Pražská zoo vydala papírové trojské tolary

Pamětní ceniny k 90. výročí zoologické zahrady v Praze vytvořil designér Štěpán Kotrba.

Zleva autor Štěpán Kotrba, ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka, náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při slavnostní prezentaci trojských tolarů u výběhu slonů v pražské zoo. Foto: Petr Hamerník

Zleva autor Štěpán Kotrba, ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka, náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při slavnostní prezentaci trojských tolarů u výběhu slonů v pražské zoo. Foto: Petr Hamerník

Zoologická zahrada v Praze vydala ke svému 90. výročí, které si připomněla 28. září na svatého Václava, tři pamětní ceniny, trojské tolary v nominálních hodnotách 100, 500 a 1000. Ceniny vytvořil hlavní designér pražské zoo, akademický sochař Štěpán Kotrba. Práce trvala půl roku, autor u všech tolarů navrhoval výtvarnou podobu i většinu prvků ceninového designu. Hlavní motivy nejsou, narozdíl od standardních bankovek, v jednobarevném, ale tříbarevném provedení. Tisk zajistila Státní tiskárna cenin se všemi náležitými prvky ochrany, včetně několikabarevného irisového tisku s použitím barev zářících v různých vlnových délkách UV světla a číslování. Papír je speciální, bavlněný, s vodotiskem lipových listů a vloženými vlákny viditelnými pouze v UV světle, tisk ofsetový se strojově čitelnými ochrannými prvky.

Na lícové straně jsou ikonická zvířata pražské zoo: v modrozelených odstínech lachtan Meloun, v sytě zelené stříbrohřbetý samec gorily nížinné Richard a v okrových odstínech srílanské stepi nejstarší slonice Gulab, která do Prahy přišla v roce 1966. Na rubové straně je vždy trojský zámek a nad ním na rytinové replice rubu raženého tolaru s granulací erbovní český lev se svatováclavskou korunou.

Lachtan Meloun

Meloun (hodnota 100 TT), lachtan jihoafrický (Arctocephalus pusillus), syn legendárního Gastona, který v roce 2002 během povodně nepřežil svůj několikadenní únik kontaminovanými vodami Vltavy a Labe, je nyní hvězdou komentovaných cvičení. Design: Štěpán Kotrba

Gorilí samec Richard

Richard (hodnota 500 TT), otec Moji, první gorily narozené v Česku, je charismatický, stříbrohřbetý alfa samec pražské skupiny gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla). Má tisíce příznivců, ale hlavně příznivkyň od chvíle, kdy se stal jednou z hvězd „tak trochu jiné reality show“ Odhalení. Design: Štěpán Kotrba

Slonice Gulab

Gulab (hodnota 1 000 TT) je jedno z nejznámějších a nejoblíbenějších zvířat Zoo Praha, která je zároveň její nejdéle žijící obyvatelkou – vždyť tato samice slona indického (Elephas maximus) z daleké Bombaje dorazila do Prahy už v červnu roku 1966. Design: Štěpán Kotrba

Koncept trojského tolaru slouží jako vyjádření úcty k místu, kde se pražská zoo nachází, a jeho geniu loci. Trojský zámek vznikal v letech 1683–1695 jako raně barokní předměstská vila nejvyššího hofmistra Českého království Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka. Šternberkové jsou starý moravský a český šlechtický rod, pocházející z 12. století, a jejich osmicípá zlatá hvězda v modrém poli patří k nejznámějším heraldickým znamením v Česku. Poslední soukromý majitel zámku, velkostatkář Alois Svoboda, daroval zámek státu a pozemky mimo jiné pro vznik zoo.

„Revers trojských tolarů je tak trochu mystifikační spekulací, jak by asi vypadala Troja a její státovky, kdyby měla figura českého erbovního dvouocasého lva ve skoku na hlavě svatováclavskou korunu a na prsou místo štítu šternberskou osmicípou hvězdu,“ podotýká výtvarník Kotrba. Tisk cenin vidí jako příležitost, která se nabízí jednou za život. „Tvorba trojských tolarů mi dala možnost se zamyslet nad významy slov hodnota a cena, státovky, bankovky a ceniny,“ říká.

Alfons Mucha navrhoval bankovku v hodnotě 50 Kč v roce 1929, Maxe Švabinského potkalo štěstí vytvářet design 100 Kč v roce 1931 a 1.000 Kč v roce 1934. Bankovku v hodnotě 25 Kčs z roku 1958 navrhoval Karel Svolinský. Autorem grafické podoby současných českých bankovek, kterou osobně považuji za nejkrásnější v historii naší státnosti, je grafik Oldřich Kulhánek,“ připomíná Štěpán Kotrba.

„Do Státní tiskárny cenin jsem se vrátil po 25 letech, kdy jsem dělal akcie, směnky a dokumenty nejen pro banky, ale i pro advokáty a notáře,“ vzpomíná. „Dřív spolupracoval autor návrhu s rytcem, který vytvářel hlavní motivy, a za nimi se skrýval většinou anonymní technický specialista - pracovník tiskárny, který zajišťoval ceninový design, navrhoval a realizoval matematicky generované ochranné prvky – giloše a pozadí. Počítače dnes umožňují autorovi ceniny navrhovat komplexně, zná-li řemeslo,“ dodává autor. „Tím, co potěší, je, že chystaným přechodem na euro se ukončí éra české koruny, ale trojské tolary zůstanou v zoo i nadále.“

Státovky, bankovky, ceniny

Státovky vydával stát a garantoval jejich směnnou hodnotu. Do chvíle, než přišla měna a jedny státovky se rozhodnutím zoufalého ministra financí vyměnily za druhé v poměru 1:5 či 1:50, jak se tomu stalo v roce 1953 v Československu, nebo jedna k milionu, jako nyní ve Venezuele. Jen proto, aby stát mohl dostát svým závazkům. Některé země přivedla nadměrná emise státovek až ke státnímu bankrotu.

Bankovky, dřív zvané bankocetle, byly poukázky, jimiž jedna banka ručila druhé bance na druhém konci zeměkoule za příslušnou výplatu klientovi v tamní měně, ve zlatě nebo ve stříbře. To platilo do doby, kdy hodnota bankovky „byla krytá zlatem a ostatními aktivy“ banky, případně státní banky, která bankovky vydala. Zelená stokoruna, kterou starší ještě pamatují, byla kryta zlatem a aktivy Státní banky československé – veškerým majetkem československého státu, který kdysi patřil nám všem.

Brettonwoodský měnový systém byl systém regulace mezinárodních měnových vztahů založený na režimu pevných směnných kurzů. Spojené státy, od jejichž dolaru byl systém odvozen, musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata. Systém trval od roku 1945 do srpna 1971, pokoušel se přežít ještě do roku 1973. Na jeho konci USA devalvovaly oficiální kurz dolaru na pouhou 1/38 unce zlata. Dnes už není hodnota bankovek krytá ničím, jen bezmocnou vírou, že si za ně koupíte i zítra to, co dnes. To si ale vzhledem k trvalé inflaci, která se vám jeví jako zdražování, nekoupíte. Volně plovoucí kurz navíc brání možnosti plánovat rozsáhlejší investice na delší dobu, stejně jako nedokáže odolat finančním spekulantům. Takto devalvoval spekulant Soros britskou libru.

Oproti tomu cenina je něco, co si svou cenu uchovává. Je to oběžné aktivum v určité hodnotě. Slouží jako ekvivalent peněz, avšak pouze pro vymezený účel. Jízdenka slouží jako závazek dopravce vás přepravit za určitou cenu do určitého místa. V případě trojských tolarů je to závazek pražské zoo věnovat úsilí a vaše prostředky ochraně zvířecích druhů v in-situ projektech. V Africe, na Balkáně, v Mongolsku… všude tam, kde činnost člověka poškozuje přirozené biotopy zvířat. Všude tam, kde člověk ničí životní prostředí a přispívá k zoufalému vymírání zvířecích druhů. Ceniny stojí na důvěře v činnost jejich vydavatele a zároveň na okamžité možnosti držitele kontrolovat plnění závazku. Proto žádní politici ceniny nevydávají, ale pražská zoo ano.

Podle Štěpána Kotrby