Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Poslechovost za první kvartál 2020 není veřejná

Radioprojekt data nasbíral, ale ven nepůjdou, řekl ředitel zpravodajství Českého rozhlasu.

Čerstvá data měření poslechovosti tuzemských rádií Radioprojekt se nezveřejňují. V debatě v rámci Týdnů mediálního vzdělávání to dnes řekl Jan Pokorný, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu. Radioprojekt své výsledky zveřejňoval standardně každé čtvrtletí, a to za předchozí klouzavé pololetí. Aktuální termín byl květen 2020, nic ale vydáno nebylo. Český rozhlas byl totiž podle Pokorného přehlasován provozovateli soukromých rádií, aby výsledky byly neveřejné, byť data byla nasbírána.

„Máme výzkum, který společně financujeme se zástupci privátního sektoru, jmenuje se to Radioprojekt, je to na robustním vzorku třiceti tisíc lidí. Bohužel finanční podíl, který tam je, je na třetiny, takže když budou dva chtít někoho přehlasovat, povede se jim to. Takže měření, výzkum za první kvartál na přání APSV se nezveřejňuje, data jsou ale nasbírána, my je máme k dispozici,“ řekl doslova ředitel zpravodajství Jan Pokorný. „Žádné hlasování neproběhlo, neboť v této otázce panovala v rámci rozhlasového trhu absolutní shoda,“ argumentuje Pavel Lupjan, předseda Rozhlasové sekce Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO), které si výzkum zadává.

Na dotaz moderátora diskuse Roberta Břešťana, šéfredaktora webu Hlídací pes, následně nepotvrdil, že Radiožurnál, nejposlouchanější z dvacítky stanic Českého rozhlasu, překročil milionovou denní poslechovost. „Dodržím dohodu,“ podotkl Pokorný. Řekl, že zájem posluchačů byl „enormní“ a že nárůst nastal vesměs u všech celoplošných programových okruhů: „Dvojka překvapila, mile překvapila Vltava, největší nárůst byl samozřejmě u zpravodajství.“ Zpravodajství vysílá jak Radiožurnál, tak stanice mluveného slova Plus. „Potvrdilo se očekávání, že lidé si v době krize najdou zpravodajství Českého rozhlasu,“ shrnul bez dalších podrobností Pokorný.

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu nepředpokládá, že by zvýšený zájem posluchačů o veřejnoprávní rádio v době krize pomohl tomu, že politici začnou uvažovat o zvýšení poplatku za rozhlas. Naopak v debatě vyjádřil obavu z návrhu zákona z dílny SPD, aby byly od koncesionářského poplatku osvobozeny určité sociálně slabší skupiny. Stanovisko k tomuto návrhu zákona je neutrální, vláda se k němu tedy kdykoli může vrátit, připomněl Pokorný. Pokud by návrh prošel, podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu by to pro veřejnoprávní rádio znamenalo z dvoumiliardového ročního rozpočtu výpadek asi 800 milionů Kč.

Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO), které odběratele výzkumu sdružuje, už začátkem dubna informovalo, že mění obsah a parametry průzkumu na aktuální čtvrtletí.

„Vzhledem k současné mimořádně situaci a vyhlášení nouzového stavu, který má zásadní vliv na změnu chování velké části populace České republiky, se zadavatele a realizátoři kontinuálního výzkumu poslechového chování Radioprojekt rozhodli k dočasně změně v obsahu a kvantitativních parametrech výzkumu,“ oficiálně uvedli 6. dubna jednatelé SKMO Pavel Lupjan a Ondřej Novák

V období od 1. dubna do 30. června je tak standardní dotazník Radioprojektu nahrazen dotazováním na konzumaci rádia v období krizového stavu. „Pevně věříme, že tato data budou cenným doplněním obrazů o poslechu rádia a přinesou nové a užitečné informace o posunech v chování lidí v nestandardních situacích,“ uvádí sdružení s tím, že na změně v nastavení výzkumu se shodli zástupci komerčních i veřejnoprávních stanic, Asociace mediálních agentur (ASMEA) a oba realizátoři, agentury Median a STEM/Mark.

„Pevně věříme, že od 1. července 2020 pak bude pokračovat standardní forma výzkumu Radioprojekt,“ dodali jednatelé.

Výzkum Radioprojekt je jednotnou měnou pro česká rádia, zadavatele reklamy v nich i mediální agentury. Běží kontinuálně od roku 2006 metodou telefonického dotazovaní (CATI) na vzorků 30.000 respondentů ročně a je reprezentativní za populaci Česka ve věku od 12 do 79 let.

Reakce Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO) z 15. května

Výzkum Radioprojekt je metodicky řízen Rozhlasovou sekcí SKMO, která se pravidelně schází a řeší veškeré náležitosti ohledně tohoto projektu. V Rozhlasové sekci SKMO jsou zastoupeni rovným dílem nejenom všichni zadavatelé výzkumu, ale de facto všechna měřená rádia prostřednictvím APSV. Rozhodování probíhá vždy na základě shody všech účastníků. Co se týče nezveřejnění dat z posledního období, rozhodnutí bylo jednomyslné a padlo na začátku nouzového stavu po konzultaci s realizátory výzkumu. Následně bylo nutno urychleně vyřešit co s Radioprojektem ve II. čtvrtletí, neboť sběr dat měl startovat 1. dubna. Výsledkem pak byla dohoda na změně parametrů výzkumu s ohledem na krizový stav – viz tisková zpráva ze 6. dubna 2020.

Vyjádření ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného je tedy bohužel mylné. Žádné hlasování neproběhlo, neboť v této otázce panovala v rámci rozhlasového trhu absolutní shoda. Co se týče aktuálních dat, zadavatelé výzkumu obdrželi pouze pro interní účely data za první kvartál 2020 a čtvrtletní data se nezveřejňují nikdy. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že téma koronavirus obsadilo český mediální prostor, a ve spojení s nouzovým stavem se změnil životní rytmus, zvyky a časové dispozice celé populace. To mělo samozřejmě zásadní vliv na konzumaci médií i průběh samotného dotazování. Ačkoliv se data povedlo nasbírat, bylo to částečně v nestandardním režimu, a vzhledem k tomu, že dotazování Radioprojektu je nyní přerušeno, platila by tato „částečně infikovaná data“ i v období, kdy se společnost vrátí k běžnému fungování. Jakmile to nastane, bude Radioprojekt pokračovat ve své standardní podobě. V současné době probíhá již zmiňovaný výzkum mapující roli rádia v době koronakrize.

Pavel Lupjan, předseda Rozhlasové sekce SKMO

Doplněna citace Jana Pokorného, uvození jeho úvahy o poplatcích a reakce Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO)