Hudebník a producent Karel Vágner prodal vydavatelství Multisonic, píše E15. „Ve chvíli, kdy něco vydáte, visí deska během krátké doby někde na internetu,“ řekl, proč se firmy po 29 letech zbavil.

Plzeňský Prazdroj vyrobil sušenky z mláta, ve dvou příchutích

Sušenky z mláta

Sušenky z mláta

Pivovar Plzeňský Prazdroj se nově pustil do výroby sušenek, s cílem zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu běžných sušenek. Na zkušební výrobu použil jako hlavní surovinu mláto – tedy zbytek ze sladu používaného při výrobě piva. Sušenky vyrobil ve dvou příchutích. Zkušební série tak nabízí sladkou a slanou variantu.

Mláto i nápad na jeho zpracování se zrodily v Prazdroji. Samotná realizace proběhla začátkem letoška v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta. „Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, zodpovědná v Plzeňském Prazdroji za aktivity společenské odpovědnosti (CSR). Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek - sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí třeba k pivu.

Novinka zatím není běžně ke koupi. „V případě, že by se Prazdroj a Biopekárna Zemanka dohodli na standardní výrobě, jsou možnosti distribuce různé, jak přímá distribuce on trade zákazníkům, tak i prodej prostřednictvím maloobchodu. To ale ukáže až budoucnost,“ říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Mláto Prazdroj i dosud zpracovává ekologicky a dodává jej zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou,“ říká Kamal, „dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme.“