PR v Konektoru funguje 20 let. „Chceme doručit maximum,“ říkají Jaroslav Duroň a Rostislav Starý

Práce nás pořád baví a pořád se o ní pereme, shodují se Jaroslav Duroň a Rostislav Starý v rozhovoru nad vývojem a přístupem svého komunikačního týmu. Agentury Konektor PR, Konektor Digital a Konektor Influencers čítají 50 lidí a souhrnně dělají stomilionový obrat.

Setkání současných a bývalých zaměstnanců Konektoru na oslavě 20. výročí

Setkání současných a bývalých zaměstnanců Konektoru na oslavě 20. výročí

Jak to vlastně před dvaceti lety celé začalo?

Duroň: Já funguju v PR od roku 1997. Začínal jsem v Ogilvy Mather Focus, kam mě přivedla Zdeňka Kuhnová, pracoval jsem ještě pod Vandou Wolfovou, následně Ditou Stejskalovou. Jsem žák těchto dam českého PR. V Ogilvy jsem pracoval dva roky v mediálním oddělení a pak mě v roce 1999 najal Edgar Procházka, abych rozjel píárovou část tehdy reklamní agentury Lucas Europe, dnes Botticelli. A v roce 2003 mě oslovili Petr HruškaOndřej Škarka, kteří měli reklamní agenturu Smart Point, jestli nechci vystavět vlastní PR agenturu. Tak 1. října 2003 vznikl PR Point. Začínali jsme ve dvou a postupně se rozrůstali. Zpočátku jsme pracovali spíš pro menší české společnosti.

Kdy to týmu přibyl Rosťa? A jak se to stalo?

Starý: Mě přijal Jarda v roce 2006. Normálně jsem se přihlásil na inzerát. Tehdy jsem pracoval v médiích, tou dobou jsem končil v Parlamentním zpravodaji, kde jsem byl šéfredaktorem, ale byly tam permanentně problémy s penězi a v té době definitivně končil. Vedle toho jsem vedl redakci vodáckého magazínu Hydro, dnes Pádler, který jsem spoluzakládal, různě dělal průvodce na kajaku a vůbec žil neukotveně, a začal mi chybět stálý příjem. Na pohovor k Jardovi jsem šel s tím, že by se mi líbil třeba půlúvazek. Neuměl jsem si představit, že bych někde seděl celý den. Z pohovoru jsem ale šel s překvapivým pocitem, že tady by to vlastně šlo. Nejdřív jsem začal jen externě psát, ale protože jsem nastavil cenu poměrně vysoko, ukázalo se, že bude lepší, když mě zaměstnají na plný úvazek. Po týdnu jsem se pak šel zeptat, co mám dělat, protože jsem vůbec nevěděl, co PR vlastně je. A postupně jsem se to učil. Každopádně jsem měl obrovské štěstí na klienta, protože jsem pracoval pro Electronic Arts. Ne že bych měl nějak zvlášť blízko k videohrám, ale je to zábavní průmysl. Tam jde vymýšlet spoustu věcí, byli u toho fajn lidi a fajn byli vlastně i novináři, šlo hlavně o ty herní. Na tom jsem se tedy základy řemesla naučil rychle a vlastně i zábavnou formou. Pak už mi přibývali spíš klienti na korporátní komunikaci, postupně jsem vedl tým a chodil s nápady.

Jardo, jak na vaše setkání vzpomínáš ty?

Duroň: Úplný začátek si nepamatuju. Ale pamatuju si, že od samého počátku nám spolupráce vyhovovala. Tehdy byl tým malý a na klientech jsme úzce spolupracovali.

V roce 2008 jsme začali pracovat pro Konektor, který založili Petr RydlMartinem CharvátemFilipem Humplíkem a najali nás, aby se o nich a o jejich –⁠ v té době revolučním –⁠ modelu agenturního fungování zadavatelé dozvěděli. Tehdy jsem se s tehdejšími společníky domluvil na odkupu, přejmenovali jsme se na PR.Konektor, a majetkový podíl kromě Konektoru získal i Rosťa. Rád dělám v tandemu, nejsem solitér. Myslím, že víc lidí prostě víc ví a víc umí. A u Rosti mi spojení dávalo největší smysl. Za všechna ta léta jsem toho ani jednou nezalitoval. A vím, že bez Rosti bychom takhle daleko určitě nebyli.

S Petrem Rydlem a Davidem Růnou

S Petrem Rydlem a Davidem Růnou

Co Rosťa do společného podniku vnesl?

