Fischer v čele Vltavy končí, i kvůli „ztrátě důvěry“

Petr Fischer. Foto: Khalil Baalbaki

Petr Fischer. Foto: Khalil Baalbaki pro Český rozhlas

Šéfredaktorem Vltavy, třetího celoplošného programového okruhu Českého rozhlasu, už nebude Petr Fischer. Ten stanici řídil poslední dva roky, od prosince 2016 a loni na Vltavě zavedl „největší změnu ve vysílacím schématu za posledních patnáct let“, generální ředitel René Zavoral se ale dnes rozhodl neprodloužit mu smlouvu. „Důvodem je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry,“ prohlásil Zavoral prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Hošny.

Podle aktuálních výsledků měření Radioprojekt poslouchá Vltavu denně 48.000 lidí, před rokem to bylo 47.000, před dvěma lety 46.000 (jde o výsledky za poslední dva klouzavé kvartály roku 2018, respektive srovnatelné období roku 2017, respektive 2016). Podíl Vltavy na rozhlasovém trhu se za dva roky od Fischerova nástupu dodnes zvedl z 0,4 na 0,5 %.

Vývoj denní poslechovosti Vltavy. Zdroj: Radioprojekt

Vývoj denní poslechovosti Vltavy. Zdroj: Radioprojekt

Vývoj týdenní poslechovosti Vltavy. Zdroj: Radioprojekt

Vývoj týdenní poslechovosti Vltavy. Zdroj: Radioprojekt

Šéf veřejnoprávního rádia Petru Fischerovi přesto vyčítá, že nezvedl poslechovost, dál že upřednostnil v programu aktuální publicistiku nad hudbou, kterou se Vltava dlouhodobě profiluje, a že dopustil medializaci důvěrných interních informací. Fischerova nástupce hodlá Zavoral oznámit na nadcházející schůzi Rady Českého rozhlasu, ve středu 19. prosince. Oznámil také, že mu nabídl, aby dál spolupracoval na publicistice na Vltavě a taky na Plusu.

„Ztráta důvěry bude asi vzájemná“

Fischer pro agenturu ČTK uvedl, že na reformu vysílání Vltavy dostal jeden rok, což je „profesionálně směšné“. Na projekt zásadní proměny stanice jsou podle něj potřeba minimálně tři roky, aby se usadil a osvědčil, jak to doporučuje Evropská vysílací unie, organizace veřejnoprávních vysílatelů na kontinentě. „Ten čas jsme nedostali. Ani podporu, která byla slíbena,“ podotkl. Ztráta důvěry bude podle Fischera asi vzájemná už od chvíle, kdy ředitel Zavoral na zasedání Rady Českého rozhlasu v létě vyslovil názor, že Vltava porušila zákon vysíláním nevhodného úryvku z románu Alana Hollinghursta: „Učinil tak na základě zcela pofiderní právní analýzy, s níž se zcela ztotožnil. Tam mi došlo, že se mu věřit nedá a že na konci roku odejdu.“

„Nemohu se ubránit pocitu, že se jedná o účelovou záležitost, která není ve skutečnosti postavená na reálných argumentech týkající se mé odvedené práce, ale je to osobní msta pana ředitele i Rady Českého rozhlasu, kteří se mnou mají dlouhodobě problém,“ řekl Petr Fischer v dnešním rozhovoru pro web Respektu. Bude pokračovat externě? „Možnou spolupráci si rozmyslím, ale nyní jsem toho názoru, že nemám zapotřebí za takových podmínek a způsobu jednání pracovat na Vltavě. To je pro mě osobně nepředstavitelné.“

Na Fischerovu obranu a setrvání ve funkci vznikla nedávno petice Za otevřenou Vltavu. Tu podepsaly stovky tvůrců. „Šéfredaktoru Petru Fischerovi a jeho týmu se podařilo přitáhnout mladší posluchačskou generaci, která v předchozím období dávala přednost alternativnějším stanicím nebo vůbec jiným médiím,“ prohlašují. „Stanice k sobě přitáhla mnohem těsněji také samotné umělce a jejich publikum, posluchače, čtenáře, návštěvníky. Nové vysílací schéma tak zastavilo za pouhý rok dlouholetý trend úbytku vltavských posluchačů a jejich, obrazně i fakticky řečeno, stárnutí.“

Letní kauza s pásmem o vodě

Art Is Not Dead. Český rozhlas Vltava podle Petra Fischera

Art Is Not Dead. Český rozhlas Vltava podle Petra Fischera

Kulturní obec iniciovala svou podporu Fischerovi po zmíněné letní kauze kolem citace v pásmu Ahoj! aneb Na počátku byla voda, které Vltava reprízovala 7. července dopoledne. Radní Tomáš Kňourek téma vzešlé z příspěvku posluchačky na Facebooku následně zvedl na schůzi rady, která na rozhlas dohlíží, a Parlamentních listech. Na Fischerovu podporu následoval otevřený dopis Michaly Markové, překladatelky Hollinghurstovy knihy Linie krásy, kolem jejíž citace se kauza roztočila.

Koncem srpna Rada Českého rozhlasu s odkazem na zákon „apelativně doporučila vedení Českého rozhlasu, aby se vysílání v době od 6 do 22 hodin vyvarovalo nevhodných vulgarit“. I předsedkyně rady Hana Dohnálková tvrdila, že rozhlas pořadem porušil zákon. Pásmem a konkrétně zmíněnou citací se pak zabývala i rada pro vysílání. „Rada je toho názoru, že popis inkriminované situace líčí homosexuální přitažlivost, jejíž obraz je vykreslen uměleckým stylem, bez známek vulgarit a obscénností. Odpovídá duchu celkové atmosféry, je vystavěn na užití uměleckých výrazových prostředků, nikoli na účelové ‚nemravnosti‘. Neshledala tak tvrzené porušení zákona a podnět odložila,“ zněl verdikt za začátku září.

Celé vyjádření Reného Zavorala ke spolupráci s Petrem Fischerem

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se na návrh ředitele Programu Českého rozhlasu Ondřeje Nováčka rozhodl neprodloužit smlouvu s šéfredaktorem Vltavy Petrem Fischerem. Jméno jeho nástupce, který se ujme vedení stanice od 1. ledna 2019, bude oznámeno na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu dne 19. prosince 2018. Důvodem neprodloužení smlouvy je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry.

Petr Fischer byl jmenován do funkce šéfredaktora ČRo Vltava bez výběrového řízení před dvěma lety, s omezeným mandátem a s jasným úkolem upravit program tak, aby přilákal nové posluchače. Vltava dostala pro rok 2018 maximální prioritu v rámci všech stanic Českého rozhlasu. Náklady na program, vysílání a promotion stanice činily v roce 2018 zhruba 64 milionů Kč. Jen její program byl proti roku 2017 posílen o 4 miliony Kč. Na podporu nového programového schématu Vltavy financoval Český rozhlas rozsáhlou marketingovou kampaň. V rámci divize Programu Českého rozhlasu jde o nejdražší stanici, kterou aktuálně poslouchá 48.000 denních posluchačů a 137.000 lidí týdně. Před programovými změnami na podzim 2017 přitom naladilo Vltavu každý týden 140.000 posluchačů a každý den 47.000 posluchačů.

Zájem o jednu z klíčových stanic veřejné služby tak nadále stagnuje a pohybuje se kolem historicky nejnižších hodnot za dobu její existence. Pro srovnání před pěti lety Vltavu týdně poslouchalo kolem 200.000 příznivců týdně a zhruba 80.000 každý den, to je zhruba o třetinu lidí více než nyní. Na základě našich zkušeností jsme přesvědčeni, že potenciál zájmu o v českém éteru jedinečnou kulturní stanici je vyšší, a Vltava tak nenaplňuje svůj potenciál. Očekávané výsledky se tedy nedostavily.

Petr Fischer přinesl programové úpravy, které přinesly publicistickou reflexi aktuálního kulturního dění. Nové publicistické formáty ovšem zejména z hlediska formy stále trpí značnými výkyvy kvality. Dominantami vysílání z hlediska zájmu posluchačů zůstaly naopak tradiční pořady, zejména Mozaika a literárně dramatické žánry. Zásadní chybou je, že se v době mandátu Petra Fischera nepodařilo vytvořit koncepci hudební dramaturgie. Klasická hudba, která je tradičně silným symbolem Vltavy, se ocitla na druhé koleji ve stínu aktuální publicistiky.

V poslední době se v některých médiích objevily na podporu Petra Fischera články a rozhovory, které ve zkreslené a manipulativní podobě přinášejí důvěrné interní informace, které jsou známy pouze šéfredaktorovi stanice či jeho blízkým spolupracovníkům. Iniciování aktivit na podporu a vytváření vnějšího tlaku na prodloužení vlastního mandátu a upřednostňování vlastních zájmů před zájmy instituce vnímáme jako eticky nepřijatelné a neslučitelné se vzájemnou důvěrou mezi šéfredaktorem a jeho nadřízenými.

Stanice Vltava zde je pro své posluchače již téměř půl století a vždy byla, je a bude pilířem kulturního vysílání Českého rozhlasu. Vedení Českého rozhlasu prohlašuje, že programově, finančně i personálně bude Vltava v následujícím roce zajištěna stejně jako v roce letošním, kdy měla absolutní prioritu. Cílem bude podporovat a rozvíjet vše, co je ve stávajícím programu funkční, kvalitní a setkává se s očekáváními posluchačů, zvýšit kvalitu tam, kde se jí momentálně nedostává, případně kolísá a hledat nové formáty relevantní pro současnost. Vltava bude nadále stát na třech pilířích: klasická hudba, aktuální kulturní publicistika a literárně-dramatická tvorba. Vltava do roku 2019 vstupuje s projednaným programovým schématem, programovými prioritami a vedením rozhlasu schváleným rozpočtem.

Petru Fischerovi byla vedením Programu Českého rozhlasu nabídnuta spolupráce na publicistických pořadech na stanici Vltava. Petr Fischer je zároveň jedním z moderátorů Den podle na stanici Plus.

Zdroj: Jiří Hošna, tiskový mluvčí Českého rozhlasu

Otevřený dopis generálnímu řediteli Českého rozhlasu za otevřenou Vltavu

Vážený pane generální řediteli,

oslovujeme Vás dnes jako ti, kteří před časem s napětím sledovali výběr nového šéfredaktora stanice Vltava a debatu o směřování této stanice, jež celou proceduru provázela. Po roce práce nového vedení Vltavy s neskrývanou radostí konstatujeme, že volba šéfredaktora Petra Fischera byla správná a odstartovala významnou proměnu Vltavy v jednu z nejprestižnějších kulturních a uměleckých platforem v naší zemi. Vltava se před očima mění v citlivý kompas současného kulturního dění, a přitom se nevzdává svých tradic a zkušeností.

Současné vedení stanice zjevně formuluje vysílání Vltavy jako otevřenou mezinárodní, mezioborovou, mezigenerační atd. debatu, která není nikomu uzavřena, která se soustřeďuje na nápadité otevírání prostoru všeho druhu. Neignoruje žádný typ náročného posluchače, pečlivě se snaží oslovit všechny – propojit je, posunout. Dává všem uměleckým oborům rovnocenné šance. A zakládá si také na hledačství, na myšlenkách, které dosud nikomu nešly hlavou – ovšem nikoli za každou cenu: současné vedení Vltavy ví, že dobrá laboratoř nikdy není pouhým řetězcem nápadů!

Šéfredaktoru Petru Fischerovi a jeho týmu se tím podařilo přitáhnout mladší posluchačskou generaci, která v předchozím období dávala přednost alternativnějším stanicím nebo vůbec jiným médiím – to je, domníváme se, naprosto zásadní posun. A oceňujeme, že se tak nestalo např. tematickým podbízením – důvody toho, že mladí posluchači považují Vltavu za „cool stanici“ mnohem víc než dřív, jsou: otevřenost, kritičnost, názorová pluralita, přirozenost, chuť objevovat. Stanice k sobě přitáhla mnohem těsněji také samotné umělce a jejich publikum, posluchače, čtenáře, návštěvníky.

