Aktuální volební program jsem na webu Pirátů ještě nenašel, nicméně v programu k minulým sněmovním volbám uvádíte: „Zrušíme koncesionářské poplatky.“ Platí to stále? Bude to i v programu pro nadcházející volby? Píšete též: „Příjem ČT a ČRo nahradíme pevným podílem na výběru DPH.“ Platí i toto stále?
V tuto chvíli probíhá finalizace programového bodu koalice Pirátů a Starostů nazvaného Nezávislá média veřejné služby, kde bude vše popsáno podrobněji.
Cílem je zajistit trvale udržitelné financování, které umožní ekonomickou nezávislost médií veřejné služby, bude reflektovat klesající reálnou hodnotu peněz a bude nezávislé na aktuální politické moci. Návrh z roku 2017 vycházel z finského modelu financování. Ve Finsku byl v roce 2013 poplatek nahrazen zvláštní daní na veřejné vysílání z příjmů fyzických osob – roční příjem do 14.000 eur se nezdaňuje, příjmy přes tuto hranici se zdaňují 2,5 % až ke 20.520 eur ročně, kdy daň dosahuje maxima 163 eur a dále už neroste. Obdobně by byl zaveden určitý sociální prvek, kdy nízkopříjmoví občané by zaplatili méně, i v případě zákonem pevně stanoveného podílu z výběru DPH. Stejně jako ve Finsku jsme předpokládali, že by byl návrh nezávislý na politicích, protože by pro změnu zákona byl vyžadován souhlas obou komor Parlamentu obdobně jako u volebních zákonů. Tímto způsobem by byla veřejnoprávní média chráněna před politickou mocí více, než je tomu nyní.
V současném koaličním programu Pirátů a Starostů je pro nás důležité, aby financování bylo nezávislé na aktuální vládní moci. Tuto funkci plní a bude plnit koncesionářský poplatek. Alternativně lze doplnit financování i jinými zdroji. Dalším příjmem veřejnoprávních médií by mohl být i zákonem daný odvod z výběru DPH, který by zajistil částečnou valorizaci, sociální prvek i nezávislost na politicích.
Čtu tam také plán: „Zvýšíme možnosti příjmů z reklamy, ovšem přísně regulované.“ Předpokládám, že i toto se týká České televize a Českého rozhlasu. Jak by takové možnosti měly vypadat?
Předpokládáme, že Česká televize i Český rozhlas dokážou financovat svoji činnost bez poklesu kvality z vlastních zdrojů přibližně do roku 2024. Ve sněmovně v této době podporujeme pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury, který by umožnil využívat médiím veřejné služby vratek DPH až do roku 2024.
Zmíněný pozměňovací návrh v březnu předložil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k vládní novele zákona o DPH. Ustanovení, které umožňuje oběma veřejnoprávním institucím uplatňovat nárok na odpočet ve stejném rozsahu jako komerční firmy, se do zákona dostalo v roce 2017 a má skončit ke konci letošního roku. Stanjura navrhl výjimku prodloužit o tři roky. Ministerstvo financí v materiálu pro poslance uvedlo, že změna by představovala do roku 2024 celkem jednu miliardu korun. Resort dlouhodobě preferuje spíš postupné systematické snižování daňových výjimek a v rozpočtovém výboru k návrhu zaujalo neutrální postoj. Sněmovní rozpočtový výbor v poslední březnový den Stanjurův návrh podpořil. Pro Stanjurův návrh hlasovali také oba dva poslanci KSČM ve výboru i sociální demokrat Václav Votava. Naopak poslanci ANO se zdrželi, uvádí Digizone. Předlohu teď čeká projednávání ve druhém a třetím čtení na plénu, odehrát by se mohlo v dubnu.
Jako Piráti hledáme cesty, které by dopadly na nízkopříjmové skupiny co nejméně. I proto si umím představit rozšíření a konkretizování možností reklamy, aby nemuselo dojít ke zvýšení koncesionářského poplatku, jehož reálná hodnota neustále klesá od roku 2008, kdy došlo k jeho poslední valorizaci. V současném programu Pirátů a Starostů toto ovšem není prioritní cesta.
Detailně pak žádáte „posílení kontrolní funkce rady vůči médiu, zejména finančních toků z veřejných peněz“. Jak konkrétně by se tak mělo stát?
V současné době podporujeme větší transparentnost hospodaření veřejnoprávních médií, která se nyní realizuje i pomocí příprav detailnějšího rozklikávacího rozpočtu, který má být přístupný i koncesionářům. V legislativním procesu je také náš návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl nově kontrolovat celé hospodaření médií veřejné služby.
A konečně: chcete, aby místo v Radě České televize a Radě Českého rozhlasu nebylo trafikou, ale „prestižním postem, pro osobnosti, které mají zájem zlepšit úroveň médií veřejné služby“. Znamená to, že by funkce už nebyla placená? Nebo že se má změnit způsob výběru radních - pokud ano, jak?
Všechny členy mediálních rad v současné době volí pouze poslanecká sněmovna. Současné nastavení navíc umožňuje aktuální vládnoucí většině jen s pomocí 101 poslanců mediální zákony změnit tak, aby mohli ovládnout média pro zájmy pouze vládnoucí politické skupiny.
Kandidáty do rad České televize a Českého rozhlasu v současnosti nominují organizace a sdružení představující různé společenské proudy. V běžné praxi však bývají členové rad navrhovaní i organizacemi a sdruženími, které nejsou nijak zvlášť úctyhodné a nevykazují žádnou činnost relevantní pro nominaci. Některé organizace jsou pak zakládány pouze za účelem nominace. Realita je bohužel taková, že politické strany mají vytipované blízké nominanty a že o zvolení do rady nerozhodují kompetence, ale zákulisní dohody stran ve sněmovně.
Pirátská strana bude se Starosty po volbách prosazovat rozdělení volby rad České televize a Českého rozhlasu po vzoru dalších evropských zemí mezi více orgánů, aby média nemohl nikdo snadno ovládnout ve svůj prospěch. Jednou z možností je, aby se na jmenování podílela jak sněmovna, tak senát. Případně by mohly být zapojeny do výběru ještě další renomované odborné, profesní a společenské instituce. Takzvaná trojnožka používaná ve Francii dělí volbu mezi obě komory parlamentu a prezidenta. Alternativou je dvojnožka se zapojením sněmovny a senátu. Další možností je zapojení respektovaných odborných, profesních a společenských organizací v návaznosti na návrh předložený skupinou poslanců v minulém volebním období — například Akademii věd, Syndikát novinářů a dalších.
Pro případnou změnu mediálních zákonů by měl být vyžadován souhlas obou komor parlamentu obdobně, jako tomu je u volebních zákonů. Smyslem navrhovaných změn má být dlouhodobě zajistit občanům kvalitní média veřejné služby včetně objektivního a vyváženého zpravodajství.