Poplatek za ČT se má zvýšit na 160 Kč, za rozhlas na 55 Kč. Platit se bude i za mobily

Po letech by se v Česku měly zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, vládní návrh změn v zákonech o České televizi a Českém rozhlasu, který na dnešní tiskové konferenci představil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Měsíční poplatek za Českou televizi se má zvýšit o 25 Kč na 160 Kč (nyní 135 Kč), poplatek za Český rozhlas o 10 Kč na 55 Kč (dnes 45 Kč). „Chceme-li kvalitní pořady, musíme mít zjednodušeně řečeno peníze. A to nejen na ty stávající, ale i na budoucí,“ podotkl při představení návrhu ve sněmovně ministr Baxa.

„Dnešním dnem završujeme zhruba roční práci,“ předeslal. Návrh má podle něj zajistit finanční stabilitu a nezávislost obou veřejnoprávních institucí do dalších let. Jak připomněl, v případě České televize se poplatek nezvyšoval 15 let, od roku 2008, jeho reálná hodnota tak dnes činí zhruba 72 Kč. V případě Českého rozhlasu je poplatek neměnný dokonce 18 let, od roku 2005, jeho reálná hodnota je dnes zhruba poloviční než nominální.

„Zvýšení příjmů [veřejnoprávních médií] zajistíme formou poplatků, nechceme jít cestou příjmu ze státního rozpočtu,“ zdůraznil Baxa s odkazem na to, že případné financování z eráru by dostalo veřejnoprávní média do větší závislosti na momentální politické reprezentaci.

Redefinice poplatníků: dvě miliardy ročně navíc

Rozšíří se zároveň okruh poplatníků i na ty, kteří dosud za přijímače neplatili. Dojde tedy k redefinici toho, kdo všechno má za ČT a Český rozhlas platit. Nově bude nutné hradit poplatek za zařízení, které může přijímat nebo reprodukovat televizní či rozhlasové vysílání, tedy vedle televizorů nově také za mobilní telefony, tablety či počítače. Princip platby za domácnost přitom zůstává. „Pokud v domácnosti bude takových zařízení více, bude se platit jen za jedno zařízení,“ zdůraznil Baxa. U živnostníků a právnických osob, které dosud platí za každý přístroj, by mělo dojít ke změně –⁠ platby mají zohlednit počet zaměstnanců, nově by tak měly poplatky hradit subjekty od šesti zaměstnanců výš, firmy do pěti zaměstnanců a živnostníci budou od platby osvobozeni. A hospodaření ČT i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

Veřejnoprávním médiím by měl návrh přinést dohromady kolem dvou miliard korun ročně navíc. Podle ministerstva kultury by to pro Českou televizi znamenalo přes 1,4 miliardy, pro Český rozhlas pak přes 0,6 miliardy. Poplatníků by mělo být zhruba o 230.000 víc, odhaduje ministr kultury. ČT letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem 7,4 miliardy Kč, z poplatků plánuje mít 5,7 miliardy. Český rozhlas má vyrovnaný rozpočet ve výši 2,3 miliardy Kč, přičemž 2,1 miliardy jde z poplatků.

„Samozřejmě nejjednodušší by se jevilo zvednout výši poplatku jako takového, televizního i rozhlasového, ale jak se výrazně proměňuje způsob, kterým se přijímají tato média, tedy televizní i rozhlasové vysílání, a rozšiřuje se počet lidí, kteří je sledují prostřednictvím tabletů, iPhonů, chytrých přístrojů, máme za to, že by postupně docházelo k narušování solidarity mezi příjemci. Proto jsme zvolili model, který kombinuje navýšení poplatků u stávajících plátců, tedy z tradičních přístrojů, rozšíření počtu poplatníků a změnu u právnických osob, kdy návrh předpokládá významné zvýšení sumy. A to dohromady dává výrazný nárůst finančních prostředků. Máme za to, že to bude zajišťovat dlouhodobou udržitelnost financování [České televize a Českého rozhlasu],“ shrnul uvažování nad novým modelem ministr Baxa. Jinými slovy: rozšíření poplatku na moderní elektronická zařízení má de facto zajistit mezigenerační solidaritu (vedle staršího publika s televizory mají začít i mladší s mobily a počítači) a víc peněz má přijít i od firem, přičemž čím větší firma (a víc zařízení schopných příjmu), tím víc peněz.

