Veselému se dostalo nadmíru pozornosti, zatímco vás z trojky čerstvě zvolených radních média přehlédla. Co na to říkáte?

Porovnal bych, proč se dostalo tolik pozornosti nám třem, respektive těm dvěma, oproti radním zvoleným před námi. Tedy Jiřímu Šlégrovi, Pavlu Kysilkovi a Romanu Bradáčovi, ale i těm ještě dřívějším. Vždyť nám dávají za vinu něco, za co by ty minulé museli kritizovat mnohem víc. Například Milion chvilek pro demokracii a další spolky tvrdí, že nás zvolili na základě kádrovacího seznamu poslance Stanislava Berkovce z ANO. V něm ale doporučuje pět lidí, mezi kterými já, Lipovská ani Veselý nejsme. U mě říká, že mě nedoporučuje, protože neví, čí zájmy budu reprezentovat. [Matocha na seznamu ve skutečnosti není mezi „nedoporučenými kandidáty“, ale mezi „neutrálními“, viz původní článek na Info.cz - pozn. red.] Přitom dva kolegové zvolení dřív na seznamu doporučených jsou. 

Také je nám dáváno za vinu, že to měla být politická volba. Já ale nikdy členem žádné strany nebyl. To samé je případ Lipovské a Veselého. Na druhé straně v radě jsou nebo byli bývalí poslanci jako Jiří Šlégr či Ivana Levá, bývalý ministr Milan Uhde byl dokonce jejím předsedou. Je tam bývalý ředitel kabinetu premiérů Miloše Zemana a Stanislava Grosse Zdeněk Šarapatka. To jsou lidé provázaní s politikou. Pokud to špatně, má se to řešit u nich.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Vás se poslanci se ptali na váš vztah s Václavem Klausem mladším. Patříte do jeho vlivového okruhu?

Ne. Otázku položil pirátský poslanec Tomáš Martínek a na posledním jednání to zopakoval radní Šarapatka. Já to považuju za důkaz jejich bolševického vidění světa, kdy se budeme bavit o tom, kdo je čí bratranec či kdo s kým hraje fotbal, a z toho vyvozovat závěry, kdo může a nemůže něco dělat. Já se Václavem Klausem mladším znám dvacet let. Hrajeme spolu šachy v jednom klubu, to ale neznamená, že bych patřil do jeho vlivové skupiny. S jinými politicky činnými lidmi jsem hrál tenis. A co má být.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Mě by ještě zajímal váš vztah k Andreji Babišovi, respektive Istvánu Lékovi. Tomu Babiš nejprve platil Českou pozici, kam píšete, a následně z něj udělal šéfredaktora Lidových novin, kam dosud také přispíváte.

Andreje Babiše jsem viděl dvakrát v životě. Jednou na večírku České pozice, kde jsme se ani nebavili. Na jiné společenské akci jsem ho viděl před dvěma lety podruhé. To je vše.

Diametrálně odlišné to je u Istvána Léka. To je můj kamarád, se kterým jsme v roce 1998 zakládali týdeník Euro. Tam jsme si spolu prožili všelicos, včetně vyhrožování a nebezpečných situací. On se za mě vždy postavil a dalo se mu věřit. Když jsem v Euru skončil a rozhodl se živit hlavně organizováním šachových turnajů a vydáváním šachové literatury, občas jsem chtěl něco napsat. Posílal jsem to proto Istvánovi do České pozice. Když pak přešel do Lidovek, dohodli jsme se na týdenní rubrice o šachu. Vedle toho tam občas napíšu společenský komentář. Primárně to je odvislé od osoby šéfredaktora, který podle mě dělá nejlepší noviny na zdejším trhu. Proto píšu tam.

Když zmiňujete politické komentáře, mě zaujal ten, kde přirovnáváte hlasování Evropského parlamentu o spuštění řízení vůči Maďarsku kvůli tamním ústavním změnám či stavu médií k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Skutečně tam vidíte podobnost?

Vidím. Neúspěšní politici v daném národním státu se domáhají bratrské pomoci u mocnosti. Zatímco za komunistů se psali dopisy do Moskvy, teď do Bruselu. Podle mě máme řešit věci doma, a pokud někdo v domácích demokratických volbách prohraje, má to akceptovat a snažit se v příštích domácích volbách vyhrát. Neřešit to tím, aby z mocenské pozice zasahovala Evropská unie.

Hojně také kritizuje takzvané progresivní proudy, které podle vás ovládají média. Platí to podle vás i v České televizi?

Česká televize je na tom ve srovnání s řadou západoevropských televizí dobře, nicméně i tady převládají progresivně orientovaní redaktoři nad konzervativními. To je ale věc, kterou komentuju jako občan a divák. To nepřísluší posuzovat Radě České televize. Respektuju, že má někdo progresivní vidění světa. Já mám konzervativní.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout