Jako každý rok: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat jen v pondělí.

Před 80 lety začali nacisté v Německu zavádět levná „lidová“ rádia a centralizovat rozhlas

Před osmdesáti lety – 18. srpna 1933 – začala jedna smutná, leč velice poučná kapitola v dějinách rozhlasu. Na 10. Velké německé rozhlasové výstavě v Berlíně prezentoval Říšský ministr pro osvětu a propagandu Joseph Goebbels lidový rozhlasový středovlnný a dlouhovlnný přijímač VE 301 (číslice v názvu připomínaly den, kdy se Adolf Hitler dostal k moci, tedy 30. leden 1933).

Joseph Goebbels

Joseph Goebbels. Foto Profimedia.cz

Spěch, s jakým byl uveden na trh, byl spojen s Goebbelsovou touhou rychle ovládnout nejvlivnější médium a mít tak možnost podle potřeby ovlivňovat a indoktrinovat miliony posluchačů. Tah s lidovým přijímačem byl velmi chytrý – pro mnoho rodin bylo jeho zakoupení prvním kontaktem s moderní technikou a tento kontakt děkovali, jak Goebbels zdůrazňoval, nacistům.

Přijímač stál 76 marek – tedy přijatelnou sumu (k ní bylo nutné ještě připočíst 2 marky měsíčně koncesionářského poplatku). Před uvedením VE 301 na trh se cena přijímačů pohybovala v řádech několika stovek marek. Navíc se dal lidový přijímač koupit i na výhodné splátky. Těchto rádií se prodalo milion kusů ročně a v průběhu dalších let se dále zdokonalovaly a zlevňovaly. Nejmenší z nich - DKE 38, jemuž se říkalo Goebbelsův rypák - přišel na trh v roce 1938 a stál jen 35 marek.

Nacistická propaganda vedle úkolu učinit rádio dostupné každé domácnosti samozřejmě řešila i to, jak z něj udělat nejmocnější nástroj propagandy a manipulace. To znamenalo především provést obrovskou čistku mezi zaměstnanci, dosadit vlastních lidí do vedení, přísnou centrální kontrolu a vytváření nových, nacisty schválených obsahů. Proto 25. března 1933 sdělil Goebbels intendantům a ředitelům rozhlasových společností, že rozhlas patří nacistům a bude šířit pouze nacionálně socialistické ideje. Následně bylo odstraněno 98 vedoucích zaměstnanců.

Druhým podstatným opatřením byla centralizace – samostatné regionální stanice de facto v Německu přestaly existovat v dubnu 1934 – od té doby už sloužily jen jako filiálky Říšské rozhlasové společnosti (Reichsrundfunk–Gesellschaft), jejímž ředitelem byl od ředitele 13. července 1933 jmenován tehdy osmadvacetiletý Eugen Hadamovsky. Ve skutečnosti ale rozhlas řídilo III. oddělení ministerstva národní osvěty a propagandy, a pokud na to měl dostatek času, tak Goebbels sám. Dobře věděl, že tak mocný nástroj, jakým v té době rozhlas byl, nemůže používat příliš primitivní propagandu a také poskytovat tzv. politickým tématům neomezený prostor. Podle něj byla nejlepší metodou působit na posluchače směsí zábavy a zdánlivě nepolitických témat a neustále jim podsouvat nikoli politické poučky, ale ideje, zabalené například v estrádním hávu, které nacismus potřeboval šířit.

Politika levných přijímačů, množství zábavných a naučných pořadů a také rostoucí náklady na jiné způsoby trávení volného času dostaly nacistické Německo na první místo v počtu koncesovaných přijímačů i posluchačů. V roce 1933 jich byly 4 miliony, rok po začátku prodeje lidového přijímače už 29 milionů a v roce 1939 plných 97 milionů.

Lidový přijímač měl pro nacistický režim ještě jednu výhodu – neměl krátké vlny, tudíž se na něm dalo zahraniční vysílání poslouchat jen například v příhraničních oblastech. Na konci třicátých let se ale oblina rádia a zdokonalování metod jeho využití k propagandě a manipulaci obrátilo proti nacistům. A Němci se zajímali o vysílání z ciziny stále víc. Od 1. září 1939 proto bylo vydáno nařízení zakazující poslech zahraničních vysílačů, a to včetně neutrálních a spojeneckých zemí.

Goebbels chtěl jít ještě dál - navrhl opatření, které by znamenalo zabavit veškeré rozhlasové přijímače s krátkými vlnami v Německu. Později už ani ty „lidové“ nebyly podle něj spolehlivé a přišla idea nahradit je rozhlasem po drátě. Hitler i Goebbels počítali s tím, že po vítězné válce budou lidé přijímat rozhlasové - a televizní - vysílání nikoli z éteru, ale jen po kabelu.