Babiš hrozí financováním ze státního rozpočtu

Ministr kultury Baxa počítá, že nový zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2025. Vládní novelu ovšem nejdřív čeká meziresortní připomínkové řízení, později pak projednávání na sněmovním plénu, pokud projde sněmovnou, pak je na řadě ještě schválení Senátem a prezidentův podpis. Celá vládní pětikoalice hodlá pro návrh hlasovat, očekává se ale kritika zejména ze strany opozice. „Na [veřejnoprávní] média už ani nekoukejte,“ prohlásil koncem srpna na Facebooku šéf opozičního ANO Andrej Babiš. „My v programu budeme navrhovat, aby nedostala ani korunu. Máme dost médií,“ tvrdil. „Do dalších voleb půjdeme [s tím], aby veřejnoprávní média byla financována z[e státního] rozpočtu,“ řekl Babiš o pár týdnů dřív.

„Vnímám tento výrok Andreje Babiše jako příspěvek do diskuse, jaká by budoucnost médií veřejné služby v České republice měla být,“ komentoval už včera slova šéfa ANO nastupující generální ředitel ČT Jan Souček. „Třeba i hnutí ANO bude mít smířlivější pohled na koncepci, která bude představena,“ předeslal Souček na své pondělní tiskové konferenci. „To, co Andrej Babiš naznačil, je jen polovina skutečnosti. Dnes v Evropě, zejména ve Skandinávii, modely ‚bezpoplatkového‘ financování médií veřejné služby existují, ale informace, jakou cestou by hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše chtělo postupovat, ta už v tom výroku chybí.“ Nový šéf ČT věří, že i ANO bude představenou novelu „respektovat jako novou právní úpravu, kterou by nedávalo smysl měnit v krátkém časovém horizontu“.

S vládními plány na financování veřejnoprávní televize se budoucí ředitel ČT, jak také řekl v pondělí, už seznámil. Pokud se jí podaří vládní koalici prosadit, hodnotí jí Souček jako „efektivní nástroj“.

Dvořák: definoval jsem strukturu novely

„Jsem rád, že po dvanácti letech práce a po dvanácti letech vyjednávání jsem se dostal do situace, kdy konečně v poslanecké sněmovně zaznělo, že politická reprezentace je připravena zvýšit financování České televize,“ reagoval pro Médiář generální ředitel Petr Dvořák, jemuž koncem září vyprší druhý, šestiletý mandát v čele ČT. „Varianta, která je na stole, je sice kompromisní, na druhou stranu jsem přesvědčen, že zastabilizuje Českou televizi na další tři, čtyři, možná pět let, podle toho jak se bude vyvíjet ekonomika, jak se bude vyvíjet inflace. Jsem rád, že jsem mohl celou strukturu zákona definovat a že jsem byl u toho, když politická reprezentace uznala důležitost veřejnoprávních médií,“ řekl také.

Podle Dvořákova názoru by s novými zdroji peněz mohla ČT opustit i vysílání reklamy, byť jednou z variant budoucího financování, o níž loni ve sněmovně mluvil, bylo naopak zvýšení limitu: „Navýšení množství reklamy byla pouze varianta pro případ, že by nedošlo k navýšení poplatku nebo k rozšíření báze plátců. V současné době jsem přesvědčen, že tak, jak je reklama pro Českou televizi definovaná, je zcela dostatečná. Dovedu si dokonce představit i situaci, že by se Česká televize reklamy úplně vzdala, s výjimkou takových formátů, kde to licence vyžaduje, případně s výjimkou sportovního kanálu, kde divákům nevadí.“

Reklama z České televize nezmizí

Že by reklama z České televize zmizela, se podle ministra Baxy neuvažuje: „Při přípravě této novely jsme považovali za klíčové, aby se nerozkolísaly poměry, které jsou kolem placení reklam. Na tom se nemění nic,“ uvedl šéf resortu kultury. „Dopředu jsme si řekli, že tak jako nebudeme rušit systém poplatků, nebudeme zasahovat do systému reklam, jak je definuje zákon.“

Česká televize nyní podle zákona může reklamu v určitém množství vysílat jen na programech ČT2 a ČT Sport, přičemž výnosy z reklamy na ČT2 jsou do Státního fondu kultury (aktuálně 35 milionů Kč ročně), z reklamy na ČT Sport pak zpět do sportovního vysílání veřejnoprávní televize. Celoplošné komerční televize jako Nova, Prima či Barrandov pak přispívají dvěma procenty ze svých reklamních tržeb do Státního fondu kinematografie (letos má souhrnná částka činit 152 milionů Kč). „Příjmy z reklamy jsou důležitou součástí financování české audiovize,“ podotkl ministr Baxa. To, že se dosavadní „rovnováha“ zachová, považuje „za důležitou součást shody na trhu“ v zájmu toho, „aby se nevyvolaly neplánované otřesy“.

