Poslanci na neveřejném semináři grilovali šéfa ČT a televizní radní

Akce s vyloučením veřejnosti předchází hlasování sněmovny o výročních zprávách televize.

Seminář probíhal na půdě sněmovny, zúčastnilo se ho kolem padesátky poslanců. Repro: David Smoljak via Facebook

Seminář probíhal na půdě sněmovny, zúčastnilo se ho kolem padesátky poslanců. Repro: David Smoljak via Facebook

Poslanci na úterním neveřejném semináři ve sněmovně přes čtyři hodiny zpovídali generálního ředitele České televize Petra Dvořáka a televizní radní. Při setkání, které předseda Rady ČT Jan Bednář z víc důvodů označil za „nestandardní“, se poslanci zajímali hlavně o hospodaření veřejnoprávní televize. Předseda Bednář ocenil způsob vedení diskuse a doufá, že odpovědi zákonodárcům pomohou, vedení ČT má ovšem za to, že někteří kritičtí poslanci se ptali záměrně kvůli dalším výpadům vůči televizi veřejné služby na sněmovní půdě.

Avizovaným smyslem setkání mělo být projasnění otázek ohledně výročních zpráv o činnosti a o hospodaření České televize. Těch ve sněmovně leží neschválených celkem šest - po dvou za poslední tři roky 2016, 2017 a 2018. O prvních čtyřech - za roky 2016 a 2017 - by měla sněmovna hlasovat příští čtvrtek 17. října. Loňské čekají na projednání volebním výborem. Pokud poslanci zprávu dvakrát po sobě neschválí, mohou Radu České televize odvolat. A rada v novém složení může vyměnit šéfa televize.

S nápadem na setkání přišel sám generální ředitel Dvořák, který bez konzultace s Radou ČT oslovil předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten zorganizoval rovnou poslanecký seminář, který zaštítil a moderoval. Pozval na něj poslance, Dvořáka a televizní radní. Pro veřejnost byla účast, narozdíl od běžných jednání Rady ČT nebo jednání sněmovního volebního výboru, zapovězena. To není obvyklé. Navíc poslancům je odpovědná Rada ČT, nikoli ředitel České televize, ten odpovídá radním, kteří v zastoupení veřejnosti Českou televizi kontrolují. Právě kvůli přímým kontaktům šéfa ČT (míněno obecně) s politiky se v minulosti zvedaly opakovaně vášně a obavy z politizace médií veřejné služby.

Ostatně i Dvořákova sóloakce se už na zářijovém zasedání rady mezi jejími členy nesetkala s pochopením. Předseda Rady ČT Jan Bednář Médiáři řekl, že šlo o zvláštní postup. „Je to velmi nestandarní a je to svým způsobem velmi zvláštní, že pan ředitel vyzval předsedu sněmovny, aby mu umožnil hovořit s poslanci. Nakonec je to Rada ČT, která je tím orgánem, jenž má být ve styku s politickou sférou. Myslím si, že generální ředitel má mít slovo v odborných otázkách, ale v zásadě má otázky zodpovídat rada. Standardní nebylo ani to, že nebyli přizvání novináři a veřejnost,“ míní Bednář, podle kterého se poslanci zajímali zejména o to, jak může rada dohlížet na hospodaření televize. „Otázek byla spousta, já věřím a doufám, že to přispělo k tomu, aby poslanci získali lepší obraz o tom, jak pracuje Rada České televize,“ dodává její předseda.

Semináře trvajícího přes čtyři hodiny se zúčastnilo kolem 40 až 50 poslanců, zejména z řad vládního hnutí ANO a opozičního hnutí SPD. Vondráčkovu moderaci předseda Bednář ocenil: „Nemám nejmenších výhrad. Vždycky byla otázka, odpověď, byly vyhrazené minuty.“ Naopak třeba ODS se akce nezúčastnila, podle členky volebního výboru Miroslavy Němcové byl seminář nadbytečný. „Zprávy o činnosti a hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 byly řádně projednány volebním výborem a všechny otázky byly zodpovězeny během těchto zasedání,“ říká poslankyně ODS.

Narozdíl od předsedy Rady ČT Bednáře popisují ostatní radní celé setkání o poznání míň diplomaticky. „Smysl setkání byl jednoznačný - tlačit na nás maximálně,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z nich. Vzhledem k nestandardnímu formátu setkání politiků s ředitelem České televize neskončil seminář jasným závěrem či usnesením. Rozhodující nicméně stejně bude výsledek hlasování o výročních zprávách na plénu.

