Poslanci schválili starší výročky Českého rozhlasu a ČTK, ke zprávě o ČT za rok 2020 se nedostali

Poslanecká sněmovna na plénu doháněla letité resty v mediální oblasti: dnes schválila výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o hospodaření veřejnoprávního rádia za roky 2017 až 2020 a o činnosti za roky 2018 až 2020, výroční zprávy o hospodaření a o činnosti České tiskové kanceláře za roky 2018 až 2020 a výroční zprávy Rady České televize o hospodaření a o činnosti veřejnoprávní televize za roky 2018 a 2019.

K projednání zprávy o činnosti ČT za rok 2020, kterou sněmovní volební výbor už dřív doporučil neschválit, se už dnes poslanci nedostali. Předseda klubu ODS Marek Benda vystoupil a navrhl vyřadit neprojednané body z programu nynější schůze, čímž sněmovna svou aktuální schůzi ukončila. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že projednávání zprávy za rok 2020 by bylo delší a poukázal i na blížící se druhé kolo prezidentské volby. Opozice s ukončením schůze nesouhlasila. „Je to skutečně všechno jenom kvůli volbám, nebo se nás prostě jenom bojíte?“ ptala se předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Benda narážel na to, že sněmovní volební výbor doporučil neschválit zprávu Rady ČT o činnosti televize. Důvodem odmítavého postoje výboru byla nespokojenost části jeho členů s konstatováním tehdejší rady, že zastoupení představitelů opozičního hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v poslanecké sněmovně. Zástupce rady tenkrát ve výboru argumentoval tím, že rada vycházela z dat, která jí poskytla Česká televize.

Výroční zprávy za rok 2021 o hospodaření i o činnosti jak Českého rozhlasu, tak ČTK loni sněmovní volební výbor, který má v gesci média, doporučil na plénu schválit. Naopak Rada ČT se svou výroční zprávou o činnosti České televize v roce 2021 narazila - i tuto zprávu volební výbor ke schválení nedoporučil. Důvodem tohoto rozhodnutí je předloňské hlasování televizní rady o bonusu generálního ředitele ČT Petra Dvořáka za rok 2020. Podle některých poslanců rada tehdy odhlasovala snížení bonusu nezákonně či sporně. Neschválení zprávy loni v září na výboru navrhl poslanec Jan Lacina (STAN). Spolu s ním pro návrh takového usnesení hlasovali i další poslanci vládní koalice. Naopak proti byli především poslanci opozičního hnutí ANO. „Máme opakovaně pochybnosti o tom, zda rada rozhodovala v souladu se zákonem. Nemůžeme se ztotožnit s tím, jak rada přijímala některá usnesení. Máme podezření, že nekonala v souladu se zákonem. Není to nic proti práci ČT,“ řekl tehdy člen výboru Jan Jakob (TOP 09). Lacina dodal, že neschválení zprávy je jediný nástroj, jak může výbor reagovat na výhrady vůči televizní radě. „Jsem hodně zaskočen, je to zpráva o České televizi, není to o Radě České televize. Zní to velmi pokrytecky, pokud ČT chválíme a konstatujeme pozitivní věci a pak zprávu shodíte a s tím celou instituci,“ reagoval poslanec ANO Kolovratník.

Plénum tak stojí před rozhodnutím, zda výroční zprávy o činnosti ČT za léta 2020 a 2021 skutečně na doporučení výboru neschválí. Zákon o ČT přitom stanoví, že pokud sněmovna dvakrát po sobě neschválí zprávu o činnosti nebo zprávu o hospodaření ČT, může celou radu odvolat. Nemá povinnost ji v takovém případě odvolat, ale zákon říká, že ji odvolat může.

Český rozhlas i „Četka“ dosud v zisku

K některým výročním zprávám týkajícím se Českého rozhlasu poslanec SPD Jaroslav Foldyna za klub svého hnutí navrhoval přijmout usnesení, v němž by sněmovna prohlásila, že vysílání rozhlasu veřejné služby je politicky nevyvážené, a vyzvala by Radu Českého rozhlasu, aby zjednala nápravu. S návrhem ale neuspěl a sněmovní většina ho nepřijala. Foldyna ani na výzvu zpravodaje Martina Kolovratníka (ANO) neupřesnil důvody, proč zmíněné usnesení navrhuje. Český rozhlas v letech 2017 až 2020 hospodařil s příjmy kolem 2,3 miliardy Kč a se ziskem v jednotlivých letech v rozmezí od 10 do 40 milionů.

Výroční zprávy o hospodaření a o činnosti České tiskové kanceláře sněmovnou prošly hladce. Proti schválení zpráv dnes nehlasoval žádný z přítomných poslanců. Veřejnoprávní zpravodajská agentura hospodařila v letech 2018 až 2020 vždy s několikamilionovým ziskem, ziskové hospodaření očekává i za roky 2021 a 2022. Až letos - poprvé po 10 letech - předpokládá ztrátu kolem pěti milionů korun, v důsledku inflace a zdražení energií. Ač má veřejnoprávní statut, zpravodajská agentura nepobírá poplatky a vydělává si na sebe sama. Zákon nestanoví jako smysl fungování ČTK dosahování zisku, ale zákonem definovanou veřejnou službu spočívající především v poskytování objektivního, všestranného zpravodajství pro svobodné rozhodování občanů.