Neočekává tedy, že by se komerční televize –⁠ zejména Nova a Prima, které už s případným skokovým přidáním peněz veřejnoprávní České televizi, který jim konkuruje, veřejně vyjádřily nevoli –⁠ pokusily přijetí velké mediální novely zkomplikovat. Na příslušný dotaz Médiáře ministr Baxa odpověděl obecně: „Se soukromými televizemi jsme v debatě o dvou věcech souběžně. Jedna věc je tato mediální novela, která povede k růstu příjmů veřejnoprávních médií, v tomto případě České televize, vedle toho jsme ale už v červenci představili velkou novelu audiovize, která v posledku, pokud se naplní, a my na tom teď intenzivně pracujeme, povede k rozšíření podpory produkce i soukromých televizí. Se soukromými televizemi o tom tedy diskutujeme v kontextu obou těchto velkých novel. Ty věci jsou opravdu spojité nádoby.“

Podrobně o vládní novele zákona o audiovizi

Asociace producentů v audiovizi (APA) považuje za dobrou zprávu, že vedle novely zákona o audiovizi přichází vláda také novým nastavením financování veřejnoprávních médií: „České televizi to umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů jako je animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky,“ uvedl předseda APA Vratislav Šlajer. Producenti vítají, že „vláda jde cestou kombinace šetrného navýšení poplatků a rozšíření počtu poplatníků, zejména vyšším zpoplatněním právnických osob“ a věří, že „díky pevnější pozici ČT dojde také k dalšímu posílení spolupráce s nezávislými producenty a tvůrci“.

Zavoral: přišlo to za pět minut dvanáct

„Musím konstatovat spokojenost. Po osmnácti letech se znovu bavíme o zvýšení poplatku a pokud se to vládní koalici podaří prosadit, bude to i realita,“ řekl Médiáři generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Ke stému výročí si Český rozhlas nemohl přát lepší dárek. Pomůže nám to zajistit trvale udržitelné financování. Máme stabilizované hospodaření, ale v dnešní situaci, při tom, kolik stojí nejrůznější vstupy, víme, že už v roce 2025 bychom měli velké problémy. Pokud chceme ufinancovat rozhlas v rozsahu, jaký dnes známe, navýšení přichází za pět minut dvanáct. Vedle bezpečnosti či kyberbezpečnosti, s níž se teď hodně potýkáme a bojujeme, musíme zajistit také konkurenceschopnost našich zaměstnanců. V poslední době jsme zaznamenali fluktuaci, odchody z důvodů právě i finančních. To bych chtěl napravit, protože alfou i omegou veřejnoprávních médií by mělo být mít kvalitně zaplacené profesionály.“

Novinářské sdružení volá po každoroční valorizaci

Taktéž Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) vládou představený plán přivítal. Konstatuje zároveň, že „jde však jen o zvýšení jednorázové, které dlouhodobě neřeší udržitelnost financování České televize a Českého rozhlasu, k jehož prosazení se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení“. Avizované zvýšení poplatků podle CZ IPI aspoň částečně vyrovnává dlouhodobý pokles reálné hodnoty poplatků a společně s rozšířením okruhu plátců koncesionářských poplatků v krátkodobém horizontu vylepší finanční situaci obou veřejnoprávních médií. „Bez pravidelné valorizace poplatků nebo pravidelného přezkoumání jejich výše vládou či parlamentem však veřejnoprávní média za čas mohou být ve stejné situaci jako dnes, kdy avizují nebo už provedla úsporná opatření či optimalizaci pracovních míst, s možným negativním dopadem na objem a kvalitu vysílání,“ uvádí se v prohlášením podepsaném předsedou české pobočky IPI Robertem Čásenským.