Poslanci schválili změny ve výběru rad televize a rozhlasu, začnou ale platit až po volbě šéfa ČT

Část členů rad České televize a Českého rozhlasu bude volit Senát a zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů do takzvaných malých mediálních rad. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Spornou vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu konečně schválila Sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním hnutím ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí ale neprosadila. Nyní takzvanou malou mediální novelu dostanou k posouzení senátoři.

Vládní tábor prosadil v dolní komoře většinou hlasů svých poslanců změny ve výběru radních dvojice veřejnoprávních médií až na čtvrtý pokus. Odkladem účinnosti schváleným podle návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) a Aleše Juchelky (ANO) by mělo odpadnout opoziční podezření, že koalice chce volbu generálního ředitele ČT kontrolovat. Opoziční ANO a SPD vinily koalici také z toho, že za novelou je její snaha o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu.

Koaliční politici naopak opakovaně tvrdili, že cílem navrhovaných změn je naopak posílení odolnosti obou veřejnoprávních médií vůči případným politickým tlakům. Vyšší nezávislost a stabilitu České televize a Českého rozhlasu má podle vládního tábora zajistit zejména to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Debaty o novele trvaly ve středu ve sněmovním finále celkem skoro 11 hodin.

„Vládní koalice Petra Fialy (ODS) chce politicky ovládnout veřejnoprávní média, a zneužít tak koncesionářské poplatky všech občanů ve svůj politický prospěch. Jedná se o nástup nové totality v podání Fialovy vlády,“ prohlásil dnes předseda SPD Tomio Okamura. Baxa ale trval na tom, že zapojením Senátu vznikne pro jakékoli politické reprezentace mnohem větší překážka, aby mohly jakýmkoli způsobem ovlivnit činnost veřejnoprávních médií. Juchelka řekl, že s novelou nadále nesouhlasí. Vládní koalice neustále útočí nejen na média veřejné služby, ale i na noviny plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty, uvedl.

Změní se počet radních ČT i způsob výběru

V současnosti volí radní České televize a Českého rozhlasu výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady Českého rozhlasu by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově jako teď.

Koalice původně prosazovala start účinnosti novely 15. den poté, co vyjde ve sbírce. ANO žádalo pozměňovacím návrhem odklad na 1. leden 2024.

Senát by podle novely zvolil tři nové televizní radní do tří měsíců od účinnosti novely. Dále by vybral další členy na tři místa, která by se uvolnila jako první. V případě rozhlasové rady by šest míst obsazovaných nadále sněmovnou určil los. Zbylé tři pozice by připadly senátní volbě. Všichni nynější členové rozhlasové rady by svá funkční období dokončili. Opoziční SPD v horní komoře zastoupení nemá a ANO jen skromné.

Sněmovna na návrh Jana Laciny (STAN) a Martina Kolovratníka (ANO) upravila podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu. Nadále bude v radách nutná takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládala, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů televizní nebo rozhlasové rady. Juchelka a Kolovratník neprosadili v jiné úpravě zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.

Dolní komora na návrh Igora Hendrycha (ANO) zrušila současné zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle předkladatele překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech. Sněmovna také srovnala nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu a přejmenovala svůj volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.

Víc k průběžným změnám v novele: z předchozího projednávání v poslaneckém mediálním výboru

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.

Piráti: připravena je i velká mediální novela

Další změnou v legislativě týkající se médií veřejné služby má být takzvaná velká mediální novela. Tu chystá Baxovo ministerstvo kultury a podle středečního sdělení Pirátské strany je už předloha připravena. „Vláda tím plní své programové prohlášení, ve kterém se zavázala zajistit trvalou udržitelnost financování veřejnoprávních médií,“ prohlásil Ondřej Chrást, náměstek ministra kultury za Piráty. „Původní zákony vznikly už v 90. letech a nereflektují například nástup internetu, který výrazně změnil podobu mediálního prostoru. Projednávání této novely se očekává v druhé polovině roku,“ doplnila nejmenší vládní partaj.