Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Petr Dvořák navrhuje spustit příští rok dětsko-vzdělávací kanál ČT3 a nechat staré logo ČT

Kanál pro děti by prý uměla ČT rozjet za 35 milionů Kč a ročně provozovat maximálně za 120 milionů.

Ač digitalizace televizního vysílání proběhla je po technické stránce prakticky kompletní (ČT vedle ČT1 a ČT2 úspěšně provozuje nové digitální kanály ČT24 a sportovní ČT4, jejich signál může přijímat celá republika), přesto Petr Dvořák, favorit nadcházející volby generálního ředitele České televize, má za to, že Česká televize musí udělat „krok do digitální budoucnosti“ - slovem „krok“ míněny hodnoty kvalita, respekt, odvaha a kreativita -, aby se odlišila od svých komerčních protějšků.

Uvádí to v kandidátském projektu, který minulý týden odevzdal Radě ČT, jež bude 21. září rozhodovat o nástupci nemocného Jiřího Janečka, a jenž nyní rozeslal i novinářům.

PDF: Petr Dvořák: KROK do digitální budoucnosti. Česká televize 2012-2017

Nejvýraznějším prvkem programového odlišení od nejvtší komerční konkurence je plánovaný dětsko-vzdělávací kanál ČT3, který by využil knihovnu a archiv pořadů České televize plus by se dokoupily zahraniční pořady pro děti, o něž soukromé stanice nemají zájem.

Projděme si i další podstatné body Dvořákova projektu.

Ekonomika, obchod, investice

Prosazuje „zásadní a trvalé snížení nákladů ve všech oblastech“, plánuje „zajistit v příštích 2 až 3 letech minimální úsporu ve výši 7-10 % režijních a 4-6 % osobních nákladů, aby televize byla schopná bez jakéhokoli ohrožení plánovat všechny své budoucí investice“.

Investicemi míní výstavbu televizního studia v Brně, zřízení nového dětsko-vzdělávacího kanálu i „střízlivou“ rekonstrukci a inovaci zpravodajské budovy na Kavčích horách.

Hodlá „provést finanční audit rozpracovaných nebo nasmlouvaných pořadů ve výrobě“.

Pro příští rok slibuje „minimálně stejný objem finančních prostředků na výrobu pořadů jako v minulosti“ (letos má jít na tzv. výrobní úkol 2,1 miliardy Kč) a „do budoucna většinu dosažených úspor prioritně přesouvat do oblasti vlastní výroby“.

Vedle slibovaného šetření Dvořák zároveň podporuje výstavbu nové budovy Televizního studia Brno. „Po vzoru studia v Olomouci“ prosazuje posílení menších regionálních center zpravodajství (například Plzeň, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové a Jihlava).

Jediným nezavedeným prvkem nového grafického stylu ČT je centrální logo (z něhož vycházejí loga všechn čtyř kanálů), to končící ředitel Janeček sliboval zavést nejdřív se završením digitalizace (ta pro ČT končí letos v listopadu, a Janeček přitom zmíněný slib poslední dobou popíral). Dvořák plánuje „redefinici grafické tváře České televize včetně návratu k využití původního klasického loga televize a nastavení nové zvukové a hudební složky používaných předělů a vnitřní grafiky“.

Po mediálních agenturách by chtěl změnu „prodávaných cílových skupin pro program ČT2, aby reklama prodávaná na tomto kanále nedevastovala jeho zaměření“.

Obsah

V oblasti tvorby a vlastní výroby plánuje důsledné oddělení role televize jako producenta vlastní tvorby a role televize jako vysílatele, proto „navázat na osvědčený producentský systém s nezbytnou programovou specializací, využívaný Českou televizí již v minulosti“, před rokem 2002.

Ve větší míře chce přitom otevřít televizi tvůrcům zvenčí, zavést „aktivní dramaturgii“, pravidelná setkávání generálního ředitele s předními tvůrci, podporovat mladé talenty.

„Nejsložitějším programovým zadáním bude jasná a srozumitelná definice ČT1 jako vlajkové lodi, kde by Česká televize měla ukazovat to nejlepší, co má k dispozici.“

„Ostatní kanály ČT musí sloužit jako základny pro užší divácké skupiny, musí mezi sebou i s ČT1 úzce spolupracovat, navzájem se propagovat a podporovat.“

V oblasti programu hodlá spojit funkci šéfa kanálu ČT1 s obnovenou pozicí programového ředitele, který bude nadřízený všem ostatním šéfům kanálů a bude zajišťovat jejich vzájemnou spolupráci, koordinaci a propagaci.

Chce zřídit nový „nízkorozpočtový terestrický kanál ČT3, zaměřený na oblast pořadů pro děti a vzdělávacích pořadů, který by se měl financovat z dosažených úspor a který by měl zahájit vysílání nejpozději do konce roku 2012, pokud to technické možnosti dovolí“. Celkové investiční náklady na spuštění tohoto kanálu by podle Dvořáka neměly přesáhnout 35-45 milionů Kč, roční provozní náklady odhaduje na 120 milionů Kč.

Prosazuje „posílení současných zpravodajských pořadů na ČT1 a razantní změnu formátu a výrazné posílení novinářského a editorského týmu hlavní zpravodajské relace Události“.

Víc provázat obsah zpravodajského kanálu ČT24 na oblast Nových médií (šéfuje jí bývalý ředitel ČT24 Milan Fridrich, jeho nástupce Roman Bradáč patří k nejvážnějším Dovřákovým konkurentům ve výběrovém řízení o post šéfa ČT).

Do kompetence ředitele zpravodajství hodlá vrátit oblast aktuální publicistiky i oblast produkce zpravodajských pořadů, „aby se zpravodajství dokázalo flexibilně přizpůsobovat situaci ve společnosti“.

Sportovní ČT4 má podle Dvořáka „předefinovat své zaměření a strategii, přinášet divákům vedle událostí velkého významu, jako je olympiáda, i menšinové sporty, sportovní aktuální publicistiku, odborné sportovní diskuse a pořady podporující volnočasové aktivity a zdravý životní styl“.

„V oblasti nákupu práv a vysílání komerčních typů sportů chci provést revizi, být velmi zdrženlivý, osobně prověřovat všechny budoucí obchody a schvalovat jen ty extrémně výhodné,“ slibuje Dvořák poté, co Nova, které šéfoval, či TV Barrandov staví část svého úspěchu na „výprodejích“ socialistických seriálů z archivu Československé televize, který ČT spravuje.