Duroň: Vždycky přinášel nové podněty, nápady pro rozvoj. My rádi zkoušíme nové věci. A Rosťa jako jeden z prvních začal mluvit například o sociálních sítích. V té době se nám někteří nejmenovaní konkurenti smáli, „nějakej Facebook, co to je?“, říkali. Ať už to byl digitál, nebo spolupráce s influencery, Rosťa to vždy ideově nadnesl a rozběhl. Obojí se ukázalo jako skvělý krok ve správnou dobu. Neskromně si myslím, že byly momenty, kdy jsme předběhli konkurenci. A získali tak konkurenční výhodu, která tu pořád je.

Jaroslav Duroň a Rostislav Starý kdysi na PR Summitu

Jaroslav Duroň a Rostislav Starý kdysi na PR Summitu

Mezi vaše projekty patřila i odnož Blue M na Mauriciu...

Starý: Blue M, to byl fantastický projekt. A taky možná typický v tom, jak se pořád rozhlížíme –⁠ co je nového, do čeho bychom se mohli pustit, co si vyzkoušet a taky jací lidé na trhu jsou k dispozici. Takhle se u nás objevil Radek Vítek, Ruda Kvíz, který vede Konektor Digital, Lukáš Bašta, který je jeho kreativním ředitelem, a spousta dalších.

Ale zpátky k Blue M: já se znal z APRA s Pepou Bouškou, který tehdy končil v Cook Communications, a povídali jsme si o tom, že děláme spoustu digitálních aktivit, ale vývojařinu nakupujeme a že uvažujeme, že bychom si třeba v Indii nebo někde založili vehikl, kde bychom vývoj měli vlastní. A on říkal, že by se rád vydal z Česka a jestli to téma nezkusíme společně posunout. Postupem času jsme se tak dostali k tomu, že by to bylo lepší na Mauriciu, protože tam je menší časový posun, tudíž spolupráce s Českem a Evropou bude mnohem snazší, a přitom je to takový hub a destinace oblíbená indickými vývojáři. Výsledkem bylo právě Blue M. Pepa se i s rodinou odstěhoval na Mauricius a vedl tam tým vývojářů. Stálo to na tom, že evropský manažer zaručí evropskou kvalitu, ale doručí ji za indickou cenu díky levným a talentovaným lidem z regionu. Takhle to několik let fungovalo, vyvíjeli jsme tam aplikace, weby, šlapalo to. Ale bylo to dávno před covidem, lidi na vzdálený přístup ještě nebyli zvyklí a bylo to mentálně náročné. Když potom Pepa přišel, že by se zase rád posunul někam jinam, rozhodli jsme se to ukončit. Každý už jsme na Mauriciu navíc byli třikrát nebo čtyřikrát, ten ostrov je maličký, takže už jsme viděli všechno, co za to stálo a svou historickou roli to naplnilo. My se na tom každopádně hodně naučili. Nemyslím jenom z hlediska vývoje, ale vůbec z hlediska podnikání, mezinárodních zakázek, mezinárodního obchodu, protože jsme dělali kampaně na to, abychom získali klienty v zahraničí.

Rosťa Starý s Pepou Bouškou na Mauriciu

Rosťa Starý s Pepou Bouškou na Mauriciu

Zmiňoval ses i o Radku Vítkovi. Jak se tehdy tehdy dostal do Konektoru?

Starý: Radek tehdy končil v Ogilvy, tak jsem si s ním dal oběd a povídali jsme si, jak pracujeme a v čem bychom si mohli navzájem být prospěšní. Nám se tou dobou občas stávalo, že si klient v tendru vybral dvě agentury. Nás, protože se mu líbila energie, nápady, přesah, ale k tomu si vzal raději i nějakou tradiční píárovku na „řemeslo“, tiskové zprávy, media relations, protože měl pocit, že to my už neděláme. A my jim vysvětlovali, že jsme o tom, jaké budeme psát zprávy a co s nimi budeme dělat, v naší nabídce tolik nemluvili, protože to chápeme jako samozřejmost. Jsme PR agentura, tak přece nemusíme mluvit o úplném základu –⁠ soustředili jsme se spíš na to, co uděláme navíc. A od Radka jsme si slibovali, že jeho angažmá povede k tomu, že už naši schopnost doručit i řemeslo nikdo zpochybňovat nebude. A to se i potvrdilo. A druhý důvod pro Radkův příchod byl, že my tou dobou rozvíjeli Konektor Social (dnes Digital), zakládali Hive (dnes Konektor Influencers), bylo tam i zmíněné Blue M a chtěli jsme mít víc času a energie na jejich rozvoj. Po Radkovi jsme chtěli, aby vedl PR a uvolnil nám tak ruce.

Agenturní tým, v popředí Jarda s Rosťou a Radkem Vítkem. Kliknutím zvětšíte

Agenturní tým, v popředí Jarda s Rosťou a Radkem Vítkem. Kliknutím zvětšíte

Radek Vítek se pak po pěti letech vrátil do síťové agentury, vést MSL ve skupině Publicis...

Duroň: Bylo to pět intenzivních let a bylo moc dobře, že tady Radek byl. Opravdu pomohl v tom, o čem Rosťa mluvil. Máme tady dnes silný korporátní tým, který posílil a rozvíjel, to je bezesporu jeho zásluha. Zároveň chápu, že jsme s Rosťou trochu jiní a že to s námi občas nemusí být jednoduché. Rádi zkoušíme nové věci a někdy může být unavující, když přijdeme s očima navrch hlavy, se skvělými nápady, co ještě zkusit, zvlášť když to chceme hned rozjet –⁠ teď, včera bylo pozdě. Radek je strukturovanější, klidná síla a mohlo to být pro něj náročnější.

Starý: Rozhodně to ale nebyl bouřlivý rozchod, vůbec, probíhal tenkrát po dohodě obou stran. Radka kdykoliv rád vidím, obrovsky si ho vážím za to, co v oboru dokázal, i za to, s čím nám pomohl. Rozešli jsme se v dobrém. Korporátní tým teď vede Petr Pařízek, kolega, který k nám za Radkovy éry přišel z Ogilvy, má víc než patnáct let zkušeností a u nás je už osm let.  

Podnikáte dlouho také na Slovensku. Je to tam snazší?

Starý: Pobočku v Bratislavě máme od roku 2007. Příliš českých agentur přitom na Slovensku pobočku nemá. Není to tam zas tak jednoduché. Obě země k sobě mají v mnohém blízko, ale mentální vzdálenost je někdy obrovská. Přitom Slováci PR a komunikaci umí, spousta slovenských agentur je mimořádně šikovná, jsou úspěšné v mezinárodních soutěžích, všechna čest! My se soustředíme na to, abychom dokázali servisovat klienty, kteří chtějí mít pokryté Česko i Slovensko. A aby to mělo –⁠ řekněme –⁠ český standard, český průběh. Najít na Slovensku šikovné lidi je logicky i s ohledem na velikost trhu mnohem těžší než v Česku. My měli štěstí, že se to vždycky nějak povedlo. Prostřednictvím partnerů ze sítě Eurocom Worldwide potom pokrýváme další desítky zemí po celém světě. A čerpáme inspiraci. Už víc než patnáct let.

Co vám vlastně ze všech aktivit dnes vydělává nejvíc?

Starý: Co do obratu je největší nepřekvapivě digitál, co do zisku PR, které narozdíl od digitálu stojí na dlouhodobých smlouvách a feečkách. Ale my na to takhle přes čísla ani moc nehledíme. Když přijde klient se zadáním, chceme mu doručit nejlepší řešení. A je nám jedno, jestli to v jeho případě bude jenom PR, což je málokdy, nebo bude lepší využít všechny synergie a přesahy, které multioborovost moderní komunikace nabízí. A stejně jsou přesahy i u nás uvnitř týmů. Soustředíme se na to, aby mezi našimi týmy byla pokud možno absolutní propustnost a spolupráce. Abychom dokázali navrhnout integrované komunikační řešení, které propojí PR, digitál, sociální média, influencery a klidně i klasickou reklamu. Jinými slovy: zapojení kreativního týmu do píárových zakázek, respektive vzájemná spolupráce na stuntech, eventech a dalších aktivitách je u nás úplně běžná.

Kolik máte v týmu lidí a v jakých objemech se pohybujete?

Starý: Je nás zhruba padesát a celkový roční obrat části Konektor PR, Konektor Digital a Konektor Influencers, kterou s Jardou vedeme, je kolem sta milionů korun. Jde o mix lokálních i mezinárodních klientů. Sedm let pracujeme pro Microsoft, spravujeme sociální sítě pro značky Stocku, často klientům doručujeme mix PR, správy sociálních médií, influencery a třeba i výkonnostní marketing, příkladem může být Oriflame, pro který takový mix zajišťujeme pět let v Česku i na Slovensku. Pro konsorcium značek Pilsner Urquell, Kofola, Coca-Cola, Mattoni a Heineken vedeme třetí rok kampaň, která má prosadit zálohování PET lahví a plechovek, to je mimořádně zajímavý, komplexní projekt. Zajímavých klientů je spousta, taky Skanska, Shelma, Decathlon, Elem6, Bageterie Boulevard nebo třeba Sony Playstation, pro který pracujeme deset let. A spousta dalších, je těžké vybírat, protože za každého klienta jsme vděční a chceme doručit maximum.