Nové vysílací schéma tak zastavilo za pouhý rok dlouholetý trend úbytku vltavských posluchačů a jejich, obrazně i fakticky řečeno, stárnutí.

Rádi bychom také zdůraznili, že Vltava se v posledních měsících stala nepostradatelným partnerem mnoha kulturním institucím, partnerem, kterému se daří současným jazykem komunikovat i složité kulturně-společenské otázky. Stanice tak lépe naplňuje poslání veřejnoprávního média a upevňuje jeho kredit. 

Vážený pane generální řediteli,

věříme, že moderní, otevřená stanice, kterou začal se svým týmem budovat šéfredaktor Petr Fischer, bude moci na základě Vaší trvající důvěry pokračovat ve své práci.

Zdroj: Za otevřenou Vltavu

Petr Fischer pro Česká média, září 2018

Otevřený dopis ve věci vedení stanice Vltava od 1. ledna 2019

Adresováno generálnímu řediteli Českého rozhlasu
Kopie: Rada Českého rozhlasu, ČTK, Petr Fischer

Vážený pane generální řediteli,

rádi bychom tímto vyjádřili naše velké znepokojení nad jednáním o vedení stanice Vltava během podzimu 2018. Pokud je nám známo, zaměstnanci této rozhlasové stanice dodnes nevědí, kdo je povede od 1. ledna 2019.

Stávající šéfredaktor Petr Fischer bezesporu patří k předním postavám české žurnalistiky. Ve fungování stanice Vltava jsme od jeho nástupu zaznamenali řadu inovativních změn. Abychom uvedli alespoň jeden příklad, nám oborově blízký, pořad „Reflexe: Historie/Filozofie“ dle našeho názoru zvedá úroveň kulturní publicistiky v České republice, propojuje diskuse vedené u nás s mezinárodním prostředím, a otevírá nezvyklé přístupy.

Dosavadní postup Vás jako generálního ředitele rozhlasu, a stejně tak postup rady Českého rozhlasu je dle našeho soudu pro veřejnost nečitelný. Ilustrací budiž poslední veřejné zasedání rady Českého Rozhlasu (28. 11. 2018), konkrétně způsob projednání otázky vedení stanice po 1. lednu 2019. Neméně zarážející skutečností byla snaha vytvořit umělou kauzu na základě rozhlasové četby jednoho významného díla světové literatury a postavit ji proti šéfredaktorovi Vltavy. Celá akce byla natolik absurdní, že vyvolala i mezinárodní ohlas (viz článek v The Guardian ze 14. října 2018). Rádi bychom vyjádřili své znepokojení a vyzvali Vás k zajištění personální stability a kontinuity dle našeho názoru zdařile fungující rozhlasové stanice Vltava. Tuto kontinuitu pro nás jednoznačně ztělesňuje právě šéfredaktor Petr Fischer.

Fakt, že zaměstnanci stanice Vltava dodnes neznají jméno člověka, pod nímž budou pracovat od 1. ledna 2019, je zarážející nejen z pracovně právních ohledů, ale i kvůli nutnosti jednotlivé pořady předem koncepčně promýšlet. Uvedená nejasnost může stanici uvrhnout do improvizovaného provozu, který je zcela v rozporu s tím, jak ji nyní známe. Vaše vyjádření z 28. listopadu 2018 (na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu) že „zaměstnanci Českého rozhlasu se všechno včas dozví“ je v tomto ohledu neuspokojivé vzhledem k tomu, jak pozdě byl tento slib pronesen.

Vážený pane generální řediteli, děkujeme za čas, který věnujete tomuto dopisu. Vážíme si názorové nezávislosti a obsahové pestrosti stanice Vltava a věříme, že se Vám podaří ji uchovat i v příštích letech.

V Praze, 12. prosince 2018

Jakub Čapek, ředitel Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Ivan Chvatík, ředitel Archivu Jana Patočky, Filosofický ústav Akademie věd České republiky

Zdroj: Facebook