O výdajích ve Varech, o galerii Leica

Vedení ČT se přitom obává, že při projednávání na plénu někteří poslanci budou televizi napadat právě v záležitostech, o nichž se mluvilo na neveřejném semináři. „Přestože většina dotazů byla věcných a korektních, některé z nich byly a jistě i při projednávání na plénu budou spíše využívány ke zkreslení informací o hospodaření České televize,“ popsala pro Médiář mluvčí ČT Karolína Blinková.

Předeslala, že „Petr Dvořák na dnešním semináři v úvodním slově reagoval na vyjádření poslanců často zaznívajících při projednávání výročních zpráv na plénu poslanecké sněmovny [kompletní úvodní slovo uvádíme v boxu níže - pozn. red.]“ a že „Rada České televize i generální ředitel následně odpovídali na dotazy poslanců z většiny poslaneckých klubů“.

„Dotazy se týkaly obecných kontrolních mechanismů ČT, hospodaření s majetkem, čerpání fondu poplatků, postupu vzniku výročních zpráv, ale i jednotlivostí, jako byly dotazy na uspořádání setkání ČT s tvůrci, jejichž filmy byly uvedeny na festivalu v Karlových Varech, nebo vztah mezi ČT a Leica Gallery Prague, kterou vede partnerka Petra Dvořáka,“ popisuje mluvčí televize průběh setkání s poslanci.

„Generální ředitel vysvětlil, že mezi Českou televizí a Leica Gallery Prague neexistují žádné obchodní ani jiné vztahy, a že tedy není a ani nemůže být ve střetu zájmů. Informace o výstavních akcích byly ve vysílání vždy jako součást zpravodajské agendy z oblasti kultury. O natáčení a zařazení příspěvku vždy rozhodl příslušný editor podle tématu a relevance.“

„[Generální ředitel] zároveň připomněl, že Česká televize je největším koproducentem filmů u nás a rovněž dlouholetým mediálním partnerem filmového festivalu v Karlových Varech. V programu letošního ročníku představila 12 snímků a ve víc než týdenním programu Domu ČT dalších 30 projektů. Tvůrce, kteří byli ve Varech přítomni, následně pozvala k jedinému neformálnímu setkání, které bylo nejen poděkováním za jejich dosavadní práci, ale nabídlo i možnost diskutovat nad dalšími chystanými projekty.“

„Některé otázky byly věcné, některé budily spíše dojem vytváření záminky k ovládnutí veřejnoprávního média ve prospěch konkrétních osob. I když padly dotazy i na kodex, primárně se otázky poslanců točily ohledně hospodaření ČT,“ přiblížil poslanec Pirátů Tomáš Martínek, taktéž člen volebního výboru. „Většina položených otázek byla zástupci Rady ČT nebo přímo zástupci vedení ČT zodpovězena dostatečně,“ domnívá se, „některé odpovědi přislíbil předseda Rady ČT zpracovat podrobněji dodatečně za pomoci dozorčí komise.“

Na jaře se mění šest radních z 15

Atmosféra na úterním semináři vůči představitelům České televize nebyla přátelská, nicméně výroční zprávy ČT, o něž se hraje, by nakonec mohly teď na podzim projít.

„Budu hlasovat pro schválení zpráv,“ řekl Aleš Juchelka, člen volebního výboru za vládní hnutí ANO. Šéf hnutí a předseda vlády Andrej Babišv únoru prohlásil, že ANO, narozdíl od KSČM a SPD, bude pro schválení zpráv.

„Na výboru jsem hlasovala pro schválení zpráv a stejně budu hlasovat i v sněmovně. Doporučila jsem poslaneckému klubu ODS zprávy na plénu sněmovny schválit a totéž doporučení dávám i ke zprávám za rok 2018. Klub má doporučení akceptoval,“ uvedl Němcová z ODS

„Jako Piráti schválení zpráv podpoříme, nechceme zneužívat jejich schvalování k tomu, že bude docházet k politickému ovládnutí média, které má přitom primárně přinášet objektivní a vyvážené informace veřejnosti, v něčí prospěch,“ uvedl Martínek. „Výroční zprávy za rok 2018 nebyly ještě projednány volebním výborem, i když o to zástupci ČSSD i s naší podporou už žádali. Na tyto zprávy se tak na říjnové schůzi sněmovny bohužel pravděpodobně nedostane.“

Další příležitostí, jak ovlivnit dění kolem České televize, budou mít poslanci hned v prvních měsících příštího roku. Příští rok v březnu totiž končí mandát celkem šesti členům Rady ČT. Jsou to Jan Bednář, stávající předseda rady, Luboš Beniak, Vratislav Dostál, Michael Hauser, Ivana LeváVlastimil Venclík. Proběhne tedy volba šestice nových radních. Rada ČT, která je teď kompletní, má ze zákona 15 členů, přičemž ke zvolení, respektive odvolání generálního ředitele stačí hlas 10 z nich.

