Poslanci chtějí volit většinu mediálních radních. Úplně to popírá smysl novely, kritizují senátoři

Poslanci se nechtějí se senátory podělit rovným dílem o volbu členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Dnes rozhodují o všech radních, do budoucna si chtějí ponechat pravomoc vybírat dvě třetiny z nich a Senátu nechat rozhodování jen o třetině radních. Počítá s tím aktuální verze vznikající novely zákonů o veřejnoprávních médiích. Senátorům se to nelíbí, budou proto nadále usilovat o to, aby hlasovali o polovině radních, oznámili dnes představitelé Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky.

„Novelu zákona, který vznikl v loňském roce v součinnosti mezi námi a předkladateli toho zákona, což je Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Mezinárodní tiskový institut a Rekonstrukce státu, si ministerstvo kultury osvojilo a chce ji předložit do řádného legislativního procesu. To je ta dobrá zpráva. Špatná zpráva pro nás i pro televizní koncesionáře je, že si neosvojilo podstatu [nového] zákona. Ta byla v tom, že se pravomoc volit členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu rozdělí rovným dílem mezi obě komory parlamentu,“ prohlásil na brífinku po dnešním zasedání senátní mediální komise její místopředseda David Smoljak (STAN).

„Skutečně není jediný důvod, proč by se odpovědnost a pravomoc volit členy kontrolních rad neměla rozdělit rovným dílem mezi obě komory. To je věc, o které asi ještě povedeme velký spor,“ odhaduje Smoljak. Ministerstvo kultury totiž, jak také řekl, „na základě politického zadání z poslanecké sněmovny“ připravuje znění novely v tom smyslu, že v případě televizních radních bude sněmovna volit 10 členů a senátoři jenom pět, tedy třetinu. V případě Českého rozhlasu by to bylo šest radních ze sněmovny a tři ze Senátu (pokud se nebudou měnit celkové počty členů v radách, s čímž novela původně také počítala). „To nepovažujeme za adekvátní, za správné. Vlastně to považujeme za úplné popření smyslu toho zákona. Takže nejsme s tím spokojeni,“ doplnil Smoljak, podle něhož bude Senát usilovat o co nejvyrovnanější podíl.

Rozdělení pravomoci dosud vyhrazené pouze poslancům slibuje vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení, poměry mezi oběma komorami ale nezmiňuje. „Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022,“ stojí pouze v dokumentu.

Fialův kabinet a původní návrh mediální novely propojuje osoba premiérova poradce pro média Michala Klímy. Ten se na vzniku novely podílel ještě za působení ve zmíněných institucích - konkrétně z pozice předsedy Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu a místopředsedy ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). Při svém nástupu do Fialova týmu pak prohlásil, že se chce soustředit právě na změnu mediální legislativy. „Teď tady je parlamentní většina, která je ochotná, myslím, takovou věc přijmout. Myslím, že je čas to prosadit. Chci o to usilovat,“ řekl Médiáři v lednu.

„Méně politický“ Senát chtěl paritní dělbu volby

Ze slov předsedy senátní mediální komise Václava Chaloupka (STAN) dnes vyplynulo, že senátoři usilovali právě o paritní zastoupení radních z jednotlivých komor. „My jsme od samého začátku usilovali o to, aby volba členů rad byla více odpolitizovaná, protože sněmovna je přece jenom více politickou záležitostí než Senát,“ prohlásil senátor Chaloupek. „My bychom chtěli, aby to byl zákon, který se nebude muset za čtyři nebo pět let předělávat, pokud by se změnila situace ve sněmovně. Aby platil pořád.“

„Senát je samozřejmě také politické těleso, politická instituce. Ale jde o to, aby jako v Polsku nebo v Maďarsku nemohl vítěz voleb tak náhle média veřejné služby ovládnout a proměnit je ve svoje vlastní propagandistická média. Proto považujeme za důležité, aby se mohl procesu rovným dílem účastnit i Senát, který má jiný systém a rytmus voleb, přece jen tak nekopíruje momentální politickou náladu a je schopen fungovat jako brzda a pojistka,“ doplnil senátor Smoljak.

Novela původně počítala i se zapojením Nejvyššího kontrolního úřadu do dohledu nad hospodařením veřejnoprávních médií či s navýšením koncesionářských poplatků. Hlubší změny související s hospodařením nebo také s úpravou aktivit České televize a Českého rozhlasu na internetu by se ale nakonec měly od otázky voleb do rad oddělit. „Nejdřív bude jednoduchá novela, která upraví volbu do rad, pak bude čas pracovat na komplexní proměně naší legislativy, která začíná být trochu zastaralá. Je dobře, že se to rozdělilo na dvě fáze,“ soudí senátor Smoljak. 

Zákon měnící volby rad by měl být schválený ještě letos, „do podzimu“, věří předseda senátní mediální komise Chaloupek i místopředseda Smoljak, který se odvolává na jednoznačnou shodu z jednání ve sněmovně. Naopak navýšení poplatků s nejvyšší pravděpodobností letos nepřijde, oznámil na lednovém zasedání mediálního výboru sněmovny předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Vláda se zdražením poplatků ale podle něj počítá.