První výhra v mezinárodní soutěži

První výhra v mezinárodní soutěži

Výhra na Sabre Awards

Výhra na Sabre Awards

Jaké trendy teď na trhu pozorujete? Naznačili jste, že klient chce dnes komplexní službu. Přitom na jedné straně interní týmy velkých korporátů tíhnou k síťovým, nadnárodním agenturám, které dokoupily všechny dovednosti, které pro komplexní službu potřebují. Na druhé straně jsou tu butikové agentury, které se specializují na jednu činnost nebo segment. Vy nejste malí ani velká nadnárodní síť, jakou máte strategii?

Starý: My jsme přesvědčení, že si pořád jsme schopni držet výhody obou. Komplexnost služeb síťové agentury: pokud klient potřebuje PR, social, influencery, digitální kampaň, strategii i kreativu, lidi na to máme, máme zkušenosti, máme reference. Zároveň ke každému klientovi přistupujeme individuálně, záleží nám na něm, v tom si uchováváme přístup butikové agentury. Nejsme korporát, my o každého klienta bojujeme. A pak bojujeme o to, aby byl úspěšný, aby komunikace měla výsledky. Žádný klient pro nás není jen řádek v tabulce. Pro většinu klientů pracujeme roky. Pět, sedm a více let. Jasně, nejsme ideální volba pro všechny. Ale klient, kterého práce baví, rád zkouší nové věci, má rád vývoj a nechce dělat věci pořád stejně, pro takového jsme ideální volba, máme to totiž taky tak. A zároveň mu můžeme nabídnout stabilní tým. A přestože s Jardou nepovažujeme HR za svou nejsilnější stránku, díky firemní kultuře, kolegům, prostředí se nám daří, že tu vždycky pracovali fajn lidi. Úžasní lidsky, přitom je práce baví, záleží jim na výsledku, klienti je mají rádi. Takže můžeme nabídnout i to, že když si někdo vybere Konektor, nebude mít za konzultanta prudiče, ale bude nám to klapat.

Duroň: Pořád platí, že nás práce baví a pořád se o ní pereme. Jenom na dokreslení: nedávno jsem prezentoval v jednom píárovém tendru a i když bylo zadání čistě na PR, klientovi jsme nabídli kompletní hotové kampaně zahrnující influencery, digitál, sociální sítě... Klient kvitoval, že nemáme PR klapky na očích, ale že nám fakt jde o to, přinést něco navíc. A i když třeba ve finále někdy nebudeme dělat celé spektrum služeb, protože na některé činnosti klient třeba už má jiné agentury, minimálně mu to ukazuje, že umíme přemýšlet v souvislostech a že synergie dovedeme pohlídat, a to i právě ve spolupráci s jinými jeho agenturami.  

Dlouhodobě se angažujete v oborových organizacích. Má to smysl?

Starý: Určitě to má smysl. My jsme dlouhodobě činní jak v Asociaci PR, tak v Asociaci komunikačních agentur. V APRA jsem dlouhé roky ve výkonné radě, Jarda léta v revizní radě. APRA odvedla v posledních letech obrovské penzum práce, pod Honzou Kučmášem jako předsedou, i potom pod Patrikem Schoberem a dnes Radkem Maršíkem. Ať už je to rozkvět Lemura, české ceny za PR, certifikace, vnímání oboru, vzdělávání. V AKA jsme kratší dobu, ale i tam mne baví sledovat řadu nadšenců, kteří oboru dávají nezištně obrovské množství času a energie, ať už je to Honza Binar, Lucka Češpivová, Petra Jankovičová, Ondra Novák a spousta dalších, a to zdaleka nevidím do všech zákoutí asociace. A díky těmto lidem se daří spoustu oborových výzev posouvat. Ať už se to týká tendrů, což je velká bolest všech agentur, briefování agentur, oborových standardů, dnes ESG nebo AI. Oborové asociace odvedou velké množství práce a mně přijde přirozené se taky zapojit, vlastně by mi bylo trapné se jen vézt. Nehledě na to, že mě baví se na společné práci podílet a sbírat inspiraci od lidí, které jsem jmenoval, i od spousty dalších.