Úvodní slovo generálního ředitele ČT Petra Dvořáka na neveřejném semináři na půdě poslanecké sněmovny

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové Rady České televize,

jak už zde zaznělo, v poslanecké sněmovně nyní čekají na své projednání čtyři výroční zprávy České televize, další dvě se chystá projednávat Volební výbor.

První z těchto zpráv, zprávu o činnosti za rok 2016, předkládala Rada ČT Poslanecké sněmovně již před dvěma a půl lety. A poté znovu, po volbách.

Právě při rozpravě nad touto zprávou následně zaznívaly na plénu poslanecké sněmovny vůči České televizi výhrady, jež byly mnohdy nepřesné, neopodstatněné i falešné. Netýkaly se při tom pouze činnosti ČT, ale i jejího hospodaření.

A jelikož Rada ČT ani Česká televize nemají možnost na tyto výhrady reagovat přímo na plénu, požádal jsem pana předsedu, zda by nám neposkytl v poslanecké sněmovně místo, rozumějte místnost, kde bychom mohli odpovídat na Vaše případné dotazy a upřesnit nejasnosti týkající se obsahu našich výročních zpráv.

V důsledku tak byl uspořádán tento seminář (který je pro nás všechny svým formátem spíše nový a nezvyklý). Rádi bychom jej využili k tomu, abychom vám mohli poskytnout širší pohled na hospodaření a činnost ČT v letech 2016 a 2017. (I proto zde sedí finanční ředitel, ředitel výroby i šéfredaktor zpravodajství České televize, kteří mohou případně zasadit naši diskusi do detailnějšího pohledu.)

Srovnání

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

z dat, čísel, analýz a dalších informací v těchto zprávách vyčtete, že Česká televize je v dobré kondici.

Jistě víte, že hodnota koncesionářského poplatku je od roku 2008 nezměněná a že Česká televize přišla o příjmy z reklamy. Přesto toho dnes dokáže dělat daleko více a výrazně kvalitněji než před deseti lety.

Při stejné výši poplatku dnes například

  • vyrábíme o 16 % hodin pořadů více než v roce 2008,
  • vysíláme program na dvou nových kanálech,
  • a snížili jsme náklady na výrobu 1 hodiny pořadů z 436 na 366 tisíc.

Kvalita vysílání České televize se přitom při vzrůstajícím objemu činností a klesajících nákladech nesnižuje, naopak roste. Dovolte mi to ilustrovat dalšími daty:

  • Česká televize je nejsledovanějším vysílatelem na českém trhu,
  • hodnocení divácké spokojenosti bylo loni nejvyšší za uplynulých pět let,
  • programy ČT24 a ČT sport jsou nejsledovanějšími tematickými kanály veřejné služby v Evropě,
  • Déčko dlouhodobě patří mezi tři nejlépe hodnocené evropské dětské programy,
  • Události jsou nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajskou relací v zemi
  • a podle prestižního evropského srovnání, které realizovala University of Oxford spolu s Institutem Reuters, je důvěra ve zpravodajství České televize i v evropském srovnání nadprůměrná, podobná, jakou mají významné britské či německé zpravodajské kanály a vyšší než důvěra ve veřejnoprávní zpravodajství například ve Francii, Španělsku nebo Polsku či v Maďarsku (Digital News Report 2018, University of Oxford, Reuters Institute).

Česká televize dosahuje takových výsledků přes to, že její reálné příjmy klesají a ceny všech vstupů, na domácím i mezinárodním trhu, rostou. 

Hospodaření

Ve veřejných vyjádřeních politiků i přes to někdy zaznívá, že Česká televize hospodaří špatně, deficitně, a že je černou dírou, kde mizí veřejné peníze.

Z jediného pohledu do výročních zpráv přitom zjistíte, že to není pravda. Hospodaření České televize deficitní není a Česká televize plně pokrývá běžné výdaje daného roku svými příjmy. 

