Seznam Zprávy se uvedly v nové podobě. Web chce posílit investigativu, sekci o byznysukomentáře. „V internetovém prostředí chceme být tím, čím bývaly ve zlaté éře tradiční, nezávislé noviny,“ prohlašuje šéfredaktor Jiří Kubík. V redakci dělá přes 70 lidí, včetně externistů. 

Poslanecký výbor schválil zprávy ČT za rok 2018

Členi volebního výboru při čtyřhodinové debatě slyšeli prognózu ekonomiky České televize.

Zástupci ČT na dnešním zasedání volebního výboru

Zástupci ČT na dnešním zasedání volebního výboru

Volebním výborem dnes prošly obě výroční zprávy České televize za loňský rok. Nejprve pro výroční zprávu o činnosti ČT za rok 2018 hlasovalo celkem 11 poslanců z ANO, ČSSD, ODS, Pirátů a STAN, proti byli Lubomír Španěl a Miloslav Rozner z SPD, komunistka Miloslava Vostrá se zdržela. Pro výroční zprávu o hospodaření ČT za rok 2018 pak bylo osm poslanců včetně Vostré z KSČM, proti opět dva z SPD, zdržela se pětice z ANO. To kvůli tomu, že zpravodaj tisku Patrik Nacher (ANO) navrhoval, aby byl projednávaný bod přerušen a schvalování se tím odložilo. Celkově debata k oběma výročním zprávám zabrala asi čtyři hodiny.

Poslanec Nacher kladl doplňující dotazy ke zprávě o hospodaření ČT celkem 35 minut. Dotazoval se na náklady na filmy, chtěl znát stovku největších dodavatelů provozních služeb, deset největších dodavatelů investic, zajímalo ho množství dalších věcí a vývoj ekonomických ukazatelů. Nacherův přístup procházet po Radě ČT a auditorovi rozpočet ČT detailně po jednotlivých položkách kritizoval Petr Dolínek z ČSSD. „Hospodaření jako celek je auditované,“ podotkl. „Pak tedy změňme proceduru, ať to parlament vůbec neprojednává,“ namítal Nacher. „Rozpočet je veskrze politická záležitost,“ přidal se do debaty poslanec Španěl z SPD. Dolínek podle svých slov nenarazil ve zprávě ČT na cokoli, co by bylo „mylné, zmatené nebo nevysvětlitelné“. I přes nehlasování členů ANO nakonec zpráva prošla.

„Po roce 2021 se něco bude muset změnit“

Radní České televize, kteří na hospodaření ČT v zastoupení veřejnosti dohlížejí a kteří jsou za to zodpovědní poslanecké sněmovně, upozornili, že do roku 2021 má ČT díky dlouhodobým plánům zajištěno vyrovnané hospodaření, ale zhruba za dva roky bude televize veřejné služby muset řešit viditelné úspory ve svém provozu. To v případě, že se nebude zvyšovat měsíční koncesionářský poplatek, který už od roku 2008 činí 135 Kč.

„Souběžné vlivy povedou k tomu, že nebude možné pokračovat v současném rozsahu veřejné služby. Například stoupne procento repríz. Nebo se nekoupí práva na olympiádu. Nebo se zavře nějaký kanál, Déčko nebo Art třeba. Počínaje rokem 2022 nebo 2023 se něco bude muset změnit. To neříkáme poprvé,“ zdůraznil člen Rady ČT Luboš Beniak.

Doplnil, že Rada České televize ani vedení České televize nepředpokládá, že by se koncesionářský poplatek zvyšoval. „S navýšením poplatku v nejbližší době nepočítáme, protože pro něj není politické ovzduší. Snažíme se najít jiné cesty,“ připomněl v debatě generální ředitel ČT Petr Dvořák svůj dřívější postoj. „Máme dlouhodobé plány financování do roku 2021 a v současné době se v tomto ohledu díváme za tento rok,“ popsal přístup kontrolní rady Beniak.

Připomněl, že dlouhodobé plány televize počítají s přebytkem z let 2008 až 2011, kdy už byly navýšeny poplatky (v roce 2008, tedy před 11 lety), ale ještě nebyla zakázána reklama. Tehdy vznikl finanční polštář 3,7 miliardy Kč, přičemž Rada ČT zavázala Českou televizi, aby peníze nerozpouštěla v provozu, ale aby peníze postupně šly na generační infrastrukturní obměnu a významné investiční potřeby. „To se děje. To je plánovaný, kontrolovaný a auditory ověřovaný proces,“ uvedl radní Beniak. „Nechtěli jsme dopustit, aby si televize žila nad poměry tím, že si zvykne brát z rezervy,“ řekl také.