Dlouhodobě se také věnujete tématu důvěry, jeho zkoumání...

Starý: Důvěra je pro komunikaci klíčové téma. A je čím dál důležitější, s tím, jak se svět mění a posilují fake news, dezinformace, technologie. Důvěře v komunikaci jsme se začali věnovat asi osm let zpátky, kdy jsme udělali s NMS Market Research první výzkum, od té doby jsme navázali spoustou dalších. Pro mě je to i osobní naplnění, protože jsem vystudoval sociologii a pro výzkumy mám celoživotní slabost. A vlastně to naplňuje i moji exnovinářskou duši a baví mě dělat rozhovory s lidmi z celého světa, jako byl Dan Ariely nebo třeba Rachel Botsman. Vždycky si tak najdeme nový úhel pohledu, jak se na téma důvěry podívat, a to rozpracujeme.

Má to i byznysový přínos?

Starý: Že by mi někdo řekl, že si nás najal, protože četl naše texty o důvěře, to se samozřejmě nestalo. Měli jsme vždycky nadšené ohlasy, když jsme udělali konferenci nebo vydali knížku, ale že by to mělo přímý dopad do našeho byznysu, to jsem ani nečekal. To téma je prostě důležité a dává smysl se mu věnovat. Bez ohledu na to, jestli to podpoří náš příjem. Obecně věříme tomu, že kdykoli do něčeho investujete velkou energii, vrátí se vám to. Možná úplně jinak, než byste čekali, ale vrátí.

Máte za sebou dvacet let fungování, co dalších dvacet? Máte na to ještě sílu?

Duroň: Mně bude v lednu padesát. V oboru jsem přes pětadvacet let. Přiznám se, že ne každé ráno je pro mě jednoduché vstát a dojít sem. Ale všechno to, co říkal Rosťa, je pravda. Pořád mě to baví. A baví mě to právě proto, že zkoušíme nové věci, že mám pocit, že pořád držíme prst na tepu doby. Občas se něco nepovede, ale to k tomu patří. Baví mě na tom dělat s Rosťou, sedíme spolu v kanceláři patnáct let a je to prostě pořád skvělé. Takže já teď neplánuju, že bych končil kariéru. Dvacet nevím, ale deset let určitě můžu slíbit! Další rovina je, že jsem tady vlastně zdaleka nejstarší. Dělá tady devadesát procent lidí, kteří jsou o generaci jinde, což je pro mě skvělé a nabíjí mě to, ale někdy to pro mě taky už není jednoduché. Asi si v sobě nesu i nějaké stereotypy z konce devadesátek…

A navíc máte oba řadu dětí!

Starý: Já mám čtyři, Jarda tři. Jasně, i to má na trpělivost vliv. Ale my máme zároveň fakt štěstí, že i když je dnes jiné tempo nebo mentální nastavení, pořád je tu kolem nás spousta bojovníků. I dneska naši lidi dělají v noci, protože je to někdy potřeba a protože jim prostě jde o výsledek. Jsou tu srdcaři a pro mě je důležité být v kolektivu lidí, kteří pracují se zájmem. Že si to sem nejdou odsedět, ale pořád tu kvasí nápady, vymýšlí se nové věci. Agentura musí žít. Jasně, každý může mít home office kdykoli potřebuje nebo chce, všechno je v Teams, nijak to nikoho nelimituje. Ale nechceme to mít tak, že se do agentury chodí jen v pondělí a ve středu. Agenturní život je o tom, že se lidé potkávají, spontánně vymýšlí, navazují na sebe, pomůžou si. A protože nám jde vždycky hodně o synergie, integraci různých disciplín a technik, víme, že tohle z home officu vzniká lopotně. Ukazují to i zahraniční výzkumy, že dobře fungují buď agentury, které jsou plně remote, třeba v USA nebo Austrálii, nebo naopak plně office-based. Hybridní model je náročný a málokdy opravdu funguje. Já ani Jarda z domova pracovat nechceme, chceme být mezi lidmi. A velké štěstí je, že to tak mají i naši kolegové, kteří sem chodí opravdu rádi. Máme tu dokonce několik kolegů, kteří v nějaké fázi kariéry z Konektoru odešli, aby se po pár letech znovu vrátili, na to jsme pyšní. Je tu legrace, kolektiv je bezvadný a my se díky tomu můžeme opravdu těšit na každý další pracovní den.

Jaroslav Duroň a Rostislav Starý

Jaroslav Duroň a Rostislav Starý

Sdílejte