Česká televize hospodaří pouze se svými vlastními prostředky, hospodaří bez dluhů, nemá žádné půjčky. Z vlastních zdrojů financuje navíc nejen výrobu a vysílání pořadů, ale i náročné mimořádné investice.

Jsou to investice, které České televizi zajistí možnost vyrábět televizní a filmovou produkci i v dalších desetiletích. V letech 2012 až 2017 jsme s tímto cílem investovali 1,4 miliardy Kč, a to například do těchto mimořádných projektů:

  • Byla postavena a technologií vybavena nová budova televizního studia Brno.
  • Byla pořízena nová digitální technologie pro výrobu zpravodajství a sportu DNPSII.
  • Byla provedena obnova studijních komplexů v Ostravě a obnova studijních komplexů v Praze.
  • A je postupně obměňována základní infrastruktura, která mnohdy pochází ještě ze 70. let a je na hraně životnosti.

Česká televize využívá na financování těchto projektů své vlastní disponibilní prostředky. Jsou to prostředky za těmito účely záměrně nashromážděné. Česká televize je získala ve výjimečném období  let 2008 až 2011. Tedy v době, kdy se skokově zvýšil koncesionářský poplatek a zároveň měla televize ještě plné příjmy z reklamy. Ty, pro vaši představu, přinesly České televizi v roce 2008 například 740 milionů korun. V takto ekonomicky komfortní situaci nebyla nikdy předtím, ani potom.

S těmito prostředky bylo od počátku počítáno na mimořádné investice. Předchozí vedení ČT navíc počítalo s tím, že budou zároveň rozpouštěny i do provozu.  Jejich stav měl tak podle Dlouhodobých plánů na roky 2011–2015, jež vypracoval předchozí management ČT, činit za předpokladu výstavby nového televizního studia v Brně a za současného omezení původní tvorby na konci roku 2015 1,4 miliardy korun.

Nynější vedení ČT ale tyto plány významně zracionalizovalo. Rozhodlo, že tyto prostředky v běžném provozu rozpouštět nebude a že bude realizovat pouze zásadní investice. Na konci roku 2017 tak činil stav disponibilních prostředků 2,24 miliardy korun – tedy o 0,76 miliardy korun více, než předpokládaly Dlouhodobé plány předchozího vedení ČT pro rok 2015.

ČT tedy využívá své volné prostředky k tomu, na co byly od počátku určeny. A to ještě ve velmi přísně vymezeném ranku investic.

Rezervy

I přes to jí však bývá vyčítáno, že netvoří rezervy. Česká televize ale rezervní fondy tvořit nesmí.

Zákon o České televizi naopak stanoví, že získané finanční zdroje musí Česká televize používat k plnění cílů daných zákonem, tedy k tvorbě a vysílání televizních programů a poskytování multimediálních služeb.

Ministerstvo kultury pak vyzvalo Českou televizi k tomu, aby výše volných finančních prostředků ČT nepřesahovala 10 % jejích ročních výdajů. Tyto prostředky mají být podle Ministerstva využívány výhradně pro účely jednorázových velkých výdajů, které jsou nezbytné pro plnění veřejné služby, jako jsou stěžejní technologické investice.

Kumulování prostředků na bankovních účtech by navíc bylo nejen proti duchu zákona o České televizi, ale zároveň by bylo i ekonomicky neodpovědné. Získané a nepoužité finanční prostředky by byly vystaveny znehodnocení způsobenému inflací a riziku ztráty v případě významnější finanční krize s dopadem na celý finanční sektor.

Televizní poplatky jsou určeny především na financování výroby původní české televizní a filmové tvorby. To se následně odráží v hodnotě fondu vyrobených televizních pořadů, kterých v letech 2012-2018 vyrobila Česká televize o 24 % více pořadů než v období mezi lety 2005-2011.

V úplném závěru tohoto bodu bych už pouze rád vysvětlil pojem fond televizních poplatků. Bývá totiž někdy zaměňován právě za jakýsi rezervní fond. Fond televizních poplatků je ale pouze účetní termín, respektive účetní postup vytvořený Českou televizí v roce 2004, který slouží k oddělení příjmů ČT z komerční činnosti a příjmů z koncesionářských poplatků. Jde tedy o účetní operaci, posvěcenou Finanční správou i Ministerstvem financí, který je dodnes využíván.

Děkuji Vám za pozornost. Jsem nyní spolu se svými kolegy připraven reagovat (v mezích daných mi zákonem) na Vaše dotazy týkající se hospodaření a činnosti ČT v letech 2016 a 2017.

Zdroj: tiskové oddělení České televize