Nyní na účtech České televize zůstávají zhruba 2 miliardy Kč, pro účely dlouhodobých plánů. Běžný provoz Česká televize financuje primárně z koncesionářských poplatků, na kterých loni vybrala 5,64 miliardy Kč. Rozpočet na rok 2018 byl vyrovnaný, kdy náklady i výnosy činily 6,67 miliardy Kč. „Česká televize má k dispozici dostatečné finanční prostředky pro zajištění své činnosti,“ konstatoval k aktuální situaci předseda Rady ČT Jan Bednář úvodem diskuse o zprávě o hospodaření. „Poplatek stačí k tomu, aby Česká televize rozumně hospodařila,“ míní Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu opoziční ODS.

Zpráva o činnosti ČT prošla hladce

V diskusi k loňské zprávě o činnosti ČT poslance zajímala témata zahraničních zpravodajů (ptala se na ně Miroslava Němcová z ODS) či angažmá regionů, včetně regionálních herců v pořadech ČT (zajímalo Aleše Juchelku z ANO). „Nejde to vyřešit paušálně, že pokud se natáčí Doktor Martin v Beskydech, obsadíme všechny role lokálními tvářemi. Na druhou stranu i na základě podnětů Rady ČT vznikly v regionálních studiích herecké rejstříky a cílem je nacházet tamní talenty,“ reagoval ředitel ČT Dvořák.

Předseda Rady České televize Jan Bednář připomněl loňské debaty před volbou prezidenta, a to na Primě, při níž byl moderátorem Karel Voříšek, a právě na České televizi, kterou moderovala Světlana Witowská. „Když porovnáte tyto dva výstupy, ze srovnání je jasné, jaký smysl mají veřejnoprávní média pro naši společnost,“ řekl Bednář. Mluvilo se také o nespokojenosti s některými počiny televize veřejné služby, celkově loni Rada ČT odpovídala zhruba na 250 stížností.

Jako host schůze promluvil Štěpán Kotrba, někdejší člen Rady Českého rozhlasu, a poděkoval České televizi, že takzvanou druhou digitalizaci, tedy probíhající přechod na vysílací standard DVB-T2, provádí „s naprostým mistrovstvím“ a má v něm „tahounskou“ roli. Následně se tázal, do jaké míry se ČT věnuje vzdělávání dětí od 7 do 15 let a nakolik učňovskému školství od 15 do 18 let, kolik stížností dostala Rada ČT - respektive rada pro vysílání na Českou televizi - na skrytou reklamu, konkrétně „na páně ředitelovu galerii“ či loga firem při zábavních pořadech, dál kolik bylo stížností na porušení Kodexu ČT a jaký je zdroj toho, že zpravodajství ČT je důvěryhodné. Předseda Rady ČT Bednář ho odkázal na příslušné detailní zdrojování dat ve výroční zprávě. Podle místopředsedy rady Jaroslava Dědiče počet stížností na porušení kodexů klesá. Podle dalšího místopředsedy Reného Kühna přichází stížností na skrytou reklamu málo, stěžovatelé se spíš obracejí na regulátora.

Poslanec SPD Lubomír Španěl se při debatě o loňské činnosti ČT ptal, zda se projednávání výročních zpráv minulý týden dostalo do živého vysílání ČT24, zda v ní byli všichni poslanci, kteří mluvili. „Tyto debaty nikam nevedou. Jediné, na co se můžeme podívat, je celkové zastoupení jednotlivých politických stran,“ nesouhlasil poslanec Stanjura z ODS s tím, že aktuální zpravodajské vysílání je věcí dramaturga ČT24. „O objektivitě vysílání ČT se zjevně hovořit nesmí,“ reagoval Španěl.

Následně poslanec SPD při hovoru o zprávě o hospodaření chtěl znát jmenovitě, kdo vypracovává výroční zprávy televize. Radní Luboš Beniak odpovídal, že jde o kolektivně sestavovaný report, přičemž nejvíc se o něj v radě stará právě on, Beniak. Odpověď Španěla neuspokojila, kritizoval ji i po tom, co se odhlasovalo. A poslanec Dolínek z ČSSD, který narozdíl od Nachera z ANO navrhl odhlasovat zprávu ještě dnes, si od Španěla jako sarkastické hodnocení vyslechl, že se zachoval „nadklubově“.