Poslechovost za první kvartál 2020 není veřejná

Čerstvá data měření poslechovosti tuzemských rádií Radioprojekt se nezveřejňují. V debatě v rámci Týdnů mediálního vzdělávání to dnes řekl Jan Pokorný, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu. Radioprojekt své výsledky zveřejňoval standardně každé čtvrtletí, a to za předchozí klouzavé pololetí. Aktuální termín byl květen 2020, nic ale vydáno nebylo. Český rozhlas byl totiž podle Pokorného přehlasován provozovateli soukromých rádií, aby výsledky byly neveřejné, byť data byla nasbírána.

„Máme výzkum, který společně financujeme se zástupci privátního sektoru, jmenuje se to Radioprojekt, je to na robustním vzorku třiceti tisíc lidí. Bohužel finanční podíl, který tam je, je na třetiny, takže když budou dva chtít někoho přehlasovat, povede se jim to. Takže měření, výzkum za první kvartál na přání APSV se nezveřejňuje, data jsou ale nasbírána, my je máme k dispozici,“ řekl doslova ředitel zpravodajství Jan Pokorný. „Žádné hlasování neproběhlo, neboť v této otázce panovala v rámci rozhlasového trhu absolutní shoda,“ argumentuje Pavel Lupjan, předseda Rozhlasové sekce Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO), které si výzkum zadává.

Na dotaz moderátora diskuse Roberta Břešťana, šéfredaktora webu Hlídací pes, následně nepotvrdil, že Radiožurnál, nejposlouchanější z dvacítky stanic Českého rozhlasu, překročil milionovou denní poslechovost. „Dodržím dohodu,“ podotkl Pokorný. Řekl, že zájem posluchačů byl „enormní“ a že nárůst nastal vesměs u všech celoplošných programových okruhů: „Dvojka překvapila, mile překvapila Vltava, největší nárůst byl samozřejmě u zpravodajství.“ Zpravodajství vysílá jak Radiožurnál, tak stanice mluveného slova Plus. „Potvrdilo se očekávání, že lidé si v době krize najdou zpravodajství Českého rozhlasu,“ shrnul bez dalších podrobností Pokorný.

Poslední veřejná čísla z února: Radiožurnál dotahuje náskok prvního Impulsu

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu nepředpokládá, že by zvýšený zájem posluchačů o veřejnoprávní rádio v době krize pomohl tomu, že politici začnou uvažovat o zvýšení poplatku za rozhlas. Naopak v debatě vyjádřil obavu z návrhu zákona z dílny SPD, aby byly od koncesionářského poplatku osvobozeny určité sociálně slabší skupiny. Stanovisko k tomuto návrhu zákona je neutrální, vláda se k němu tedy kdykoli může vrátit, připomněl Pokorný. Pokud by návrh prošel, podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu by to pro veřejnoprávní rádio znamenalo z dvoumiliardového ročního rozpočtu výpadek asi 800 milionů Kč.

Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO), které odběratele výzkumu sdružuje, už začátkem dubna informovalo, že mění obsah a parametry průzkumu na aktuální čtvrtletí.

„Vzhledem k současné mimořádně situaci a vyhlášení nouzového stavu, který má zásadní vliv na změnu chování velké části populace České republiky, se zadavatele a realizátoři kontinuálního výzkumu poslechového chování Radioprojekt rozhodli k dočasně změně v obsahu a kvantitativních parametrech výzkumu,“ oficiálně uvedli 6. dubna jednatelé SKMO Pavel Lupjan a Ondřej Novák. 

V období od 1. dubna do 30. června je tak standardní dotazník Radioprojektu nahrazen dotazováním na konzumaci rádia v období krizového stavu. „Pevně věříme, že tato data budou cenným doplněním obrazů o poslechu rádia a přinesou nové a užitečné informace o posunech v chování lidí v nestandardních situacích,“ uvádí sdružení s tím, že na změně v nastavení výzkumu se shodli zástupci komerčních i veřejnoprávních stanic, Asociace mediálních agentur (ASMEA) a oba realizátoři, agentury Median a STEM/Mark.

„Pevně věříme, že od 1. července 2020 pak bude pokračovat standardní forma výzkumu Radioprojekt,“ dodali jednatelé.

Výzkum Radioprojekt je jednotnou měnou pro česká rádia, zadavatele reklamy v nich i mediální agentury. Běží kontinuálně od roku 2006 metodou telefonického dotazovaní (CATI) na vzorků 30.000 respondentů ročně a je reprezentativní za populaci Česka ve věku od 12 do 79 let.

Doplněna citace Jana Pokorného, uvození jeho úvahy o poplatcích a reakce Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO)