Piráti chtějí v Radě ČTK Táborského od Horáčka

Bývalý mluvčí Michala Horáčka vidí agenturu jako nejohroženější veřejnoprávní médium.

Jiří Táborský

Jiří Táborský. Repro: Pirátská strana

Pirátská strana, jedna z partají zastoupených v poslanecké sněmovně, určila na základě otevřeného výběrového řízení nominanta do Rady České tiskové kanceláře. Stal se jím Jiří Táborský. Býval novinářem (Hospodářské noviny, Mediafax, Česká pozice, Lidové noviny), v letech 2015 až 2017 pracoval jako analytik pro Úřad vlády ČR za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a naposledy byl tiskovým mluvčím neúspěšného prezidentského kandidáta Michala Horáčka. „Komisi přesvědčil svými zkušenostmi a vhledem do problematiky,“ prohlásili Piráti.

„Měl by hájit objektivitu a nestrannost zpravodajství i před dezinformačními vlivy. Zároveň by měl přispět svým ekonomickým nadhledem,“ uvedl k výběru Táborského poslanec Pirátů Tomáš Martínek, který předsedal výběrové komisi. V ní zasedla i poslankyně STAN Věra Kovářová (Starostové a nezávislí se na nominaci podíleli), mluvčí Pirátů Karolína SadílkováDavid Smoljak, vystupující za iniciativu Svobodu médiím. Do tendru se přihlásilo celkem 11 zájemců. Hodnotícími kritérii byla odbornost (50 %), celkový dojem (15 %), předchozí zkušenosti (20 %) a reference členů a příznivců Pirátů (15 %).

Motivační dopis Jiřího Táborského

Česká tisková kancelář patří mezi klíčové pilíře tuzemské žurnalistiky. Bohužel v současné době jde zároveň o nejohroženější veřejnoprávní médium. Příčinou této situace je skutečnost, že široká veřejnost se denně setkává s prací České rozhlasu i České televize, ale s prací ČTK se setkává většinou jen ve zprostředkované formě. Proto její zájem o osud této instituce není tak velký.

Dobře patrné to bylo v nedávné volbě, při níž se poslanci pokusili do Rady ČTK prosadit Petra Žantovského, jehož vztah k nezávislé žurnalistice je přinejmenším diskutabilní. Této volbě se naštěstí podařilo zabránit díky velmi rychlé reakci řady osobností. Mezi jinými i prezidentského kandidáta Michala Horáčka, k čemuž došlo na můj popud. Nicméně široká veřejnost tento spor velmi pravděpodobně nezaznamenala vůbec.

Vzhledem k vývoji na české politické scéně lze očekávat, že podobné pokusy budou přicházet s narůstající intenzitou. Ten samý vývoj přitom jasně ukazuje, jak klíčová jsou pro zachování liberální demokracie veřejnoprávní média.

Jejich význam podle mého lze nejlépe ilustrovat na rozdílu prezidentských duelů před 2. kolem volby prezidenta ČR, jednou v podání TV Prima, podruhé v režii ČT. Zatímco v prvním případě šlo spíše o atmosféru boxerského utkání s neschopným moderátorem, v případě druhém šlo o profesionálně zvládnutou debatu na velmi dobré odborné úrovni.

Pokud jde o další směřování ČTK, jsem toho mínění, že musí být zachován kvalitativní standard, který má ČTK v současnosti. Z vlastní zkušenosti redaktora i tiskového mluvčího vím, že je velmi vysoký. Je však třeba zabránit jeho degradaci například snižování počtu zaměstnanců ve zpravodajství. K čemuž v uplynulých letech bohužel pomalu dochází.

Trend by přitom měl být spíše opačný, protože zatímco dříve redaktoři ČTK obvykle pouze psali agenturní zpravodajství, dnes často musí kromě psaní točit i video nebo zprostředkovávat další formáty. To jde vzhledem ke klesajícímu počtu zaměstnanců opravdu obtížně. Zároveň bych se snažil o posílení témat, která jsou podle mého soudu důležitá, ale přesto jsou v médiích zatím spíše okrajová. Mezi ně nepochybně patří e-government, kybernetická bezpečnost, sdílená ekonomika a další související témata.

Samozřejmě za jednu ze zásadních činností Rady lze považovat kontrolu hospodaření. Jelikož se roky zabývám hospodařením institucí soukromého i veřejného sektoru, mám v daném oboru jistou kvalifikaci.

ČTK musí zůstat silným a nezávislým hráčem na mediálním trhu. Do budoucna se zcela jistě nevyhneme dalším útokům na veřejnoprávní média ze strany vrcholných politiků. Ale právě tím důležitější je, aby jim veřejnoprávní média vytvořila adekvátní protiváhu. A k tomu bych rád přispěl.

Zdroj: Pirátská strana

Poslanecká sněmovna bude v tajné volbě volit tři nové členy Rady ČTK, která je ze zákona sedmičlenná. Členy rady volí sněmovna na návrh poslaneckých klubů, a to na dobu pěti let. Momentálně má rada jen pět členů. Předsedou je Tomáš Mrázek, místopředsedy Jakub Heikenwälder (KDU-ČSL) a Miroslav Augustin (ANO), dalšími členy Jaroslava Wenigerová (ODS) a Vladimír Cisár (ČSSD). Heikenwälder a Augustin v radě zůstávají, byli zvoleni v roce 2014, mají tedy mandát do příštího roku, stejně tak Cisár. Wenigerová je radní teprve od loňského dubna, tedy až do roku 2022. Hledají se tedy tři noví - nástupce Mrázka, který byl zvolen v roce 2013, a dva na neobsazené posty.

Nekompletní je Rada ČTK proto, že v polovině loňského roku 2017 ji opustila předsedkyně Hana Hikelová (ODS), místopředsedkyně Marcela Mertinová (ČSSD) a ústavní právník Jan Wintr (TOP 09 a Starostové).

Na jedno uvolněné místo loni poslanci zvolili Wenigerovou, na další dvě volná místa pak nominovali znovu Wintra (TOP 09), dále Jakuba Štědroně (ČSSD) a Petra Žantovského (ANO). Ani jeden neprošel a další volba se dosud nestihla.

Sdílejte